Od nepaměti patří dřevo k materiálům s vynikajícími a jedinečnými vlastnostmi, které si nezadají ani s moderními materiály. Dřevo vyniká svou pevností, trvanlivostí a snadným využitím, přírodní tepelnou odolností a stabilitou, tudíž srubové domy postavené v souladu s nejmodernějšími technologiemi jsou vysoce spolehlivé a odolné.
Dřevo je organický materiál a je často považováno za materiál s nízkou životností. V minulosti se však příliš nerozlišovalo mezi trvanlivostí dřeva a zdiva, dokladem toho jsou konstrukce, které oba materiály kombinují. Ve skutečnosti má dřevo vysokou životnost, pokud při návrhu dřevěné konstrukce dodržíme určitá pravidla.
Příspěvek prezentuje analýzu chování dřeva při použití diagnostického přístroje pro „in-situ“ hodnocení dřeva založeného na principu měření mechanického odporu proti vnikání nástroje (trnu) do dřeva. Cílem bylo popsat míru deformace a způsob porušení při vniku trnu (prům. 2,5 mm) do dřeva v čistě radiálním směru a porovnat měření přístroje se standardním testováním na vzorcích.
Hned první den veletrhu Dřevostavby 2013 měl nabitý doprovodný program. Řeč byla především o technologiích a materiálech pro dřevostavby, ale ke slovu přišli i přípraváři zajišťující inženýring, kontrola kvality staveb a nebo nové náhledy architektů na bydlení v rodinném domě. V rychlém přehledu Vám zde vybíráme komentář toho nejzajímavějšího, co v prvním dnu zaznělo.
Tak jako u vrcholových sportovních soutěží musí sportovci procházet kvalifikacemi a jen ti opravdu nejlepší se dostanou do nejvyšších soutěží či na olympiádu, tak i Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) má jako jeden ze svých pilířů zvýšené nároky na sledování, prokazování a certifikaci kvality domů. Laťka kvality není nasazena nízko a systém certifikace zajišťuje to, co je přáním každého zákazníka – jistotu nejvyšší kvality domu.
Rozvoj dřevostaveb v České republice vychází mimo jiné z požadavku realizovat co nejvíce nízkoenergetické stavby. Stále ale existuje hodně lidí, kteří se dřevostaveb bojí hlavně z důvodu jejich mylné představy o jejich chování za požáru. Pravda ale je, že při požáru, např. na rozdíl od oceli, dřevo neztrácí svou tuhost a únosnost a zbytkové průřezy dřevěných prvků jsou schopny dále přenášet zatížení.
Budova, která byla slavnostně otevřena 19. září 2012, patří k nejmodernějším nízkoenergetickým pasivním stavbám v zemi. Zároveň je centrum první unikátní výukovou a názornou pomůckou, která bude sloužit studentům Fakulty stavební VŠB-TU Ostrava. Projekt vznikl ve spolupráci Moravskoslezského dřevařského klastru (MSDK) s VŠB-TU Ostrava.
Chování dřeva za požáru je velmi dobře předvídatelný jev. Pomocí zjednodušených výpočetním metod lze stanovit nosnou a dělicí funkci konstrukcí. U tyčových nosných prvků se jedná o parametr R (únosnost a stabilita), u plošných – svislých nebo vodorovných konstrukcí jde o mezní kritéria R, E, I (nosnost, celistvost, izolace). V mnoha případech je velmi obtížné a dle Eurokódu 5 (1–2) téměř nemožné stanovit čas počátku zuhelnatění dřevěného prvku pod protipožární ochranou a čas porušení protipožární ochrany.
V současné době není jednoduché najít optimální variantu energie používané k vytápění, která by byla vhodná pro všechny typy rodinných domků. Ekonomické vyhodnocení základních variant, které se nabízí, by mělo být pro volbu způsobu vytápění u konkrétního rodinného domu dostačující. Uvedený článek uvádí příklad výběru vhodné varianty vytápění a ohřevu teplé užitkové vody vybraného rodinného domu formou porovnání technických, ekonomických a zeměpisných možností z devíti základních a běžně používaných variant v České republice.
Novodobé konstrukční systémy pro nízkoenergetickou výstavbu, v pasivním a nulovém standardu nebo energeticky autonomní budovy, jakož i zvýšená popularita konstrukcí z masivního dřeva znamenají zásahy do samotné konstrukce, její statiky, stavební fyziky, ale i protipožárních vlastností. Některé prototypové konstrukční řešení nejsou ověřená, ať už zkouškám, hodnověrnou výpočetní analýzou nebo ověřením při dlouhodobém užívání stavby.
Ratingové hodnocení LEED dosud jednoznačně zvýhodňovalo certifikaci FSC (Forest Stewardship Council) nad ostatními, řekněme konkurenčními typy, národních a mezinárodních ceritifikací dřevní hmoty. Kritici FSC poukazují například na to, že v zásadě neexistuje jasně identifikovaný důvod pro vznik nějakého hodnotícího standardu.
Ve středu 16. května 2012 proběhla v certifikované zkušebně v Batizovcích požární zkouška, která měla názorně demonstrovat odolnost dřevostaveb před požárem. Ve zkoušeném domku byla část stěnových konstrukcí ze systémů FERMACELL a zkouška byla součástí dlouhodobého úsilí změnit normu, která je v současné době platná na Slovensku.
Dřevěné vazníky jsou hojně navrhovány na zastřešení rodinných domů i průmyslových a prodejních objektů. Předností technologie využívající ke spojování jednotlivých dřevěných prvků styčníkovou desku s prolisovanými trny je vysoká pevnost a tuhost připojení, která dovoluje bezpečný návrh těchto subtilních konstrukcí na zajímavá rozpětí. Vazníky jsou navrhovány ve specializovaných programech jako rovinné konstrukce zatížené výhradně ve své rovině. Vodorovné zatížení, které působí kolmo na rovinu vazníků, musí být přeneseno systémem ztužidel do podpor.
Období Velikonoc tradičně připomíná také seminář Dřevostavby ve Volyni. Již 16 let se tady každý rok scházejí nejrůznější nadšenci, aby představili nestárnoucí stavební materiál. Seminář je určen projekčním, investorským a realizačním firmám, které se zabývají problematikou dřevostaveb, řídícím pracovníkům resortu stavebnictví a dřevozpracujícího průmyslu, pedagogům odborných škol, studentům a široké odborné veřejnosti.
V případech kompozitních dřevobetonových konstrukcí je nutné provádět požární zkoušky a snažit se z nich získat co nejvíce poznatků, které by umožnily sestavit příslušné výpočetní modely. Tento příspěvek je zaměřen na popis problematiky kompozitních dřevobetonových konstrukcí a přehled nových poznatků o jejich chování za požáru.
