Brněnské nádraží má netradiční renovovanou čekárnu…

Obrazy mají snový charakter, jsou propracovány do detailu a potěší děti i dospělé, kteří milují techniku i poetiku grafiky ze století páry. Tato vernisáž byla otevřena zároveň se křtem knihy Jiří Bouda – život a dílo.

Budova původního brněnského nádraží

Čekárna dobře ukrytá

Nádherná lokomotiva

Čekárna je v gesci ČD a byla zrekonstruována na jejich náklady. Jinak je ale součástí většího celku, který má v pronájmu do roku 2048 brněnská společnost New Station Development. Dle smlouvy firma zrekonstruuje restauraci Secese, vstupní vestibul a vytvoří podzemní parkoviště pro 350 míst. Tento salónek je otevřen pro cestující, kteří jedou první třídou nebo druhou třídou vlaků Railjet, EuroCity či Expres. Stejně tak si zde mohou odpočinout rodiče s dětmi do 10 let a lidé handicapovaní. Můžete zde využít službu Wi-Fi sítě, dobít mobil, využít dětský koutek. Interiér je strohý, s pohodlným polstrovaným nábytkem pro klidné posezení. To, co vás potěší na obrazech Jiřího Boudy, máte namíchané s reálným ruchem nádraží, díky velkým světlým oknům původní budovy. Nechybí zde ani monitor oznamující příjezdy a odjezdy vlaků.

Oznamovací systém

Telegrafní stůl

Ráno – východ slunce

Pokud je vám jméno Jiřího Boudy povědomé, tak vás intuice nezklamala. Opravdu je to syn známého českého malíře, ilustrátora a profesora Karlovy univerzity, Cyrila Boudy. Jeho ilustrace pohádek, historických a humoristických knih provázely čtenáře v minulém století.

Jiří Bouda nepadl jako jablko daleko od stromu. Byl významný český grafik, malíř a ilustrátor, byl žákem profesora Karla Svolinského. Již v prvních kresbách a ilustracích tíhl k technice a hlavně dopravní tématice. Díky svojí lásce i zálibě dělal dokonce krátce signalistu na dráze. Později se svojí paní pracoval 6 let na rekonstrukci světoznámého papírového Langweilova modelu Prahy. Podle této detailní předlohy ještě dnes rekonstruují historici pražské památky, ke kterým je nedostatek dokumentace. Převážně působil v Praze, úzce spolupracoval s technickým muzeem v Praze a Brně. Byl spoluautorem výstav o historii našich železnic a výstav s dopravní tématikou. Ve svém díle vytvořil mnoho nádherných vedut našich měst. Veduty jsou výtvarně zpracovaným, historicky ceněným záznamem určitého mapového výseku místa, kombinovaného s pohledem na dané město.

Průhled na jednotlivé kóje

Součást vybavení čekárny

Obrazy s reálem za oknem

Touto instalací se pan Jiří Bouda zařadil do skvělé společnosti dalších osobností, kterým byly zasvěceny salonky (ČD Lounge) v Praze a v Pardubicích. Prvním je sir Nicholas Winton, který zachránil 669 dětí, převážně židovských, z okupovaného Československa. Druhým je Jan Perner, český projektant a stavitel železniční sítě z dob Rakouského císařství. Brněnské nádraží je krásný historický artefakt (postaveno1839) a přemíra barev, stánků, reklam, materiálová různorodost, nejednotnost, nepřehlednost, nekoncepčnost, tudíž i diskutabilní funkčnost mu rozhodně neprospívá. Doufejme, že zásahy, o kterých se hovoří, posunou tuto budovu tam, kde by právem měla být. Jedná se přece o jedno ze dvou nejstarších nádraží v České republice vůbec. Budova je chráněna jako kulturní památka ČR. Snad společně s historickou reminiscencí, zachycenou v obrazech Jiřího Boudy, nalezne nádraží časem svůj původní „glanc“ a noblesu.

Použité zdroje:
Fotografie - autor