logo TZB-info

Jak postupovat, pokud řemeslník nemůže dokončit dílo v termínu z důvodu covid-19

Článek uvádí právní rozbor situace a doporučení pro firmy, kterým v době pandemie hrozí sankce za nedodržení termínů vycházejících ze závazků uzavřených často před vypuknutím nákazy covid-19.

Neuplatňování sankcí by ulevilo podnikatelům s prakticky zanedbatelnými nároky na státní rozpočet, resp. rozpočty obcí a krajů

Na začátku listopadu se CTI ČR, jako autorizované společenstvo, obrátilo s dotazy v rámci právní pomoci pro členy HK ČR. Ptali jsme se, jak mají být vybaveni pracovníci pohotovosti voda topení, kteří jezdí/chodí k haváriím nebo např. obsluha kotelen, kteří se potřebují pohybovat venku po 21.hod., co přesně znamená "home office pokud je to možné", zda karanténa je z pohledu odměňování překážka v práci a co když nelze z důvodu covid-19 dostát závazkům. Právě k poslednímu dotazu se vztahuje dnešní článek. I když s odpovědí nejsme zcela spokojeni, může pomoci.

CTI ČR: – Pokud řemeslník dodává dílo, které nelze dokončit v termínu dle smlouvy z důvodu opatření vlády k nouzovému stavu, jak postupovat? Např. Výměna vodoměrů v bytech, ev. nelze zajistit zboží k montáži, nebo pracovníci firmy jsou v karanténě, může zákazník uplatnit penále?

Smluvně ujednané sankce ve smlouvách (nejčastěji smluvní pokuty) se státními, krajskými nebo obecními institucemi mohou v současné krizi znamenat zejména pro malé a střední podnikatele výrazný ekonomický problém. Řada z nich přitom sjednané termíny dodání služeb, prací nebo zboží nemůže vzhledem k vládním restrikcím kvůli covidu-19 objektivně dodržet.

Obrátili jsme se proto prostřednictvím premiéra Andreje Babiše na vládu a další instituce, aby například metodickým pokynem vyzvaly své podřízené subjekty k neuplatňování smluvních sankcí v tomto podnikatelsky napjatém období,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Podle Hospodářské komory by takový krok výrazně ulevil klíčovému segmentu tuzemské ekonomiky s prakticky zanedbatelnými nároky na státní rozpočet, resp. rozpočty obcí a krajů.
Uvědomujeme se, že jakékoliv změny smluvních podmínek jsou zejména v případě veřejných soutěží komplikované. Malé a střední firmy zpravidla nemají takovou finanční a administrativní kapacitu pro vedení případných soudních sporů se zadavateli zakázek. Shovívavost, kterou požadujeme, je navíc zcela v souladu s občanským zákoníkem,“ říká viceprezident Hospodářské komory Roman Pommer, z jehož podnětu tuto výzvu Komora iniciovala.

Kromě vlády se Komora obrátila také na Asociaci krajů a Svaz měst a obcí, aby podobný princip uplatnily u krajských, resp. městských zakázek. Právě samosprávy na všech úrovních nicméně mohou v případě, že neuplatní smluvní pokuty, čekat přezkumná řízení a případné sankce ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten mj. dohlíží na kraje i obce, zda důsledně vymáhají plnění svých zadaných zakázek. Proto Komora oslovila také antimonopolní úřad, aby i ten vůči veřejným subjektům deklaroval, že bude postupovat smírněji do té doby, než pandemie koronaviru pomine.

Doporučení HK ČR v případě, že se podnikatel dostane z důvodů epidemie covid-19 do prodlení se splněním svých závazků

Autor: Odbor legislativy, práva a analýz Hospodářská komora České Republiky Praha, 11. 11. 2020

HK ČR předesílá, že objektivně nelze poskytnout univerzální návod, jak postupovat. Většina dodavatelsko-odběratelských vztahů je ošetřena podrobnými smluvními ujednáními, která mohou být v jednotlivých případech velmi variabilní a odlišná. HK ČR tedy s vědomím této skutečnosti níže uvedené doporučení poskytuje jako jedno z možných řešení.

Pečlivé přečtení smlouvy

Jako první krok je nutno doporučit pečlivé pročtení smlouvy, která byla uzavřena a zkontrolovat, zda smlouva neobsahuje nějaká ujednání, která by se týkala:

  1. problematiky vyšší moci, neboť tak rozsáhlou epidemii mezi projevy vyšší moci nejspíše řadit lze, nebo
  2. problematiky převzetí nebezpečí za změnu okolností, což je další právní institut, který by bylo možno na danou situaci aplikovat.

V každém případě však HK ČR doporučuje v případě, že se objeví signály, že by snad vyšší moc (nebo změna okolností) mohla ovlivnit plnění závazků ze smlouvy, svým členům, aby bezodkladně na tuto skutečnost písemně upozornili smluvní protistranu a následně s protistranou intenzivně komunikovali a avizovali možné problémy s cílem modifikovat podmínky uzavřené smlouvy prostřednictvím dodatku ke smlouvě.

V případě, že protistrana nejeví dostatečné známky vstřícnosti, doporučuje HK ČR vyhledat včas odbornou pomoc advokáta. Protože si je HK ČR vědoma, že ne každý její člen bude ochoten jít cestou advokátní pomoci, předkládá krátkou analýzu toho, jak popsanou situaci upravuje české právo:

  • Občanskoprávní úprava závazkových vztahů v ČR obsahuje zcela standardně ustanovení, která umožňují zbavit se odpovědnosti za prodlení ze splněním závazku, pokud bylo takové prodlení způsobeno okolnostmi, které stojí mimo vůli dlužníka (dodavatele, zhotovitele) – tedy okolnostmi vyšší moci. Takovou okolností je nepochybně epidemie nemoci covid-19, ale především protiepidemická opatření, která byla přijata orgány veřejné moci v souvislosti s omezením šíření této nemoci.

Dlužník, který z důvodů spočívajících v nemoci covid-19 nebo následných opatřeních vlády nemohl splnit své závazky, se může vyšší moci dovolávat i v případě, že zvláštní ujednání o důsledcích vyšší moci nemá ve své smlouvě obsažena.
Právní skutečnost vyšší moci je definována jako soubor nepředvídatelných okolností, nad kterými nemá osoba, která se jich dovolává, kontrolu, a jejichž vznik nemohla ovlivnit. Podle ustanovení § 2913 odst. 2 občanského zákoníku se ten, kdo poruší smluvní povinnosti, může zprostit povinnosti k náhradě škody za toto porušení v případě, že prokáže, že mu ve splnění dané povinnosti bránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli.

Důkazní materiál o nepřekonatelnosti překážky

Dlužník bude muset prokázat, že se důsledky nemoci nebo vládních opatření dotkly jeho činnosti natolik, že ani při přijetí kroků směřujících k dodržení termínu, které po něm bylo možné rozumně požadovat, nebylo možné tento termín splnit. Lze proto doporučit, aby si dlužník obstaral důkazní materiál o nepřekonatelnosti překážky.
Dlužník ale nesmí být v prodlení již v době počátku působení vyšší moci (covid-19) nebo na epidemii navazujících opatření vlády.
Okolnost, která si rovněž zaslouží pozornost, tkví v tom, že pokud podnikatel uzavírá (nebo uzavřel) smlouvu v čase, kdy už byla epidemie všeobecně známým faktem, nepůjde ji již logicky zařadit mezi případy vyšší moci, protože nesplňuje podmínku nepředvídatelnosti.
Obecně lze konstatovat, že každá smluvní strana je povinna vynaložit veškeré úsilí ke splnění smlouvy a  překonávat překážky, které jí v plnění smlouvy brání. Skutečnost, že se jednalo o nepřekonatelnou překážku, pak bude muset smluvní strana prokázat. Např. jsou-li uzavřeny školy, podnikatel bude muset vyřešit hlídání potomka. Argument, že byly v důsledku covidu uzavřeny školy a podnikatel musel pečovat o malé dítě, nebude z hlediska povinnosti splnit smlouvu relevantní. Tuto překážku může podnikatel překonat tak, že si např. obstará pečovatelku (hlídání). Obdobně nebude možno účinně argumentovat dobrovolnou karanténou odůvodněnou obavou z možného šíření viru.

Krátké shrnutí:

  1. Epidemie a  na ni navazující opatření vlády mohou být důvodem pro zbavení se odpovědnosti za škodu způsobenou prodlením – ovšem za předpokladu, že se podnikatel této možnosti ve smlouvě dobrovolně nevzdal (viz bod 2.). Rozhodně to však nebude důvodem, jak se zcela zbavit povinnosti plnit z „nevýhodné“ smlouvy, protože prodlením se splněním závazků (porušením smlouvy) taková smlouva nezanikne a povinnost splnit závazek trvá nadále.
    Opak by nastal pouze v případě, že by protistrana od smlouvy právě z důvodů prodlení podnikatele odstoupila.
  2. V řadě podnikatelských vztahů jsou smluvně vyloučeny aplikace některých ustanovení zákona a  nelze vyloučit, že konkrétní smlouva může obsahovat i  výslovné vyloučení možnosti aplikovat ustanovení § 2913 odst. 2 občanského zákoníku, tedy možnosti odvolávat se na vyšší moc. V takových případech však může dlužník argumentovat ustanovením § 2953 odst. 1 občanského zákoníku a navrhnout soudu, aby smluvní výši náhrady škody snížil z důvodu hodných zvláštního zřetele (epidemie nemoci covid-19).
  3. Skutečnost, že zákon umožňuje dlužníkovi zbavit se odpovědnosti za prodlení v případě vyšší moci (pokud to sám smluvně nevyloučí), nevylučuje, že dlužník bude nucen hradit smluvní pokutu za prodlení, pokud ji bude mít ujednánu ve smlouvě. Nicméně ani v tomto případě není situace bezvýchodná. V případném soudním sporu může dlužník i v tomto případě navrhnout soudu uplatnění tzv. moderačního práva, které umožňuje soudu, aby nepřiměřenou výši smluvní pokuty v odůvodněných případech snížil až do výše vzniklé škody (§ 2051 občanského zákoníku).

Dalším institutem je tzv. změna okolností, změny nebo zrušení smlouvy

Dalším institutem, který by mohl v situaci epidemie covid-19 přicházet v úvahu při posuzování důsledků vyšší moci, je tzv. změna okolností. Ustanovení § 1765 – § 1766 občanského zákoníku stanoví, že dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z  nich (buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění), má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o  smlouvě, prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost (změna) nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala známou až po uzavření smlouvy. Postižený podnikatel by se podle tohoto ustanovení mohl dovolávat práva na změnu či zrušení smlouvy.

Stejně jako u vyšší moci obecně musí i u změny nebo zrušení smlouvy na základě změny okolností existovat nepředvídatelné, neovlivnitelné a podstatné změny okolností, se kterými se smluvní strany seznámily až po uzavření smlouvy. Dále pak musí vzniknout zvlášť hrubý nepoměr v právech a povinnostech obou smluvních stran. V  kontextu pandemie se může jednat třeba o to, že jedna strana je znevýhodněna neúměrnými náklady na plnění na své straně v důsledku nedostatku pracovní síly nebo zákazníků.

Při splnění všech těchto podmínek je podnikatel oprávněn požadovat po druhé smluvní straně, aby obnovila jednání o smlouvě, a strana, vůči které je toto právo uplatněno, je k vedení takového jednání povinna. V rámci jednání by se pak měly sjednat akceptovatelnější podmínky (např. cena plnění). Nedojde-li k dohodě, může se kterákoli strana soudní cestou domáhat změny smlouvy nebo jejího zrušení. Problém je, že ve smlouvách často bývá uplatnění ustanovení o změně okolností vyloučeno či limitováno (smluvními stranami se ujedná tzv. převzetí rizika změny okolností).

Zdroje:

  1. Firmám během pandemie hrozí kvůli zpoždění s dodávkami zakázek mnohdy vysoké pokuty, web HK ČR
  2. Příručka HK ČR jak postupovat při prodlení s plněním zakázek, přináší podnikatelům
Cech topenářů a instalatérů ČR
logo Cech topenářů a instalatérů ČR

Odborné vzdělávání, kurzy a odborné publikace. Tvorba a vydávání odborných publikací Topenářské příručky, Topenářských svazků (TS) a Topenářských pravidel (TP) a cechovního časopisu pro tepelnou techniku a instalaci pod názvem CTI INFO. Účelem a cílem ...

 
 

Reklama

ZOBRAZIT PLNOU VERZI
© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2020, všechna práva vyhrazena.