Odborný V minulém článku jsme se věnovali podkladům z anhydritu ve všeobecné rovině. Nyní se zkusme podívat na tuto problematiku optikou konkrétního typu podlahové krytiny, a to podlah stále velmi populárních – vinylových.
Rostoucí oblibu suché výstavby dokazuje již 13. ročník soutěže Rigips Trophy. Každé dva roky se v ní utkají stavební projekty s unikátním provedením sádrokartonových konstrukcí. Odborná porota tentokrát vybírala tři hlavní vítěze ze 42 projektů, trofeje si ale odnesly i nejlepší projekty ze 6 soutěžních kategorií a rozdalo se také spoustu dalších speciálních cen.
Před dvanácti lety byla vydána ČSN 73 4505 Podlahy – Společná ustanovení. V současné době je na základě zkušeností z praxe připravovaná její novela. Autory jsou opět doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., a Ing. Petr Tůma, Ph.D., kteří vyzývají k zaslání připomínek. S vydáním konečné verze se počítá v průběhu první poloviny roku 2025.
Použití správných materiálů může výrazně usnadnit rekonstrukci bytu nebo domu. Jedním z takových materiálů je lehký keramický beton (Liaporbeton). Jeho hlavní výhodu naznačuje už samotný název. Je lehký. A právě proto je to ideální materiál pro rekonstrukce. Respektuje totiž často již omezenou nosnost konstrukce starších staveb, aniž by pozbyl ostatních důležitých vlastností, které od betonu očekáváte.
Opravy starého domu přináší různá úskalí. S jeho rekonstrukcí se ale vždy vyplatí začít doslova od podlahy. I když se při její kompletní výměně pravděpodobně setkáte s komplikacemi, jako jsou dřevěné stropy, často neurčitelná skladba původní podlahy nebo omezená únosnost konstrukce stavby, lze si s nimi snadno poradit. Řešením je suchá plovoucí podlaha.
Přesně před 25 lety – 7. května 1999 – sjela z výrobní linky v závodu společnosti Rigips v Horních Počaplech první sádrokartonová deska. Od té doby bylo jen v Rigipsu vyrobeno přes 430 milionů m2 desek, jimiž bychom byli například schopni pokrýt skoro celé území Prahy. Za čtvrtstoletí se sádrokarton „naučil“ přizpůsobit vlhkému prostředí, exteriéru a třeba i rentgenovému záření, v oblasti akustiky, pevnosti i rychlosti realizací překonal donedávna uctívanou cihlu a v Česku podíl staveb s jeho využitím stále roste.
Plovoucí laminátové podlahy zná dnes každý, a téměř každý s ní má osobní zkušenost. Tento typ podlahy se stal tak všeobecně známým, že pronikl do běžné mezilidské terminologie. Řekne-li zákazník „plovoucí podlaha“, ve většině případů má na mysli podlahu laminátovou nebo vinylovou. Je to tak správně? A musí být laminátová podlaha pokaždé plovoucí?
Jedním z trendů moderního stavebnictví je znovuobjevování tzv. tradičních stavebních materiálů, které v hojnosti používali naši předkové. V kombinaci s moderními materiály či technologiemi zpracování nabízejí řešení složitých projektů, vyžadujících skloubení několika materiálových vlastností dohromady, a vytvářejí tak na stavebním trhu nové portfolio, které má stále více příznivců, nejen u alternativně smýšlejících lidí, ale i u odborné veřejnosti.
Nejen nízké provozní náklady díky revoluční technologii uložení topných kabelů umožňující ekonomický provoz jsou hlavní trumfy, které přináší IndorTec® THERM-E společnosti GUTJAHR. Výhodou je rovněž snadná regulace teploty a rychlá instalace a následná pokládka podlahovin, ať už jsou to parkety, dlažba, koberec nebo PVC, vinyl či LVT.
Odedávna panuje v architektuře a stavitelství velký rozpor mezi požadavky na pevnost a hmotnost stavebních materiálů. Konstrukce velkolepých i zcela běžných staveb si často žádají stavební materiály s vysokou pevností a odolností. Ta s sebou ale obvykle nese i relativně vysokou hmotnost, která je však často na škodu. Proto už starověcí stavitelé hledali způsob jak stavební hmoty vylehčit. A přišli s betonem vylehčeným pemzou, který byl nalezen třeba v konstrukcích římského Kolosea. I když se od té doby technologie zdokonalily, výhody lehkého betonu využíváme i 2 000 let poté.