Příspěvek se zabývá poškozením staveb a stavebních materiálů v důsledku nezvládnutí režimu srážkových vod. Dopady jsou členěny podle místa poškození. Nejprve je prezentováno poškození střech a krovů, které následují příklady poškození obvodových stěn. Největší pozornost, včetně numerického 3D modelování, je věnována poškození základových konstrukcí a základů.
Reklama
Historické stavby
Řada historických staveb zejména v západních Čechách se nachází v oblastech, kde se vyskytuje specifický druh zemětřesné aktivity, tzv. zemětřesné roje (centrum v okolí obce Nový Kostel), při kterých po dobu několika dní až měsíců probíhá série tisíců slabších otřesů. Někdy jsou tyto otřesy dostatečně silné (vyšší než 2 st. Richterovy stupnice) na to, aby byly pociťovány obyvateli, a v některých případech mohou dokonce způsobit i materiální škody na budovách. Znalost odezvy zejména klenbových konstrukcí historických objektů na dynamická zatížení je základem sanačních zásahů na památkově významných objektech vystavených těmto účinkům. Vzhledem k narůstající intenzitě kolové i kolejové dopravy dochází také ke zvýšení účinků tzv. technické seismicity na stavby nacházející se v blízkosti komunikací a tratí. Navržený systém dodatečného ztužení valených, křížových popř. sférických kleneb pomocí předepnutých segmentových ohybově tuhých pasů přispívá ke zvýšení jejich odolnosti vzhledem k přírodním a antropogenním dynamickým účinkům.
Na vybraných materiálech je sledován vliv injektáže na změnu porozity, distribuce pórů, nasákavosti v porovnání s neinjektovaným zdivem a zpevňovací účinek injektáže na historické zdivo cihelné, opukové, pískovcové, trachytové, vápencové a smíšené s pojivem vápenným pro různé druhy injektážních látek v porovnání s neinjektovaným zdivem. Pozornost je zejména věnována zdivu porušenému trhlinami a dutinami. Těžiště výzkumu je v ověření zejména zpevňovacího účinku vybraných injektážních prostředků na bázi hydraulického vápna (nanovápna), na bázi pryskyřic a křemičitanů.
Vinné sklípky už dávno nejsou stavbami využívanými výhradně zapálenými vinaři. Důkazem je stále větší poptávka, a to především pro rekreační a komerční využití. Zvýšená pozornost vede k výstavbě nových, ale i k rozšiřování starých sklepních prostorů, úpravy bývají často prováděny laicky, což může vést k následným haváriím. Důležitá je kromě jiného i problematika klasifikace a evidence staveb tohoto typu.
Předchozí článek zachytil stav rekonstrukce plynové kotelny v Zámku Kosmonosy v mezičase mezi zahájením a dokončením prací. Kotelna vyrábí teplo pro vytápění, přípravu teplé vody a předehřev vzduchu pro vzduchotechnický systém v budově zámku, zejména pro v něm umístěnou základní školu, včetně dílen, jídelny, kuchyně aj. Od 1. září je kotelna plně funkční.
V červenci letošního roku byl PRAGOTHERM, servis fasád s.r.o. spolu se sesterskou výzkumnou organizací Smart Coatings s.r.o. přizván k účasti na údržbě jedné z nejdůležitějších chorvatských památek, Katedrály nanebevzetí panny Marie v Záhřebu. Tento památkový objekt čelí nejen přírodním živlům, jako je zemětřesení, které ho letos 22. března velmi poškodilo, ale také masivnímu zařasování fasád.
Cílem studie bylo stanovení funkční způsobilosti historické zdi letohrádku Hvězda a posouzení její použitelnosti. V článku jsou prezentovány možnosti návrhu obnovy zdi při využití optimálních technologií, analýza návrhů řešení a zhodnocení rizikových faktorů. Vlastnímu návrhu obnovy předcházel podrobný stavebně technický průzkum. V závěru článku je popsán průběh realizačních prací, včetně zvoleného materiálového řešení obnovy. Na provádění materiálových analýz se podílel Kloknerův ústav ČVUT, návrh obnovy byl konzultován s NPÚ.
Budova Státní opery v Praze je více než 130 let stará honosná budova, zaujímající své místo mezi významnými památkami i mezi kulturními institucemi naší země. V letech 2017 až 2019 prošla celkovou rekonstrukcí, zahrnující instalace vytápění, chlazení a vzduchotechniky (HVAC), elektrické rozvody, interiérové rozvody i venkovní fasádu. Pro nás v IMI Hydronic Engineering bylo potěšením se na této renovaci podílet.
Poškození vnitřních a vnějších omítkových systémů na domech, starších usedlostech či historických budovách bývají často noční můrou majitelů nebo investorů. Na vině jsou, kromě stáří objektu, povětrnostní podmínky. Výsledkem je pronikání vlhkosti do zdiva konstrukce snižující schopnost tepelné izolace domu.
Nástroje revitalizace brownfieldů můžeme obecně dělit například z pohledu územního plánování a urbanismu, z pohledu životního prostředí, pohledu ochrany kulturních památek či z pohledu na lokality jako na nové investiční příležitosti. Výsledkem je, že problematika brownfieldů je řešena celou řadou institucí a nástrojů. Cílem tohoto příspěvku je identifikovat, roztřídit a analyzovat tyto nástroje využitelné v ČR. Součástí příspěvku bude průzkum nástrojů z jiných zemí, které mají s danou problematikou dlouhodobější zkušenosti (např. Francie, Velká Británie, USA, Německo, Dánsko) a analýza reálnosti jejich zavedení v ČR a jejich přínosu. Protože toto téma je velice rozsáhlé, příspěvek se především zaměří na nástroje územně plánovací (např. ÚPP, ÚPD), ekonomické (motivační a penalizační) a výstavbové (slouží k prosazení záměrů sídla či státu formou výstavby především dopravní a technické infrastruktury).
Při sanacích vlhkého zdiva dochází často také k zásahu do podlahových konstrukcí, respektive k provádění podlah nových. Příspěvek pojednává o problematice projekčního navrhování podlahových konstrukcí v návaznosti na sanaci vlhkého zdiva přilehlých stěn. A to zejména z pohledu stavební tepelné techniky, ochrany proti působení zemní vlhkosti a proti pronikání radonu z podloží.
Elementárnym cieľom opísaného výskumu je preukázanie nutnosti vytvorenia dodatočnej nepriepustnej vrstvy pôsobiacej ako izolácia proti vlhkosti historických konštrukcií za pomoci technológie podrezávania. Z technologického hľadiska a taktiež na základe známych výskumov je zrejmé, že táto technológia sa radí medzi najúčinnejšie sanačné metódy.
Článek představuje základní kritéria v hodnocení konstrukcí památkových budov. Celý postup je podrobně popsán v ČSN EN 13822, Příloze I. Záměrem je poskytnout rovněž doplňující pokyny pro používání této mezinárodní normy pro konstrukce budov kulturních památek. Pokyny zde uvedené se mají dodržovat společně se všemi dalšími články mezinárodně platné normy ČSN EN 13822 a ostatních předpisů.
Jak skloubit moderní požadavky na dřevěné konstrukce s historickou roubenou stavbou? A lze aplikovat současné systémy požární bezpečnosti v replice historické konstrukce? O tom, jak se nahlíželo na obnovu zničené památky a jak se nový Libušín projektoval, přednášel architekt Jakub Masák na konferenci Požární bezpečnost staveb v září 2019 na veletrhu For Arch.
Reklama