Recenzovaný Příspěvek se zabývá eliminací průhybů překladů, které mají malou ohybovou tuhost ale dostatečnou únosnost. Tato eliminace spočívá v ohnutí překladů ve směru působícího zatížení před finálním působením v konstrukci. Velikost průhybu odpovídá zdeformování nosníků od zatížení, které jím bude přenášeno. Tyto překlady se používají při provádění prostupů během rekonstrukcí objektů.

Recenzovaný V Československu bolo v rokoch 1975–1985 postavených viacero telocviční typu T18. Telocvične boli postavené spravidla pre potreby škôl, najmä základných škôl. Vo viacerých prípadoch sa najmä vplyvom nesystematickej starostlivosti o konštrukciu objavili na nosnej konštrukcii poruchy, ktorú môžu viesť k obmedzeniu prevádzky v objektu prípadne až k uzavretiu objektu. V článku sú uvedené podmienky a možnosti predĺženia životnosti týchto objektov. Do riešenia problematiky boli zapojení študenti Stavebnej fakulty STU Bratislava.

Recenzovaný Príčiny vlhnutia muriva môžu byť rôzne. Pri historických budovách je to väčšinou absentujúca hydroizolácia, ktorá bola v minulosti vytváraná ploskými kameňmi alebo ílovitými zásypmi. Pri nových budovách sa vlhkosť do budovy dostáva hlavne chybným prevedením hydroizolácie. V takýchto prípadoch je žiadané rýchle a nedeštruktívne vysušenie budovy, aby nedošlo k poškodeniu majetku, vzniku plesní a aby sa budove vrátil jej účel v čo najkratšom čase.

Recenzovaný Příspěvek pojednává o problematice statických poruch, resp. vzniku trhlin ve zdivu, které jsou zapříčiněny účinky technické seismicity. Dále je zde pojednáno o konstrukčních zásadách, které je možno uplatnit při projektování rekonstrukcí u objektů, které se nacházejí v dosahu účinků technické seismicity. Taktéž je zde zmíněna problematika historických a památkově chráněných objektů.

Recenzovaný Pro sanaci nadměrně vlhkého zdiva bývá používáno, kromě jiných metod, také vzduchových dutin, které mohou být jak stěnové, tak také podlahové. Stěnové dutiny pak mohou být situovány na vnější i vnitřní straně sanované zdi. Dutiny na vnitřní straně mohou být z výškového hlediska umístěny pod podlahou, nebo nad úrovní podlahy. V rámci tohoto příspěvku je pojednáno pouze o dutinách situovaných nad úrovní podlahy. V projekční praxi jsou vzduchové dutiny navrhovány zpravidla pouze empiricky. Pro jejich správnou funkci je však třeba provést jejich tepelnětechnické posouzení. Jeho náplň je těžištěm následujícího příspěvku.

Recenzovaný V roce 2015 vydal Národní památkový ústav metodiku pro požární ochranu zpřístupněných památek. Od té doby ji využívají správci hradů a zámků nebo památkáři, širší odborná veřejnost s ní však zdaleka obeznámena není.

Recenzovaný Článek se zabývá problematikou požární ochrany památkově chráněných objektů, uvádí jejich specifika. Dále popisuje princip funkce vybraných druhů požárně bezpečnostních zařízení a všímá si současné legislativy, přičemž poukazuje na některé alternativní možnosti řešení problémů v oblasti požární ochrany u památkové chráněných staveb. V závěru je popsán způsob fungování zařízení zamezující iniciaci požáru.

Recenzovaný Tento příspěvek pojednává o praktickém využití mikrovlnné technologie ve stavební praxi. Názory na využití EMW zařízení jsou nejen u laické veřejnosti značně rozdílné. Od bezmezného vychvalování, až po zatracování. Důvodem tohoto stavu je především nedostatečná informovanost odborníků a veřejnosti o tom, co je a co není možné od této technologie očekávat.

Recenzovaný V červenci roku 2015 byl na objektech rožnovské radnice a chalupy z Prlova, které jsou součástí Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, proveden průzkum využívající akustickou detekci aktivity larev dřevokazného hmyzu. Na základě této průzkumné činnosti byla jednoznačně prokázána aktivita dřevokazného hmyzu a z tohoto důvodu byla v září roku 2016 provedena horkovzdušná sanace objektu rožnovské radnice s cílem sterilizace všech dřevěných prvků konstrukce tohoto historicky cenného objektu.

Recenzovaný Sklo jako součást stavby se na moderních i historických budovách vyskytuje v různých formách, ať už jako výplň otvorů nebo jako aplikace na povrchu stavby. Jeho přítomnost je proto nutné zohlednit při sanačních zásazích. Mechanické metody čištění skla, konkrétně pomocí abrazivních materiálů, nejsou v restaurátorské praxi příliš běžné. Přesto byly využity při posledním zásahu na mozaice Posledního soudu na katedrále Sv. Víta v Praze. V příspěvku je diskutováno, zda je vhodné opakovaně používat techniku otryskávání povrchu skla za účelem jeho čištění/odstranění korozních vrstev z povrchu skla.

Recenzovaný Propustnost vodní páry je důležitou materiálovou vlastností. Hodnotu součinitele difuzního odporu je nutné znát, abychom byli schopni sanovat konstrukce. Jedna věc je stěžejní – vědět, jaké jsou hodnoty faktoru difuzního odporu použitého materiálu, abychom věděli, jak dlouho bude konstrukce vysychat a kdy budou uživatelé moci budovu znovu obývat. Samozřejmě, že faktor difuzního odporu není jedinou ovlivňující vlastností, jelikož vysychání závisí také na teplotě, vlhkosti, rychlosti proudění okolního vzduchu.

Recenzovaný Článek výše uvedeného kolektivu autorů se věnuje diagnostice klasické železobetonové konstrukce v duchu „Baťovské architektury“ postavené v 30. letech 20. století. Na základě předběžné prohlídky bylo pojato podezření na výskyt hlinitanových cementů v betonu, což bylo následně podrobnou diagnostikou potvrzeno.

Recenzovaný Odstraňování nežádoucího materiálu z povrchu historických artefaktů je jednou z nejdůležitějších a současně nejchoulostivějších operací při restaurování kulturního dědictví. Obecný termín „nežádoucí materiál“ označuje celou skupinu látek, které se nacházejí na povrchu uměleckých děl v důsledku přirozeného stárnutí a vlivu okolního prostředí, mimořádných událostí, jako jsou povodně a jiné živelné pohromy, chybných nebo dožilých restaurátorských zásahů nebo dokonce i v důsledku úmyslu umělce, jako jsou politury, které s časem degradují a tmavnou a je třeba je periodicky obnovovat. Přes zdánlivou jednoduchost je čištění velmi náročným úkolem pro restaurátory i vědce a technology.