Oprava roubenky krok za krokem – 3. díl
Opravujeme podkroví a střechu
Říká se, že střecha je grunt. Nejde jen o výměnu střešní krytiny, ale také o opravu statických poruch krovu a stropu, nebo dokonce o výměnu těchto částí za nové. Pokud chceme vybudovat v podkroví obytné pokoje, je třeba myslet na zateplení, osvětlení, přivedení rozvodů a nové schodiště.
Požadavek na větší užitnou plochu domu vede k tomu, že v podkroví jsou zřizovány pokoje a další pobytové místnosti. Na začátku je třeba říct, že ne všechny sedlové střechy jsou vhodné pro půdní vestavbu. Někdy je lepší ponechat obytné pouze přízemí domu a půdu využít maximálně k odkládání nepotřebných věcí a sušení prádla.
Základním požadavkem je dostatečná světlá výška obytných místností v podkroví. Ta má být alespoň 2,3 m nad polovinou plochy místnosti, přičemž se započítává pouze plocha s výškou vyšší než 1,3 m.
K zobytnění půdy lze přistoupit třemi způsoby:
- Vestavba pod současnou střechu, která se zvenčí nemění (maximálně lze přidat střešní okna). Uvnitř se postaví místnosti a prostor se přiměřeně zaizoluje. Tato minimalistická varianta je levná, avšak vhodná pouze pro občasné využití od jara do podzimu.
- Výměna střešní krytiny, zesílení krovu a celkové zateplení. Náročnější varianta, jak technicky, tak finančně, která umožní celoroční obývání podkroví.
- Výměna celého krovu s možností zvýšení střechy. Pozor však na ztrátu autenticity u historicky cenných staveb!
Při půdní vestavbě je třeba vypořádat se s následujícími problémy:
- větší zatížení podkroví a stropu pod podkrovím
- zateplení střechy
- akustické požadavky na strop
- osvětlení vnitřního prostoru
- výměna střešní krytiny, okapů a svodů
- oprava komínů
- interiér včetně rozvodů
- schodiště do podkroví
Statické úpravy stropu a krovu
Prvky starých krovů byly dimenzovány podle empirických vzorců a neodpovídají současně platným normám na zatížení sněhem a větrem. Nová střešní krytina je téměř vždy těžší než původní. Další zatížení je přidáno tepelnou izolací a podhledem. Prvky krovu (vazné trámy, šikmé vzpěry, kleštiny) často brání využití podkroví a je třeba je alespoň částečně odstranit. Půda byla na vesnicích využívána pro skladování sena a strop nebyl navržen na větší užitné zatížení při bydlení (nábytek, osoby atd.). Dřevěné prvky jsou často poškozeny vlhkostí, dřevokazným hmyzem a houbami. Z těchto důvodů musí krov nejdříve posoudit statik.
U historických staveb se obvykle provádí specializovaný průzkum dřevěných konstrukcí. Pokud nemá stavba historickou hodnotu, je třeba zvážit, jestli nebude levnější provést strop a krov nový. V takovém případě lze statické uspořádání krovu změnit a lépe ho přizpůsobit současným požadavkům.
Zateplení a skladba střechy
Při zateplení střechy je třeba respektovat především zákonitosti stavební fyziky. V obytném podkroví vzniká vlhkost, kterou je třeba odvětrat. V opačném případě se v zimních měsících sráží při kontaktu s chladným vzduchem a kondenzuje.
Střecha nad obytným podkrovím by měla být vždy navržena s větranou mezerou v šíři 4–8 cm. Ta je vytvořena kontralatěmi, které se přikládají na horní hranu krokví. Teprve potom jsou položeny střešní latě nebo bednění z prken a krytina. Do větrané mezery je vzduch přiváděn u okapu větrací mřížkou a odváděn u hřebene nejčastěji větracími taškami. Přebytečná vlhkost se dostává z interiéru pryč. Jinak by kondenzovala ve vrstvě tepelné izolace, která potom nemůže plnit svoji funkci. Mohlo by také dojít k poškození dřevěných prvků nebo tašek (zejména pálených).
Pro ještě lepší ochranu před vlhkostí z interiéru se přidává pod podhled parozábrana. Jedná se o plastovou fólii, která musí být co nejlépe napojena na okolní konstrukce a mít utěsněné prostupy.
Interiér podkroví je třeba chránit proti zatečení skrz krytinu. K tomu dojde nejčastěji při zafoukání sněhu pod tašky, který následně roztaje. Na neobytné půdě drobná vlhkost nevadí, ale v interiéru by zničila podhled nebo další vybavení. Z tohoto důvodu se mezi krokve a kontralatě instaluje pojistná hydroizolace. Jedná se o netkanou textilii, která je voděodolná, ale propustná pro vodní páru. Pojistnou hydroizolaci a parozábranu nelze v žádném případě zaměnit! Jedná se o dvě různé fólie se zcela odlišnými vlastnostmi.
Zateplení střechy lze provést různým typem izolace (její tloušťku by měl projektant stanovit výpočtem):
- Izolace vložená mezi krokve a do podhledu pod krokve. Nejčastější metoda při rekonstrukcích.
- Nadkrokevní izolace. V tomto případě zůstává krov viditelný v interiéru. Používá se především u nových krovů.
- Foukaná celulóza v podhledu.
Akustika stropu
Dřevěný trámový strop má podstatně horší akustické vlastnosti než moderní betonový. Tento fakt je nutné přijmout. Přesto lze udělat stavební opatření, která zlepší jak vzduchovou neprůzvučnost (přenos zvuku mezi místnostmi, například mluveného slova nebo hudby), tak kročejovou neprůzvučnost (přenos kroků). Vzduchová neprůzvučnost narůstá s plošnou hmotností konstrukce, která je mezi místnostmi. Ideální je z pohledu akustiky spřažená železobetonová deska nebo vrstva mazaniny, ale ta by nadměrně zatížila stropní trámy. V praxi zůstáváme u “suché” skladby stropu bez přítomnosti betonu. Na stropní trámy patří bytelný záklop z fošen a nikoliv palubky. Ten je ostatně vyžadován také z požárních důvodů. Plošná hmotnost stropu se dále zvýší přidáním tuhé OSB nebo jiné podlahové desky.
S kročejovou neprůzvučností je to trochu složitější. Roli hrají vibrace a přenos hluku přes sousední materiály.
Kročejový hluk lze omezit těmito způsoby:
- Použití různých plošných materiálů ve skladbě podlahy podkroví (desky se střídají s tuhou akustickou izolací).
- Zvukově izolační pěnová rohož nebo pásky přidané pod dřevěnou podlahu v podkroví.
- Nezávislý sádrokartonový podhled v nižším podlaží. Funguje velmi dobře, ale obvykle se od něj upouští z estetických důvodů a kvůli nízké výšce spodního podlaží.
- Spřažená železobetonová deska nebo betonová mazanina nad dřevěným stropem. Jak už bylo řečeno, zde je hlavní nevýhodou váha betonu.
Osvětlení vnitřního prostoru
V podkroví lze běžná okna umístit pouze do štítových stěn, což je obvykle nedostatečné. Osvětlení lze zlepšit střešními okny, vikýři nebo světlovody. Střešní okna se umísťují mezi dvě krokve. Oproti tomu vikýře jsou obvykle širší. Tím se zlepší nejen osvětlení, ale i výrazně zvětší vnitřní prostor. Nejčastěji se používají vikýře pultové nebo sedlové. Nutno dodat, že vikýře jsou řádově dražší než střešní okna. Světlovody slouží pro nepřímé osvětlení tmavých míst v interiéru (chodby, koupelny, šatny apod.).
Střešní krytina
Při zachování krovu by měla být nová krytina co nejlehčí. Lze doporučit plechovou krytinu nebo vláknocementové šablony. Pokud je proveden krov nový, má stavebník širší výběr a může sáhnout po těžších krytinách.
Samostatnou kapitolou je výměna staré eternitové krytiny. Ta obsahuje azbestová vlákna, která se při manipulaci uvolňují do vzduchu. Při práci je nutné používat ochranné pomůcky a krytinu likvidovat jako nebezpečný odpad.
Co se týká barevnosti, sázkou na jistotu je tmavě šedá (antracitová) a zemité odstíny hnědé a tmavě červené.
Nejčastěji používané typy krytin:
- Plechová krytina. Krytina z hladkých svitků plechu spojovaných drážkou se nazývá falcovaná (falz=drážka). Jinou variantou jsou maloformátové plechové šablony, které se spojují zámky. Falcovaná krytina je často imitována levnějšími „click“ systémy z velkých kusů plechu.
- Vláknocementové šablony. Vyrábějí se v různých tvarech, nejpoužívanější je česká šablona, tj. na koso položený čtverec.
- Tašková krytina. Vyrábí se betonová nebo keramická v široké škále tvarů a barev. Vyžaduje vyšší sklon střechy, proto se často kombinuje s plechem na vikýřích a pultových střechách.
- Lepenková krytina. Používá se obvykle ve formě střešních šindelů.
- Krytina z přírodních materiálů (dřevěné šindele, břidlicové tašky).
Při výměně střešní krytiny je nutné počítat s opravou komínů, osadit nové okapy, svody a další střešní doplňky. Jedná se například o výlez ke komínu, střešní lávku, zachytávače sněhu nebo prostupy pro odvětrání kanalizace a anténu.
Interiér podkroví
Strmé schodiště na půdu je třeba nahradit novým pohodlnějším, které zabere mnohem víc prostoru. Lepší je schodiště umístit do chodby než do obytné místnosti.
V horním podlaží je obvykle klidová část domu, tedy ložnice, koupelna, WC, šatna atd. Příčky mezi místnostmi jsou zpravidla lehké montované, opláštěné sádrokartonovými deskami nebo palubkami. Stejným způsobem se provádí i podhledy. Do podkroví je třeba přivést také rozvody vytápění a elektroinstalace, v případě koupelny i vodovodu a kanalizace.