Konference Energetika 2020: Dovážet nebo vyrábět?

Dovážet nebo vyrábět? – tuto otázku řešili účastníci letošní konferenci Energetika v nových prostorách hotelu Passage v Brně. Zástupci státní správy, výrobců elektřiny, provozovatelů sítí, plynárenské infrastruktury, spotřebitelů i nezávislých konzultačních a nevládních organizací diskutovali nad tématem soběstačnosti České republiky na pozadí klimatické legislativy, očekávaných změn ve zdrojové základně i spotřebě elektřiny a plynu.

Záštitu nad konferencí udělilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí, Energetický regulační úřad, Český plynárenský svaz, Slovenský plynárenský a naftový zväz a Asociace energetických manažerů. Partnery konference představují společnosti, se kterými EGÚ Brno dlouhodobě a úspěšně spolupracuje: ČEPS, E.ON Česká republika, PRE a Schneider Electric. Mediálními partnery byly časopisy Energetika, Pro-Energy, All for Power a server oenergetice.cz. Pořadatel konference děkuje všem těmto subjektům za podporu a přínosnou spolupráci.

Vzhledem k aktuálním koronavirovým opatřením se konference odehrála za přísných hygienických opatření, nicméně i tak se zde setkali zástupci významných hráčů energetiky: MPO, MŽP, ERÚ, ENTSO-E, ČEPS, ČEZ, E.ON, PRE, NET4GAS, Svaz moderní energetiky, Svaz průmyslu a dopravy, Greenpeace a další. Konference se zúčastnil i poslanec Evropského parlamentu, Luděk Niedermayer. Interní nařízením jednotlivých společností neumožnila některým z přednášejících fyzickou účast na konferenci, prostřednictvím online vstupů však návštěvníci nepřišli o jednotlivé příspěvky ani o následnou diskuzi.

První blok konference předestřel základní otázky celé konference: Je lepší zachování soběstačnosti a je to vůbec možné? Jaký je racionální limit dovozu ze zahraničí? Bude v regionu odkud dovážet? Jak jsme na tom s plněním klimaticko-energetických cílů a jak je naplnit? Svůj pohled na tyto otázky přednesli zástupci provozovatelů zdrojů, přenosové soustavy i státní správy. Navazující druhý blok byl zaměřen na nabídku zdrojů, zejména v ČR. Účastníci nastínili aktuální stav nového jaderného bloku, možnosti rozvoje OZE, postavení a útlum uhlí v ČR a ve světě a celkový dopad do bilancí emisí skleníkových plynů. Účastníci obou bloků se shodují, že odhadované exportní možnosti vybraných států Evropy v současném výhledu klesají. Do roku 2040 je v ČR očekáván útlum uhelných zdrojů na téměř třetinu instalovaného výkonu, do roku 2050 pak kompletní odstavení. Současná stagnace v oblasti rozvoje OZE nás staví do pesimističtější pozice ve smyslu cílů Státní energetické koncepce, než v roce 2015, kdy byla naposledy aktualizována. Zatímco preference OZE rostou až v posledních 3 letech, podpora jaderné energetiky v ČR dlouhodobě mírně roste. V současné době je již zřejmé prodloužení provozu jaderné elektrárny Dukovany za rok 2040. I přesto je nutné zaměřit pozornost na nový jaderný zdroj, Dukovany Konference Energetika 2020 Tisková zpráva Dovážet nebo vyrábět? Brno, 23. a 24. září 2020 II. V současné době probíhá plnění dle harmonogramu a očekává se, že je reálné splnění plánu pro rok 2020 i 2021.

S evropskou ambicí dosáhnout dekarbonizace do roku 2050 se pojí návrhy na rozvoj obnovitelných plynů jako je zelený vodík, biometan či syntetický metan. Představitelé státní správy i plynárenského byznysu v rámci třetího bloku hledali odpovědi na otázku, zda je výhodnější či vůbec realistické tyto plyny vyrábět v našich podmínkách, nebo je dovážet, a případně odkud je dovážet. Nejen, že se do roku 2040 očekává růst poptávky po plynu v ČR, zejména v teplárenství, kde vzroste zastoupení plynu, ale příležitosti se otevírají rovněž ve využití části tuzemské infrastruktury pro přepravu vodíku napříč Evropou. Dále byla v rámci bloku prezentována řada finančních instrumentů, které lze využít pro zajištění dodávek energie z bezemisních zdrojů. Např. 1. výzva v Inovačním fondu má umožnit čerpání finanční podpory i pro výrobu vodíku či pokročilá biopaliva. Prostor pro zastoupení dekarbonizovaných plynů v plynárenské soustavě dokládá například jeden z nových produktů na trhu se skladovací kapacitou v ČR, tzv. Zelený zásobník, který má být zásoben výhradně zeleným plynem (nejpravděpodobněji biometanem) a poháněn pouze elektřinou vyrobenou z OZE. Cesta ke snižování emisí nicméně není primárně v podpoře dekarbonizovaných plynů, ale spíše v náhradě vysokoemisních zdrojů a v efektivnějším využívání energie.

Provozovatelé přenosové soustavy a distribučních sítí ve čtvrtém bloku představili, jakými prostředky se připravují na výzvy, které s sebou přináší očekávaný vývoj v elektroenergetice. Důsledky proměny zdrojové základny, integrace trhu s elektřinou, nových legislativních požadavků i nových oblastí spotřeby se promítají do přípravy a řízení provozu, modelování i do konkrétních investičních akcí. Svůj pohled přednesl i zástupce spotřebitelů energie. Zástupkyně ERÚ prezentovala, jak se investice provozovatelů sítí promítají do V. a VI. regulačního období a prostředky, kterými ERÚ podporuje transformace energetiky.

V posledním bloku konference – Kulatý stůl: Dovážet nebo vyrábět? – měl každý z řečníků úvodem prostor pro představení vlastního stanoviska, která se týkala tématu konference. V panelu bylo obsaženo komplexní názorové spektrum od zástupce EU, přenosu, distribuce, plynu, akumulace i teplárenství. Převládal názor o výhodnosti soběstačnosti, který vychází z exportní tradice ČR, rizika nedostatečných výrobních kapacit v zahraničí či případné krize, kdy se bude každý členský stát spoléhat sám na sebe. EU by zároveň měla poskytnout stabilní a předvídatelné prostředí, které umožňuje provádět strategické investiční rozhodnutí pro střednědobý až dlouhodobý horizont. Všechny změny by navíc měly být navrženy a realizovány tak, aby z nich těžil koncový odběratel. Na úrovni EU nelze předpokládat, že by došlo ke zmírnění klimatických ambicí nastavených v nedávné době. Pro rok 2030 lze předpokládat, že bude schválený cíl pro pokles emisí skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990, což je do velké míry podmíněno výrazným rozvojem obnovitelných zdrojů. Zemní plyn je stále pro střednědobý horizont vnímaný jako důležité palivo, nicméně panují obavy, jestli tomu bude i nadále a výrazná nejistota panuje zejména pro dlouhodobý horizont. V rámci panelu dostala prostor i akumulace, kdy byly řešeny její možnosti do budoucna (na denní i sezónní bázi).