Stavební práce mohou být ještě efektivnější. Nová jednokroková omítka weberdur 3v1 funguje jako podhoz, jádro a štuk zároveň. Byla vyvinutá především pro strojní nanášení a je ideální do interiéru, uplatnění ale najde i při venkovním omítání.
Reklama
Historické stavby
Recenzovaný Příspěvek pojednává o historii zdravotně technických instalací, tedy vnitřních vodovodů, kanalizací a odběrných plynových zařízení od nejstarších dob do roku 1948 a je zaměřen především na historii tohoto oboru na území bývalého Československa. Zabývá se také historií instalatérského řemesla, dobovými právními předpisy, technickými normami a odbornou literaturou na území bývalého Československa.
U spodní stavby se můžeme setkat se dvěma druhy závad: poruchy základů a pronikání vlhkosti z podloží do konstrukcí. V obou případech se jedná o závažné problémy, které se nevyplatí ignorovat. Důležité je zaměřit se na jejich příčinu a neřešit pouze následky. Tedy pouze nevyspravovat praskliny a neobnovovat vlhké poškozené omítky.
Recenzovaný Statických problémů u historických objektů, v jejichž konstrukci jsou použity cihly (pálené či nepálené), je celá řada. Každý z konstrukčních prvků stavby, který je proveden z cihelného zdiva, vykazuje z hlediska statiky poruchy, jež jsou z velké části závislé na jeho umístění v nosném systému stavby. V textu se blíže podíváme na některé statické poruchy a nabídneme možnosti řešení.
Recenzovaný Cihelné dlažby jsou jedním z nejstarších typů pevných podlah. Pro jejich pokládku je třeba pochopit a zvládnout technologii výroby i pokládky (většinou do lože z vápenné malty, výjimečně také prostým položením na rovnou hliněnou či vápennou mazaninu s rubem dlaždice potřeným vápenným mlékem). Nabízejí se možnosti různých tvarů a formátů se solidní pevností a otěruvzdorností, tepelněizolačními vlastnostmi, požární odolností a dlouhodobou životnost. U nově realizovaných cihelných dlažeb se setkáváme i s potřebou zabudovat do nich koncové prvky rozvodů techniky prostředí. Setkat se můžeme i s moderními napodobeninami dlažeb či stěrkami napodobujícími beton.
Recenzovaný Příspěvek pojednává o možnostech diagnostiky historických zděných konstrukcí s využitím nedestruktivních a destruktivních zkušebních metod. Nejdříve a určí pevnost v tlaku zdicích prvků a pevnost v tlaku malty, poté se vypočte charakteristická pevnost v tlaku zdiva. Důležité je posouzení vazby zdiva a zjištění výskytu trhlin. Nakonec se zjistí vlhkost a salinita zdiva.
Recenzovaný Příspěvek se věnuje aktuálnímu tématu náhrady historických pálených cihel v památkově chráněných objektech. Představuje možnosti výběru adekvátní náhrady recyklováním historických zdicích prvků odebraných z demolovaných staveb, splňující požadavky v současnosti kladené na zdicí prvky s důrazem na trvanlivost. Je zde představena rezonanční metoda pro roztřídění cihel na kvalitativní skupiny a současně představeny základní aspekty, charakterizující cihly z různých historických období, což je další kriterium pro vhodnost použití do historické stavby.
Recenzovaný Velmi často se ve své praxi setkáváme s otázkou původu stavebního kamene na historických objektech. Metody poskytující odpověď na tuto otázku jsou však převážně destruktivního charakteru vyžadující odběr vzorku. V rámci našeho výzkumu jsme se proto zaměřily na využití odrazivostní spektrometrie, která představuje velice nadějnou a efektivní nedestruktivní metodu. Příspěvek pojednává o základních principech a možnostech využití této metody s ohledem na její použití v případě historického stavebního a dekoračního kamene.
Obnova a zachování historických kulturních památek je dnes důležitou součástí našeho života. V případě historických staveb, jejichž vznik se často datuje k několika stoletím zpět, je záchrana a jejich následná obnova cestou velmi náročnou. Výrobce stavebních materiálů Baumit poskytnul pomocnou ruku v podobě své produktové řady NHL a bohatých zkušeností při renovaci historického mlýna Josefa Popela v Chabařovicích.
The City of Ostrava will soon join the ranks of European and international centers of culture. That’s because work is underway in the Moravian-Silesian metropolis on a new concert hall comparable to the world’s most prestigious venues such as the Elbe Philharmonic in Hamburg, the Walt Disney Concert Hall in Los Angeles, the Paris Philharmonic, or the Harpa in Reykjavik. The new building for 1,300 concertgoers will be deftly integrated with the current Culture Center designed by architect Jaroslav Fragner. The design was created by leading American architect Steven Holl and his studio in New York together with the Czech studio Architecture Acts.
Město Ostrava se již brzy zařadí mezi evropská a světová kulturní centra. V moravskoslezské metropoli totiž roste nová koncertní hala s parametry srovnatelnými s těmi nejprestižnějšími světovými stavbami, jako je Labská filharmonie, Koncertní hala Walta Disneyho v Los Angeles, Pařížská filharmonie či Harpa v Reykjavíku. Nová budova se sálem pro 1 300 diváků bude originálně propojena se stávajícím Domem kultury, který navrhl architekt Jaroslav Fragner. Autory návrhu jsou přední americký architekt Steven Holl a jeho studio Steven Holl Architects z New Yorku spolu s českým studiem Architecture Acts.
Recenzovaný Příspěvek prezentuje původní stav zámku v Nemyšli u Tábora spolu s navazujícím postupem jeho sanace. To vyžaduje pečlivou evaluaci jeho stavu, stanovení postupu sanace spolu se sledováním stavu, aby byla zajištěna bezpečnost na staveništi. Ke splnění tohoto úkolu – v zahraničí je užívána zkratka SHM (Structural Health Monitoring, sledování zdravotního stavu) – byly využity dostupné možnosti současných informačních technologií.
Recenzovaný Příspěvek se zabývá úlohou inženýrů v současném světě. Zejména je zaměřen na představení současných možností při uchování historických monumentů a jejich údržbě. Na dvou případových studiích poukazuje na nové možnosti, které nám skýtá výpočetní technika a propojení zúčastněných aktérů pomocí webu. Také určitým způsobem zmiňuje jednání Světového inženýrského konventu WEC 2023. Vzhledem k rozsahu je nejprve prezentována první, obecná část, která je doplněná ověřením konceptu při sledování opěrné zdi kostela sv. Jakuba v Nepomuku. V navazujícím samostatném příspěvku je detailněji prezentován příklad použití těchto technologií při sanaci zámku v Nemyšli.
Reklama