Retro muzeum Na statku, potěšení pro Brno…

Retro, co je to retro… Toto zaklínadlo se používá pro pomyslné ohlédnutí v čase. Pohled s láskou nebo despektem na cosi minulého, většinou zaniklého, blízkého či vzdáleného. Časové omezení zde nehledejme, ale retro bývá často spojováno s obdobím 50. až 80. let minulého století. Zní to hrozně, minulé století. Ale netrapte se, jen se zasněte a vzpomínejte. Nikdo vás nenutí se s tímto obdobím identifikovat natolik, že se vrátíte k umakartu a plastovým klikám u dveří. I když i takoví se najdou a retro styl se může odrazit ve vybavení jejich domácnosti a názoru na život. Všechno už zde bylo. Retrospektiva či retrospekce je odborný výraz pro to ohlédnutí. Retrodikce je sdělení o těchto věcech minulých. Výraz retro se dá ale taky spojit se slovem, které vystihuje místo, kde se ohlédnutí koná. No, a jsem u jádra věci, Retro muzeum Na statku. Svoji retrodikci o retrospekci tedy provedu v Retro muzeu. No, a aby se to nepletlo, tak naše Retro muzeum má ještě jedno RE. Máme zde totiž rekonverzi jako Brno. Je to srozumitelné? Není? Nic se nebojte, bude…

Průhled na jednotlivé kóje

Rádia a gramofony, krásná všehochuť

Telefony, psací stroje

Skvělý počin pro Brno a jeho obyvatele. Určitě se tématem ohlédnutí za dobou bývalou zabývá více subjektů, muzeí a galerií. Nicméně, každý dobrý pokus se počítá. Tady tuším, vzhledem k rozsahu, že nejde o pokus, ale propracovaný záměr s obrovskou mírou nadšení. Pokud se zamyslíte, tak bez nadšení by celý tento projekt nešlo realizovat. Těší mě, že se stále najdou lidé, kteří nejsou v zajetí pouhé komerce.

Pohled na volný prostor mezi budovami, v levé budově se skrývá podkrovní expozice s poklady

Mladý mužský hlas po telefonu, celkem briskně vyřešil rébus, kdy a kde. Mám rád, když věci mají spád. Majitel Retro muzea Na statku pan Lukáš Fajtl mě přivítal se svým kolegou a po prvotním představení jsme se vrhli na představení těžiště jeho práce. Když rekonverze jako Brno, tak konkrétně v Brně, Dolních Heršpicích.

Socialistický obchod

Cukrárna i se zbožím

Žehličky, fotokomora, promítačky

Zmiňované vysavače

Kuchyňské váhy, mlýnky a mixéry

Sifonové lahve, termosky

Co že je to ta rekonverze? Je to z architektonického hlediska změna funkce a užívání objektu nebo místnosti, při dílčí nebo úplné rekonstrukci. Už zase to RE. Tak srozumitelněji. Například z fabrických budov vytvoříte obytný celek nebo prodejní prostory, cukrárnu či galerii. To je rekonverze… Tady ji máme v podobě navráceného majetku (na cca 3 ha byl dříve hospodářskými budovami pro potřeby JZD), který se změnil na prostory výstavní a předváděcí.

Trabant P60 Kombi de Luxe

Wartburg 311

Trabant P60 Kombi de Luxe

Doba minulého století, s artefakty našimi, našich rodičů a prarodičů, učarovala majiteli Retro muzea. Že bude pan Fajtl mířit tímto směrem, nebyla zase až taková náhoda. Letitě se zabývá rekonstrukcí starých automobilů, včetně kategorie veterán, zemědělské techniky a vším, co má k těmto klukovskochlapským touhám blízko. Tady už jsme na dostřel ke starým domácím spotřebičům, vybavení a zařízení domácností, věcem praktickým i méně praktickým, no prostě RETRO.

V patře (podkroví) první budovy, která má k dispozici cca 800 m², se ukázala míra zmíněného učarování dobou. Na zemi se svíjela hadice s vysavačem STANDARD a já s láskou zavzpomínal, jak jsem s ním tehdy, bez lásky, vysával koberce. To jsem netušil, že vedle za stěnou na policích jich stojí dalších 18 a kolem řada jejich různých brášků. Je s podivem, že na to, co bylo často otravné a na obtíž, špatně vyřešené, v provedení pod diktátem doby, je nyní radost pohledět. Nepočítal jsem jednotlivé kóje s množstvím nádherných exponátů. Možná 20, možná 30, ale garantuji vám, že na konci se vám zasteskne, proč jich není více. Najdete zde imitaci kuchyně s váhami, mixéry, kávomlýnky, sklem, dózami. V další kóji jsou trouby, sporáky, vařiče, topinkovače, grily. Jedna kóje imituje školní třídu s lavicemi, školními potřebami včetně nezbytného Dr. Husáka. Toho jsem rozhodne v zasnění nepostrádal, ale patřil k dobovému koloritu. Sportovní vybavení, rádia (přes 600 kusů), magnetofony, gramofony, televizory (cca 100 kusů), vybavení obchodu včetně zboží v regálech.

Poklady pod pergolou

Repasovaný traktor

Vzpomínky

To vše v takové míře, až oči přecházejí a nevíte, kam dříve zaměřit svoji pozornost. Pokud nevěříte, podívejte se v klidu na fotografie.

V další části areálu je místnost, kde sní svůj autosen zrepasovaní krasavci značky Trabi (Trabant) a Wartburg, Ifa. Dvoutaktní kouřící vozidla, z NDR, dříve přijímaná s despektem, jsou zde krásným pokoukáním. Na stěně se lesknou poháry za první místa na srazech podobných nadšenců. Pod vnější pergolou se schovávají před nečasem další automobily, z nichž některé čekají na šikovné ruce a pracné znovuoživení. To vše na ploše cca 200 m². Opět skvělá podívaná. Značka Barkas, Multicar, Tatra, Volha, Škoda, vás donutí zavzpomínat. Vedle je malá sezónní restaurace pod pergolou, pro cyklisty a bruslaře i pěší, ze stezky, která vede za areálem. Mezi jednotlivými budovami je rozlehlé prostranství, které lze využít na setkání veteránů, hry, závody, dětské dny, víkendové a firemní akce. Prostoru je zde dostatek a další auta skrytá za plotem jsou příslibem dalšího možného rozšíření celé sbírky artefaktů. Že obnovení areálu byla těžká a nákladná práce asi nikoho neudiví. Málokdy se stalo, že předešlá doba předala restituentům, na jejich pozemcích, nějaké stavební skvosty. Nejinak tomu bylo zde.

Trabi na hlídce

Hlavní budova s podkrovní expozicí

Protilehlá část s přístřeškem pro veterány

Na celý areál, z výšky ocelové podnože, dohlíží Trabi v policejní úpravě. Po tom všem už nikoho neudiví, že majitel má představu, že zde celé rodiny mohou trávit více času, než pouze ten, který je třeba na prohlédnutí sbírek. Jedna devíza zde ale vykukuje nad ostatní. Tou devízou je klukovské zapálení pro věc, majitele i jeho rodiny. Když říkám rodiny, myslím rodiny. Majitel muzea přiznal, že posedlost a zručnost dědil po otci. Jeho práce byly například nádherně oživené traktory a spousta další techniky. Tudíž skvostné detailní repasy Trabantu, Wartburgu, rukou Lukáše Fajtla, vlastně nikoho nepřekvapí. A to ještě nejsme u konce. Stejné nadšení jsme totiž objevili i u Fajtla nejmladšího, syna Matěje. V sedmi letech nádherně dokáže vykládat o Trabantech 600, 601, Wartburgu, zalistuje s vámi v kronice fotografií. Klidně se pustí do povídání o motoru. Jeho zapálení pro vše technické je nakažlivé, udiví vás svými znalostmi. Hlavně „svítí jako žárovka“ a jeho nadšení je nepředstírané. Možná, že jeho datum narození 10. 1. 2010 je magické. No, a co mají ještě společného? Nezbytnou porci nadšení a odvahy, bez které nelze takový projekt realizovat.

Tentokrát mi moje roztěkanost, z přemíry věcí, vůbec nevadila. V duchu jsem se přesunul do dětství a mládí, tam věci vidíte úplně jinýma očima. Tak co, je to pro vás dost RETRO???

Pro mě ano, díky za to…

Použité zdroje:
Fotografie - autor