Tým ČVUT Solar Decathlon 2013 celý AIR House sbalil do sedmi námořních kontejnerů o délce 40 stop (12,2 m) – dům, technologie, nářadí pro stavbu v USA i zařízení, kterým bude vybaven interiér na veřejnou přehlídku. AIR House se postupně svlékl ze všech svých „kůží“. Jako první šla dolů střecha. Následovalo boční stínění, fasádní a střešní tepelně izolační sendvičové panely.
Nároky na akustické vlastnosti budov se mění s vývojem lidstva a jeho technických aktivit. Jde zejména o požadavky na potlačení nežádoucích účinků zvuku a v určitých případech též naopak, o požadavky na zajištění slyšitelnosti a srozumitelnosti zvuku. Článek seznamuje s měřením neprůzvučnosti R [dB] u stěn v laboratorních podmínkách bez vedlejších cest šíření zvuku.
Tento příspěvek si nestanovuje za cíl podrobně vysvětlit teorii akustiky a zahltit čtenáře množstvím rovnic a výpočtů. Pro člověka z praxe, který má na starosti vedení a úspěšné provedení stavby, jsou však jen jednou částí komplexní otázky: Jak kvalitně a přitom ekonomicky stavět? Tento příspěvek má za cíl objasnit základní akustické pojmy a má být praktickou ukázkou řešení různých situací v akustice dřevostaveb.
V roce 2012 byla v Berlíně realizována stavba dvou nových sedmipatrových bytových domů. Použití dřeva u tak vysokých bytových domů (podlaha nejvyššího patra je téměř 20 metrů nad úrovní terénu) bylo možné díky obložení sádrovláknitými deskami fermacell s účinnou požární ochranou. Tak se opět dokazuje neudržitelnost tuzemských bariér kladených výškovým dřevostavbám.
Príspevok prezentuje metódu laboratórneho merania určeného na meranie vzduchovej priepustnosti veľkoplošných konštrukčných prvkov. Cieľom laboratórnych meraní bolo stanoviť hodnotu vzduchovej priepustnosti pre veľkoplošné konštrukčné prvky. Výsledky merania sú spracované vo forme protokolu, ktorý uvádza hodnotu vzduchovej priepustnosti pri tlakovom rozdiele. Hodnota poskytuje obraz o vhodnosti použitia a kvalite veľkoplošného konštrukčného prvku určeného pre tvorbu vzduchotesnej roviny.
Od nepaměti patří dřevo k materiálům s vynikajícími a jedinečnými vlastnostmi, které si nezadají ani s moderními materiály. Dřevo vyniká svou pevností, trvanlivostí a snadným využitím, přírodní tepelnou odolností a stabilitou, tudíž srubové domy postavené v souladu s nejmodernějšími technologiemi jsou vysoce spolehlivé a odolné.
Dřevo je organický materiál a je často považováno za materiál s nízkou životností. V minulosti se však příliš nerozlišovalo mezi trvanlivostí dřeva a zdiva, dokladem toho jsou konstrukce, které oba materiály kombinují. Ve skutečnosti má dřevo vysokou životnost, pokud při návrhu dřevěné konstrukce dodržíme určitá pravidla.
Příspěvek prezentuje analýzu chování dřeva při použití diagnostického přístroje pro „in-situ“ hodnocení dřeva založeného na principu měření mechanického odporu proti vnikání nástroje (trnu) do dřeva. Cílem bylo popsat míru deformace a způsob porušení při vniku trnu (prům. 2,5 mm) do dřeva v čistě radiálním směru a porovnat měření přístroje se standardním testováním na vzorcích.
Hned první den veletrhu Dřevostavby 2013 měl nabitý doprovodný program. Řeč byla především o technologiích a materiálech pro dřevostavby, ale ke slovu přišli i přípraváři zajišťující inženýring, kontrola kvality staveb a nebo nové náhledy architektů na bydlení v rodinném domě. V rychlém přehledu Vám zde vybíráme komentář toho nejzajímavějšího, co v prvním dnu zaznělo.
Tak jako u vrcholových sportovních soutěží musí sportovci procházet kvalifikacemi a jen ti opravdu nejlepší se dostanou do nejvyšších soutěží či na olympiádu, tak i Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) má jako jeden ze svých pilířů zvýšené nároky na sledování, prokazování a certifikaci kvality domů. Laťka kvality není nasazena nízko a systém certifikace zajišťuje to, co je přáním každého zákazníka – jistotu nejvyšší kvality domu.
Rozvoj dřevostaveb v České republice vychází mimo jiné z požadavku realizovat co nejvíce nízkoenergetické stavby. Stále ale existuje hodně lidí, kteří se dřevostaveb bojí hlavně z důvodu jejich mylné představy o jejich chování za požáru. Pravda ale je, že při požáru, např. na rozdíl od oceli, dřevo neztrácí svou tuhost a únosnost a zbytkové průřezy dřevěných prvků jsou schopny dále přenášet zatížení.
Budova, která byla slavnostně otevřena 19. září 2012, patří k nejmodernějším nízkoenergetickým pasivním stavbám v zemi. Zároveň je centrum první unikátní výukovou a názornou pomůckou, která bude sloužit studentům Fakulty stavební VŠB-TU Ostrava. Projekt vznikl ve spolupráci Moravskoslezského dřevařského klastru (MSDK) s VŠB-TU Ostrava.
Chování dřeva za požáru je velmi dobře předvídatelný jev. Pomocí zjednodušených výpočetním metod lze stanovit nosnou a dělicí funkci konstrukcí. U tyčových nosných prvků se jedná o parametr R (únosnost a stabilita), u plošných – svislých nebo vodorovných konstrukcí jde o mezní kritéria R, E, I (nosnost, celistvost, izolace). V mnoha případech je velmi obtížné a dle Eurokódu 5 (1–2) téměř nemožné stanovit čas počátku zuhelnatění dřevěného prvku pod protipožární ochranou a čas porušení protipožární ochrany.
V současné době není jednoduché najít optimální variantu energie používané k vytápění, která by byla vhodná pro všechny typy rodinných domků. Ekonomické vyhodnocení základních variant, které se nabízí, by mělo být pro volbu způsobu vytápění u konkrétního rodinného domu dostačující. Uvedený článek uvádí příklad výběru vhodné varianty vytápění a ohřevu teplé užitkové vody vybraného rodinného domu formou porovnání technických, ekonomických a zeměpisných možností z devíti základních a běžně používaných variant v České republice.
Novodobé konstrukční systémy pro nízkoenergetickou výstavbu, v pasivním a nulovém standardu nebo energeticky autonomní budovy, jakož i zvýšená popularita konstrukcí z masivního dřeva znamenají zásahy do samotné konstrukce, její statiky, stavební fyziky, ale i protipožárních vlastností. Některé prototypové konstrukční řešení nejsou ověřená, ať už zkouškám, hodnověrnou výpočetní analýzou nebo ověřením při dlouhodobém užívání stavby.
