logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Stavby 21. století - stavby ze dřeva (II)

V druhém pokračování seriálu o dřevostavbách autor reaguje na některé dotazy a připomínky k předchozímu dílu seriálu, porovnává podíl dřevostaveb v celkové stavební produkci v ČR oproti hospodářsky vyspělým zemím Evropy a dalších kontinentů. Zamýšlí se i nad příčinami extrémně nízkého podílu dřevostaveb u nás.

Reklama

Reakce na některé dotazy
Když mne oslovila redakce odborného internetového portálu TZB-info s tím, že by bylo dobré obohatit širokou škálu publikovaných odborných článků o seriál článků na téma stavby na bázi dřeva, nevěděl jsem, jak by měl takový seriál vypadat. Nepředstavoval jsem si, že budu po prvním úvodním článku zavalen dotazy na konkrétní technické problémy dřevostaveb skoro ze všech oblastí stavební fyziky. Omlouvám se za to, že přestože se zabývám poradenskou a inženýrskou činností v oboru dřevařské výroby a dřevostaveb již dlouhá léta, nemohu na stránkách TZB-info odpovědět obecně na všechny problémy, které Vás zajímají. V některých případech ani obecná rada neexistuje a je nutno se k danému problému vyjadřovat na základě konkrétních podmínek. Nicméně děkuji za tyto dotazy. Budou inspirací k psaní dalších pokračování. Je jasné, že bude potřeba připravit samostatnou kapitolu o problematice neprůzvučnosti stropů a o problematice neprůzvučnosti stěn. K tomu ale musím získat doporučená, případně ověřená technická řešení například od výrobců konstrukčních desek a akustických izolací, a také jejich souhlas s publikováním těchto řešení na stránkách TZB-info. Navíc to bude potřeba udělat tak, aby se nejednalo o propagaci těchto firem, jinak si budou muset za propagaci zaplatit. Předpokládám, že se to podaří vyřešit. Na posledním jednání jsem se s vedením TZB-info dohodl, že bude pokračování seriálu o dřevostavbách vycházet jednou měsíčně, vždy v posledním týdnu daného měsíce.

Souhlasím s připomínkou pana Martina Krále. Úvodní článek byl propagační a celý tento seriál by měl prezentovat možnosti a přednosti staveb na bázi dřeva a pokusit se rozptýlit mnohdy negativní laické, ale i odborné názory na tyto stavby. Rád bych, aby také přispěl k tomu, že se budoucí investoři budou lépe orientovat v nabídkách dodavatelských firem, a aby se kvalita dodávaných dřevostaveb díky informovanosti klientů stále zvyšovala. Přesto se pokusím v úvodu odpovědět na dotazy, na které je možno odpovědět obecně.

Akustické vlastnosti
Řešení vzduchové a kročejové neprůzvučnosti stropních konstrukcí dřevostaveb je skutečně náročným konstrukčním problémem. Stejně tak řešení vzduchové neprůzvučnosti vnitřních stěn. U stropních konstrukcí se obvykle zvýšení kročejové, ale i vzduchové neprůzvučnosti řeší přitížením stropu těžkou plovoucí deskou z betonové mazaniny, provedenou na kročejové izolaci uložené na stropní záklop. Existují i suché systémy skladeb stropních konstrukcí využívající přitížení betonovými prefabrikovanými deskami, nebo kameninovým zásypem. Nestačí však tvrdit, že toto řešení je vhodné. Důležité je také, jak tuhá je vlastní stropní konstrukce. Při jiné, menší dimenzi trámů bude celá stropní konstrukce pružnější a bude snáze rezonovat. Každý seriózní dodavatel staveb na bázi dřeva by Vám měl být schopen předložit protokol o měření neprůzvučnosti jím nabízené skladby konstrukce. Velký rozdíl je také v tom, jak je zavěšen stropní podhled ze sádrokartonových desek; zda do latí "natvrdo" připevněných zespodu do stropních trámů, nebo zavěšených na pružných závěsech. Určitě existují desítky variant. Obdobně u příček. Samozřejmě že i u příček se zlepšuje neprůzvučnost s hmotností příčky. Pokud ale chceme zůstat u lehkých dřevěných příček, je výhodnější řešit příčku jako vícevrstvou a použít pro opláštění dřevěného konstrukčního rámu různé konstrukční desky s rozdílnou plošnou hmotností a s výrazně odlišným kritickým kmitočtem. To se sice dobře řekne, ale řada výrobců konstrukčních desek ve své dokumentaci kritický kmitočet desek neuvádí. Nestačí však vyřešit skladbu konstrukce. Důležité je také napojení příslušné příčky na ostatní stavební konstrukce a eliminace bočních cest vedení zvuku. To ale necháme na samostatnou kapitolu.

Každopádně bych se nerad vyjadřoval k laickým řešením. Ne vždy plní příslušná příčka ve stavbě jen jednu funkci. Navíc neprůzvučnost stěn nelze bez speciálních měřicích přístrojů ověřit. Pokud je příslušná příčka i stěnou nosnou, podpírá stropní konstrukci, nebo plní funkci zajišťující stabilitu objektu, vyztužuje obvodovou stěnu při namáhání větrem, bude třeba, aby měla i požární odolnost požadovanou pro nosné konstrukce příslušného nadzemního podlaží. Pak těžko mohu potvrdit, že stačí sádrokarton nahradit deskami ze slámy STRAMIT. A laické stanovisko k neprůzvučnosti stěn a stropů je zavádějící. Každý jsme totiž na hluk jinak citliví a někdo, kdo je citlivější, může pociťovat akustickou nepohodu i v domě, kde budou všechny konstrukce vyhovovat příslušné akustické normě.

Zavěšování předmětů
Jednotliví výrobci sádrokartonových desek KNAUF nebo RIGIPS uvádějí ve svých propagačních materiálech o produktech a systémech i informace o doporučených způsobech zavěšování předmětů a povolených zatíženích jednotlivých způsobů zavěšování. Problém je spíše v tom, že ke každému autu dostanete od výrobce informační příručku, jak automobil používat a ošetřovat. Bylo by nasnadě, aby i dodavatelé staveb, a to ne jen staveb na bázi dřeva, Vám spolu s předáním stavby předali i návod, jak tento dům užívat a udržovat. To souvisí i s tím, že velmi často se pak setkáváme s nevhodnými úpravami a opravami staveb, které mohou značně snížit životnost dřevěných konstrukcí. Často se setkáváme právě s nevhodným prováděním dodatečných rozvodů el. instalace, vody apod., při kterých příslušná firma, která nemá zkušenosti s dřevostavbami, poruší parozábranu nebo i nosné prvky konstrukcí ze dřeva.

Teplovzdušné vytápění s rekuperací
Návratnost vložených investic by měl spíše deklarovat výrobce tohoto systému. Neznám zatím náklady na údržbu a opravy tohoto systému vytápění, které se do jeho návratnosti také promítnou. Souhlasím spíše s názorem, že u klimatizace v autě také neuvažujete o její návratnosti. Důležité je si uvědomit, že při realizaci domu je obvykle investor v produktivním věku a mírné zvýšení splátek úvěru je pro něj zanedbatelné. Pokud si zároveň uvědomí, že si bude svého rodinného domu užívat převážně až v důchodovém věku, pak mu nebude lhostejné, zda bude platit za vytápění klasickými, investičně dostupnějšími systémy několik tisíc měsíčně, nebo při využití rekuperace několik tisíc ročně.

Navíc si musíme uvědomit, že přirozené větrání, které tento systém vytápění zajišťuje, výrazně upravuje i vlhkostní podmínky uvnitř objektu. Veškeré konstrukce obvodového pláště jsou podle našich harmonizovaných tepelně technických norem navrhovány a posuzovány při výpočtové relativní vlhkosti vnitřního vzduchu 50 %. Pokud v objektu není zabezpečena přirozená výměna vzduchu, což je při velmi těsných oknech problematické, zvyšuje se v interiéru kromě obsahu škodlivých plynů i obsah vodní páry. Důsledkem většího spádu parciálních tlaků vodní páry mezi interiérem a exteriérem právě v zimním období dochází i k větší intenzitě prostupu vodní páry do konstrukce. Následkem toho se samozřejmě zvyšuje i rovnovážná vlhkost dřeva a tepelně izolačních materiálů v konstrukci a tím se zvyšuje i jejich tepelná vodivost. Potom je bohužel skutečná spotřeba energie na vytápění právě v zimním období větší než projektovaná potřeba za normových okrajových podmínek.

Jednoznačně lze říci, že teplovzdušné vytápění s rekuperací významně ovlivňuje kvalitu vnitřního prostředí, snižuje skutečné tepelné ztráty objektu, ale také významně přispívá ke zvyšování životnosti stavebních konstrukcí na bázi dřeva a k vytváření podmínek konstrukční ochrany dřevěných konstrukcí proti biologickým škůdcům. Jsem přesvědčen, že tato investice se vyplatí víc než kuchyně za 250.000 Kč.


Produkce staveb ze dřeva u nás a ve světě

Diskuse na téma využití dřeva ve stavbách a podpora zejména nízkopodlažní výstavby z konstrukcí na bázi dřeva se vede na území naší republiky již minimálně třicet let. Přes veškeré úsilí odborníků v této profesi a přes řadu alarmujících zpráv o postupném vyčerpávání fosilních zdrojů nejen energie, ale i surovin na výrobu stavebních hmot, vykazují statistické údaje, že například objem výstavby rodinných domků na bázi dřeva činí v ČR pouhé 1 % z celkové výstavby RD. Přitom v průmyslově vyspělých zemích Evropy a světa je tento podíl několikanásobně vyšší. V Německu tvoří podíl výstavby rodinných domků a nízkopodlažních staveb ze dřeva asi 7 %. V Bavorských zemích je tento podíl až 30 %. V Rakousku, Švýcarsku a Spojeném Království činí podíl dřevostaveb asi 10 %. Ve Skotsku je tento podíl asi 50 %. V USA se hovoří o zhruba 70 % podílu dřevostaveb na realizaci bytové výstavby a v zemích Skandinávie mimo Dánska se tento podíl blíží 80 %.

Co je příčinou těchto rozdílů? Tradice? Tradiční české a slovenské chalupy byly ze dřeva. Životnost dřevěných staveb? Řada uživatelů bytů v panelových domech ve velkoměstě, ale i majitelů klasických zděných vil v provinčních městech dodnes s oblibou dojíždí o víkendech do podhorských a horských chalup ze dřeva, které jsou již 100 a více let staré.

Proč je tedy o tyto stavby v České republice podstatně menší zájem než v některých vyspělých zemích Evropy a světa?

Málokdo již dnes ví, že vývoj dřevěných konstrukcí byl u nás ve druhé polovině minulého století prakticky zastaven. Zákonem č. 22/1955 Sb. bylo přijato zákonné opatření o státní dřevařské inspekci. Cílem tohoto opatření bylo zajistit ve všech odvětvích národního hospodářství přísnou hospodárnost se dřevem a výrobky, jejichž podstatnou součástí bylo dřevo. Prakticky však došlo k zamezení používání dřeva jako konstrukčního stavebního materiálu. To mělo za následek, že konstrukce a stavby ze dřeva téměř zmizely z našeho trhu. Bytová výstavba byla přeorientována na výstavbu panelových sídlišť z betonu a oceli. Obor dřevostaveb byl v té době v podstatě zredukován na výrobu panelových chat a zahradních besídek. Nejvýznamnějším produktem resortu Dřevařského průmyslu té doby v oboru dřevostaveb byly známé buňky UNIMO, kde nosná kostra byla z ocelových profilů a dřevo plnilo pouze funkci žeber pro připevnění vnitřních a vnějších obkladů. Buňky UNIMO byly v převážné míře vyváženy do tehdejšího Sovětského svazu, kde byly využívány k realizaci ubytovacích a kancelářských objektů v těžařských oblastech. V Československé republice byly pak s ostatními mobilními buňkami jiných výrobců využívány jako zařízení staveniště.

Touto nekoncepční politikou bylo v podstatě veřejnosti vsugerováno, že stavby ze dřeva jsou něco méněcenného. Stavební konstrukce a stavby ze dřeva byly po řadu let veřejností vnímány jako stavby účelové s krátkou životností, nevalnou kvalitou a nevábnou architekturou.

Nesmyslná a neuvážená rozhodnutí měla v době, kdy ve vyspělých zemích světa docházelo k výrazné renesanci staveb ze dřeva, však ještě mnohem hlubší dopady. Byla omezena výuka dřevěných konstrukcí na odborných průmyslových a vysokých školách. Několik desítek let se nevydávaly odborné knihy o stavbách na bázi dřeva. Přestaly se dovážet odborné časopisy o těchto stavbách a konstrukcích do vědeckých knihoven a až na několik málo výjimek se skutečně ze dřeva na území naší republiky prakticky nestavělo.

To nejhorší však je, že se několik generací stavebních techniků a inženýrů nenaučilo konstrukce na bázi dřeva navrhovat a stavět.

Další "ranou" dřevostavbám byly tak zvané "Likusáky" a "Teskobaráky" vyráběné v dobách plánovaného hospodářství pro výstavbu montovaných dočasných ubytovacích a kancelářských budov staveb socializmu. Tím se jen utvrzoval názor občanů, že stavby ze dřeva jsou vhodné pouze jako dočasné objekty nevalné technické a architektonické úrovně. Přitom tyto "nekvalitní" stavby v mnoha případech slouží k různým podnikatelským účelům dodnes a o několik desetiletí překročily svou "plánovanou" životnost. Přesto se dodnes i odborníci z oboru stavitelství a architektury vyslovují o dřevostavbách jako o stavbách s nízkou životností, aniž by tušili, co je toho příčinou. Není to snad dostatečný důkaz, jak se tento názor díky nekoncepční politice lidí odpovědných za resort stavebnictví hluboce zakořenil i mezi odbornou veřejností? Nebylo by serióznější a pravdivější přiznat, že jakákoliv stavba na jakékoliv materiálové bázi, špatně navržená a nekvalitně provedená má v podstatě sníženou životnost?

Manažeři předních firem zabývajících se výrobou a montáži dřevostaveb potvrdí, že absolventi dřevařských a stavebních fakult jsou pro ně prakticky v projekci a konstrukci staveb většinou těžko použitelní. V posledních letech se sice rozšířila na stavebních fakultách výuka navrhování dřevěných konstrukcí, jedná se však převážně o navrhování dřevěných konstrukcí a staveb z hlediska statiky. To nejdůležitější, co je však garancí funkčně spolehlivé stavby na bázi dřeva s dlouhou životností, což je navrhování skladby konstrukcí z hledisek stavební tepelné techniky, akustiky a požární odolnosti, navrhování konstrukcí z hlediska ochrany dřeva v konstrukci, řešení a navrhování spolehlivých stavebních detailů, neovládají ve většině případů ani autorizovaní architekti a stavební inženýři, natož pak absolventi vysokých a středních odborných škol. Světlou výjimkou je snad pouze Vyšší odborná škola ve Volyni, kde se v posledních několika letech věnují systematické výuce navrhování konstrukcí a staveb na bázi dřeva. Tato škola také pořádá každoročně odborný seminář, kde mají posluchači možnost seznamovat se s pracemi renomovaných odborníků z České a Slovenské republiky a dalších specialistů na dřevěné konstrukce z Evropy a Kanady. Konec konců, ani dnes nejsou v naší republice vydávány žádné odborné publikace nebo časopisy o stavbách na bázi dřeva. Poslední soubornou publikaci vydal na toto téma Ing. Jaroslav Hujňák roku 1986. Ostatní, i když velmi hodnotné publikace včetně poslední vydané ČKAIT v roce 2003 "Tesařské konstrukce" od Ing. Lubomíra Jelínka, jsou zase převážně zaměřeny na navrhování a provádění dřevěných stavebních konstrukcí z hlediska statiky. Něco málo je věnováno i ochraně dřeva a novým konstrukčním materiálům. Stále však chybí komplexní přístup k navrhování spolehlivých konstrukcí a staveb.

Jak je možno hodnotit článek, který na popud některých "odborníků" otiskl denní tisk v době nedávných povodní koncem léta roku 2002. Psalo se v něm, jak jsou rodinné domky ze dřeva při povodních nebezpečné, a k článku byly přiloženy fotografie dřevěných chat postavených, respektive "sbitých" svépomocí z prkýnek někde v povodí Berounky, jak plavou po hladině této rozvodněné řeky. Je smutné, když tyto lži a fámy mezi občany naší země rozšiřují osoby s akademickým vzděláním z oboru architektury a stavitelství. A svědčí to něco o úrovni jejich znalostí v tomto oboru. Renomované české firmy, které mají dostatek zkušeností s navrhováním a prováděním staveb na bázi dřeva, po povodních v roce 2002 desítky, možná stovky dřevostaveb, mnohdy zaplavených až po hřeben, postiženým majitelům vyčistily, ošetřily a zrekonstruovaly tak, že mohou spolehlivě sloužit svému účelu další generace. O tom už ale žádné sdělovací prostředky nikomu nic nesdělily.

Ano i dnes se na našem trhu objevují vedle kvalitních a spolehlivých staveb na bázi dřeva stavby nekvalitní a nespolehlivé. Stejně jako u staveb na jiné materiálové bázi. Obojí však museli navrhnout a vyprojektovat autorizovaní architekti nebo autorizovaní technici a stavební inženýři. Obojí musely postavit stavební firmy vedené oprávněnou autorizovanou osobou podle příslušné odborně zpracované projektové dokumentace.

Jak funguje proces povolování a kolaudace staveb? Jak je zabezpečena kontrola dodržování stavebního zákona a vyhlášky o obecných technických požadavcích na výstavbu před povolením stavby a při její kolaudaci? Jak je možné, že jeden dodavatel stavby může předložit certifikát podložený zkušebními protokoly k jednotlivým dodávaným konstrukcím a dílům a druhý realizuje stavbu bez toho, že by byl schopen předložit alespoň statické posouzení stavby, které ale navíc pro dosažení kvality a funkční spolehlivosti konstrukcí a staveb nestačí?

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.