Ing. Zdeněk Lyčka

Termín povinných výměn kotlů třídy 1 a 2 na pevná paliva se blíží. Proto TZB-info soustředí potřebné informace do společného tématu s cílem pomoci a ulehčit rozhodování.

Jaké je množství množství zdrojů tepla na pevná paliva v pražských domácnostech? A jaký je jejich možný podíl na celkové imisní situaci? Případný zákaz těchto paliv v Praze avizovaný pražským magistrátem slibované zlepšení nejspíš nepřinese.

Vybraná, státem dotovaná zařízení využívající OZE smí instalovat jen fyzické osoby s osvědčením o profesní kvalifikaci. Potvrzujícím dokladem je osvědčení, kterým se musí řemeslník prokázat investorovi. Osvědčení je nepřenosné, což garantuje i spojení s rodným číslem.

Obce mohou zakázat provoz lokálních topidel na pevná paliva ve vybraných lokalitách již dnes, ale MŽP nepočítá s tím, že by mělo jít o celoplošné opatření.

Provozujete kotel na pevná paliva? Pak by vás mělo zajímat, jak legislativa definuje kotle, které budou vyřazeny z provozu od září 2022.

Jaké nároky klade na kontroly kotlů na pevná, kapalná, plynná paliva a rozvody zákon o hospodaření energií?

Provozovatelé spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, mají podle zákona o ochraně ovzduší povinnost provádět pravidelně nejméně jednou za tři roky kontrolu technického stavu a provozu tohoto zdroje.

Odpovědnost výrobce teplovodního kotle je omezena na použití garančního paliva. Autor uvádí, co toto palivo je a jak ovlivňuje spalovací provoz.

Vlhkost dřeva použitého jako palivo je zásadní pro uznání případných garančních záruk a rovněž jako podklad do protokolu z kontrol kotlů na tuhá paliva. Autor poukazuje na rozdíl mezi měřením a vyhodnocením vlhkosti ve stavební a energetické praxi a na možné omyly.

Odstranit nežádoucí praxi používání nevhodného paliva pomůže zpřísnění požadavků na uhlí uváděné na trh v Polsku, odkud většina individuálně dovezených uhelných paliv pochází.

Autor upozorňuje na hranici mezi kotlem a lokálním zdrojem tepla, která mimo jiné rozhoduje i o možnosti získat dotaci z programu Kotlíkové dotace. Přes přesnou definici se v praxi lze setkat s nejednotným postupem úřadů, a proto je vhodné si předem ověřit, zda vybraný kotel podmínky dotací splní.

U některých spalovacích zdrojů tepla na pevná paliva je nutné instalovat bezpečnostní zařízení, takzvanou dochlazovací smyčku. V článku je vysvětleno, kdy je to nutné. Pokud není dochlazovací smyčka v těchto případech nainstalována, bude to oprávněná příčina vydání protokolu z kontroly tohoto zdroje s negativním stanoviskem.

Zařízení na dochlazování kotlů, krbů nebo kamen s teplovodní ložkou je bezpečnostní zařízení v případě spalování pevných paliv. Pokud je legislativně předepsáno, pak musí být instalováno, neboť jde o zamezení havárie při nadměrném zvýšení tlaku. Autor uvádí, kdy je nutné dochlazování instalovat a upozorňuje, že odpovědnost není vždy jen na výrobci, ale i na projektantovi nebo instaluční firmě. Povinnost instalace se prověřuje při předepsaných kontrolách, nyní max. každých 36 měsíců (tři roky), a pokud chybí, vydá kontrolor negativní stanovisko.

Na trhu jsou kotle na pevná paliva, která jsou obchodně označovány jako pyrolýzní, zplyňovací nebo i zplynovací. Problém je ten, že v takových kotlech sice z části probíhají procesy, které jsou základem pyrolýzy nebo zplyňování, ale vzhledem ke konstrukci kotlů nejde o technicky přesné označení. Pokud se tato označení kotlů používají v obchodním styku, jde o přípustnou nepřesnost. Zákon o ochraně ovzduší zavedl pojem zplyňovací kotel do legislativy, aniž by byl tento pojem jednoznačně technicky popsán. Z toho mohou vyplývat omyly i s ohledem na palivo, které lze v těchto kotlích spalovat.

Novela zákona o ochraně ovzduší prodlužuje lhůtu kontrol na 36 měsíců, kontrolu může za určitých podmínek nahradit kontrola podle energetického zákona, kontroloři (OZO) budou jednotně registrováni a rovněž tak i výsledky kontrol. Obce mohou zakázat provoz kotlů třídy 1 a 2 již nyní.

Autor vychází ze znalosti schválené novely Zákona o ochraně ovzduší a odvozuje dopady novely na oblast lokálních topidel na pevná paliva. Účinnost novely se očekává v září 2018. Jedním z upřesnění je povinnost kontrolovat stacionární spalovací zdroje na pevná paliva napojené na teplovodní otopnou soustavu o celkovém jmenovitém příkonu zdroje od 10 až 300 kW včetně, čímž je ze zákona dáno, že u lokálních topidel s teplovodním výměníkem je počítán celkový příkon zdroje, včetně jeho sálavé složky.

Kupujete kotel na pevná paliva? Podle třídy 3 nebo 4, nebo podle ekodesignu? Současný stav je poněkud nepřehledný a autor proto vysvětluje, co v praxi platí a uvádí i konkrétní příklad.