logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Historické stavby

20.10.2024Ing. Jan Zima, Rekonstrukce památkových objektů-atelier statiky spol. s r.o.
Recenzovaný Statických problémů u historických objektů, v jejichž konstrukci jsou použity cihly (pálené či nepálené), je celá řada. Každý z konstrukčních prvků stavby, který je proveden z cihelného zdiva, vykazuje z hlediska statiky poruchy, jež jsou z velké části závislé na jeho umístění v nosném systému stavby. V textu se blíže podíváme na některé statické poruchy a nabídneme možnosti řešení.
16.10.2024Ing. arch. Petr Brandejský, redakce
Multimediální projekce v krovu chrámu vás v krátkosti provede historií kostela i města Brna, včetně požáru chrámu nebo vyražených oken při náletu na konci druhé světové války. Celý zážitek projekce je umocněn prostorovým šestnáctikanálovým zvukem a 430 barevnými světly.
6.10.2024Ing. Pavel Jakoubek, Studio acht, spol. s r. o.
Recenzovaný Cihelné dlažby jsou jedním z nejstarších typů pevných podlah. Pro jejich pokládku je třeba pochopit a zvládnout technologii výroby i pokládky (většinou do lože z vápenné malty, výjimečně také prostým položením na rovnou hliněnou či vápennou mazaninu s rubem dlaždice potřeným vápenným mlékem). Nabízejí se možnosti různých tvarů a formátů se solidní pevností a otěruvzdorností, tepelněizolačními vlastnostmi, požární odolností a dlouhodobou životnost. U nově realizovaných cihelných dlažeb se setkáváme i s potřebou zabudovat do nich koncové prvky rozvodů techniky prostředí. Setkat se můžeme i s moderními napodobeninami dlažeb či stěrkami napodobujícími beton.
30.9.2024doc. Ing. Petr Cikrle, Ph.D., Ing. Vojtěch Bartoň
Recenzovaný Příspěvek pojednává o možnostech diagnostiky historických zděných konstrukcí s využitím nedestruktivních a destruktivních zkušebních metod. Nejdříve a určí pevnost v tlaku zdicích prvků a pevnost v tlaku malty, poté se vypočte charakteristická pevnost v tlaku zdiva. Důležité je posouzení vazby zdiva a zjištění výskytu trhlin. Nakonec se zjistí vlhkost a salinita zdiva.
24.9.2024Ing. Ondřej Anton, Ph.D., Ing. Vojtěch Bartoň
Recenzovaný Příspěvek se věnuje aktuálnímu tématu náhrady historických pálených cihel v památkově chráněných objektech. Představuje možnosti výběru adekvátní náhrady recyklováním historických zdicích prvků odebraných z demolovaných staveb, splňující požadavky v současnosti kladené na zdicí prvky s důrazem na trvanlivost. Je zde představena rezonanční metoda pro roztřídění cihel na kvalitativní skupiny a současně představeny základní aspekty, charakterizující cihly z různých historických období, což je další kriterium pro vhodnost použití do historické stavby.
26.8.2024Mgr. Kateřina Kovářová MBA, Ph.D,, Ing. Eva Matoušková, Ph.D.
Recenzovaný Velmi často se ve své praxi setkáváme s otázkou původu stavebního kamene na historických objektech. Metody poskytující odpověď na tuto otázku jsou však převážně destruktivního charakteru vyžadující odběr vzorku. V rámci našeho výzkumu jsme se proto zaměřily na využití odrazivostní spektrometrie, která představuje velice nadějnou a efektivní nedestruktivní metodu. Příspěvek pojednává o základních principech a možnostech využití této metody s ohledem na její použití v případě historického stavebního a dekoračního kamene.
Mlýn Chabařovice po celkové rekonstrukci v roce 2023 s využitím materiálů Baumit
17.7.2024Baumit, spol. s r.o.
Obnova a zachování historických kulturních památek je dnes důležitou součástí našeho života. V případě historických staveb, jejichž vznik se často datuje k několika stoletím zpět, je záchrana a jejich následná obnova cestou velmi náročnou. Výrobce stavebních materiálů Baumit poskytnul pomocnou ruku v podobě své produktové řady NHL a bohatých zkušeností při renovaci historického mlýna Josefa Popela v Chabařovicích.
22.6.2024Ing. arch. Petr Brandejský, redakce
Odborný TZB-info doporučuje Vizí zajímavé a vzácné mezinárodní soutěže Schindlerova archa, která spatří světlo světa na podzim 2024, je důstojný památník přeživších, zachování odkazu koncentračního tábora Oskara Schindlera a pokračování historie rodiny Löw-Beerů a tradice textilní výroby v regionu.
Janáček Philharmonic concert hall Ostrava
18.6.2024Ing. Petr Bohuslávek, redakce
The City of Ostrava will soon join the ranks of European and international centers of culture. That’s because work is underway in the Moravian-Silesian metropolis on a new concert hall comparable to the world’s most prestigious venues such as the Elbe Philharmonic in Hamburg, the Walt Disney Concert Hall in Los Angeles, the Paris Philharmonic, or the Harpa in Reykjavik. The new building for 1,300 concertgoers will be deftly integrated with the current Culture Center designed by architect Jaroslav Fragner. The design was created by leading American architect Steven Holl and his studio in New York together with the Czech studio Architecture Acts.
Koncertní síň Janáčkovy filharmonie v Ostravě, Steven Holl Architects a Architecture Acts
10.6.2024Ing. Petr Bohuslávek, redakce
Město Ostrava se již brzy zařadí mezi evropská a světová kulturní centra. V moravskoslezské metropoli totiž roste nová koncertní hala s parametry srovnatelnými s těmi nejprestižnějšími světovými stavbami, jako je Labská filharmonie, Koncertní hala Walta Disneyho v Los Angeles, Pařížská filharmonie či Harpa v Reykjavíku. Nová budova se sálem pro 1 300 diváků bude originálně propojena se stávajícím Domem kultury, který navrhl architekt Jaroslav Fragner. Autory návrhu jsou přední americký architekt Steven Holl a jeho studio Steven Holl Architects z New Yorku spolu s českým studiem Architecture Acts.
28.5.2024Ing. Martina Hepnerová, Foto archiv autorky
Oprava dřevěných a nosných konstrukcí patří spolu s výměnou střechy k nejdůležitějším a také nejdražším částem rekonstrukce roubené stavby. Teprve, když je stavba „v suchu“ a má vyřešené statické poruchy, má smysl se pouštět do dalších oprav v interiéru.
4.5.2024Wienerberger s.r.o.
V 19. ročníku soutěže Tondach Pálená střecha byli vyhlášeni vítězové ve třech hlavních kategoriích – Rodinné domy a obytné stavby, Veřejně prospěšné stavby a Historické stavby. Ani letos nechyběla možnost zvolit ze svých řad přihlášenou realizaci a tím si vybrat toho nejlepšího z pokrývačů 2023.
29.4.2024Ing. Martina Hepnerová, Foto archiv autorky
V seriálu se budeme věnovat opravám starých roubených staveb, tedy domů postavených v první polovině 20. století a dříve, které mají stěny alespoň částečně tvořené dřevěnými trámy. Mnoho informací bude však využitelných i při opravách starších zděných staveb.
8.4.2024Ing. Denisa Boháčová, Ph.D., prof. Ing. Pavel Kuklík, CSc.
Recenzovaný Příspěvek prezentuje původní stav zámku v Nemyšli u Tábora spolu s navazujícím postupem jeho sanace. To vyžaduje pečlivou evaluaci jeho stavu, stanovení postupu sanace spolu se sledováním stavu, aby byla zajištěna bezpečnost na staveništi. Ke splnění tohoto úkolu – v zahraničí je užívána zkratka SHM (Structural Health Monitoring, sledování zdravotního stavu) – byly využity dostupné možnosti současných informačních technologií.
1.4.2024Ing. Denisa Boháčová, Ph.D., prof. Ing. Pavel Kuklík, CSc.
Recenzovaný Příspěvek se zabývá úlohou inženýrů v současném světě. Zejména je zaměřen na představení současných možností při uchování historických monumentů a jejich údržbě. Na dvou případových studiích poukazuje na nové možnosti, které nám skýtá výpočetní technika a propojení zúčastněných aktérů pomocí webu. Také určitým způsobem zmiňuje jednání Světového inženýrského konventu WEC 2023. Vzhledem k rozsahu je nejprve prezentována první, obecná část, která je doplněná ověřením konceptu při sledování opěrné zdi kostela sv. Jakuba v Nepomuku. V navazujícím samostatném příspěvku je detailněji prezentován příklad použití těchto technologií při sanaci zámku v Nemyšli.
17.3.2024Ing. Dagmar Kopačková, Ph.D., redakce
150 let stará vitráž Boží oko byla objevena v r. 2023 mezi dvěma zdmi kostela při rekonstrukci starého dřevěného okna, které se mělo vrátit na původní zazděné místo. Díky štědrým dárcům se rekonstruovaná vitráž vrátí v dubnu 2024 na své původní místo.
Příklad obvyklého řešení dřevěného trámového stopu v obytných budovách
22.1.2024Ing. Lubor Kalousek, Ph.D., Ing. Zuzana Fišarová, Ph.D., Ing. Zdeněk Vejpustek, Ph.D.
Recenzovaný Příspěvek je zaměřen na problematiku dřevěných trámových stropů a podlah zejména z období konce 19. století až 1. poloviny 20. století. V běžné stavební praxi se s těmito konstrukcemi velmi často setkáváme u obytných budov, které jsou, nebo v minulosti byly, předmětem stavebních změn. Při těchto zásazích však často nejsou respektovány základní myšlenky původního technického řešení a dochází k degradaci některých stavebněfyzikálních parametrů. V příspěvku budou popsány zásady, které byly těmto typům konstrukcí věnovány v dobových legislativních a normativních předpisech a dále v odborné literatuře. Na praktickém příkladu bude prezentováno původní historické řešení. Ve vztahu ke stavebním zásahům do historických stropních konstrukcí budou dále popsány současné legislativní a normativní předpisy, ale i vlastní příklady novodobých řešení a jejich omezení.
16.12.2023Ing. Eliška Maršálková, Ph.D., prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc.
Recenzovaný Výskyt společenstev fotoautotrofních mikroorganismů, jako jsou sinice a řasy, může představovat závažný problém jak pro přírodní, tak pro umělé stavební materiály. Hrozí postupná degradace mnohdy až k úplnému rozpadu těchto materiálů. Snahou autorů článku je nalézt vhodnou metodu včasného varování a předejít stavu, kdy na základě odborného posouzení můžeme konstatovat již běžící, nebo dokonce dokonaný proces destrukce.
21.11.2023Ing. Ondřej Vystavěl, Ing. Michal Kuruc, Ph.D., Ing. Alena Berková, Ing. Tomáš Volařík, Ph.D.
Recenzovaný Vyhotovení dokumentace památkově chráněných staveb v komplexní digitální podobě je důležitým krokem v procesu záchrany kulturního dědictví a umožňuje zachování co nejvíce informací o nemovitých kulturních památkách pro budoucí generace. Jednou z možností, jak k této problematice přistoupit, se jeví vyhotovení informačního modelu stavby nemovité kulturní památky. Vlastnímu modelování předchází sběr podkladových dat. Za tuto činnost by měl být v rámci procesu BIM zodpovědný geodet. V současné době se často jedná o geometrické zaměření daného objektu pomocí technologií laserového skenování s následným zpracováním do tzv. mračna bodů, které tvoří základní prostorový podklad pro tvorbu informačního modelu naskenovaného objektu. Standardem by mělo být připojení měření do závazného souřadnicového a výškového systému. Za účelem vizualizace výsledného informačního modelu pro širokou veřejnost se v současnosti stále více uplatňují nástroje herního vývojového prostředí. Uvedená problematika je v příspěvku popsána na případové studii vzniku informačního modelu památkově chráněného objektu Maxmiliánův dvůr v Kroměříži postavené v polovině 19. století olomouckým arcibiskupem Maxmiliánem Sommerau Beckem.
 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.