Využití dřeva v oblasti stavebnictví je velmi aktuálním tématem, zejména s ohledem na možnost realizace často diskutované nízkoenergetické či pasivní výstavby. Význam při využití stoupá také s ohledem na charakter dřeva jako poměrně bezproblémově dostupného obnovitelného a lehce recyklovatelného stavebního materiálu.Podívejme se na některé možnosti. Článek vznikl za podpory VVZ MSM 0021630511 Progresivní stavební materiály s využitím druhotných surovin a jejich vliv na životnost konstrukcí.

Jedním z hlavních ukazatelů kvality pasivní dřevostavby je zajištění kvalitního zdravého vnitřního prostředí. Velký důraz je kladen na výběr nejvhodnějších materiálů a to nejen pro samotnou konstrukci stavby, ale i pro jednotlivé komponenty. Dřevo, jako ekologický stavební materiál, je velmi vhodné pro výstavbu pasivních domů. Podívejte se na několik příkladů a možností kvality pasivního domu.

Praktické poznatky získané při průzkumech krovových konstrukcí v podstatě potvrdily a doplnily obecné údaje uváděné v literatuře. Poškození dřevokaznými houbami, zjištěná na jednotlivých prvcích krovových konstrukcí vždy souvisela s nějakou poruchou, vadou nebo špatným technologickým řešením.

Nedílným posouzením nových, ale i stávajících konstrukcí je ověření jejich odolnosti za mimořádných situací. Jednou z častých mimořádných situací je požár. Požaduje-li se stanovení požární odolnosti z hlediska stavební mechaniky, musí být konstrukce navrženy a provedeny takovým způsobem, aby si zachovaly svou nosnou funkci během příslušného požárního namáhání.

Jednoduché, přírodní nátěry k ochraně konstrukčního dřeva před ohněm a požáry byly užívány již ve starověku. Jejich stopy nacházíme na povrchu některých historických konstrukcí (Drdácký et al. 2005). Rozvoj chemického průmyslu v 19. a 20. století umožnil vývoj a pozdější intenzivní aplikaci nových retardérů hoření na dřevěné prvky běžných stavebních konstrukcí.

Náš příspěvek si klade za úkol přiblížit možnosti používání čtyř nejpoužívanějších nedestruktivních defektoskopických přístrojů při stavebně technických průzkumech dřevěných stavebních konstrukcí, jako jsou krovy, stropy či celé roubené nebo hrázděné domy. Metodický materiál by měl objasnit možnost použití, principy a také výhody či nevýhody jednotlivých metod.

Vývoj provedení difuzně otevřených skladeb je ovlivněn dostupností určitých materiálů na trhu stavebních hmot; je podmíněn také zvládáním technologických postupů i překonáváním zažitých stereotypů.

Dřevostavby obhájí dosavadní náskok jen díky dalšímu a systematickému zlepšování svých vlastností. S tím do určité míry souvisejí způsoby výpočtového posuzování stavebně-energetické kvality. Po energetických výpočtech se však chce v podstatě nemožné - měly by být současně výstižné i rychlé, zahrnovat veškeré energetické děje v budově a přitom být použitelné všemi.

V současné době dochází k pozvolnému nárůstu dřevěné výstavby. Přes rozsáhlou publicitu a postupně se rozvíjející znalosti vykazuje řada dřevostaveb závady, kterým se dá jednoduše předejít systémovým přístupem k projektování, provádění, kontrole, budoucímu užívání a údržbě. Podívejme se na některé příklady.

Článek hodnotí stavby z hlediska dopadu na životní prostředí. Představuje exaktní metodu LCA (Life Cycle Assessment) nezávislou na deformovaných cenách energií, vyjadřující mimo souhrnné environmentální dopady výstavby také analýzu souhrnné energetické náročnosti spolu s celkovou bilancí svázaných energií a emisí CO₂ pro výstavbu i provoz budov.