Větrání energeticky úsporných domů - způsoby větrání budov (I)

Úvod - objasnění cíle

1. Čerstvý vzduch v nízkoenergetickém domě
Standard nízkoenergetického domu vyžaduje splnění 5-ti cílů. K dosažení těchto cílů je k dispozici celá paleta možných opatření. Jedno z nejdůležitějších opatření je větrací jednotka, která zajišťuje v každé místnosti dostatečné množství čerstvého vzduchu, průběžně odvádí opotřebovaný vzduch, vlhkost, pachy a škodliviny a umožňuje účinnou rekuperaci tepla.

Cíle nízkoenergetických budov
1. komfort
2. zdravé prostředí
3. nezávadnost
4. energetická úspornost
5. hospodárnost

U nízkoenergetických domů je zákonitě vyžadováno tzv. kontrolované větrání, přívod čerstvého vzduchu. Není však určeno, jakými prostředky má být daného cíle dosaženo. Zodpovědět tuto otázku je hlavním cílem tohoto seriálu.

2. Komu je určen tento seriál?
Tento seriál je určen především odborníkům: projektantům TZB, instalačním firmám a architektům, u kterých je předpoklad základních znalostí staveb a instalací. Tento seriál nemůže v žádném případě nahradit odpovídající odborné vzdělání.

Tento seriál předpokládá splnění základních fyzikálních, technických, fyziologických a hospodářských podmínek. Jsou zde pojednávány pouze odchylky od běžných vzduchotechnických technologií. Dodatečné informace naleznete v dalších dílech tohoto seriálu.

Tento seriál je - jak již říká jeho název - vědomě zaměřen na podporu při plánování větracích zařízení. Nepředkládá žádné "kuchařské recepty", ale pouze "přísady" pro zdařené menu. Kuchařem jste Vy sami. Proto nenalézáte žádné patentované řešení. Více méně jsou zde předkládány cíle a problémy, jako i různé varianty řešení s jejich přednostmi i nevýhodami.

Vysoká utěsněnost staveb předpokládá v oblasti bydlení kontrolovaný, pro komfort bydlení nepostradatelný, přívod čerstvého vzduchu, včetně (nebo bez) rekuperace tepla.
Nekontrolovaná výměna vzduchu neodpovídá standardu nízkoenergetických staveb.

3. Vztah k praxi
Není jistě náhodou, že hlavní slovo v tomto seriálu neměl vzduchotechnický odborník, ale architekt s dlouholetou stavební praxí v oblasti větrání budov. Přednost v tomto seriálu mají

ne odborná úplnost a přesnost, ale přehlednost a srozumitelnost.

Je přirozeně nevyhnutelné, že se tu a tam prolínají názory zpracovatele tohoto seriálu a odborného poradce. Podle možností je však na tyto odlišnosti poukazováno.

Čtyři způsoby větrání budov

1.1 Štěrbinové větrání
Při štěrbinovém větrání dochází k výměně vzduchu mezi vnitřním a vnějším prostorem skrz různé netěsnosti v plášti budovy.

Tento systém je z mnoha důvodů nepoužitelný:

Výměna vzduchu je nekontrolovatelná a silně kolísá v závislosti na počasí. Zkráceně řečeno: během vichru člověk mrzne, za bezvětří to v domě zapáchá. U vysokých místností nebo v domech s otevřeným schodištěm dochází vlivem komínového efektu k velkým výměnám vzduchu. Následkem je nekomfortní teplota (studené nohy) a vysoké tepelné ztráty. Tam, kde během delší doby proudí teplý vzduch navenek, vzniká ve stavebních konstrukcích nemalé množství kondenzátu (i několik litrů za měsíc), což vede nevyhnutelně ke škodám na budově. Utěsněné budovy patří v současné době k technickému standardu.

1.2 Dlouhodobé větrání
Pod pojmem dlouhodobé větrání se rozumí trvalá výměna vzduchu otvory k tomuto účelu určenými. Nejčastějším případem jsou pověstná výklopná okenní křídla.

Také tato metoda se vyznačuje značnými nevýhodami:

U trvale větraných místností je v zimě nepříjemně chladno. Také při částečně dlouhodobém větrání (např. v ložnici během noci) se místnosti silně ochlazují. Výměna vzduchu je příliš vysoká (podle výkonu vytápění, velikosti místnosti a okna až 10 1/h a více). Následkem jsou extrémně vysoké tepelné ztráty. Otevřenými okny mohou do místností vnikat imise jako např. prach, pyl, hmyz a hluk.

Intervaly pro nárazové větrání
Obývací místnost - bez kuřáků	2 hod.
Obývací místnost - s kuřáky	1/2 - 1 hod.
Ložnice	2 hod.
Učebna (25 žáků)	20 min.
Doba větrání (podle umístění a velikosti oken)	1/2 - 3 min.

1.3 Nárazové větrání
V pravidelných časových odstupech je krátce, ale důkladně provětráváno, v pauzách zůstávají okna zavřena. Tento způsob je v podstatě použitelný, jsou-li splněny určité požadavky (viz tabulka). I tato metoda má však svoje nevýhody:

• Je jasné, že splnit všechny požadavky je nad síly i velmi svědomitého obyvatele. Větrání bytu (a co teprve celého domu) podle zmíněných požadavků je již celodenní záležitostí. A kdo vstává v noci každé 2 hodiny, aby vyvětral?
• I při zodpovědné obsluze oken není komfort bydlení zaručený: před větráním je nedýchatelno, během větrání táhne, po vyvětrání je chladno.

1.4 Nucené větrání
Kontrolovaná výměna vzduchu větracími jednotkami je jediná metoda, která splňuje všechny požadavky:

Vliv větracích jednotek na spotřebu tepelné energie A = normálně zateplený ČD B = dobře zateplený ČD C = velice dobře zateplený ČD

• V každém okamžiku je v každé místnosti správné množství čerstvého vzduchu.
• Škodliviny všeho druhu (tabákový kouř, zárodky, pyly, radon ...) jsou průběžně odváděny.
• Nezvyšuje se vlhkost vzduchu, nevzniká povrchová kondenzace, netvoří se plísně a pod.
• Žádné náklady na obsluhu.
• Žádné vychlazování místností.
• Žádné vytváření průvanu.
• Lze pobývat a spát při zavřených oknech (bez vnějšího hluku!).
• Zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu; značné energetické úspory (viz diagram).
• Pro alergiky lze do větrací jednotky zabudovat speciální filtr.

Stojí za povšimnutí, že se důležité přednosti větracích jednotek (viz tabulka) kryjí s cílem standardu nízkoenergetických domů, a je logické, že jsou neodmyslitelnou součástí nízkoenergetického konceptu.

Nevýhody systému výměny vzduchu větracími jednotkami jsou pouze psychologického rázu:

• Je zakořeněn názor, že při způsobu větrání okny je čerstvý vzduch studený a spotřebovaný vzduch teplý. Teplý čerstvý vzduch je nezvyklý a tato skutečnost potřebuje změnu myšlení.
• Spánek při zavřených oknech vyžaduje u většiny lidí rovněž změnu myšlení.

Nejdůležitější přednosti větracích jednotek

komfort - žádné studené místnosti, žádný průvan zdravé prostředí - čerstvý vzduch, bez škodlivin nezávadné - žádná kondenzace, žádné plísně apod. nižší spotřeba energie - rekuperace hospodárnost - úspora energie