Proč je dobré izolovat podlahu?
Stejně tak, jako i jiné části našeho bytu či domu, mají podlahy svoji nezastupitelnou funkci při vytváření komfortu, pocitu bezpečí a soukromí. Pouze při správném návrhu skladby podlahy a následném odborném provedení nám budou podlahy zajišťovat správnou akustickou a tepelnou pohodu.
Akustická pohoda
Otázku optimální akustické pohody v interiéru je nutno řešit již ve fázi samotného návrhu konstrukce budovy a jejích jednotlivých částí. V případě podhodnocení akustických parametrů podlah bývají důsledky špatného návrhu podlahy velmi citelné. Zlepšení daných parametrů ve fázi, kdy je podlaha hotová a popřípadě budova již obydlená, je finančně velmi nákladné, v reálu prakticky neřešitelné.
Abychom dokázali správně navrhnout konstrukci s akustickým útlumem, musíme zkoumat šíření zvuku vzduchem a přenosem pevnými konstrukcemi, tedy vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost.
Stropy a podlahy mohou prostor chránit a izolovat od hluku kročejového i šířeného vzduchem. U těžkých monolitických konstrukcí je rozhodujícím kritériem jejich celková plošná hmotnost. Pro efektivnější řešení je ovšem vhodné používat sendvičové konstrukce s akustickými „pohlcovači“ z minerální vlny, nebo elastifikovaného polystyrenu.
Tepelná pohoda
Tepelné ztráty do země či chladných sklepů mohou tvořit až 25 % všech tepelných ztrát. Na rozdíl od akustického zabezpečení podlah, kde se používají tloušťky izolací v řádech několika cm, nadimenzování tepelné izolace v podlahách se může vyšplhat až do řádu několika desítek cm.
Z důvodů kondenzace vlhkosti a vzniku tzv. koutové plísně je nutné ověřovat minimální povrchovou teplotu stěn i podlah. Kritickým místem bývá často průnik betonové konstrukce stropu s izolační vnější stěnou.
Dotyková teplota podlahy
„Zima od země“ v dětském pokoji nebo nepříjemně studené kachličky v koupelně nad nevytápěnou garáží, to jsou příklady toho, co by nemělo nastat ve správně navrženém domě. Je nutné zaručit alespoň minimální nebo ještě lépe „komfortní“ povrchovou teplotu nášlapné vrstvy a její časovou stabilizaci. Zvláštní důraz bychom měli klást na podlahy nad průjezdy, nevytápěnými sklepy či garážemi, ale i na všechny ostatní podlahy podle druhu provozu a podle přání obyvatel, kteří budou v domě žít.
Subjektivní pocity vnímání teploty se pokouší kategorizovat norma, kde se kvalita a kategorie podlahy vypočítá poklesem teploty chodidla (jako kdyby byl člověk bosý) po dobu styku nohy s podlahovou krytinou v délce trvání 10 minut. V závislosti na tom dělíme podlahy do 4 kategorií – velmi teplé, teplé, méně teplé a studené.
Funkční vrstvy podlahy
Je důležité si nejprve uvědomit, co od podlahy vlastně očekáváme. Když necháme estetické požadavky chvíli stranou a začneme se zabývat technickými parametry, řešíme většinou tyto otázky: Bude podlaha zabezpečovat pouze akustiku, nebo i teplo? Jaké zatížení bude na podlahu působit, nebo jaká technologie je pro nás přijatelná? Zvláště při rekonstrukcích musíme respektovat technologické limity a návaznosti na ostatní konstrukce.
Každá vrstva má svoji jedinečnou funkci. Podlaha musí být sladěná jako celek, určující je tedy druh provozu a účel místnosti.
 Nášlapná vrstva Separační a přípravná vrstva Roznášecí (akumulační) deska Separační vrstva
|
 Akustická izolace Tepelná izolace Vyrovnávací vrstva
|
- Nášlapná vrstva
- Je v přímém kontaktu s provozem v místnosti, musí tedy mít dostatečnou pevnost, odolnost vůči poškození, proražení, musí být bezpečná pro daný provoz (např. protiskluzovost), měla by dále splňovat všechny ostatní požadavky vyplývající z její funkce a umístění (odolnost vůči vodě, ohni, ochrana proti usazování prachu,…) a v neposlední řadě by měla korespondovat s estetickou představou budoucího uživatele/investora.
- Může být tvořena některou moderní podlahovou krytinou, jako je PVC, vinyl či linoleum. Dále pak laminát, dřevo, dlažba, teraco, koberec nebo dokonce stěrka. Dnešní nabídka je omezena pouze kreativitou stavitele.
- Separační a přípravná vrstva
- Většina nášlapných vrstev vyžaduje přípravu podkladního povrchu, vyrovnání nebo separaci.
- Podle materiálu a technologie povrchu podlahy to může být např. pěnová PE fólie, penetrační nátěry apod.
- Roznášecí (akumulační) deska
- Slouží k rovnoměrnému přenesení zatížení na izolační vrstvy, u pasivních domů a u podlah s podlahovým vytápěním slouží dále k akumulaci tepla a k jeho vyzařování do místnosti.
- V případě těžké plovoucí podlahy je nejčastěji vytvořena z vyztuženého betonu, nebo litého anhydritu, v případě lehké plovoucí podlahy pak deskovými materiály (OSB, sádrovláknité desky...).
- Průmyslové podlahy s velkým zatížením využívají masivní železobetonovou desku.
- Separační vrstva
- Mezi minerální vlnou a potěrem musí být separační vrstva, která zamezí pronikání vody do minerální izolace. To je velmi důležité, při trvalém namočení vlny dochází k její nevratné degradaci.
- Používá se většinou PE fólie.
- Separační vrstvu lze vynechat mezi pěnovým polystyrenem a betonem, v případě anhydritového potěru je nutné separaci provést vždy.
- Akustická izolace
- Slouží k zamezení šíření kročejového zvuku a ke zlepšení vzduchové neprůzvučnosti.
- Mezi nejvhodnější materiály patří skelné nebo čedičové vlny, případně elastifikovaný polystyren.
- Akustická izolace funguje zároveň jako tepelná, v případech podlah nad nevytápěnými místnostmi je nutné doplnit další tepelnou izolaci.
- Tepelná izolace
- Podlaha na terénu, nad nevytápěným sklepem či garáží, nebo podlahy v nevytápěných půdách, tam všude je potřeba doplnit ještě silnou vrstvu tepelné izolace.
- Lze použít minerální vlnu i pěnový nebo extrudovaný polystyren.
- Vyrovnávací vrstva
- Zejména u rekonstrukcí je potřeba nosný povrch vyrovnat, protože desky tepelné a kročejové izolace nejsou schopny plně kopírovat nerovný povrch nosné konstrukce.
- Používají se podsypy malé zrnitosti (0-4 mm) nebo nivelační stěrky.
- Nosná konstrukce
- Měla by být staticky připravena na provoz v místnosti a také na přitížení vlastní podlahy. V případě malé únosnosti stropu je možné do statického výpočtu zkalkulovat lehkou plovoucí podlahu.
Příklady skladeb podlahových konstrukcí – plovoucí podlahy v obytných místnostech
Tento typ podlah je doporučen do bytových domů i do kanceláří, kde užitné zatížení nepřesáhne míru 5 kN/m2 (500 kg/m2). Jedná se o všechny typy podlah, které jsou uloženy tzv. plovoucím způsobem. To znamená, že podlaha není pevně spojena s podkladem ani s vertikálními konstrukcemi v místnosti. Od nosného základu je oddělena pružným materiálem, který způsobuje zmiňované „plavání“. Hlavní důraz je kladen na akustiku. Pokud jsou podlahy umístěny mezi rozdílně vytápěnými prostory, tak je třeba zohlednit i možné tepelné ztráty. Plovoucí podlahy se dělí na několik druhů podle materiálového řešení a technologie provádění.
Těžká plovoucí podlaha
Roznášecí deska je tvořena vyztuženým betonem nebo anhydritem. Výhodou jsou dobré akustické parametry vzduchové i kročejové neprůzvučnosti, mechanická odolnost a možnost akumulovat teplo. Nevýhodou je potom „mokrý“ proces výroby, vyšší hmotnost a časová náročnost – tvrdnutí a vysychání desky.
| nášlapná vrstva [1 - 20 m] |
| separace (vyrovnání podkladu [2 - 3 mm] |
| vyztužená betonová deska [tl. 50 - 60 mm], nebo anhydrit [40 - 60 mm] |
| separace (zamezení průniku vody do minerální izolace) |
| kročejová izolace např. IsoverN, IsoverT-N, nebo elastifikovaný polystyren Isover EPS RigiFloor 4000 [20 - 50 mm] |
Těžká plovoucí podlaha - varianta s podlahovým vytápěním
Pro podlahové vytápění lze použít buďto tvarovky z pěnového polystyrenu pro uložení topných hadů nebo lokální úchytky, do kterých se topné hady upevní. Výhodou EPS tvarovek je lepší kontrolovatelnost uložení vytápění, tepelně izolační funkce a celková jednoduchost. Výhodou úchytek jsou mírně nižší pořizovací náklady. Vzhledem ke zvýšenému teplotnímu spádu u těchto vytápěných podlah je nutné zvýšení tloušťky tepelné izolace v podlaze nad ne- vytápěným prostorem o cca 40 % oproti podlahám bez vytápění!
| nášlapná vrstva [1 - 20 m] |
| separace (vyrovnání podkladu) [2 - 3 mm] |
| anhydrit [35 - 60 mm] |
| EPS tvarovky pro podlahové vytápění [30 mm] |
| kročejová izolace např. Isover T-P [20 - 40 mm], nebo elastifikovaný polystyren Isover EPS RigiFloor 4000 [20 - 50 mm] |
Lehká plovoucí podlaha
Roznášecí vrstva je tvořena deskovou konstrukcí, např. jednou nebo dvěma vrstvami křížem položených a spojených OSB desek. Výhodou těchto podlah je nízká hmotnost, rychlost provedení a možnosti menší tloušťky podlahy. Lehké podlahy je třeba vždy navrhovat a provádět jako systémové certifikované řešení včetně předepsaných detailů.
| nášlapná vrstva [1 - 20 m] |
| separace (vyrovnání OSB) [2 - 3 mm] |
| 2 x OSB, nebo 2 - 3 x sádrovláknitá deska [20 - 40 mm] |
| kročejová izolace např. Isover T-P [20 - 40 mm] |
Pochozí i nepochozí podlahy na půdách
Pokud chceme zaizolovat půdu a nelze vložit tepelnou izolaci přímo do stropu, může se udělat jednoduchá zaizolovaná podlaha na půdě. Tyto podlahy nejsou určeny k trvalému provozu. Jsou ale velmi jednoduché, levné a tím svoji funkci dokonale splní.
Řešení se systémem Isover STEPcross
Úsporným řešením při zachování tepelně izolačních, odkladových a zároveň pochozích vlastností půdy je kombinace minerální vaty s pěnovým polystyrenem. Systém Isover STEPcross využívá pevnosti EPS trámců s výplní paropropustnými deskami z minerálních vláken. Dalšími výhodami jsou jednoduchá aplikace bez tepelných mostů, minimální přitížení stropu a cena systému.
| záklop z OSB desek 22 mm, případně fošen |
| výplňová minerální vata formát 600 x 1200 (Isover ORISK, Isover UNI) |
| ISOVER TRAm EPS + KŘÍŽ EPS [200 - 300 mm] |
| montážní prkno [3. 100 mm] |
| parozábrana Isover VARIO Km Duplex UV |
Přehled skladeb podlahových konstrukcí včetně obrazových montážních návodů je součástí příručky Izolace podlah, která je k dispozici ke stažení na stránkách www.isover.cz nebo v tištěné podobě zdarma na vyžádání na info@isover.cz.
Isover nabízí nejširší sortiment tepelných, zvukových a protipožárních izolací v té nejvyšší kvalitě na českém trhu: produkty z čedičové i skelné vlny, expandovaného polystyrenu a doplňky pro systémová izolační řešení.