Ing. Zdeněk Lyčka

1. lednem roku 2020 ze změní podmínky pro uvádění kotlů na pevná paliva na trh. Autor upozorňuje na nutnost správně chápat význam a vztah pojmů uvedení na trh a uvedení do provozu.

Autoři podle přednášky na semináři ke Kotlíkovým dotacím v Moravskoslezském kraji uvádí nejčastěji se vyskytující chyby v žádostech o dotaci, které brání vyplacení dotace, případně zbytečně termín proplacení prodlužují.

Úkolem "kotlíkového specialisty" je pomáhat lidem, kteří provozují kotle na tuhá paliva třídy 1 a 2, aby se rozhodli k jejich výměně v rámci kotlíkových dotací, aby si vybrali vhodný kotel, pomáhat jim s administrací žádosti o kotlíkovou dotaci a také s vyřízením půjčky, kterou mohou podle aktuálních podmínek získat ve třech krajích.

S výměnou kotlů na pevná paliva třídy 1 a 2 za nové souvisí povinnosti týkající se spalinových cest. Tyto povinnosti vyplývají ze Zákona o požární ochraně.

Termín povinných výměn kotlů třídy 1 a 2 na pevná paliva se blíží. Proto TZB-info soustředí potřebné informace do společného tématu s cílem pomoci a ulehčit rozhodování.

Jaké je množství množství zdrojů tepla na pevná paliva v pražských domácnostech? A jaký je jejich možný podíl na celkové imisní situaci? Případný zákaz těchto paliv v Praze avizovaný pražským magistrátem slibované zlepšení nejspíš nepřinese.

Vybraná, státem dotovaná zařízení využívající OZE smí instalovat jen fyzické osoby s osvědčením o profesní kvalifikaci. Potvrzujícím dokladem je osvědčení, kterým se musí řemeslník prokázat investorovi. Osvědčení je nepřenosné, což garantuje i spojení s rodným číslem.

Obce mohou zakázat provoz lokálních topidel na pevná paliva ve vybraných lokalitách již dnes, ale MŽP nepočítá s tím, že by mělo jít o celoplošné opatření.

Provozujete kotel na pevná paliva? Pak by vás mělo zajímat, jak legislativa definuje kotle, které budou vyřazeny z provozu od září 2022.

Jaké nároky klade na kontroly kotlů na pevná, kapalná, plynná paliva a rozvody zákon o hospodaření energií?

Provozovatelé spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, mají podle zákona o ochraně ovzduší povinnost provádět pravidelně nejméně jednou za tři roky kontrolu technického stavu a provozu tohoto zdroje.

Odpovědnost výrobce teplovodního kotle je omezena na použití garančního paliva. Autor uvádí, co toto palivo je a jak ovlivňuje spalovací provoz.

Vlhkost dřeva použitého jako palivo je zásadní pro uznání případných garančních záruk a rovněž jako podklad do protokolu z kontrol kotlů na tuhá paliva. Autor poukazuje na rozdíl mezi měřením a vyhodnocením vlhkosti ve stavební a energetické praxi a na možné omyly.

Odstranit nežádoucí praxi používání nevhodného paliva pomůže zpřísnění požadavků na uhlí uváděné na trh v Polsku, odkud většina individuálně dovezených uhelných paliv pochází.

Autor upozorňuje na hranici mezi kotlem a lokálním zdrojem tepla, která mimo jiné rozhoduje i o možnosti získat dotaci z programu Kotlíkové dotace. Přes přesnou definici se v praxi lze setkat s nejednotným postupem úřadů, a proto je vhodné si předem ověřit, zda vybraný kotel podmínky dotací splní.

U některých spalovacích zdrojů tepla na pevná paliva je nutné instalovat bezpečnostní zařízení, takzvanou dochlazovací smyčku. V článku je vysvětleno, kdy je to nutné. Pokud není dochlazovací smyčka v těchto případech nainstalována, bude to oprávněná příčina vydání protokolu z kontroly tohoto zdroje s negativním stanoviskem.

Zařízení na dochlazování kotlů, krbů nebo kamen s teplovodní ložkou je bezpečnostní zařízení v případě spalování pevných paliv. Pokud je legislativně předepsáno, pak musí být instalováno, neboť jde o zamezení havárie při nadměrném zvýšení tlaku. Autor uvádí, kdy je nutné dochlazování instalovat a upozorňuje, že odpovědnost není vždy jen na výrobci, ale i na projektantovi nebo instaluční firmě. Povinnost instalace se prověřuje při předepsaných kontrolách, nyní max. každých 36 měsíců (tři roky), a pokud chybí, vydá kontrolor negativní stanovisko.