Pro moderní kancelářské budovy a často i obytné domy a průmyslové stavby se stále zvyšují požadavky na chlazení. Částečně lze tyto potřeby uspokojit pasivním chlazením, které zajišťuje architektonicky vhodně řešené budova. Další rostoucí nároky mohou pak vedle tradičního kompresorového chladicího cyklu zajistit i tzv. alternativní způsoby chlazení. Tento článek se zabývá především možnostmi adiabatického chlazení.

V pokračování článku publikovaného na TZB-info před týdnem je popsán systém teplovzdušného vytápění a větrání energeticky pasivního domu postaveného v roce 2004 v Rychnově u Jablonce. Popsáno je i provedení zemního registru pro letní předchlazení a zimní ohřev vzduchu.

Větrání a vytápění nízkoenergetických a pasivních domů je jedním z nejživějších témat v oboru TZB. Zkušenosti získané při výstavbě a provozu nízkoenergetického domu v Koberovech byly uplatněny při návrhu a stavbě energeticky pasivního domu v Rychnově u Jablonce nad Nisou.

Energie je pro mnoho lidí pojem, který je spojený s civilizací a vývojem společnosti a který neodmyslitelně patří k našemu životu. Konkrétnější podobu získává v okamžiku potřeby rozsvítit světlo, ohřát se za chladného dne nebo si pustit teplou sprchu. Ještě konkrétnější podobu má účet od energetických či plynárenských společností a pokud jsme alespoň trošku vizionáři, tak nemůžeme opomenout ekologii, která s výrobou energie přímo souvisí a nepřímo nás stojí další vydání. Asi proto vznikají různé energetické a ekologické projekty a také proto vlády vyspělých zemí podporují řešení snižující energetickou zátěž naší Země.

Příspěvek byl přednesen na odborné konferenci TZB-2004 v rámci doprovodného programu Aqua-therm Praha 2004 - Zemní plyn pro vytápění - správné řešení. Energetický průkaz a energetický štítek budovy umožňuje porovnávat jednotlivé budovy z hlediska kvality tepelných izolací a tím i předpokládaných nároků na energii potřebnou pro vytápění, ovšem za předpokladu, že jsou zpracovávány podle jednotných kritérií.

Druhý díl seriálu shrnuje jaké existují varianty pro řešení větrání s rekuperací tepla. Hlavní pozornost je věnována možnostem řešení větrání u bytových domů.

Tento článek evokuje nový přístup k zavádění inteligence v bytových domech a vybraných občanských budovách, který vychází ze stavu roku 2004 a vytváří podmínky pro hospodárné vynaložení investice. Účelem úvahy není řešit vlastní provedení a zapojení systému umožňujícího inteligenci budovy. Cílem je evokovat obecné požadavky na vytvoření podmínek při realizaci stavební konstrukce a technického zabezpečení budov s ohledem na životnost budovy a její funkčnost při rozvoji elektroniky a jí vybavených spotřebičů, optimálně vysoké spotřebě energie na provoz budovy a zabezpečení dalších potřebných funkcí budovy.

Z obnovitelných energií je nejcennější ta ušetřená. Větrání obytných prostor se zpětným využitím tepla - rekuperací je jednou z cest, která se začíná stále více prosazovat. Článek je překladem 1. části přednášky majitele německé firmy Paul Wärmerückgewinnung GmbH přednesené v rámci doprovodného programu odborné výstavy Infotherma Frýdlant 2005, týkající se využití rekuperace tepla u řízeného větrání rodinných domů. Druhá část přednášky o bytových domech bude publikována za týden.

Vhodně zvolené množství vzduchu je důležitou podmínkou pro dobře fungující větrací systém. Článek popisuje obecné zásady jak volit množství vzduchu a zda zařízení provozovat s přerušovaným nebo trvalým provozem.

Pro větrání s rekuperací tepla v energeticky úsporných domech se najčastěji používá tzv. kaskádové větrání. Jak se nejčastěji pohybuje vzduch v místnostech a kam nejlépe umístit vyústky vzduchu popisuje dnešní díl seriálu.

Druhý díl seriálu shrnuje jednoduché zásady projektování pro větrání bytů a domů, které vycházejí především z potřeb uživatelů. Dále jsou vysvětleny základní pojmy, které budou používány v následujících dílech.

Josef Horný (nar. 1944), autorizovaný architekt v České republice a ve státě Viktorii v Austrálii. Patří mezi české architekty, kteří opustili socialistické Československo a dokázali se prosadit i v tvrdé konkurenci v zahraničí. Mnoho let žil v Austrálii, kde podle svých návrhů postavil řadu rodinných domů. Na univerzitě v Melbourne vyučoval stavební technologii a praxi. V 90. letech se vrátil a aktivně působí jako pedagog na ČVUT v Praze, projektant i jako hlasatel nových, originálních pohledů na výstavbu.

Seriál k aktuální problematice větrání energeticky úsporných domů je zaměřen na podporu při plánování a realizaci větracích systémů. Uvádí především praktické poznatky a náměty určené projektantům a ostatním odborníkům v oboru TZB. První díl je úvodní a popisuje způsoby větrání a zejména význam nuceného větrání.