Volné pokračování seriálu o materiálech pro obvodové pláště energeticky úsporných domů se zabývá obecnými požadavky na stěny z hlediska kondenzace vodní páry a možnosti zateplování s využitím zdiva od společnosti HELUZ.
Klasicky dle sklonu lze střechy rozdělit na rovné, ploché a šikmé. Toto je však členění spíše dle vzhledu, než dle funkce. Střechy je nutné posuzovat vždy v kontextu domu a využívání prostorů pod nimi. Následující článek se věnuje výhradně obytným domům, rodinným domkům a budovám s obdobným provozem.
Dne 29. března 2006 byl schválen zákon č. 177/2006 Sb. o hospodaření energií, kterým se mění dosud platný zákon č. 406/2000 Sb.. Tento zákon nabývá až na přesně stanovené výjimky účinnosti k 1. červenci 2006 a přináší s sebou zásadní změny v oblasti energetické náročnosti budov. Jaké jsou nejdůležitější změny a jak se tyto změny dotknou bydlení?
Obdobně jako v leteckém a automobilovém průmyslu jsou i ve stavebních systémech tradiční spojovací metody jako sváření, šroubování nebo nýtování, kde spojující prvek prostupuje oba spojované materiály, stále více nahrazovány technologií lepení. Ani tepelně izolační systémy nejsou v tomto ohledu výjimkou.
Mnoho stavebních materiálů je anizotropních, tedy nemají ve všech směrech stejné vlastnosti. To je známé např. u dřeva, kdy norma uvádí různé součinitele tepelné vodivosti na základě toho, zda se jedná o vedení tepla kolmo k vláknům či rovnoběžně s nimi. Tato problematika se však týká i nejrozšířenějšího stavebního materiálu, kterým jsou různé typy cihelných tvarovek
Vnější kontaktní zateplovací systémy se v posledních letech staly běžnou součástí staveb, zejména v souvislosti s rekonstrukcemi obvodových plášťů budov. Ročně se kontaktními systémy izoluje cca 6 mil. m2 v ČR a 2,5 mil. m2 na Slovensku. Spolu s rozšířením těchto systémů dochází i k jejich poruchám až haváriím