V poslední době výrazně vzrostl zájem o malé automatické teplovodní kotle na pevná paliva pro vytápění domácností. Nebývale narostl počet nových automatických kotlů s litinovým výměníkem, a mezi veřejností se tak „rozhořel“ spor o to, co je výhodnější. Zda Ocel nebo Litina.
Reklama
Ing. Zdeněk Lyčka
APTT
Prezident Asociace podniků topenářské techniky, konstruktér spalovacích zdrojů tepla specializující se na energetické využívání biomasy, autor několika knih a desítek odborných článků z oboru vytápění domácností, odborný garant sekce Výměny kotlů portálu TZB-info.
Archiv článků autora:
S tím, jak se trh s teplovodními kotli stává stále atraktivnějším, objevuje se stále více obchodníků, kteří nabízejí nesplnitelné, tedy provozní vlastnosti a parametry, kterých sebelepší kotel na pevná paliva nemůže dosáhnout. Navíc se podle zákona o ochraně ovzduší podstatně zpřísnily nároky pro uvádění na trh a provozování malých teplovodních kotlů.
Druhý díl připravované „trilogie“ o dřevní peletě se věnuje především problematice spalování biomasy a pelet zvláště. Text je doplněn vzorci, podle kterých si může i běžný uživatel peletového kotle jednoduše zjistit, kolik vzduchu je potřeba přivádět do kotelny pro správné spalování, jaký objem spalin vzniká a jaké jsou ztráty jeho kotle.
Autor nabízí fakta, která možná konečně zklidní emoce ohledně dotace na kotle v Moravskoslezském kraji. Současný program je skvělá zpráva pro peletu, protože umožní najít si k peletě cestu i ortodoxním "uhlářům", kteří by to běžně rozhodně neudělali. Vyloučení ručního přikládání na roštu má zamezit spalování komunálního odpadu.
Autor rozebírá využití pelet z pohledu pragmatického i ekologického a při stále častějším využití jako moderního paliva zvažuje jejich výhody a nevýhody a jejich ovlivňování chodu kotle na pelety v souvislosti s kvalitou pelet. Vyplňuje tak mezeru v informovanosti o peletě samotné a předkládá své zkušenosti nejen jako výrobce kotlů a uživatel dřevních pelet, ale i jako člen příslušné TNK.
Na území celé ČR bylo možné koupit v poslední topné sezóně kvalitní peletu za cenu 5,50 Kč/kg (nad 4-5 t většinou i s dovozem zdarma). Reálná celoroční provozní účinnost peletového kotle je cca 84 %. Cena "vyrobeného" GJ je tedy 385 Kč, což při roční spotřebě tepla 65 GJ představuje náklady 25 tisíc Kč.
Zaváděním nových směrnic a norem EU se zvyšují nároky na teplovodní kotle z hlediska produkce emisí i bezpečnosti provozu. Je nutné do budoucna preferovat především nejmodernější technologie spalování v automatických kotlích. Další ze serie článků do teoretické základny na stránkách www tzbinfo.cz určené odborné veřejnosti.
Článek zpracovává další téma do teoretické základny na stránkách tzbinfo. Popisuje základní kategorizaci teplovodních kotlů dle druhu paliva a způsobů jeho dodávky. V závěru je uveden příklad optimálního návrhu zdroje včetně matematických vztahů pro stanovení velikosti skladovacího prostoru pro palivo. Téma je určeno odborné veřejnosti.
Podle statistik MPO je v malých zdrojích znečišťování ovzduší spáleno ročně více jak 3 mil. tun biomasy a 1,8 mil. tun uhlí. Při současném vývoji cen plynu a elektřiny bude uhlí nejlevnějším palivem a pro sociálně slabší nejpřístupnějším. Jaký je současný trend vývoje v kontextu s evropskými předpisy?
Poslední dobou hýbe naší společností diskuze o zákazu topení uhlím v malých kotelnách. Podle odhadu využívá uhlí k vytápění více jak 400 tisíc domácností, z nichž značná část, především na venkově, patří mezi sociálně slabší. I když stávající ani připravovaná legislativa nehovoří o striktním zákazu ani po roce 2014, stále častěji nás o tom přesvědčují povrchně informovaná média.
Daleko nejrozšířenějším způsobem je využívána sluneční energie, která je díky fotosyntéze chemicky vázaná v biomase. Na tepelnou (a následně též elektrickou) energii ji lze přeměnit přímým spalováním či biochemickou přeměnou na bioplyn a alternativní motorová paliva. Především spalování biomasy je nejstarší metodou získávání tepla.
Reklama