Má smysl investovat do ochrany životního prostředí i v době ekonomické recese? Může trh sám vyřešit problémy životního prostředí? Má smysl zabývat se environmentálními problémy, které ovlivní až budoucí generace? Odpovídají účastníci konference Evropské asociace environmentálních ekonomů (EAERE), která probíhá do 30. června v Praze.
Připravují se mj. podklady pro posuzování variant zvýšení efektivnosti energetických výrobních zdrojů a hledají se přínosy nových technologií. Bude cena elektřiny vyrobená ve FV elektrárnách dále klesat? O kolik mohou náklady klesnout, v jakém časovém horizontu a jaký význam budou FVE mít z hlediska SEK.
Výroční konference Evropské asociace environmentálních ekonomů a ekonomů přírodních zdrojů se již uskuteční podevatenácté. Tentokrát přední světoví environmentální ekonomové zavítají do Prahy na konci června 2012, aby diskutovali aktuální environmentální témata týkající se změny klimatu, rozvoje zelených technologií, udržitelného čerpání zdrojů a omezování znečištění.
Po rozpadu SSSR převzala RF veškeré diplomatické závazky směrem k Evropě. Nový vztah mezi Ruskou federací a Evropskou unií nevyvíjel zpočátku jednoduše a do dnešní podoby dospíval v postupných krocích. Jednání po roce 2000 problematizovala situace kolem uznání Kosova či rusko-gruzínský konflikt (2008).
Energetická charta má nyní 53 členů, z neevropských zemí například Austrálie, Japonsko, Kazachstán nebo Uzbekistán. Evropskou unii v Chartě zastupují Evropská společenství a Euratom. Dále existuje sekce 24 pozorovatelských států (například Kanada, Írán, Nigérie, Katar, USA nebo Venezuela) a 11 institucionálních pozorovatelů.
Kolébkou energetických družstev je Skandinávie. Družstevní princip v energetice využívá rovněž Německo, začíná se prosazovat v Austrálii, USA, Kanadě, ve Velké Británii a dalších zemích. V Dánsku bylo družstevní vlastnictví jedním z klíčových faktorů úspěšného rozvoje obnovitelné energie v této zemi.
Bylo by poctivé, kdyby Energetický regulační úřad zveřejnil svoji komunikaci v roce 2009 s premiérem Fischerem, ministrem průmyslu a obchodu Tošovským a předsedou hospodářského výboru sněmovny Vojířem. Z ní by vyplynulo, kdo nekonal a kdo tím de facto režíroval diskreditaci obnovitelných zdrojů energie.
O oxidu uhličitém se v současnosti nejčastěji hovoří jako o obtížném odpadu, kterého je třeba se nějak zbavit. Jedná se přitom mnohdy o diskutabilní návrhy (například CCS) spojené s vysokými náklady a nejistým efektem. Racionální přístup v duchu moderních trendů však představuje snaha o jeho materiálové využití. První část článku se zabývá základnmí vlastnostmi a přehledem tradičních možností technického využití oxidu uhličitého.
Již osmý ročník prestižního Mezinárodního energetického regulačního fóra, které se uskutečnilo ve dnech 21. a 22. března, popsal a rozebral aktuální situaci a trendy na českém a evropském energetickém trhu z pohledu hlavních hráčů i regulátorů. Organizátorem a odborným garantem Fóra byla poradenská společnost Arthur D. Little.
Kolébkou energetických družstev je Skandinávie. Družstevní princip v energetice využívá rovněž Německo, začíná se prosazovat v Austrálii, USA, Kanadě, ve Velké Británii i jinde. V Dánsku bylo družstevní vlastnictví jedním z klíčových faktorů úspěšného rozvoje obnovitelné energie v této zemi. Energetická družstva jsou nejlepším způsobem propagace obnovitelných zdrojů energie a energetické soběstačnosti.
V současnosti nikdo neví, jak bude vypadat energetická budoucnost lidstva. Jisté však je, že fosilní zdroje i uran mohou být vyčerpány v horizontu desítek let. Zbývají pouze tři perspektivní energetické technologie: jaderná fúze, rychlé množivé reaktory s uzavřeným cyklem paliva a obnovitelné zdroje spolu s energetickou efektivností.
