logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Větrání energeticky úsporných domů - přívod a odvod vzduchu (IV)

Vhodně zvolené množství vzduchu je důležitou podmínkou pro dobře fungující větrací systém. Článek popisuje obecné zásady jak volit množství vzduchu a zda zařízení provozovat s přerušovaným nebo trvalým provozem.

Reklama


Doporučené množství čerstvého
vzduchu u bytových domů
Podíl venkovního vzduchu

Podíl venkovního vzduchu je vypočítán buď podle obsazení osobami, nebo podle zatížení místnosti / bytu vlhkostí.

a) Podle počtu osob
Pro nekuřáky navrhuje norma minimální podíl venkovního vzduchu 12 - 15 m3/hod pro osobu.

b) Podle vlhkosti
Minimální podíl venkovního vzduchu je zapotřebí určit tak, aby nebyla překročena maximální absolutní vlhkost vzduchu v místnosti.

Obě podmínky je třeba dodržet. Z toho plyne:
  • u menších bytů (více užitkových prostor než ložnic) je určující vlhkost vzduchu
  • u větších bytů (více ložnic než užitných místností) je určující množství osob.

Přívod vzduchu

Podíl venkovního vzduchu při 2 osobách v ložnici je všeobecně dán 30 m3/hod. (Podle běžných výpočtů vychází při 12 m2 podlahové plochy = 30 m3 objemu místnosti, t.j. jedna výměna za 1 hod).

U bytů jsou všechny ložnice počítány jako obsazené dvěma osobami - bez ohledu na skutečné obsazení. Při změně nájemníka lze větrací zařízení jen těžko doregulovat. Kanceláře, hostinské pokoje apod., které jsou součástí bytu, jsou považovány za ložnice.

V rodinných domech lze podíl venkovního vzduchu v ložnicích naregulovat podle skutečného obsazení. V jednotlivých případech lze podíl ještě více redukovat, přičemž se zmenší i celkové množství vzduchu. S ohledem na mimořádné situace (dodatečné zatížení škodlivinami, více osob v místnosti, částečně pootevřené dveře apod.) by však minimální množství vzduchu nemělo klesnout pod 20 m3/hod pro místnost.

Otevřené obývací místnosti (tzn. obývací pokoje, kterými proudí vzduch z ložnic do kuchyně nebo do koupelny/WC) nepotřebují vlastní přívodní ventily (srovnej kaskádové větrání). Uzavřené obývací místnosti bez kuřáků mohou být dimenzovány jako ložnice. Sice jsou často obsazeny více než 2 osobami, ale většinou pouze během relativně krátké doby.

Pro místnosti, ve kterých se kouří, nelze určit všeobecně platná pravidla. K tomu by bylo nutno znát, kolik osob kouří, jak silně a jaké kuřivo.


Odvod vzduchu


Vedení a množství vzduchu
na příkladu bytu 4+1
Bytové jednotky
Pro bytovou jednotku jako celek platí zásada: přívod vzduchu = odvod vzduchu. Množství odváděného vzduchu však není logicky ve všech místnostech stejné. Je určováno podle velikosti místností a tvorby vlhkosti. Vedle uvedené schéma ukazuje příklad smysluplného rozdělení vzduchu v bytě 4+1.

Koupelny a WC
Běžná odsávací zařízení v těchto místnostech pracují s daleko větším množstvím vzduchu. V jednotlivých případech může proto docházet k určitým problémům spojeným s nároky na komfort, neboť trvá delší dobu, než jsou zcela odvedeny např. pachy z WC. V těchto případech je nutno postupovat individuálně. Prakticky se osvědčilo např. řešení s odtahem normálně u stropu a instalacemi splachovacího zařízení se zabudovaným odsáváním nebo pachovým filtrem. V tomto případě je nutno pamatovat na odpovídající elektropřípojku.

Kuchyně
Běžné množství odváděného vzduchu cca. 30 - 80 m3/hod (podle velikosti bytu) podle zkušeností k normálnímu vaření stačí. Během špiček (pečení, dušení masa apod.) je však nutno zvýšit množství vzduchu až 10-násobně. Nabízí se mnoho různých řešení:

a) Větrání okny
Větrání okny je nejjednodušší a nejlevnější řešení. S ohledem na velmi krátké a řídké špičky je možno tento způsob akceptovat - nárazově otevřít okno na několik minut. Nutno podotknout, že je tento způsob větrání funkční pouze tehdy, jsou-li zavřeny dveře do ostatních místností. V opačném případě jsou pachy z kuchyně rozneseny po celém bytě.

b) Odvětrávací zařízení
Běžné odvětrávací zařízení odporuje zásadě "přívod=odvod". V bytě vytváří podtlak. Náhradní vzduch je nekontrolovaně nasáván štěrbinami, ze schodiště nebo dokonce z krbu. Tato nevýhoda odpadá otevřením kuchyňského okna, nebo je-li ve venkovní stěně zabudován přepouštěcí otvor. V tomto případě je nutno počítat se stejnou ztrátou komfortu jako u větrání okny.

c) Vlastní větrací zařízení s rekuperací
Toto řešení je optimální, ale drahé. Jednoduché a cenově dostupné přístroje určené k těmto účelům zatím na trhu chybí.

d) Kombinace s větrací jednotkou
Existují příklady, kdy je možno z kuchyně zvýšit výkon jednotky. Vzhledem k tomu, že je však nutno u otevřených kuchyní zajistit odtah 500 - 1000 m3/hod, musela by být větrací jednotka pro tento špičkový účel až 10-tinásobně předimenzována.

e) Odsavač par s vnitřním oběhem vzduchu
Jako další varianta se nabízí použití běžně prodávaných odsavačů par s vnitřním oběhem a filtrem s aktivním uhlím. Tato varianta má řadu výhod: je jednoduchá, cenově dostupná, žádné tepelné ztráty, žádné ovlivňování tlakových poměrů.
Nevýhodou je nutná výměna aktivního filtru - podle zatížení 1 až 3 krát v roce.

Autor tohoto seriálu upřednostňuje - na základě dobrých zkušeností - variantu e). Také varianty a), b) a c) byly již s úspěchem provozovány, přičemž je varianta a) doporučována pouze u uzavřených kuchyní. Varianta c) může být zajímavá v budoucnu, bude-li na trhu odpovídající jednoduchý a cenově dostupný přístroj.


Druhy provozu

Provoz "ZAPNOUT/VYPNOUT" nebo trvalý provoz?
Často kladená otázka - má být větrací jednotka v létě vypnuta? Pod pojmem léto v této souvislosti je myšlena doba mimo topnou sezónu. Doba provozu by se snížila z průměrných 9000 hodin v roce o cca. 1/3.

Nespornou výhodou tohoto způsobu je značná úspora energie. Má však také i své nevýhody:
  • V létě je zapotřebí větrat jednou ze tří metod (viz kapitola "4 způsoby větrání budov"). To však není zdaleka jednoduché: energeticky úsporné objekty nemají žádné netěsnosti, během trvalého větrání je v našich klimatických podmínkách i v létě při špatném počasí často příliš chladno, a nárazové větrání s sebou nese také v létě tytéž praktické problémy, jako v zimě.
  • U zvláště spořivých a ekologicky uvědomělých obyvatel nastává nebezpečí, že je zařízení příliš často a po dlouhou dobu vypnuto, což může vést k nehygienickým podmínkám a škodám na budově.
  • Výhoda energetických úspor může být relativizována, neboť se jedná o "letní" elektrický proud, kterého je (a jak známo, ještě desítky let bude) dostatečné množství.
  • Je-li možno větrací zařízení vypínat, musí být i přesto krátkodobě odváděn znečištěný vzduch. Zařízení by bylo nutno dimenzovat větší.
  • Během klidového stavu by musely být vzduchovody opatřeny těsnými uzávěry (klapkami), aby se zabránilo zpětnému proudění, nebo dokonce přepouštění vzduchu z vedlejších bytových jednotek.
Na základě těchto argumentací se dá říci, že přerušovaný provoz má více nevýhod než výhod. Celoroční jednostupňový provoz je v mnoha případech nejrozumnější řešení, zvláště pak v následujících případech:
  • centrální jednotky v činžovních domech
  • zařízení u bytů s bytovými jádry
  • zařízení s rekuperací tepla
  • v novostavbách v prvních 2 letech, kdy ještě musí být odváděna stavební vlhkost.
Velice důležité je první pečlivé naregulování soustavy.

Jedno- nebo vícestupňový provoz?
Personální obsazení bytů není konstantní. Během týdne jsou obyvatelé přes den v práci nebo ve škole, v době prázdnin je byt zcela neobydlen. Na druhé straně se může občas sejít více lidí, mezi nimi i kuřáci. V těchto případech se nabízí možnost přizpůsobení plynulé regulace otáček ventilátoru.

Ve Švýcarsku již bylo realizováno mnoho zařízení s vícestupňovým provozem. Dobrých výsledků bylo dosaženo v těch případech, kdy byly splněny podmínky uvedené ve vedlejším přehledu. Nejdůležitějším předpokladem je však ochota obyvatel aktivně se s problematikou větrání zabývat. Dá se předpokládat, že lze tuto aktivitu více očekávat u majitelů rodinných domků a vlastníků bytů než u nájemníků.

Autor tohoto seriálu upřednostňuje jednostupňová zařízení z těchto důvodů:
  • jednorázové naregulování na provozní optimum zůstává neměnné
  • provozní jistota i při neodborném a nemotivujícím používání
  • zamezení nesprávné obsluhy
  • cenově výhodnější (odpadá regulace, spínače, propojení atd.).
Doporučení pro individuální zařízení:
  • přehledné a jednoznačné ovládací prvky
  • jasné popisky
  • centrálně umístěné ovládací prvky (např. v předsíni)
  • jasný návod k obsluze
  • informace a instrukce uživatelů
  • v činžovních domech: vyškolená obsluha (např. správce budovy)
  • minimální větrání nebo základní program pomocí spínacích hodin
 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.