Izolace z obnovitelných surovin (dřevo, celulóza, konopí, ovčí vlna, sláma)

Izolace v této materiálové kategorii mají společnou vlastnost: vysokou akumulaci tepla při současném zachování nízkého součinitele prostupu tepla. (porovnání: kamenná vlna c = cca 850 J/kg‧K, dřevitá izolace c = 2100 J/kg‧K při stejné objemové hmotnosti i součiniteli tepelné vodivosti). To je výhodné především pro izolaci podkroví nebo lehkých staveb. Díky vysoké tepelné kapacitě dochází k prodloužení fázového posunu při prostupu tepla. Další výhodou je nízká ekologická stopa. Jednou z nevýhod je také jejich vyšší cena.

Dřevovláknité izolace (desky)

Izolace se vyrábí z dřevních vláken s přídavkem síranu hlinitého a zpevňujících plnidel popřípadě dalších přísad (např. hydrofobizované přídavky vodního skla a parafínu). Deskové dřevovláknité izolace je možno využít pro výplně sloupkových konstrukcí. Ve větších objemových hmotnostech se užívají jako fasádní izolace či nadkrokevní tepelná izolace, kde mohou některé typy desek díky silné hydrofobizaci zastat funkci pojistné hydroizolace. Tuhé desky je možné využít i pro izolaci podlah.

Vlastnosti se mění s objemovou hmotností:
Desky o objemové hmotnosti okolo 50 kg/m³ jsou dobře stlačitelné.

Základní fyzikální vlastnosti:

• součinitel tepelné vodivosti λ = 0,039 až 0,045 W/mK
• faktor difuzního odporu μ = 1–2
• objemová hmotnost ρ = 50 kg/m³
• třída reakce na oheň E

Dřevovlánikté desky s objemovou hmotností 250–300 kg/m³ mají pevnost v tlaku cca 200 kPa a v tahu okolo 30 kPa (možnost přímého kotvení roštů fasády či laťování střechy).

Základní fyzikální vlastnosti:

• součinitel tepelné vodivosti λ = 0,040–0,055 W/mK
• faktor difuzního odporu μ = 5–10
• objemová hmotnost ρ = 250–300 kg/m³
• třída reakce na oheň E

Harmonizovaná norma:
ČSN EN 13171+A1: Tepelněizolační výrobky pro budovy – Průmyslově vyráběné dřevovláknité výrobky (WF)

Dřevovláknitá foukaná izolace

Izolací jsou dřevní vlákna s přídavkem kyseliny borité jako retardéru hoření. Aplikuje se stejně jako jiné rozvlákněné materiály – potrubím hnaná vzduchem. Objemová hmotnost aplikace se liší dle sklonu konstrukce – střecha, stěna apod.)

Základní fyzikální vlastnosti:

• součinitel tepelné vodivosti λ = 0,045–0,055 W/mK (dle objemové hmotnosti aplikace)
• faktor difuzního odporu μ = 1–2
• objemová hmotnost ρ = 30–45 kg/m³ (pro dosažení λ = 0,04)
• třída reakce na oheň E

Izolace z technického konopí (role, rohože, měkké desky)

Skládají se z konopného pazdeří, konopného vlákna a příměsí sody k omezení hoření a plísní. Používá se k výplním dřevěných konstrukcí krovů nebo stěn a stropů dřevostaveb. Ve slabých rohožích je využívána jako výplň mezi prvky srubových staveb. Tepelná kapacita konopných materiálů je c = 1600 J/kg‧K. Velmi podobné vlastnosti jako izolace z technického konopí má i izolace ze lnu.

Základní fyzikální vlastnosti:

• součinitel tepelné vodivosti λ = 0,045 W/mK
• faktor difuzního odporu μ = 1–2
• objemová hmotnost ρ = 30–100 kg/m³
• třída reakce na oheň E

Celulózová izolace (suchá aplikace)

Jedná se o papírovou cupaninu, získanou recyklací papíru. Vyrábí se s přídavkem příměsí, boritých solí, síranu hořečnatého, fosforečnanu amonného. Kombinace těchto přísad v celulózové tepelné izolaci způsobuje zvýšenou odolnost proti ohni, plísním a houbám a současně odpuzuje hmyz a drobné hlodavce. Jde o nejznámější materiál pro foukané izolace. Potrubím s hnaným vzduchem se hmota ukládá do dutin v konstrukci. Aplikace je možná i jako volně ložená například do nepochůzných půdních prostorů. Materiál má obdobnou měrnou tepelnou kapacitu jako výrobky z dřevitého vlákna c = 2000 J/kg‧K.

Základní fyzikální vlastnosti:

• součinitel tepelné vodivosti λ = 0,040 až 0,050 W/mK
• faktor difuzního odporu μ = 1–3
• objemová hmotnost ρ = 30–60 kg/m³
• třída reakce na oheň C–E (dle přidaných retardérů hoření)

Celulózová izolace (mokrá aplikace)

Materiálem je celulózová izolace pro mokrou aplikaci shodná s celulózou pro suchou aplikaci. Rozdíl nastává při realizaci, kdy se do stříkací trysky přidává k rozvlákněnému papíru malé množství vody. To způsobí lepivé vlastnosti mokrého papíru a jeho ulpívání na povrchu konstrukce. Mimo vody, lze použít chemická pojiva, která mohou ovlivňovat třídu reakce na oheň.

Mokrý způsob nanášení není určen do nepřístupných dutin, je nutné zajistit k povrchu celoplošně přístup. Výhodou je okamžitá vizuální kontrola míry vyplnění prostoru izolantem. Lepivý mokrý materiál následně schne (doba vysychání v řádu hodin) a tvrdne. Tím je zaručeno jeho nulové sedání v průběhu času. Další výhodou tvarové stálosti je chování při požáru, kdy se materiál ani prohořelou dutinou nevysype. Nevýhodou oproti suchému způsobu nanášení je větší časová náročnost a větší pracnost aplikace.

Základní fyzikální vlastnosti:

• součinitel tepelné vodivosti λ = 0,045 až 0,055 W/mK
• faktor difuzního odporu μ = 1–3
• objemová hmotnost ρ = 40–50 kg/m³
• třída reakce na oheň C–E (dle přidaných retardérů hoření či lepidel)

Izolace z ovčí vlny

Vstupní materiál je ovčí vlna s příměsí proti biologické degradaci a molům. Pro hlodavce je ovčí vlna nestravitelná. Výrobky jsou s výhodou využitelné v dřevostavbách, jelikož ovčí vlna je hygroskopická (dokáže absorbovat a opět vydávat vzdušnou vlhkost bez zhoršení λ)

Základní fyzikální vlastnosti:

• součinitel tepelné vodivosti λ = 0,045 W/mK
• faktor difuzního odporu μ = 1–2
• objemová hmotnost ρ = 13–30 kg/m³
• třída reakce na oheň E

Veškeré zde uváděné informace a vlastnosti jsou pouze orientační pro účely porovnání jednotlivých materiálů. Pro návrh konstrukce a výpočty je nutné respektovat pokyny jednotlivých výrobců nebo dodavatelů.