Správně navržené a realizované interiéry vzdělávacích institucí jsou klíčem ke zdravému prostředí, které přímo ovlivňuje celkovou kvalitu vzdělávacího procesu a má významný dopad na duševní a fyzické zdraví studentů a zaměstnanců školy.
Opravy starého domu přináší různá úskalí. S jeho rekonstrukcí se ale vždy vyplatí začít doslova od podlahy. I když se při její kompletní výměně pravděpodobně setkáte s komplikacemi, jako jsou dřevěné stropy, často neurčitelná skladba původní podlahy nebo omezená únosnost konstrukce stavby, lze si s nimi snadno poradit. Řešením je suchá plovoucí podlaha.
Přesně před 25 lety – 7. května 1999 – sjela z výrobní linky v závodu společnosti Rigips v Horních Počaplech první sádrokartonová deska. Od té doby bylo jen v Rigipsu vyrobeno přes 430 milionů m2 desek, jimiž bychom byli například schopni pokrýt skoro celé území Prahy. Za čtvrtstoletí se sádrokarton „naučil“ přizpůsobit vlhkému prostředí, exteriéru a třeba i rentgenovému záření, v oblasti akustiky, pevnosti i rychlosti realizací překonal donedávna uctívanou cihlu a v Česku podíl staveb s jeho využitím stále roste.
Plovoucí laminátové podlahy zná dnes každý, a téměř každý s ní má osobní zkušenost. Tento typ podlahy se stal tak všeobecně známým, že pronikl do běžné mezilidské terminologie. Řekne-li zákazník „plovoucí podlaha“, ve většině případů má na mysli podlahu laminátovou nebo vinylovou. Je to tak správně? A musí být laminátová podlaha pokaždé plovoucí?
Jedním z trendů moderního stavebnictví je znovuobjevování tzv. tradičních stavebních materiálů, které v hojnosti používali naši předkové. V kombinaci s moderními materiály či technologiemi zpracování nabízejí řešení složitých projektů, vyžadujících skloubení několika materiálových vlastností dohromady, a vytvářejí tak na stavebním trhu nové portfolio, které má stále více příznivců, nejen u alternativně smýšlejících lidí, ale i u odborné veřejnosti.
Nejen nízké provozní náklady díky revoluční technologii uložení topných kabelů umožňující ekonomický provoz jsou hlavní trumfy, které přináší IndorTec® THERM-E společnosti GUTJAHR. Výhodou je rovněž snadná regulace teploty a rychlá instalace a následná pokládka podlahovin, ať už jsou to parkety, dlažba, koberec nebo PVC, vinyl či LVT.
Odedávna panuje v architektuře a stavitelství velký rozpor mezi požadavky na pevnost a hmotnost stavebních materiálů. Konstrukce velkolepých i zcela běžných staveb si často žádají stavební materiály s vysokou pevností a odolností. Ta s sebou ale obvykle nese i relativně vysokou hmotnost, která je však často na škodu. Proto už starověcí stavitelé hledali způsob jak stavební hmoty vylehčit. A přišli s betonem vylehčeným pemzou, který byl nalezen třeba v konstrukcích římského Kolosea. I když se od té doby technologie zdokonalily, výhody lehkého betonu využíváme i 2 000 let poté.
Ve světě stavebnictví a architektury se začíná prosazovat resysta, inovativní materiál splňující nejnáročnější požadavky na udržitelnost. Základem pro jeho výrobu je odpad z potravinářského průmyslu, konkrétně slupky od rýže, které běžně nemají další využití. Resysta jich obsahuje 60 %, k nim se přidá 22 % kamenných solí a 18 % minerálního oleje. Vznikne tím materiál, který je mimořádně odolný, 100% recyklovatelný, a přitom má příjemný vzhled dřeva.
Jestli vás nebaví došlap na studenou dlažbu v koupelně, zkuste se mrknout po jiném typu podlahy. Výhody vinylové podlahy si totiž nemusíte užívat jen v kuchyni nebo obývacím pokoji. Stále častěji se s vinylem setkáte i v koupelně. Přečtěte si, na co se při výběru vinylové podlahy do koupelny zaměřit, na co si dát pozor a jaké jsou mezi jednotlivými typy vinylových podlah rozdíly.
Profesionálně a precizně realizovaný interiér poznáme nejen podle souladu výrazných stylotvorných prvků, ale zejména podle dotažení základního estetického záměru až do těch nejmenších detailů. V moderně pojatých interiérech představují elegantní skryté podlahové lišty Dorsis Linus právě takový prvek, díky jehož instalaci můžeme dotáhnout estetiku minimalismu do úplné dokonalosti.
Moderní interiér, podle dnes preferovaných pravidel minimalismu, charakterizují čisté a prosté linie. Tomuto trendu plně odpovídá řešení dveřních otvorů skrytými zárubněmi, které umožňují dveřím se stěnou přesně lícovat. Navazujícím prvkem je zapuštěná soklová lišta ve zdi, která dotahuje ve spojení se skrytou zárubní minimalistický detail k dokonalosti a zachovává designovou čistotu. Navíc vyniká mnoha praktickými funkcemi.
Portfolio fermacell se stalo součástí značky James Hardie, díky které bylo rozšířeno o fasádní systémy. Pod značkou James Hardie Europe se nadále prezentují systémová řešení skladeb konstrukcí, a to nejenom v oboru suché výstavby. Na veletrhu For Arch jsme si povídali s Jaroslavem Benákem, technickým manažerem společnosti.