logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Požární test vnějších kontaktních zateplovacích systémů podle ISO 13785-1

Požárně technická laboratoř CSI vyzkoušela 8. září chování tří typů izolačních materiálů dodatečných zateplovacích systémů podle metodiky používané v EU a USA, výsledky posloužily Technické normalizační komisi (SC1 TNK 27) jako podklad k úpravě stávajících norem v ČR.

Reklama

Zkoušky šíření ohně po fasádách byly provedeny na vzorcích simulující zakončení fasády nad terénem na běžně používané plechové zakládací liště a v systémech s omítkou byla výztužná perlinka dotažena až k plechové liště. Stávající ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb - Požadavky na požární odolnost stavebních konstrukcí, hovoří pouze o tom co má splnit systém z pohledové strany, nikoliv co mají splnit jednotlivé detaily. Detaily mohou být ale slabým místem, kde může požár vniknout za fasádu přímo na izolant. Zkoušen byl systém z minerální vlny a systém s pěnovým polystyrenem upraveným proti hoření. Jako třetí vzorek byl panel s oboustranně oplášťovanou polyisokyanurátovou pěnou.

Zkoušku řídil Ing. Pavel Vaniš z CSI a.s., byla jen informativní, protože byla pod širým nebem nikoli v hale, takže nebylo zamezeno ovlivňování větrem. Pod vzorkem byl zapálen plynový hořák na 30 minut a na vzorcích byly vyznačeny úrovně 50 cm, 100 cm a navíc čárkovaně i 90 cm (stávající slovenský předpis). Byl sledován čas, kdy dojde k trvalému hoření na vzorku nad 100 cm (90 cm na Slovensku).

 

Vzorky byly na nosných rámech v nehořlavých boxech, v úrovni vyznačených výšek byly umístěny termočlánky. Jako teplota, kdy plameny dosáhly dané úrovně, byla uvažována podle slovenského předpisu 300°C.

 

Po 8,5 minutách hoření u vzorku s pěnovým polystyrenem přesahovaly plameny výšku 100 cm a hořící polystyren intenzivně vytékal z prostoru pod omítkou. Polystyren má třídu reakce na oheň E - tj. druhou nejhorší. Po sejmutí byla na vzorku rozřezána akrylátová omítka vyztužená perlinkou ze skelné tkaniny (ta je ve třídě reakce na oheň A na rozdíl od někdy používaných plastových perlinek). Vzorek o tloušťce izolantu 16 cm byl připevněn k nosnému rámu pomocí hmoždinek a podlepen na "buchty". Oheň se dostal pod omítku u zakládací lišty, potom se pod omítkou již snadno šířil výše. Proto by v praxi bylo vhodné perlinku přetáhnout i přes lištu. U nízkoenergetických objektů je ale taková kovová zakládací lišta výrazným tepelným mostem, takže je vhodné jen odspodu na zeď připevnit fošnu nebo úhelník, nalepit 20 cm perlinky, ohnout ji a na ní posazovat izolační desky. Fošna se po připevnění desek odstraní, na perlinku se natáhne omítka a osadí se jen okapnička nebo rohovka. Také je možné systém zatáhnout až pod úroveň terénu, potom se oheň nemá kudy pod omítku dostat.

Vzorek z minerální vaty podle očekávání vyhověl bez výraznějších škod. Došlo k drobnému odkapávání roztaveného materiálu plastových distančních vložek, které se používají k dorovnávání nerovných fasád. Pojivem minerální vaty jsou termosety, které neodkapávají.

 

U panelů s oboustranně oplášťovanou polyisokyanurátovou pěnou došlo jen k poškození nejspodnější části panelu přímo nad hořákem. Izolant nepřispíval k požáru, vznikaly jen krátké plameny a ani neodkapával. Třída reakce na oheň tohoto izolantu by měla být B.

 

Čistá polykyanurátová pěna by byla hořlavá, ale s přísadou retardérů odolává i přímému plameni, bezplamenně degraduje na uhlíkovou vrstvu, která brání šíření vysoké teploty hlouběji do materiálů.

 

Druhý obdobný pokus zkoušel nadpražní detaily. Na prvním vzorku se v části nad oknem použil pás 50 cm z minerální vlny a teprve nad ním pěnový polystyren. Druhý vzorek byl jen z polystyrenového izolantu. Po 30 minutách byla ve výšce 90 cm u vzorku s pásem z minerální izolace teplota jen 150°C, zatímco druhý vzorek již překročil 300°C. Důležitým poznatkem je, že při požáru dojde k destrukci rámu okna (především plastového nebo dřevěného) a tím může dojít k uvolnění perlinky v nadpraží. V případě, že nadpraží bylo z polystyrenu, požár snadno pronikne pod omítku.

 

Zateplovací systémy budou v budoucnu pravděpodobně dvoumateriálové, například pěnový polystyren kombinovaný s požárně odolnějším materiálem u oken, soklu, únikových cest a u hromosvodů. V normách by mohly být konkrétní detaily pro konkrétní materiály v závislosti na tloušťce izolantu. Standardní detaily, nejlépe převzaté ze zahraničí, by mohly napomoci snadnější dostupnosti a nižší ceně doplňků u izolantů větší tloušťky, protože v současném stavu jsou takové detaily požadovány každým jinak, takže nejsou standardní dodávkou. Záměrem je také sladit požární požadavky na zateplovací systémy v Čechách i na Slovensku, když tak nedošlo na celoevropské úrovni.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.