Jaká bude budoucnost kulturní památky Arnoldova vila z roku 1862?

Vila stojí v nejstarší brněnské vilové zástavbě v Černých Polích u parku Lužánky. Manželé Arnoldovi ji vlastnili 21 let, pak ji prodali a majitelé se střídali. Nyní patří Brnu.

Spolek začal s úpravou zahrady, obnovu vily bude potřeba připravit s odborníky na památkovou péči, náklady se odhadují na několik desítek milionů korun. Nadějně se rýsuje příspěvek z norských fondů.

Budoucnost?

Jedním z uvažovaných užití je vilu přeměnit na místo zaměřené na soudobou architekturu a umění Brna, tedy na třetí čtvrtinu 19. století, kdy se město stavebně velmi rychle rozvíjelo. Spolek by se rád zapojil i do spolupráce čtyř brněnských vil, které se již opravy dočkaly a lákají turisty. Navíc leží jen pár desítek metrů od vily Tugendhat a Löw-Beerovy vily.

Arnoldova vila, architekt: Josef Arnold, 1862, foto: Kulturní centrum Josefa Arnolda

Dispoziční řešení a některé zachované detaily

Autorem vily je Josef Arnold, sice rodák z německého Ingolstadtu, ale převážnou část života působil a tvořil v Brně. Vila za 155 let prostřídala několik majitelů, z nichž nejslavnější je Cecílie Hože, teta Gréty Tugendhatové, která vilu na začátku 20. století upravila v secesním a art decové stylu.

Dispozice a místnosti dle Wikipedie:
Dispozice Arnoldovy vily byla řešena jako podélný dvoutrakt v levé části půdorysu a příčný jednotrakt v pravé části půdorysu. Obdélná vstupní hala ve zvýšeném přízemí byla volně propojena s dvouramenným schodištěm, s kterým sousedila kuchyně. Proti schodišti byl vstup do jídelny. Ta byla propojená dveřmi s dalším pokojem, z něhož byl stejně jako ze vstupní haly přístupný velký obytný salón s hlubokou obdélnou nikou. K pokoji za jídelnou a salónu přiléhala veranda. Půdorys patra byl téměř identický – velký salón s balkónem nad rizalitem, pokoj pro hosty a dvě menší komory. Ve vysoké hrázděné „věži“ se sedlovou stříškou byl jeden pokoj.

Od r. 1883 byla vila několikrát prodána. Z období 1909–1915 pochízejí dekorativní litinové radiátory, ale i výtvarné pojetí některých konstrukcí a detailů, jako např. schodišťového zábradlí, dřevěných ostění a obložení dveří, štukových dekorů na stropech, typů dlažeb apod. Většina z uvedených prvků je doposud zachována v autentickém stavu a jsou plně funkční (radiátory, jídelní výtah apod.).
V roce 1951 bylo rozhodnuto o úpravě vily pro potřeby mateřské školy.
Dnes průjezd a průchod na pozemek k Arnoldově vile prochází přímo bytovým domem, postaveným v letech 1973–1975.

V roce 2010 byla vila prohlášena kulturní památkou a v roce 2012 byla zařazena na seznam nejohroženějších kulturních nemovitých památek ČR.

Popis památky dle Národního památkového ústavu

Stav vily lze souhrnně charakterizovat jako podstatně narušený. Příčinou je především dlouhodobá absence přiměřených investic, fasáda kupř. ještě nese stopy střel z II. světové války. V současné době se jako nejkritičtější jeví statické narušení stavby (aktivní procesy) se souvisejícím lokálním praskáním a opadáváním omítek v interiéru, rozsáhlá ztráta ochranné funkce omítkového pláště, nedostatečné izolace balkonů s poškozenými či provizorně zajištěnými stříškami, chybějící, resp. dožilé ochranné nátěry historických dřevěných prvků (okenní a dveřní výplně, pergoly a pavilony), místy se rozpadající zdivo trnože stavby – škody způsobené nedostatečným odvedením vody ze žlabů/svodů od objektu, korodující historické železné prvky – zábradlí v exteriéru a nakloněná a zřícením hrozící podezdívka plotu.

Kulturní centrum Josefa Arnolda, z. s. pořádalo 30.9. v rámci Dne architektury prohlídky Arnoldovy vily a slavnostní otevření zahrady.