logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Několik poznámek k problému trvale udržitelného životního prostředí

Josef Horný (nar. 1944), autorizovaný architekt v České republice a ve státě Viktorii v Austrálii. Patří mezi české architekty, kteří opustili socialistické Československo a dokázali se prosadit i v tvrdé konkurenci v zahraničí. Mnoho let žil v Austrálii, kde podle svých návrhů postavil řadu rodinných domů. Na univerzitě v Melbourne vyučoval stavební technologii a praxi. V 90. letech se vrátil a aktivně působí jako pedagog na ČVUT v Praze, projektant i jako hlasatel nových, originálních pohledů na výstavbu. Při projektování energeticky úsporných staveb klade důraz především na využití alternativních stavebních metod a technologií s důrazem na vysoký uživatelský komfort, hygienu a kvalitu přirozeného osvětlení a větrání.

Reklama

Na počátku 70. let minulého století napsal významný britský ekonom Ernst Friedrich Schumacher knihu: Small Is Beautiful (Malé je hezké). Knihu, která vyšla také česky, uvedl podtitulem: Ekonomická studie, jako by záleželo na lidech. Vychází v ní ze svých zkušeností ekonomického poradce v různých zemích světa a říká: "Poznal jsem mnoho společností, které zvyšovaly produkci a spotřebu jako prostředek k nalezení štěstí. Ještě jsem však nepoznal žádnou společnost, kde by řekli: děkujeme, máme již dost, jsme již spokojeni a šťastni".

Od 70. let let se v populárním přístupu uspokojování materiálních potřeb mnoho nezměnilo. Ve světě, kde má vše konečnou kvantitu (a to se týká zejména zásob energie), jednotlivé národy hledají přístup k energii pro její neomezené využití a neomezené plýtvání. K tomu, aby měly zajištěny neomezený přístup k energii a tím i k ekonomickému růstu, jsou připraveny použít i vojenskou sílu.

Německý protestantský theolog Dietrich Bonhoeffer, popravený těsně před koncem války nacisty, řekl, že kvantity jsou kompetitivní a vedou tudíž k soutěži a konfliktům, ale oproti tomu, že kvality jsou vzájemně komplementární. Usuzuji z toho, že jednotlivci se budou muset naučit nalézat osobní uspokojení ze snižování spotřeby a konzervace energie.

V minulosti dobře navržené veřejné budovy
Na příkladu budov jako jsou pražské Národní divadlo, Národní muzeum, Filosofická fakulta a podobných budov navržených bez nároků na splnění cílů trvale udržitelné životní prostředí vidíme, že základní profesionální erudice té doby a odpovědnost k minimálnímu užívání energie se mimo jiné projevila návrhem dokonalého sytému hybridního větrání. V případě Národního divadla dokonce s možností čerpání v létě chladného vlhkého vzduchu od řeky.

Zákony a normy v současnosti
Stavební normy a vyhlášky v České republice jsou nastaveny se zřetelem na prognózy o dostupnosti a předpokládaných nákladech na získání energie. Naše profese musí věnovat maximální pozornost plnění těchto základních požadavků. Hledáme cesty jak neplýtvat energií a jak produkovat komfortnější domy. Děje se to jednak v oblasti energie zabudované v materiálech a konstrukci budov, ale hlavně hledáním úspor v nákladech na provoz budov. Nová bytová výstavba je navrhována s ohledem na vyšší kvalitu, splnění minimálního požadovaného denního osvětlení a oslunění obytných místností, kvalitu akustiky předělů mezi jednotlivými byty, přirozené letní větrání a minimální hygienicky vyžadovanou mikroventilaci okny.

Technické zařízení budov (TZB)
Využíváme nyní technických novinek, jako jsou: inteligentní štěrbinové větrání pro zimní období anebo nucené větrání s rekuperací tepla. Vzduch je takovými zařízeními upravován, vlhčen a filtrován. Solární kolektory jsou úspěšně používány zejména pro ohřev TUV. Za poměrně vysokých investičních nákladů jsou stavěny a provozovány také teplovzdušné kolektory a tepelná čerpadla. Tento výčet by mohl jistě pokračovat a já nepochybuji, že se postupně dopracujeme i k širokému využití fotovoltaických zařízení. Pro zajištění vysokého komfortu uživatelů a bezprostředních energetických úspor doporučuji věnovat zvýšenou péči aplikaci nových bezpečných způsobů větrání.

Skepse o chování uživatelů
Moje zkušenost se současnými studenty je taková, že mají zájem o ekologii, ale že se zajímají prvotně o technologická řešení, která mají přinést změnu. Odpovědnost k tomu hlavnímu - navrhování kvalitní architektury a obytného městského prostředí je u nich až na druhém místě. To je totiž o něco pracnější. O možnostech dobrého ekologického uživatelského chování uvažují skepticky.

Participace obyvatel a topení
Co se dá dělat v situaci, kdy uživatelé stále většinou regulují teplotu v bytech otevíráním oken? Bez ohledu na racionalitu a výhody centrálního zásobování teplem a možnosti poměrového měření bude decentralizace vytápěcích zařízení do jednotlivých bytů asi jedinou efektivní cestou ke snížení plýtvání energií. Plynofikace, pokud se vůbec dělá, by měla být využita jako nástroj decentralizace, nikoliv jako komfortnější ale výhledově mnohem dražší palivo pro vytápění. Jinak budeme pouze spekulovat o tom, co má skutečný vliv na dobré uživatelské chování a na regulaci spotřeby.

Klimatizace
Snižování spotřeby energie na klimatizaci budov je velmi důležité a je často závislé na chování uživatelů. Někdy nejsou na západ orientované místnosti bytu odpoledne obydlené a není v bytě nikdo, kdo by stáhl žaluzie. Nechat je vytažené po celou dobu může během nepřítomnosti uživatelů způsobit, že žaluzie venkovní budou utrženy prudkým větrem.

Bezpečnostní zajištění a typologie budov
Podobně také nelze z bezpečnostních důvodů nechat otevřená okna během letních nocí v kancelářích, přestože by se tak ušetřila energie na klimatizaci během dne. Domýšlení řešení takovýchto situací, navržených detailů budovy a interakce uživatelů, jejich bezpečnosti a komfortu může být velmi obtížné. Co však můžeme očekávat, když ani architekti neberou ohled na správné letní stínění oken, které by mělo být rozdílné pro rozdílně orientovaná okna. Byty jsou též v poslední době navrhovány bez možností efektivního příčného větrání.

Výzva k podnikatelům
Již z několika uvedených příkladů vidíme, že pole působnosti s pozitivním dopadem na řešení problémů z oblasti trvale udržitelného životního prostředí je velmi široké. Je třeba posuzovat a vyvíjet nízkoenergetické koncepty a strategie ve všech aspektech života a ve zdánlivě nepropojených oblastech. Je na podnikatelích a investorech, aby uvažovali o dalších různorodých možných aplikacích nových myšlenek. Pokusím se vyjmenovat několik námětů.

Urbanismus a typologie staveb
Změny kvality a formy bydlení za posledních 10 let jsou viditelné na současném trhu s nemovitostmi. Byty situované ve staré blokové uliční zástavbě nájemních domů, jak je známe z vnitřních pražských čtvrtí, jsou dnes více populární a dražší, než byty v "moderních" panelákových sídlištích. Přitom tyto staré byty často nesplňují normy osvětlení a oslunění. Je zde ale lepší vybavenost čtvrti, pěšky dostupné služby, kulturní a rekreační vyžití, kratší vzdálenost do centra a hromadná veřejná doprava, které jsou uživateli ceněny. Vybavenost a infrastruktura starších čtvrtí je podmíněna vyšší hustotou osídlení, například v Dejvicích je to 20m2 na osobu oproti modernímu jižnímu městu, kde to je 80m2.

Nová výstavba
Přestože urbanisté a úředníci stavebních odborů a odborů hygieny místních úřadů anebo úředníci státní památkové péče mají na rozvoj měst zcela jiné názory, obyvatelstvo se projevuje na trhu s nemovitostmi a projevuje velký zájem o nové byty v bytových domech postavených ve formě městských bloků. Za mnohé příklady dobrých řešení uvádím bytové domy Na Dolinách v Podolí od architektů Šafer, Hájek, Fecsu, Pavlík, Mateásko.

Zásobování, nákupy
Kvalita tohoto projektu je na první pohled zřejmá. Avšak teprve posouzení jednotlivých aspektů stavby, jako jsou měřítko, kompozice stavebních objemů citlivě reagujících na svažitý terén, vždy obtížný pro realizaci, volba materiálů a barev uličních a vnitřních fasád a dobře splněné funkční požadavky, svědčí o pochopení problému a dlouhodobé koncentraci autorů na řešení takového úkolu. Nejde tu o nic méně než o podporu společenských hodnot urbanity, vytvoření unikátního místa a znovuobnovení celistvé ulice. Rozšíření počtu funkcí budovy a hledání jejich komplementární skladby pro úspěch jednotlivých částí je velkým uměním samo o sobě a ne všichni architekti to umí.

Obyvatelnost měst
Maximální využití pozemku, s dosažením dobrého oslunění a denního osvětlení obytných částí bytů, musí být viděno ne jako vykořisťovatelská tendence investora, ale jako jedna z mála možných cest k realizaci vitálního stavu osídlení a tím podpoře trvale udržitelného životního prostředí.

Rekreace
Koncept obytného zazeleněného dvora svědčí o vědomém hledání rekreační příležitosti pro obyvatele bloku a snaze omezit jejich pravidelný víkendový únik na venkov. Zabezpečení soukromého majetku včetně automobilů je nedílnou součástí řešení. Projekt reflektuje požadavky změněné demografie a obsahuje realisticky více malometrážních bytů.

Zahrady, parky, zimní zahrady, voliery, zvířata
Pro rozvoj a zlepšení obyvatelnosti města by měly být vhodné rekreační prostory města systematicky rozvíjeny v místech, kde je pro to v zástavbě příležitost. Zeleň je třeba vidět v návaznosti na hospodaření s vodou a její možnou recyklaci. Vše se vším souvisí, a tak bez využití těchto možností voda rychle odteče a lidé se odjedou rekreovat jinam.

Metabolická energie v dopravě
Bicykl, kolečkové brusle, chůze, běh, jízda na zvířatech jako dopravní prostředek.

Městská hromadná doprava
Úspěšnost provozování veřejné dopravy závisí na snadné fyzické přístupnosti, podchodech bez fungujících eskalátorů, velkém množství přestupů a na frekvenci a spolehlivosti provozu MHD. Lidé se sníženou možností pohybu by neměli být nijak znevýhodněni.

Participace versus pouhá aplikace technologie
Snažím se upozornit na to, že se příliš úzce a izolovaně zabýváme nízkoenergetickými parametry staveb, bez posouzení celkových nároků na energii v širším kontextu zvyklostí a životního stylu obyvatel. Je třeba dělat soustavný energetický audit zahrnující nejen bydlení, ale i různé formy dopravy, nakupování, rekreace, odpočinku a rozvíjet tak kritický pohled na náš životní styl. Jsme ve skutečném nebezpečí, že budeme prostřednictvím zákonů a vyhlášek nutit majitele k ekologické adaptaci budov a dokonce i do nenávratných investicí. Pořizovací náklady na ekologické sanace starých budov jsou vysoké a nejsou to jenom nová zařízení, která mohou přinést úspory v energii.

Investice do ekologické sanace by se neměly stát cestou jak zvyšovat spotřebu a výrobu.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.