Uvažujete o střešní solární elektrárně (třeba i výhledově)? Pak pokračujte ve čtení, tohle téma se vás přímo týká. Distribuční společnosti totiž od listopadu 2019 mnohem přísněji kontrolují, zda elektroměrové rozvaděče při připojování solárních elektráren (i dalších výroben elektřiny) splňují striktně stanovená pravidla. Aby to nebylo úplně jednoduché, každá distribuční společnost si je nastavila po svém. A některé povinné úpravy bohužel můžou nečekaně zasáhnout do rozpočtu.
TZB studio
zobrazit program
zobrazit program
Reklama
Elektroenergetika
Budování chytrých sítí, takzvaných Smart Grids, je jedním z klíčových kroků k naplnění klimaticko-energetických cílů řady zemí a mezinárodních organizací. Leaderem v oblasti jejich budování je dlouhodobě severní Amerika. Podle studie Smart Grid Index ji ale v loňském roce z hlediska rychlosti rozvoje předstihla Evropa. V rámci Česka a Slovenska se můžeme setkat hned s trojicí přeshraničních projektů, které se rozvojem inteligentních distribučních soustav zabývají.
Obliba fotovoltaických řešení na rodinných domech v posledních letech i díky dotačním programům neustále roste. Jen za první letošní půlrok přibylo v Česku podle Solární asociace přes 3 100 takových projektů. Zatímco s energeticky zcela soběstačným bydlením se podle odborníků budeme i nadále setkávat spíše ojediněle, podíl lokální produkce energie, ale i její sdílení napříč komunitou bude posilovat. Přispět by k tomu měly i projekty spočívající v modernizaci distribučních soustav na takzvané Smart Grids.
Trafostanice v Česku jsou rok od roku chytřejší. Na distribučním území EG.D se jich díky přeshraničnímu projektu ACON v uplynulých dvou letech zmodernizovalo více než 370, dalších přibližně 250 je v plánu upravit letos. Hlavním přínosem chytrých distribučních stanic pro spotřebitele je významné zkrácení detekce a lokalizace poruchy v síti a následná rychlejší obnova dodávek energie odběratelům.
V roce 1999 postavila společnost BETONBAU vedle Karlova mostu jednu z prvních moderních podzemních trafostanic v České republice. 22 let provozu prověřilo kvalitu jejího produktu. Stanice stále zajišťuje bezvadný provoz a spolehlivou ochranu před vlivy, s kterými se u běžných pozemních stanic nesetkáme.
Ploché střechy průmyslových parků CTP budou využity k fotovoltaické výrobě elektřiny. Základem jejího využití bude spotřeba v areálu a výroba vodíku z dešťové vody zachycované v retenčních nádržích. Vodík poslouží k akumulaci energie pro období bez slunečního svitu, pro pohon dopravních prostředků a zpětnou výrobu elektřiny a tepla k vytápění.
Na začátku ledna 2021 došlo v evropské energetické síti k náhlému a kritickému poklesu frekvence. Potenciálnímu výpadku dodávek elektřiny se však úspěšně zabránilo díky okamžitým krokům přijatým evropskými provozovateli distribuční soustavy, včetně dalšího rozdělení evropské propojené energetické soustavy. Stabilní frekvence byla obnovena během několika minut. Aktivní roli v procesu sehrálo přibližně 4 000 flexibilních, rychle startujících plynových motorů Jenbacher s výkonem téměř 6 GW.
Sílící tlaky na větší podíl obnovitelných zdrojů a uhlíkovou neutralitu na jedné straně a zvyšující se počet zařízení připojených do sítě, elektromobilů a domácích fotovoltaických elektráren na straně druhé ukazují, že současná distribuční soustava v Česku přestává nárokům 21. století stačit. Odborníci se shodují, že bez chytrých sítí, takzvaných Smart Grids, se proto v blízké budoucnosti neobejdeme.
Na českém území se za 26 milionů korun rozšíří kapacita rozvodny u obce Tvrdonice a zmodernizuje a postaví dalších 250 chytrých trafostanic. Na Slovensku pak vznikne nová transformovna v Borskom Svätom Jure. V plánu je i další modernizace stávající infrastruktury. Projekt společného zájmu vyjde do konce roku 2024 na více než pět a půl miliardy korun, z nichž polovinu pokryjí dotace z Evropské unie.
Výroba elektřiny v České republice se loni propadla o více než 6 % a klesala také celková spotřeba elektřiny. Výjimku tvořily domácnosti, u kterých byl naopak zaznamenán výrazný nárůst spotřeby. V oblasti plynárenství celková spotřeba vzrostla meziročně o 1,5 %, a to především díky stále většímu využití plynu při výrobě elektřiny.
Reklama