ČR by mohla směřovat ke snížení emisí zhruba o 80 % k roku 2050
Cíle Evropské komise, aby EU k roku 2050 dosáhla nulových čistých emisí skleníkových plynů, je podle ministra životního prostředí Richarda Brabce nesmírně ambiciózní.
V současnosti má Česko závazek do roku 2030 snížit emise minimálně o 40 % oproti roku 1990
„Evropa je ten lídr, ale my si musíme uvědomit, že Evropa má dnes necelých deset procent podílu emisí skleníkových plynů na světě,“ uvedl ministr.
"Věřím, že budeme schopni snížit emise skleníkových plynů minimálně o 45 % do roku 2030 a směřovat k našemu dlouhodobému cíli, a tím je snížení emisí o 80 % v roce 2050. Věřím ale také, že ve svém úsilí o záchranu klimatu nezůstane Evropa sama,“ dodal Brabec.
V rámci národní politiky ochrany klimatu si resort vymodeloval scénáře, jak by vypadala Česká republika v roce 2050, aby uspořila 80 až 90 % emisí skleníkových plynů oproti roku 1990. V takovém případě by podle Brabce v Česku nemohlo být ani jedno auto na fosilní paliva, dávno by se muselo fosilními palivy přestat topit a znamenalo by to také dramatickou úsporu z hlediska živočišné výroby.
Uhelná komise po vzoru Německa?
Uhelná komise v Německu se na konci ledna usnesla, že země přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035. Počítá také s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích dvaceti letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci.
Podle Brabce „doba uhelná“ v České republice skončí kolem roku 2040, řekl v ČT. Výrazně dřívější termín by podle něj měl dramatické důsledky.
V roce 2015 vláda na můj návrh přijala Politiku ochrany klimatu. A od roku 2015 máme také Národní strategii adaptace na změnu klimatu. Oba dokumenty stanovují kroky, které děláme a budeme dělat s cílem zmírnit jak rychlost klimatické změny, tak její dopady. Klíčovým opatřením je postupný přechod k nízkouhlíkové ekonomice ve všech oblastech, tedy nejen v energetice a průmyslu, ale také v dopravě, zemědělství nebo službách. Tedy například postupný odklon od uhlí, transformace energeticky náročného průmyslu, v dopravě rozvoj elektromobility a vodíkových pohonů. Nezbytné je snižování energetické náročnosti bytů a domů, které jsou velkým producentem skleníkových plynů. V tom může pomoci třeba program Nová zelená úsporám.
Diskuse k ochraně klimatu
Diskuse k tématu v pořadu Otázky Václava Moravce 17.3.2019
Hosty byli: ministr životního prostředí Richard Brabec, ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK Jan Frouz a ředitel Ústavu globální změny AV Michal V. Marek.