Aktivní podpora přechodu na OZE sektorem TZB při přípravě nového energetického zákona je nezbytná

Podle tiskové zprávy (15. září 2020, Allendorf (Eder), Blieskastel, Duisburg, Grevesmühlen, Kirchhundem, Niestetal und Stuttgart)

Sedm vedoucích společností působících v elektrotechnickém, TZB a solárním sektoru v Německu varuje před zařazením zpátečky při přechodu na obnovitelné zdroje energií. Apelují na federální vládu a parlament, aby zdůraznili obrovský potenciál německé energetické transformace. Připravovaná novela zákona o obnovitelných zdrojích energie (EEG) nabízí příležitost pro velkou podporu inovativních řešení elektrického, decentralizovaného a síťového energetického systému.

„Do roku 2030 má být 65 procent elektrické energie získáváno z obnovitelných zdrojů. Pokud nyní zákonodárce nastaví správný směr pro ochranu klimatu a tržní ekonomiku, rychleji se přiblížíme klimatickému cíli federální vlády. Tento přístup podporujeme a v příštích několika týdnech o něm budeme diskutovat se zástupci politiky,“ vysvětluje jménem sedmi společností Daniel Hager, generální ředitel skupiny Hager Group.

Skutečností je naléhavá potřeba legislativních opatření. Na konci tohoto roku odpadne prvních 10 000 fotovoltaických systémů, které byly dlouhodobě podporovány ze státních dotací. Dotčené domácnosti tím ztratí ekonomickou motivaci dodávat čistou elektřinu ze svých systémů do veřejné sítě. Během příštích let bude z financování vyřazeno téměř 130 000 elektráren s celkovým výkonem jeden gigawatt a do konce desetiletí dokonce deset gigawattů.

Průmyslové společnosti Hager Group, Mennekes, SMA Solar Technology AG a Viessmann, které jsou lídry na světovém trhu ve svých segmentech, prosazují pokračující provoz solárních systémů, který má být ekonomicky životaschopný a atraktivní pro vlastníky systémů. Průmyslové společnosti v jejich apelu podporují tři společnosti v elektrotechnickém průmyslu: Bürkle + Schöck, Venn a Joost, jakož i prezident Ústřední asociace elektrotechnického obchodu Lothar Hellmann.

Obr. Max Viessmann je již čtvrtou rodinnou generací ve vedení společnosti. (Zdroj: Viessmann)

„Nyní pokládáme základní kámen nových trhů s decentralizovanými dodávkami energie. V tom může získat Německo vedoucí postavení. Abychom toho dosáhli, musíme uvolnit potenciál energetické transformace občanů a důsledně spoléhat na propojení odvětví tím, že konečně zbavíme zájemce byrokratické zátěže, pokud jde o jejich vlastní výrobu energie a správu energie, a zajistíme jejich inteligentní integraci do energetických sítí a trhů,“ požaduje prezident ZVEH Lothar Hellmann, který je také generálním ředitelem společnosti Elektro Venn GmbH.

Německo nyní pokrývá přibližně 50 procent svých potřeb elektřiny z obnovitelných zdrojů. Dva miliony fotovoltaických systémů v soukromých domech se staly největší německou elektrárnou. „Tato decentralizovaná forma výroby energie nejen zlepšila klimatickou rovnováhu, ale také zajistila místní zapojení a účast soukromých domácností a investorů. To rozhodujícím způsobem přispělo k vysoké úrovni přijetí politiky energetické transformace mezi obyvatelstvem,“ vysvětluje Maximilian Viessmann, generální ředitel stejnojmenného výrobce klimatizačních a energetických řešení, s ohledem na velký význam trhu s teplem. „Pokud nastavíme energetický systém budoucnosti decentralizovaným způsobem a i malým soukromým výrobcům bude při plánování dána vysoká priorita, dosáhneme účinnosti, ochrany přírodních zdrojů, trvalé podpory a akceptace.“

Společnosti vidí velký potenciál zejména v kombinaci fotovoltaických systémů se systémy pro skladování a správu energie, s dobíjecí infrastrukturou pro e-automobily a výrobu tepla na bázi elektřiny. „Kombinace mobility, tepla, solární energie, akumulace a inteligentního řízení systému může vytvořit meziodvětvový energetický rámec, který je odolný vůči budoucnosti,“ vysvětluje Christopher Mennekes, vedoucí stejnojmenného výrobce průmyslových konektorů a elektromobility.

„Decentralizovaný, digitálně propojený systém vyrobený z obnovitelných energií nabízí nejlepší příležitosti pro udržitelnost a ochranu klimatu, konkurenceschopnost a optimalizaci systému,“ zdůrazňuje Jürgen Reinert jako generální ředitel výrobce solární technologie SMA.

Obr. Rodinný dům by měl optimálně a v maximální míře využít svůj potenciál ke snížení spotřeby fosilních zdrojů energie. Zde v příkladu kombinací fotovoltaické elektrárny na střeše, úložiště elektrické energie, tepelného čerpadla vzduch-voda napojeného na podlahové vytápění, akumulační přípravy teplé vody umožňují zvýšit využití v domě vyrobené elektřiny. (Zdroj: Viessmann)

Uvedených sedm společností považuje za obzvláště rozhodující následující aspekty:

1. Každý by měl mít v budoucnu možnost využívat, skladovat a prodávat svou vlastní elektřinu. To vyžaduje integraci systémů bez byrokracie, pobídky pro inteligentní systémy řízení a praktické uplatnění konceptů přímého marketingu.
2. Rozsáhlé osvobození od daní a poplatků za samostatně vyrobenou a spotřebovanou elektřinu je pro občany nezbytnou pobídkou k investování.
3. Všichni zúčastnění by měli myslet a jednat v propojení. Vlastní výroba elektřiny by měla být používána napříč budovami a mělo by být umožněno přesouvat energii mezi odvětvími elektřiny, tepla, budov a mobility. Odstranění regulačních překážek zde již má zpoždění.
4. Provozovatelé flexibilních spotřebičů, jako jsou elektrická auta, domácí akumulační systémy a tepelná čerpadla, by měli být motivováni prostřednictvím cenových pobídek k přesunu spotřeby elektřiny do doby nízkého využití sítě. To umožní optimálně řídit využití stávající síťové infrastruktury.

Všech sedm společností kritizuje skutečnost, že legislativní návrh se doposud zaměřoval méně na pobídky a více na kontrolu, odstavení a zúžení procesů zpoplatnění provozovatelem sítě. Z pohledu zákazníka je to však velmi neatraktivní a ohrožuje to nárůst elektronické mobility. „Naopak, nyní potřebujeme podporu inovací, která připravuje půdu pro více obnovitelných energií ve spotřebě elektřiny a pro snižování emisí CO₂,“ požaduje Daniel Hager. „Taková podpora inovací také otevírá nové budoucí trhy pro německý průmysl a vytváří vysoce kvalitní pracovní místa v průmyslu a řemeslech.“

Doplněk redaktora:

Soupeření o trh s energiemi

Německá Energiewende, ale i změny, které musí proběhnout v České republice, lze vidět i jako soupeření několika desítek firem s obratem v řádu miliard až stovek miliard, proti kterým stojí milióny až stovky miliónů spotřebitelů s obratem v řádu max. desítek tisíc. Zda jde o euro, českou korunu, není v tomto srovnání zásadní. Zásadní je to, že miliardové firmy jsou schopné si svůj dosavadní byznys mnohem lépe bránit než jak jim dokáží drobní spotřebitelé a výrobci z jejich tržního koláče ukrajovat. Je zřejmé, že ani v Německu neprobíhá proces decentralizace energetického hospodářství směrem k masovému využití obnovitelných zdrojů snadno a žádoucí rychlostí.

Ceny, daně a poplatky

Pokud se podíváme na Českou republiku, tak vidíme, že ekonomická návratnost malých fotovoltaických solárních elektráren je založena na vlastní spotřebě. Protože výkupní ceny elektrické energie poskytované provozovateli sítě nepokrývají ekonomické náklady vynaložené na pořízení elektráren, je motiv dodávat své přebytky „zelené“ elektřiny do sítě podobně nízký, jako tomu bude v Německu. Na tom zásadně nic nemění nabídky některých distribučních firem v ČR zaručujících příznivější cenu na odebranou elektřinu, pokud dané množství malý výrobce do sítě dodal v jiném období roku, protože ekonomický efekt snižují daně i poplatky. Jde tedy o podobný problém, o kterém se ve výše uvedené zprávě zmiňuje sedm společností.

Novela energetického zákona

V současné době v ČR probíhá příprava nového energetického zákona (NEZ). V souvisících a doprovodných dokumentech jsou zakotvena optimistická slova.

Například Národní akční plán pro chytré sítě, který je koncepčním dokumentem reagujícím na očekávaný rozvoj výroby elektřiny z intermitentních zdrojů a nárůst počtu malých zdrojů připojených do distribuční sítě, mezi hlavními cíli uvádí „Vytvořit podmínky pro vyšší penetraci decentralizovaných, zejména obnovitelných zdrojů elektřiny, akumulace a elektromobility v souladu s požadavky NKEP a jejich zapojení do koordinace a řízení energetické soustavy.“

Východiskem k návrhu novely energetického zákona mají být i důsledky probíhajících změn v energetice:

• řádový nárůst „aktivních“ subjektů, které budou mít zájem aktivně působit a vykonávat některou z činností v energetice, kdy ve většině případů bude docházet ke kumulaci činností u jedné fyzické nebo právnické osoby;
• řada subjektů nebude mít zájem, aby jeho činnost vykonávána v energetice představovala podnikatelskou činnost – jejich cílem bude snížit své náklady na energie a/nebo přispět ke zlepšení životního prostředí;
• z toho plyne další rozvoj sdílené ekonomiky, který bude vyvíjet tlak na to, aby bylo možné disponovat s vlastními přebytky energie a tyto dále poskytovat (darovat, prodávat, směňovat) třetím stranám;
• decentralizace, kdy řízení soustavy bude determinováno řízením většího počtu malých decentralizovaných zdrojů a odezvou strany poptávky, s čímž souvisí i nutnost posílení role automatizace;
• tlak na digitalizaci procesů a postupů, zejména od aktivních zákazníků při uzavírání smluv anebo jejich parametrů, tlak na jednoduchost a dálkový přistup u všech úkonů, vždy však při zachování úrovně ochrany zákazníka.

Obr. Moderní systémy pro vytápění, přípravu teplé vody, akumulaci a řízení spotřeby vlastní elektrické energie jsou propracované nejen po konstrukční stránce z hlediska energetické efektivity, ale i designově. (Zdroj: Viessmann)

Zákazník v elektroenergetice

Stávající právní úprava zákazníka v elektroenergetice (zjednodušeně odběratele elektřiny) nevyhovuje požadavkům, které na tuto oblast klade Zimní balíček z EK (zejména směrnice 2019/944). Základním požadavkem této směrnice je povinnost členských států zajistit pro zákazníky větší možnost aktivní participace na trhu s elektřinou, což současná právní úprava umožňuje pouze částečně. Současný EZ stanoví pouze možnost zákazníka provozovat bez licence výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW.

Bude nutné se v nové právní úpravě vypořádat s pojmy, které zavádí směrnice 2019/944, zejména „konečný zákazník“, „velkoobchodní zákazník“, „zákazník v domácnosti“, „zákazník mimo domácnost“ a „aktivní zákazník“.

Zapojení nových subjektů a činností do trhu s elektřinou má podpořit:

• nový institut aktivního zákazníka, díky kterému by mělo dojít k většímu zapojení zákazníků do trhu s elektřinou;
• nový subjekt v podobě energetického společenství, které pro své členy nebo společníky bude oprávněno vyrábět a dodávat elektřinu nebo zajišťovat dodávku elektřiny nakoupené od jiných účastníků trhu, poskytovat služby distribuční soustavy, služby agregace, služby spojené s provozováním zařízení pro ukládání energie, provozovat nabíjecí stanice nebo poskytovat energetické služby;
• nové činnosti v trhu s elektřinou v podobě agregace prostřednictvím agregátora, nově pak nezávislého, ukládání energie a poskytování flexibility.

Rozlišování mezi podnikatelským a nepodnikatelským způsobem výkonu činnosti se proto v elektroenergetice uplatní pouze u zákazníka v pozici aktivního zákazníka, tedy zákazníka, který realizuje činnosti výroba elektřiny, ukládání energie, poskytování flexibility (včetně poskytování podpůrných služeb) a u energetických společenství.

Občanská energetická společenství podle směrnice 2019/944 a společenství pro obnovitelné zdroje podle směrnice 2018/2001 představují zcela nové právní subjekty, které právní řád ČR nezná. Proto budou v NEZ definovány.

Využití potenciálu technických zařízení budov při snižování produkce oxidu uhličitého, snižování naší závislosti na dovozu energií či zdrojů energií ze zahraničí, z něhož mají zisky i státy, které s námi nesdílejí stejný pohled na uspořádání lidské společnosti, nepřijde samo od sebe. Podobně, jako se do podpory inovativních řešení založených na decentralizaci energetiky veřejně zapojují vedoucí společnosti na německém trhu, například Viessmann, podobně aktivní a společně koordinovaný přístup i dalších předních firem působících v České republice by mohl mít urychlující efekt k propojení zájmu velkého množství vlastníků rodinných domů a budoucích občanských energetických společenství stát se samozásobiteli energiemi a potřeby snížit produkci CO₂ včetně dovozu energetických zdrojů.