Reklama

Německo: Parlament odsouhlasil startovní výši daně za CO₂ na 25 euro za tunu

Ing. Josef Hodboď, TZB-info, redakce

Německo zavádí uhlíkovou daň. Její výše byla počátkem října německým parlamentem odsouhlasena na 25 euro za tunu CO₂ pro rok 2021 a do roku 2025 vzroste na 55 euro/t.

Reklama

„Obchod s emisemi CO₂“, respektive uhlíková daň, začne v Německu v roce 2021 nejprve s hodnotou 25 euro za tunu CO₂ vypuštěného do ovzduší. To se týká jak zdrojů tepla, tak pohonných hmot, oznámila Německá tisková agentura DPA. Benzín, motorová nafta, topný olej a zemní plyn se tak našim německým sousedům o něco zdraží. Na návrh „zelených“ odhlasoval tuto změnu centrálního klimatického zákona německý parlament počátkem října. Pro byla koalice CDU/CSU a SPD a „Grünen“. Cena za CO₂ ze sektoru dopravy a budov oproti plánu z roku 2019 tak vzrostla z 10 na 25 euro/t. Cílem je silněji znevýhodnit fosilní zdroje energie.

Co to přesně znamená? Vnitrostátní obchodování s emisemi v dopravě a budovách začne v roce 2021 s pevnou cenou 25 euro za tunu CO₂. Konkrétně společnosti, které prodávají benzín, naftu, topný olej a zemní plyn, musí kupovat práva – certifikáty na znečištění ovzduší. Do roku 2025 budou certifikáty vydávány s pevnou cenou, která se bude každoročně zvyšovat až na 55 euro. Od roku 2026 bude cena certifikátu stanovena prostřednictvím aukcí, přičemž pro rok 2026 bude stanoveno cenové rozpětí od 55 euro do 65 euro za tunu CO₂.

Podle německého ministerstva životního prostředí cena 25 euro za tunu CO₂ znamená, že se cena litru benzínu zvýší o 7 centů (cca 1,90 Kč) a litru motorové nafty o 7,9 centu (2,10 Kč). Topný olej bude dražší o 7,9 centu za litr, zemní plyn o 0,6 centu (1,60 Kč) za kilowatthodinu. Orientačním příkladem výpočtu může být benzín, kde z jednoho natankovaného litru při jeho úplném spálení motor vyprodukuje cca 2 370 gramů CO₂.

Spolková vláda očekává, že v roce 2021 vzniknou příjmy z obchodování s certifikáty na CO₂ ve výši 7,4 miliardy euro.

Aby bylo možné zmírnit rostoucí náklady obyvatelstva na sociálně přijatelnou hranici, existují proti CO₂ dani působící úlevy v řádu miliard euro – v ceně elektřiny i v příspěvcích na dojíždění pro zaměstnance s delšími cestami. S vyšší cenou CO₂, o které se nyní rozhodlo, stát vydělá miliardy. A tyto dodatečné příjmy se mají plně použít ke snížení paušálního poplatku na podporu výroby zelené elektřiny zahrnutého v ceně elektřiny a od roku 2024 k dalšímu zvýšení příspěvku na dojíždění. Další miliardy euro budou přerozděleny v rámci grantů z rozpočtu celého státu.

Obrázek o tom, jak složité je řešit sociální problémy s CO₂ daní, si lze udělat z následujícího. Aby se ulevilo zvýšeným nákladům na pohonné hmoty pro řidiče, má se od 21. kilometru od roku 2021 zvýšit příspěvek na dojíždění do práce o pět centů na kilometr: to je 35 centů namísto 30 centů, které lze odečíst z daně za dojíždění za kilometr. Dohoda rovněž stanoví, že příspěvek na dojíždění do práce se zvýší o další tři centy od roku 2024 na celkem 38 centů za kilometr. Toto vše musí někdo sledovat, zaúčtovat, vykázat, zajisté také kontrolovat atd.

V důsledku snížení poplatku na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se očekává, že cena elektřiny v prvním roce nového systému – tj. v roce 2021 – poklesne u průměrné domácnosti o více než 60 euro ročně. V roce 2025 to bude přibližně 103 euro ročně.

Stále přetrvává kontroverzní otázka, jak by mělo být zvýšení nákladů způsobené CO₂ daní rozděleno mezi nájemce a pronajímatele. O systému vytápění totiž rozhodují majitelé budov, pronajímatelé. Proto by také oni měli nést svůj podíl na platbě CO₂ daně, neboť nájemce bytu má jen velmi malou, či spíše žádnou možnost něco změnit. Spolková ministerstva životního prostředí, spravedlnosti a financí pod vedením SPD navrhla, aby si pronajímatelé mohli k nájemnému přidat maximálně polovinu dodatečných nákladů, které vzniknou za vytápění variantami topného oleje nebo zemním plynem. Jak se bude tento návrh konkrétně řešit, účtovat, kontrolovat zatím není známo.

Ústředí profesních spolků varovala před břemenem pro podnikající společnosti, které se kvůli koronavirové krizi dostaly do obtížné situace. Německá obchodní a průmyslová komora požadovala pro takové společnosti náhradu. V opačném případě bude konkurenční tlak nutit mnoho společností přemístit svou výrobu do lokalit s nižšími náklady na CO₂.

Návrh usnesení o zákoně stanoví, že dotčené společnosti musí být odpovídajícím způsobem chráněny před riziky. Společnosti potřebují čas a vhodné financování, aby převedly své výrobní procesy na klimaticky neutrální technologie. Koaliční frakce požádaly vládu, aby předložila návrh na řešení do konce roku.

Komentář autora:
Pokud je našemu životu na Zemi nepřítelem vypouštěné CO₂, pak je zavedení uhlíkové daně správnou cestou, která je každému pochopitelná, je přehledná, motivační a umožňuje snadný propočet budoucí ekonomiky každé činnosti spoiené se spotřebou energie. Její zavedení v době, kdy již existuje složitá struktura různých jiných daní, přerozdělovacích poplatků na podporu toho či onoho způsobu snížení uhlíkové stopy, podpory firem, které tím utrpí atd. je evidentně velmi složité a je spojeno s dalším zesložitěním vzájemných vazeb. Proto by zavedení uhlíkové daně, pokud by se k tomu odhodlala i Česká republika, mělo by být doprovázeno zjednodušením celého systému tak, aby v blízkém časovém horizontu cca 5 let až maximálně 10 let zůstala jen uhlíková daň a ostatní poplatky, podpory, včetně například i emisních povolenek, které nyní ekonomicky ničí teplárny využívající uhlí, jako dále nepotřebné vymizely. A to by se mělo týkat i elektřiny, kde by její dodavatelé, stejně jako u fosilních zdrojů energií, museli nakupovat certifikáty na vypouštěné množství CO₂ podle konkrétní elektrárny nebo národního průměru, který charakterizuje faktor primární neobnovitelné energie pro elektřinu ve výši 2,6, jak je stanoven vyhláškou č. 264/2020 Sb. o energetické náročnosti budov.

Pro CO₂ daň:

Od těch, kteří způsobují vysoké emise, se požaduje, aby platili přímo. Ti, kteří se nechovají způsobem šetrným ke klimatu, si to zaplatí. Daň z CO₂ proto podporuje chování šetrné ke klimatu.
Chování chránící životní prostředí je odměňováno nepřímo, protože není třeba platit žádnou další daň. Výhodu mají například lidé, kteří často jezdí na kole do práce místo každodenního používání automobilu.

Proti CO₂ dani:

Daňové zatížení v Německu je již nyní vysoké i bez nové daně z CO₂. Do tohoto daňového zatížení jsou již integrovány daně spojené se životním prostředím, které problém klimatu dosud nevyřešily.
Daň přímo nezabrání nadměrným emisím CO₂. Je otázkou, zda nová daň skutečně povede k tomu, že lidé změní své chování nebo se se zvýšenými náklady jednoduše smíří.