Spojování a těsnění pojistných podstřešních hydroizolačních fólií a membrán

Často někteří "rádoby odborníci" spojování a těsnění považují zcela neoprávněně za zbytečnost a jindy, u některých jednoduchých konstrukcí, je naopak prováděné spojování a těsnění naprosto zbytečné vyhazování finančních prostředků.

1) Spojování přesahu pásů pojistných hydroizolací:

Spojování přesahů je potřeba v případě, že skladba střechy je plánovaná jako dvouplášťová skladba, tj. jako pojistná hydroizolace je pod střešní krytinou použita vysoce difúzní membrána, která se dotýká tepelné izolace a zároveň slouží jako větrotěsnící (vzduchotěsnící) vrstva konstrukce. Tedy, eliminuje se vliv větru nebo vliv proudícího vzduchu ve ventilační mezeře nad pojistnou hydroizolací. Proudící vzduch by přes volný, nespojený přesah pásů membrány mohl vstupovat do tepelné izolace, kde by rozpohybováním vzduchu mezi vlákny tepelné izolace došlo ke znehodnocení její tepelně izolační účinnosti a bylo by nutné navýšit celkovou tloušťku tepelné izolace. Navíc, norma "ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, část 2 Požadavky" přímo doporučuje, aby u dvouplášťových konstrukcí byla tato vnější ochrana tepelné izolace vzduchotěsně spojována. Cituji : "bod 7.1.3 Tepelně izolační vrstva konstrukce musí být účinně chráněna proti působení náporu větru.". Totéž platí i pro spojování přesahů větrozábran či hydroizolačních větrozábran u konstrukcí větraných fasád, kde potřeba vzduchotěsného slepení vzniká v případě, že přesah pásů větrozábrany je volný, tj. není přitlačen nosnou konstrukcí pro fasádní obklad, jak tomu bývá většinou při vertikální aplikaci větrozábrany.

Obr. 1

Spojování přesahů membrány je potřeba také v případě, že sklon střechy je nižší než 22°. Při delším působení vodou (deštěm či sněhem, zejména dokud není provedeno zakrytí střešní krytinou, nebo pokud dojde k jejímu defektu) by v přesahu mohlo docházet ke vzlínání vody a následnému vnikání do tepelných izolací. Povrch vysoce difúzních membrán je v drtivé většině tvořen netkanou textilií a při dotyku 2 vrstev netkané textilie dochází k tomuto fenoménu (Obr.1). Tento fenomén nevzniká u fólií bez vrstev netkané textilie na povrchu.

Obr. 2

Spojování přesahů je nutné také v případě, pokud sklon a podmínky střechy jsou vůči bezpečnému sklonu použité střešní krytiny takové, že je potřeba ve střešní skladbě použít pojistnou hydroizolaci stupně a třídy těsnosti 2C, 3A nebo 3B, tzn. sklon střechy je menší než je bezpečný sklon použité střešní krytiny (Obr.2). Pro těsnost 2C se však používají jiné těsnící komponenty než pro těsnost 3A nebo 3B, kde již musí být pojistná hydroizolace navíc podložena bedněním (Obr.3). Navíc, pro stupně těsnosti 3 se nepoužívají běžné pojistné fólie či membrány, ale speciální typy pojistných hydroizolací (Obr.10).

Obr. 3

Obr. 4

Jelikož dodatečné spojování a nalepování lepící pásky na kraj membrány (která je instalována na krokve) pro vytvoření slepeného přesahu je poměrně složité a pracné, významní výrobci membrán již dodávají tyto membrány i s integrovanou lepící páskou, kde pak provedení vlastního spojení je daleko jednodušší (Obr.4). Nemluvě o tom, že nákup zvlášť pásky a zvlášť membrány je většinou cenově náročnější, než nákup membrány s páskou již integrovanou. Další výhodou je jistota, že pro spojení byl použit správný lepící komponent. U stupně a třídy těsnosti 3A se pak spojování přesahu pojistné hydroizolace provádí speciálním tmelem (Obr. 5).

Obr. 5

Obr. 6

2) Vodotěsné spojování detailu mezi pojistnou hydroizolací a pronikající či navazující konstrukcí (komínové těleso, atika, ventil. či komínové potrubí, anténní tyč, okapnička apod..)

1. v případě, že průnik vzniká u konstrukce, kde je v konstrukci střechy požadován stupeň a třída těsnosti pojistné hydroizolace 1 nebo 2A, lze provést pouze mechanické napojení pojistné hydroizolace takovým způsobem, že voda tekoucí po ploše pojistné hydroizolace tento detail obteče, např. vytvořením žlábků v pojistné hydroizolaci nad příslušným detailem průniku apod.
2. v případě, že průnik či napojení pojistné hydroizolace na navazující detail vzniká u konstrukce, kde je v konstrukci střechy požadován stupeň a třída těsnosti pojistné hydroizolace 2C, 3A nebo 3B, je nutné provést vodotěsné napojení pojistné hydroizolace na pronikající či navazující detail pomocí příslušného lepícího či těsnícího komponentu. Opět pro těsnost 2C se používají jiné těsnící komponenty než pro těsnost 3A nebo 3B.

3) Podtěsnění kontralatí (těsnění průniku hřebíků kontralatí a střešních latí skrz pojistnou hydroizolaci)

1. a) je potřeba v případě, že střecha obsahuje úžlabí a je tedy potřeba podtěsnit kontralatě v detailu úžlabí
2. b) je potřeba v případě, že sklon střechy je menší než 22°
3. c) je potřeba v případě, že v konstrukci je požadován stupeň a třída těsnosti 2C či 3A (u těsnosti 3B je pojistná hydroizolace vedena vrchem přes kontralatě). Opět pro těsnost 2C se používají jiné těsnící komponenty než pro těsnost 3A (Obr.7).
4. d) je potřeba v případě, že tepelná izolace či jiná vrstva nadzvedává pojistnou hydroizolaci, tj. dochází k jejímu "vyboulení" směrem ke střešní krytině.

4) Opravy mechanických poškození pojistných hydroizolací

Další spojování vzniká v případě, že je nutno provést opravy mechanických poškození pojistné hydroizolace. Je však nutno tyto opravy rozdělit na 2 základní skupiny. Drobné poškození (např. po hřebíku), lze opravit příslušnou páskou jak z horní, tak i ze spodní strany pojistné hydroizolace. Pokud je poškození větší (díra do velikosti 15 cm), je opravu nutné provést pomocí záplaty a příslušných pásků, avšak vždy z exteriérové strany aplikované pojistné hydroizolace.

Obr. 7

Obr. 8

Z hlediska používaných komponentů pro spojování a těsnění je potřeba zdůraznit, že se liší komponenty pro fóliové typy pojistných hydroizolací a pro pojistné hydroizolace s povrchy na bázi netkané textilie (většina membrán) (Obr.8), 9 To vyplývá ze skutečnosti, že hladký povrch fólií vyžaduje chemicky zcela jiný lepící komponent, než povrchy membrán z netkané textilie, rozlišuje se také, kdy je spojení membrán odolné nejen vůči vzlínání vlhkosti (stupeň těsnosti 2C), ale i proti vodě (stupeň těsnosti 3A), kdy spoj membrán tvoří obdobu sváru, přičemž lepící komponent proniká až k vnitřnímu vodotěsnému filmu membrány.

Lepící komponenty a vytvořený spoj zároveň musí po aplikaci odolávat velice nízkým i vysokým teplotám, jelikož pojistná hydroizolace je v zimním období vystavena exteriérovým podmínkám a v letním období vzhledem k ohřívání krytiny i vysokým teplotám, a to až +80°C. Zároveň chemické složení lepící vrstvy komponentu nesmí narušit vodotěsnost pojistné hydroizolace, její pevnost, popř. životnost.

Obr. 9

Obr. 10

Proto je potřeba pro příslušné spojení, těsnění či opravy pojistných hydroizolací používat odpovídající lepící komponenty, které jsou schopny vytvořit dlouhodobě funkční spoj a nehrozí následné rozlepení spoje či poškození pojistné hydroizolace.

Poškozený či rozlepený spoj se totiž může stát příčinou problému se zatékáním vodních srážek do konstrukce, popř. příčinou špatné funkčnosti tepelných izolací a tím i vysokých nákladů na vytápění objektu.