logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Historické stavby

22.6.2024Ing. arch. Petr Brandejský, redakce
Odborný TZB-info doporučuje Vizí zajímavé a vzácné mezinárodní soutěže Schindlerova archa, která spatří světlo světa na podzim 2024, je důstojný památník přeživších, zachování odkazu koncentračního tábora Oskara Schindlera a pokračování historie rodiny Löw-Beerů a tradice textilní výroby v regionu.
Janáček Philharmonic concert hall Ostrava
18.6.2024Ing. Petr Bohuslávek, redakce
The City of Ostrava will soon join the ranks of European and international centers of culture. That’s because work is underway in the Moravian-Silesian metropolis on a new concert hall comparable to the world’s most prestigious venues such as the Elbe Philharmonic in Hamburg, the Walt Disney Concert Hall in Los Angeles, the Paris Philharmonic, or the Harpa in Reykjavik. The new building for 1,300 concertgoers will be deftly integrated with the current Culture Center designed by architect Jaroslav Fragner. The design was created by leading American architect Steven Holl and his studio in New York together with the Czech studio Architecture Acts.
Koncertní síň Janáčkovy filharmonie v Ostravě, Steven Holl Architects a Architecture Acts
10.6.2024Ing. Petr Bohuslávek, redakce
Město Ostrava se již brzy zařadí mezi evropská a světová kulturní centra. V moravskoslezské metropoli totiž roste nová koncertní hala s parametry srovnatelnými s těmi nejprestižnějšími světovými stavbami, jako je Labská filharmonie, Koncertní hala Walta Disneyho v Los Angeles, Pařížská filharmonie či Harpa v Reykjavíku. Nová budova se sálem pro 1 300 diváků bude originálně propojena se stávajícím Domem kultury, který navrhl architekt Jaroslav Fragner. Autory návrhu jsou přední americký architekt Steven Holl a jeho studio Steven Holl Architects z New Yorku spolu s českým studiem Architecture Acts.
28.5.2024Ing. Martina Hepnerová, Foto archiv autorky
Oprava dřevěných a nosných konstrukcí patří spolu s výměnou střechy k nejdůležitějším a také nejdražším částem rekonstrukce roubené stavby. Teprve, když je stavba „v suchu“ a má vyřešené statické poruchy, má smysl se pouštět do dalších oprav v interiéru.
4.5.2024Wienerberger s.r.o.
V 19. ročníku soutěže Tondach Pálená střecha byli vyhlášeni vítězové ve třech hlavních kategoriích – Rodinné domy a obytné stavby, Veřejně prospěšné stavby a Historické stavby. Ani letos nechyběla možnost zvolit ze svých řad přihlášenou realizaci a tím si vybrat toho nejlepšího z pokrývačů 2023.
29.4.2024Ing. Martina Hepnerová, Foto archiv autorky
V seriálu se budeme věnovat opravám starých roubených staveb, tedy domů postavených v první polovině 20. století a dříve, které mají stěny alespoň částečně tvořené dřevěnými trámy. Mnoho informací bude však využitelných i při opravách starších zděných staveb.
8.4.2024Ing. Denisa Boháčová, Ph.D., prof. Ing. Pavel Kuklík, CSc.
Recenzovaný Příspěvek prezentuje původní stav zámku v Nemyšli u Tábora spolu s navazujícím postupem jeho sanace. To vyžaduje pečlivou evaluaci jeho stavu, stanovení postupu sanace spolu se sledováním stavu, aby byla zajištěna bezpečnost na staveništi. Ke splnění tohoto úkolu – v zahraničí je užívána zkratka SHM (Structural Health Monitoring, sledování zdravotního stavu) – byly využity dostupné možnosti současných informačních technologií.
1.4.2024Ing. Denisa Boháčová, Ph.D., prof. Ing. Pavel Kuklík, CSc.
Recenzovaný Příspěvek se zabývá úlohou inženýrů v současném světě. Zejména je zaměřen na představení současných možností při uchování historických monumentů a jejich údržbě. Na dvou případových studiích poukazuje na nové možnosti, které nám skýtá výpočetní technika a propojení zúčastněných aktérů pomocí webu. Také určitým způsobem zmiňuje jednání Světového inženýrského konventu WEC 2023. Vzhledem k rozsahu je nejprve prezentována první, obecná část, která je doplněná ověřením konceptu při sledování opěrné zdi kostela sv. Jakuba v Nepomuku. V navazujícím samostatném příspěvku je detailněji prezentován příklad použití těchto technologií při sanaci zámku v Nemyšli.
17.3.2024Ing. Dagmar Kopačková, Ph.D., redakce
150 let stará vitráž Boží oko byla objevena v r. 2023 mezi dvěma zdmi kostela při rekonstrukci starého dřevěného okna, které se mělo vrátit na původní zazděné místo. Díky štědrým dárcům se rekonstruovaná vitráž vrátí v dubnu 2024 na své původní místo.
Příklad obvyklého řešení dřevěného trámového stopu v obytných budovách
22.1.2024Ing. Lubor Kalousek, Ph.D., Ing. Zuzana Fišarová, Ph.D., Ing. Zdeněk Vejpustek, Ph.D.
Recenzovaný Příspěvek je zaměřen na problematiku dřevěných trámových stropů a podlah zejména z období konce 19. století až 1. poloviny 20. století. V běžné stavební praxi se s těmito konstrukcemi velmi často setkáváme u obytných budov, které jsou, nebo v minulosti byly, předmětem stavebních změn. Při těchto zásazích však často nejsou respektovány základní myšlenky původního technického řešení a dochází k degradaci některých stavebněfyzikálních parametrů. V příspěvku budou popsány zásady, které byly těmto typům konstrukcí věnovány v dobových legislativních a normativních předpisech a dále v odborné literatuře. Na praktickém příkladu bude prezentováno původní historické řešení. Ve vztahu ke stavebním zásahům do historických stropních konstrukcí budou dále popsány současné legislativní a normativní předpisy, ale i vlastní příklady novodobých řešení a jejich omezení.
16.12.2023Ing. Eliška Maršálková, Ph.D., prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc.
Recenzovaný Výskyt společenstev fotoautotrofních mikroorganismů, jako jsou sinice a řasy, může představovat závažný problém jak pro přírodní, tak pro umělé stavební materiály. Hrozí postupná degradace mnohdy až k úplnému rozpadu těchto materiálů. Snahou autorů článku je nalézt vhodnou metodu včasného varování a předejít stavu, kdy na základě odborného posouzení můžeme konstatovat již běžící, nebo dokonce dokonaný proces destrukce.
21.11.2023Ing. Ondřej Vystavěl, Ing. Michal Kuruc, Ph.D., Ing. Alena Berková, Ing. Tomáš Volařík, Ph.D.
Recenzovaný Vyhotovení dokumentace památkově chráněných staveb v komplexní digitální podobě je důležitým krokem v procesu záchrany kulturního dědictví a umožňuje zachování co nejvíce informací o nemovitých kulturních památkách pro budoucí generace. Jednou z možností, jak k této problematice přistoupit, se jeví vyhotovení informačního modelu stavby nemovité kulturní památky. Vlastnímu modelování předchází sběr podkladových dat. Za tuto činnost by měl být v rámci procesu BIM zodpovědný geodet. V současné době se často jedná o geometrické zaměření daného objektu pomocí technologií laserového skenování s následným zpracováním do tzv. mračna bodů, které tvoří základní prostorový podklad pro tvorbu informačního modelu naskenovaného objektu. Standardem by mělo být připojení měření do závazného souřadnicového a výškového systému. Za účelem vizualizace výsledného informačního modelu pro širokou veřejnost se v současnosti stále více uplatňují nástroje herního vývojového prostředí. Uvedená problematika je v příspěvku popsána na případové studii vzniku informačního modelu památkově chráněného objektu Maxmiliánův dvůr v Kroměříži postavené v polovině 19. století olomouckým arcibiskupem Maxmiliánem Sommerau Beckem.
© Fotolia.com
16.10.2023RNDr. Hana Zvěřinová Mlejnková, Ph.D., Ing. Pavel Sedláček, Ing. Milena Forejtníková
Recenzovaný Článek seznamuje s projektem, který podrobně zpracovával návrh metodiky hodnocení bioohrožení památek, včetně poškození jednotlivých prvků, a hodnotil míru potenciálního ohrožení vybraných kategorií památek a chráněných území jednotným postupem pro celé území ČR.
18.9.2023prof. RNDr. Pavla Rovnaníková, CSc., VUT FAST v Brně, Ústav chemie
Recenzovaný V České republice existuje celá řada historických staveb s azbestem, jenž byl použit při opravách a rekonstrukcích. Příkladem za všechny může být Španělský sál Pražského hradu. Z uvedeného vyplývá, že z pohledu možné přítomnosti azbestu je nutné při diagnostice objektu zohlednit i dobu předchozích oprav, zejména v 60. až 80. letech minulého století, kdy byly výrobky obsahující azbest hojně používány.
21.8.2023Ing. Michal Kloiber, Ph.D., Petr Růžička
Recenzovaný Rozsáhlé terénní zkušenosti při opravách dřevěných konstrukcí ukazují na dva základní limitující faktory kvality odvedené práce, které se často různými způsoby obcházejí či zjednodušují. V první řadě je to kvalita dřeva při opravách (výměny, protézy) a z ní vyplývající problémy při nedodržení doporučených kritérií pro výběr vhodného materiálu, s ohledem na dlouhodobou koexistenci nového dřeva s původním materiálem. Ve druhém případě jsou velmi vlivným faktorem způsoby opracování dřeva, kdy se pro své výhody preferované tradiční způsoby z různých důvodů nahrazují imitacemi bez jakýchkoliv přínosů. V tomto článku se budeme vzhledem k jeho omezenému rozsahu věnovat pouze nejkřiklavějšímu případu, a tím je opracování kulatiny tesáním.
Renovace Okresního soudu v Litoměřicích
30.7.2023Baumit, spol. s r.o.
Vedle developerské výstavby zejména nových bytových domů se v současnosti stále častěji objevují zajímavé stavební realizace spojené s obnovou starších objektů. Nemalá část takových staveb je však registrována jako historické památky, a jejich renovace tak podléhá přísným normám Národního památkového úřadu (NPÚ).
 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.