Nízkouhlíková budoucnost v ČR

Dekarbonizace v praxi – environmentální hnutí, stát i ČEZ

Na úvod konference Martin Mikeska z Hnutí Duha shrnul výhody dekarbonizace. Snížení míry využívání fosilních paliv s sebou přináší:

• Menší emise i znečištění
• Nižší závislost na dovozech
• Úsporu za dovoz ropy a plynu

Hnutí Duha přichází s konkrétním návrhem snížení závislosti na fosilních palivech o 2 % ročně. Tohoto cíle má být dosaženo postupným odstavováním několika uhelných elektráren, masivním zateplováním a rozvojem VTE a FVE pro pokrytí lokální spotřeby.

Náklady
Roční náklady na uzavření elektráren (výpadek daně ze zisku a dividendy)	3,8 mld.
Vyplacená podpora státu	16 mld.
Úbytek pracovních míst	1–2 tisíce
Výnosy
Roční snížení škod ze znečištění z elektráren (nižší zdravotní výdaje, menší poškození budov atp.)	20,2 mld.
Zvýšený výběr daní	13 mld.
Přínos na HDP	31 mld.
Nová pracovní místa	31 000

Zdroj: Univerzita Karlova, Michal Zámečník

Stát má tato opatření podpořit zejména finanční podporou zateplování. Výdaje na tuto podporu by se měly státu vrátit více než 2× – částečně na daních, ale především na HDP. Investice do zateplování a výstavby OZE by měla vést k vytvoření až 31 000 pracovních míst.

Další možností pro snížení spotřeby fosilních paliv je přijetí zákona o snižování závislosti České republiky na fosilních palivech, tzv. antifosilního zákona. Tím by ČR explicitně deklarovala, že chce snižovat využívání fosilních paliv a zároveň toto snižování legislativně zakotvila. Návrh zákona předložil ve sněmovně na konci září 2015 ministr životního prostředí Richard Brabec. Projednání návrhu zákona nicméně vláda opakovaně odkládá, naposledy začátkem října letošního roku a zdá se, že sleduje opačné cíle. Případné schválení tohoto zákona by nejspíš značně kontrastovalo s vládním rozhodnutím prolomit těžební limity na dole Bílina, o němž vláda rozhodla v říjnu.

Jan Tůma z Ministerstva životního prostředí představil možnosti financování snižování emisí skleníkových plynů na jednotku produkce. Snižování má probíhat mj. skrze modernizaci a inovace, které jsou financované z prostředků získaných z EU ETS a jsou rozdělovány prostřednictvím fondů. V ČR budou tyto fondy taky dostupné, jedná se o Modernizační fond (určený pro státy na modernizaci energetiky, energetickou účinnost) a Inovační fond (určený pro firmy, podporuje výzkum úložiště uhlíku, OZE a průmyslové inovace).

Pavel Řežábek, hlavní ekonom společnosti ČEZ, překvapil mnohé přítomné úvodní větou „bude to zelenější, než si myslíte“. ČEZ se do budoucna hodlá zaměřit na poskytování služeb decentralizované energetiky. Takové tvrzení od zástupce největšího českého provozovatele centrálních zdrojů, které bylo před několika lety možné slýchat jen z úst představitelů environmentálních hnutí, vysvětluje Pavel Řežábek jednoduše – vývojem okolností v posledních několika letech. Sektor energetiky je plný nejistot, přesto je zde několik věcí, které jsou celkem stabilní:

• Cena elektřiny je nízká, větší roli než rozvoj OZE zde sehrává primárně pokles cen uhlí a zlevnění emisních povolenek
• Decentrální energetika je na vzestupu, stále více odběratelů si pořizuje vlastní zdroj elektřiny
• EU a hlavní hráči v EU silně tlačí na dekarbonizaci, rozvoj OZE a úspory energie. Konvenční zdroje penalizuje a OZE naopak výrazně podporuje.
• Ceny OZE dlouhodobě klesají, účinnost roste a nyní to vypadá, že začnou klesat i ceny baterií.

Všechno nasvědčuje tomu, že se jedná o dlouhodobé trendy a role OZE a decentrální energetiky do budoucna poroste. Za těchto okolností by bylo krátkozraké, kdyby se jí ČEZ také nevěnoval. Mezi jeho evropskými konkurenty nejde o nic neobvyklého, např. Vattenfall nebo RWE rovněž plánují rozsáhlé investice do obnovitelné energie. Na druhou stranu, díky nízkým cenám emisních povolenek a klesajícím cenám uhlí se momentálně nejvíc vyplatí provozovat staré uhelné elektrárny.

Dekarbonizace jako princip

Antonín Fejfar z Fyzikálního ústavu AV ČR představil několik zajímavostí z oblasti technologií solárních článků. Jedním z nich je, že se jedná o zařízení s poměrně dlouhou životností. První prototyp solárního panelu vznikl již v roce 1953 v Bellových laboratořích s účinností 6 %. Přestože oproti dnešním článkům postrádá zapouzdření, dodnes funguje, i když dává jen 1 % původního výkonu. Nejúčinnější prototypy v současnosti dosahují účinnosti až 44 %.

Snižováním výrobních nákladů a zlepšováním účinnosti se fotovoltaické panely z hlediska indexu EROEI (poměr energie vložené ku energii získané) plně vyrovnají konvenčním zdrojům a jejich množství stále roste. Navzdory těmto parametrům se nejedná o samospásnou technologii. Instalovaná kapacita solárního článku je obvykle využita jen z jedné pětiny. Pokud máme uspokojit poptávku po energii budoucích obyvatel Země, aby byla na úrovni dnešního průměrného Evropana, nelze toho dosáhnout jen intenzivní výstavbou libovolných zdrojů. Je nutné snížit spotřebu.

Na téma udržitelného rozvoje ve vztahu k růstu populace, (ale i v řadě jiných souvislostí) navázal Ivan Rynda z Fakulty Humanitních studií UK. Svět se mění. Moderní civilizace ohrožuje sama sebe svým samotným fungováním. Vytvářené hrozby a problémy jsou globální, nelze se jim proto vyhnout a nejsou na místní úrovni řešitelné. Relevantní informace o situaci sice pocházejí od odborníků, ale často se navzájem vyvracejí a nikdo neví, čemu vlastně věřit.

Za těchto okolností je cílem, aby tok dějin přestaly určovat externality chaotického lidského jednání a člověk převzal nad vývojem věcí větší kontrolu. Abychom se zvládli s výše uvedeným stavem vypořádat, je nutná co nejširší (ideálně globální) shoda na jednom řešení. Aby bylo takové shody dosaženo, je zapotřebí co nejširší komunikace s co největším počtem aktérů. Bez dostatečné komunikace nebude dosaženo potřebné důvěry a shoda nebude udržitelná. Nové technologie jsou jedním z prostředků řešení, ale samy o sobě rozhodně nestačí.

Názory české odborné veřejnosti na nízkouhlíkové technologie

Na závěr semináře představil Vít Hladík výsledky celého projektu R&Dialogue. Cíle projektu R&Dialogue jsou „podnícení, podpora a organizace dialogu na téma nízkouhlíkové budoucnosti mezi výzkumnými institucemi, organizacemi občanské společnosti a dalšími zainteresovanými stranami, který ideálně vyústí ve společnou vizi nízkouhlíkové společnosti, identifikaci akcí ke zlepšení tohoto dialogu a s tím spojené vzájemné učení.“ (Vít Hladík) Tyto cíle byly naplňovány skrze rozhovory s aktéry, diskuzními semináři v Praze a v Brně a prostřednictvím online dotazníku se 108 respondenty. Diskuze probíhala i online na portálu TZB-info.

Výsledky výzkumu R&Dialogue naleznete ZDE.

Strategie přechodu k nízkouhlíkové společnosti by měla být na české i evropské úrovni dlouhodobá (a tedy pokud možno stabilní) a je žádoucí, aby probíhala za co nejširší účasti všech zúčastněných, aby měla dostatečnou důvěru. Aby se mohlo maximum aktérů zapojit do kvalifikované debaty o nízkouhlíkaté vizi, je potřeba kvalitní vzdělání, rozvoj kritického myšlení a existence platformy, na níž může debata probíhat. Vedle toho je tradičně záhodno podporovat výzkum, vývoj a inovace.