Příspěvek popisuje vyšetřování dřevěných prvků z historické konstrukce zastřešení odjezdové haly Masarykova nádraží v Praze. Součástí je i experiment, který se zabýval vlivem mechanického poškození dřevěných prvků na interpretaci výsledků nedestruktivních měření.
Reklama
Historické stavby
Archiv článků od 3.4.2012 do 8.4.2013
zpět na aktuální článkyArchiv článků od 3.4.2012 do 8.4.2013
Pokud někde realizujeme sanační opatření, jsme zodpovědní za jeho funkčnost a tato zodpovědnost s sebou přináší mnohdy vysoká rizika, o kterých se běžně příliš nemluví. To byl hlavní důvod, proč jsme začali semináře Best Practice pořádat a zaměřovat přednášky právě na praktické zkušenosti z reálných staveb.
Dřevokazný hmyz je jedním z biologických škůdců dřeva. Napadá dřevní hmotu jak samostatně, tak také souběžně s ostatními biologickými dřevokaznými škůdci. Znalost zásad pro navrhování a provádění horkovzdušné likvidace dřevokazného hmyzu je při rekonstrukci historických budov nezbytná. V rámci projekčního návrhu sanace dřevěných prvků napadených dřevokazným hmyzem je nutno z koncepčního hlediska důkladně zvážit vhodný způsob sanace.
Budova, o které pojednává tento příspěvek, je jednou z nemnoha hrázděných konstrukcí, které se zachovaly na území města Brna. Mezi ně patří například Jurkovičova vila, která je chráněnou památkou a je jí věnována veškerá potřebná péče. Hrázděné stavby v Brně ale mnohem častěji sloužily jiným, než obytným účelům, např. jako nádražní skladiště nebo k rekreačnímu a sportovnímu využití.
Poměrně častým požadavkem v rámci stavebně-technických průzkumů historických konstrukcí je zjištění původu a stáří cihel, a současně stanovení fyzikálně-mechanických vlastností cihel v kontextu se statickým posouzením cihelného zdiva. Příspěvek se věnuje této problematice na příkladu průzkumu historické zděné mostní konstrukce.
Ekogrit je inertní posypový materiál bez chemických příměsí určený pro zimní údržbu komunikací. Je naprosto zdravotně nezávadný – bezpečný pro lidi, zvířata i zeleň. Lias Vintířov garantuje možnost plynulého zásobení. Nejsou nutné velké skladovací prostory pro předzásobení. Posypová mechanizace není přetěžována, má nižší spotřebu a je i pomaleji amortizována.
Nová koncepce konstrukce okna přináší nejen více světla a vyšší solární zisky, ale současně chrání okno proti povětrnostním vlivům. Nové dřevěné okno PROGRESSION je tedy nejen bezúdržbové, ale také optimálním řešením pro moderní pasivní domy.
V „Gardetraktu“ vídeňského barokního zámku Schönbrunn vzniklo za 5 mil. Euro nové návštěvnické centrum. Realizace přestavby byla možná díky pečlivě schválenému konceptu se Spolkovým památkovým úřadem. Stěny uvnitř „Gardetraktu" byly kompletně odstraněny a obnovena byla střešní konstrukce. Restaurovány byly fasády a i nadále zůstal zachován jejich původní vzhled.
Dlažba z cihelného materiálu je téměř neodmyslitelnou součástí některých typů staveb. I přes běžně zažitý název půdovka, odvozený od původního účelu použití pro podlahy půdních prostor, se vždy běžně používala např. v církevních stavbách. I dnes nachází své uplatnění při úpravách a rekonstrukcích historických budov, kostelů, hradů i zámků. Vhodnost jejího použití pro opravu historických staveb potvrdil zisk ocenění „Vhodné pro památky“ České stavební akademie.
Dříve než v centru Dürenu otevřel své brány nový obchodní dům, prošlo jádro původního objektu rozsáhlou sanací. Z podlah byla odstraněna keramická dlažba a zbytky lepidel. Plochy obou nadzemních podlaží však byly silně poničené. Proto musela realizační firma nanášet v obou patrech poměrně velké množství samonivelační vyrovnávací hmoty – v průměru asi 5 mm vrstvy.
NATURAFLEX® se řadí mezi maloformátové skládané střešní krytiny. Výchozí surovinou pro její výrobu je drcená břidlice, spojená do kompozitní směsi s plastovou složkou. Pohledová plocha desek je nepravidelně strukturovaná a vzhledově je k nerozeznání od přírodní břidlice. Důmyslné složení materiálu propůjčuje krytině jedinečné vlastnosti:
Střední křídlo Nového paláce Pražského hradu se po 60 letech dočkalo nové střechy. Na plochu východní části střechy o velikosti 1440 m2 byly použity pálené tašky v povrchové úpravě engoba antik, které nahradily původní krytinu vyrobenou v roce 1951. Výhradním dodavatelem nové střešní krytiny se stal český výrobce Tondach.
Muzeum bylo na konci 2. světové války poškozeno bombardováním a v letech 1978–1981 a 1999/2000 prošlo rekonstrukčními a restaurátorskými pracemi. Během let se však podlahy ve výstavních prostorách zkřivily, znatelně se propadla i stará prkna z oregonské pinie, která byla zavěšena na nosných trámech. Radikální oprava podlah se tak stala nutností.
Při snaze maximálně využívat stávající objekty se často setkáváme s nutností rekonstrukce původních dřevěných stropních konstrukcí. V rámci zachovalých historických objektů, zejména v centrech měst, jsou velmi rozšířeny tzv. tradiční trámové stropy, které byly hojně používány zejména v 19. století a na začátku 20. století. Příspěvek se zabývá jednou z „modernějších“ metod zesílení těchto trámových stropů – metodou spřažení s dodatečně nadbetonovanou deskou.
zpět na aktuální články
Reklama