Zásoby jedné ze strategických surovin, podzemní vody, dlouhodobě klesají. Nárůst teplot totiž zvyšuje ztráty způsobené evapotranspirací, a tak i přes neměnící se celkové průměrné srážky klesá objem vody infiltrované do podzemí.

Článek prezentuje projekt "Posuzování bezpečnosti prvků kritické infrastruktury a alternativní možnosti zvýšení zabezpečení měst a obcí pitnou vodou při vzniku živelních pohrom a rozsáhlých provozních havárií".

Snaha pozorovat a vyhodnocovat složky hydrologické bilance stála již u zrodu pravidelných pozorování vodních stavů na našem území. V souvislosti se současnou diskusí o existenci, vývoji a dopadu klimatické změny na vodní zdroje nám tato úloha nabízí další perspektivu.

Reflex představuje nové řady svých ohřívačů a zásobníků vody. Hlavní inovací je použití kvalitnější izolace a s ní i nižší spotřeba energie. Kromě toho je možné zařízení Reflex nově ovládat na dálku přes mobilní aplikaci.

Z evropských fondů je připraveno 600 milionů korun na likvidaci ekologických zátěží, dlouhodobých havárií a míst zasažených nebezpečnými chemikáliemi. Žádosti mohou podávat ti, kdo sanaci zajišťují, ale i obce, církve, obecně prospěšné společnosti od 1. dubna do 30. června 2016.

SFŽP avizovalo novou výzvu na dotace na projekty hospodaření s dešťovou vodou. Nová výzva má uzávěrku 31. 5. 2016 a nabízí 1,3 miliardy korun. O předešlou výzvu byl překvapivě malý zájem. Přihlásilo se pouze 17 projektů, ačkoliv nabízela podporu projektů z 85 % a bylo v ní celých 300 milionů korun.

Kde končí peníze od lidí, které se vyberou za vodu? Kde se investuje a kde tečou peníze do zahraničí? Odpovědi nabídl Ing. Radek Novotný v Českém rozhlase a Vy se s ním můžete potkat živě ve středu od 11 hodin na Aqua-thermu v Praze.

Seminář zahájí Ing. Novotný přednáškou, která se týká každého: Cena vody - proč naše peníze tečou ve velkém do zahraničí? Ing. Novotný je zároveň autorem projektu Pravda o vodě, jehož cílem je upozornit na to, jak v ČR zahraniční koncerny odklání velkou část financí inkasovaných od občanů z vodného a stočného na účty v zahraničí.

Pomůže nám nová technologie na úpravu vody vyřešit nekončící boj s vodním kamenem? Nebo se spíše jedná o ideální kompromis, kdy se upravenou vodu nemusíme bát pít, protože obsahuje potřebné minerály a přitom tyto minerály nepoškodí vybavení, které by jinak díky vodnímu kameni nefungovalo tak dobře či tak dlouho jak chceme?

Legionella (předně druh Legionella pneumophila) způsobuje legionelózu, respirační onemocnění, jehož projevy jsou velmi podobné jiným druhům onemocnění dýchacího ústrojí. Nejběžnějšími symptomy jsou kašel, dýchavičnost, horečka, bolesti svalů a hlavy. Onemocnění se projevuje typicky 2 až 10 dní po vystavení bakterii.

Berenika Peštová, náměstkyně pro řízení sekce technické ochrany životního prostředí na MŽP, reagovala na články k cenám vody, které se objevily v médiích, ze kterých má čtenář získat pocit, že stát bude bezdůvodně zdražovat vodu.

Vývoj reverzně osmotických membrán se datuje do 70. let, kdy se ještě vyráběly z acetátu celulózy a jejich využití bylo díky vysokým výrobním nákladům velmi omezené. V 80. letech však došlo k rozvoji této technologie, nové membrány byly odolnější vůči vysokým tlakům, kolísání pH a biologickému znečištění. Dnes je reverzní osmóza nejpoužívanějším membránovým procesem.

E.SYBOX MINI je vhodným zařízením pro zásobování rodinného domu vodou. Vodárna E.SYBOX MINI si zachovala veškeré výhody, především velice tichý chod, konstantní tlak a úsporu energie.

Projekt Pravda o vodě obsahuje informace o vodě a vodárnách. Hlavním cílem je dostat vodu zpět do rukou měst a obcí a tam ji začít znovu spravovat ve veřejném zájmu. Co se bude dít s vodou, co budeme pít a kolik za to budeme platit, záleží na nás. V článku je také video z pořadu Nedej se+ České televize o situaci v Praze.

Ultrafiltrace je kompaktní alternativa k tradičním filtračním technologiím úpravy vody. Díky malým průměrům pórů membrány (až 10−2 µm) umožňuje odstraňování částic řádově menších, než je tomu např. u pískové filtrace, přes membránu tedy neprojdou ani bakterie, viry či organické makromolekulární látky.

Nová kniha Sucho v českých zemích, kterou vydala Akademie věd ČR a pracovalo na ní 45 vědců, je nepodrobnější prací věnovanou vývoji sucha ve střední Evropě.