Jak dlouho sušit palivové dřevo? Sledujte praktický pokus - začátek
Mnoho domácností, které nově instalovaly kotel nebo kamna na dřevo nemá zkušenosti s tím, jak douho musí mokré dřevo vysychat. Zúčastněte se pokusu, který potřebnou dobu ukáže. Buď pasivně sledováním výsledků nebo i aktivně svým odhadem potřebné doby.
Díky energetické krizi značně stoupl zájem o spalování palivového dřeva. Domácnosti, které topí dřevem dlouhodobě, se na topnou sezónu připravily s dostatečným předstihem a zpravidla již mají v zásobě dostatek suchého dřeva vhodného pro spalování. Ovšem mnoho domácností zvolilo variantu vytápění dřevem až v průběhu letošního roku jako alternativu k vytápění plynem či elektřinou. Tyto domácnosti nakupovaly palivové dřevo nedávno nebo jej stále ještě nakupují, případně i sami svépomocí těží. Proto rostou obavy, že v letošní topné sezóně bude spalováno extrémně velké množství mokrého dřeva, což je spojeno i s větším množstvím emisí.
Obecně se traduje pravidlo, že vlhkost palivového dřeva by neměla být vyšší jak 20 % a dřevo na tuto vlhkost by mělo schnout alespoň 2 roky. Hovoříme o tzv. relativní vlhkosti, tedy o obsahu vody ve dřevě.
O pravidle sušit „nejméně dva roky“ se píše již více jak sto let v dnes již historické odborné literatuře. Ovšem tehdy se toto pravidlo uvádělo v souvislosti se skladováním metrových klád a ve spojení s dosažením hranice tzv. vzduchosuchosti, což je spodní hranice vlhkosti, které lze dosáhnout přirozeným sušením, a která odpovídá cca 12 až 15 % obsahu vody.
Rychlost vysychání palivového dřeva však můžeme významně urychlit tím, že jej neskladujeme v metrových kládách, ale rozštípeme na menší kusy. Takto si palivové dřevo připravuje většina domácností. Ale jak dlouho to trvá, než rozštípané čerstvé dřevo z nedávno pokácených stromů vyschne na požadovanou minimální vlhkost 20 %?
Pokud vás výsledek zajímá, pojďte se spolu s námi zúčastnit malého projektu, který má za cíl průběžné sledování „schnutí“ palivového dřeva od jeho nákupu až po dobu, kdy dosáhne kýžené vlhkosti (tedy obsahu vody) 20 %.
Metodika měření
Počátkem října 2022 jsem nakoupil na pile štípané palivové dřevo buku a smrku. Jednalo se o „čerstvé“ dřevo v ten den štípané. Dřevo jsem uložil na paletu u stěny orientované na jihovýchod a vybral 2 vzorky (po jednom z buku a smrku), na kterých budu průběžně po týdnu měřit jejich vlhkost a hmotnost (váhu). Společně s vlhkostí a hmotností budu zaznamenávat také průměrnou denní teplotu a relativní vlhkost vzduchu v den měření. O každém výsledku vás budu na stránkách TZB-info pravidelně informovat.
Pod výsledky měření připojím také krátký komentář k průběhu vysychání dřeva.
Budu potěšen, pokud se zapojíte diskuze k článku a napíšete do ní váš tip, jak dlouho to asi potrvá, než budou polínka vhodná ke spálení.
K ověřování vlhkosti polínek použiji profesionální hrotový vlhkoměr, který měří absolutní vlhkost dřeva s velkou přesností až do 70 % (do 100 % již jen orientačně). Zjištěnou absolutní vlhkost pak přepočtu na požadovanou vlhkost relativní, tedy „energetickou“. Právě tato energetická vlhkost je výrobci spotřebičů uváděna v jejich doporučeních.
Výsledky z prvního měření
Komentář k prvnímu měření
Jedná se o stromy pokácené na podzim, tedy na konci vegetačního období, kdy je jejich vlhkost o něco nižší, než je tomu na jaře. U smrku se potvrdilo pravidlo, že vlhkost jeho dřeva je podstatně nižší v jádru (57,8 %), což je střed kmene s již odumřelým rostlinným pletivem, než v „živé“ (vodu vodivé) tzv. běli (87,5 % vnitřní část, 78 % vnější okraj u lýka). Rozdíl ve vlhkosti se bude časem snižovat. Obsah vody na hranici 40 % odpovídá běžné hodnotě vlhkosti surového smrkového palivového dřeva, které se bez delšího meziskladování dostává ke konečnému uživateli.
U bukového dřeva je rozdíl ve vlhkosti jádra a běli velice malý. I zde platí, že obsah vody na hranici 40 % odpovídá očekávané hodnotě u „surového“ naštípaného palivového dřeva buku.
V tisku se často objevují informace o vlhkosti čerstvého palivového dřeva 60 % a více, která je dávána do souvislosti s požadovanou „finální“ vlhkosti 20 %. Z měření je ale vidět, že se zaměňuje absolutní vlhkost (60 % a více), kterou měří těžaři, s relativní vlhkostí, kterou vyžadují energetici (oněch 20 %). Maximální absolutní vlhkosti dosahují stromy na začátku vegetačního období v době rašení pupenů, kdy jsou do koruny stromu transportovány živiny, uložené v kořenovém systému z předešlé sezóny. V tomto období se může absolutní vlhkost čerstvě pokáceného stromu pohybovat i okolo hranice 100 % (u některých stromů i 150 %). Ovšem na podzim se vlhkost dřeva snižuje, navíc po pokácení se ze dřeva nejrychleji odpařuje ona „transportní voda“, jež se v dendrologii nazývá jako „voda volná“ (není vázána do struktur dřevní hmoty). Takže absolutní vlhkost 60 % až 70 % odpovídá měsíc po pokácení stromu realitě. Ovšem to je řádově „jen“ 40 % obsahu vody, což je nutné mít při unáhlených závěrech na paměti.
Pokud se bude průměrná relativní vlhkost měřeného dřeva pohybovat nad hranicí 25 %, bude prováděno měření pouze ve středu měřeného kusu, což přesně neodpovídá metodice měření. Ale při vysoké vlhkosti dřeva se jedná pouze o orientační měření. Dle metodiky se má vlhkost měřit 5 cm od každého okraje dřeva a v jeho středu, ale tuto metodiku použiji až v okamžiku, kdy se obsah vody bude blížit 25 %.
ePublikace ke stažení
V rámci projektu „Čisté vytápění s Norskými fondy“ vznikla ve spolupráci s redakcí TZB-info publikace „Palivové dřevo, aneb topíme správně s Norskými fondy“. Čtenář se v ní dozví mnoho zajímavých a často i překvapivých informací především o samotném palivovém dřevě.
Pokud preferujte audiovizuální formu (video), najdete ji zde: