Kotlíkové dotace dobíhají – přehled žádostí z 1. vlny
V článku je popis aktuálního stavu dokončování 1. vlny Kotlíkových dotací, podmínky pro 2. vlnu, která bude pro zájemce vyhlášena letos a stručné shrnutí zkušeností.
První vlna dotačního programu na výměnu nevyhovujících kotlů na pevná paliva, tzv. kotlíkové dotace, momentálně dobíhá. Ještě proběhne doplňková výzva v Karlovarském kraji na kotle na OZE (příjem žádostí začne v červnu 2017), ale ostatní kraje mají již 1. vlnu uzavřenu. V tabulce níže v textu přinášíme počty schválených i proplacených žádostí (stav k 11. 4. 2017).
1. vlna finanční podpory na výměnu kotlů na pevná paliva v rodinných domech byla poskytována prostřednictvím projektů jednotlivých krajů, které se staly příjemci podpory z Operačního programu Životní prostředí 2014 – 2020 (OPŽP). V gesci krajů bylo finanční prostředky dále přidělovat konečným uživatelům – fyzickým osobám za účelem dosažení pozitivního přínosu pro životní prostředí na území kraje. Podpora konečným uživatelům - fyzickým osobám byla poskytována pouze na zdroje tepla specifikované v programovém dokumentu OPŽP, tj. na zdroje, které splňují požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (ekodesign) a jejich prováděcích předpisů. Předmětem podpory přidělované konečným uživatelům - fyzickým osobám byla výměna kotlů na pevná paliva s ručním přikládáním za tepelné čerpadlo, kotel pouze na biomasu, automatický kotel na uhlí a biomasu (kombinovaný), plynový kondenzační kotel. Výčet podporovaných zařízení byl uveden v seznamu výrobků a technologií, který vede Státním fondem životního prostředí ČR (SFŽP).
Předseda Monitorovacího výboru OPŽP Ing. Jan Kříž uvedl, že kotlíkové dotace jsou velice specifické, jedná se o výjimečný případ, kdy prostředky z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) jsou poskytovány fyzickým osobám prostřednictvím krajů.
2. vlna kotlíkových dotací jinak
Podmínky pro 2. vlnu kotlíkových dotací jsou částečně změněny. Finanční rámec pro jednotlivé dotované typy zdrojů najdete v článku Oficiální podmínky pro kotlíkové dotace 2017 a zpřísnění technických specifikací je popsáno v článku Druhá vlna kotlíkových dotací zpřísňuje podmínky pro dotované zdroje vytápění.
Ve zkratce se jedná o vyjmutí povinnosti realizovat mikroenergetická opatření, prohloubení synergie s programem Nová zelená úsporám, ukončení podpory uhelných kotlů a kombinovaných kotlů s ručním přikládáním. Hlavní preferenci (nejvyšší dotační příspěvek) dostaly tepelná čerpadla a peletové kotle, další typy zdrojů mají limitované finanční příspěvky.
Další efekt je možné spatřit v tom, že díky vyhlášení kotlíkových dotací v roce 2015 MŽP významně přispělo k rozvoji domácího trhu výrobků splňujících parametry ekodesignu s několikaletým předstihem.
Rychlost administrace kotlíkových dotací v krajích se liší
Všech 14 krajů má již žádosti z 1. vlny uzavřeny nebo před uzavřením a konečným uživatelům – fyzickým osobám jsou propláceny dotační prostředky. Nejvyšší počet žádostí byl podán ve Středočeském, Moravskoslezském a Jihočeském kraji. Nicméně ne všechny kraje zatím stihly žadatelů schválené finanční obnosy proplatit.
Nejefektivnější administrativu můžeme pozorovat v Moravskoslezském, Karlovarském a Zlínském kraji spolu s krajem Vysočina. Naopak nejvíce na čas si dávají v kraji Středočeském, kde chybí profinancovat asi ¾ celkových schválených žádostí. Podílí se na tom i systém příjmu žádostí, které kraj dosud odmítal přijímat elektronicky, a s tím spojené nabírání skluzu ve vyhlašování a administraci dílčích krajských výzev.
Shrnutí 1. vlny kotlíkových dotací k dubnu 2017
V přehledové tabulce uvádíme počet schválených žádostí dle jednotlivých krajů a stupeň jejich proplácení fyzickým osobám. Data jsou platná k 11. 4. 2017 a finanční obnosy jsou zaokrouhleny na celé Kč.
Kraj | Schválení Radou kraje | Počet schválených žádostí | Obnos schválených žádostí (Kč) | Počet profinancovaných žádostí na účty fyzických osob | Obnos profinancovaných žádostí (Kč) |
---|---|---|---|---|---|
Moravskoslezský | ✓ | 3 813 | 455 633 763 | 3 565 | 419 847 906 |
Královéhradecký | ✓ | 1 700 | 194 338 713 | 766 | 95 731 260 |
Liberecký | ✓ | 1 208 | 135 000 000 | 992 | 112 353 103 |
Vysočina | ✓ | 2 049 | 230 736 807 | 1 942 | 216 298 060 |
Středočeský | ✓ | 4 303 | 494 880 594 | 1 045 | 118 810 686 |
Ústecký | ✓ | 1 454 | 167 141 659 | 1 276 | 145 600 000 |
Karlovarský | ✓ | 548 | 62 704 251 | 555 | 62 633 490 |
Pardubický | ✓ | 1 724 | 196 663 166 | 982 | 110 154 813 |
Jihomoravský | ✓ | 1 143 | 130 903 668 | 642 | 72 083 576 |
Olomoucký | ✓ | 1 560 | 183 259 893 | 595 | 68 951 111 |
Zlínský | ✓ | 1245 | 148 089 017 | 1 161 | 136 125 435 |
Plzeňský | ✓ | 1 918 | 220 200 000 | 1 258 | 142 200 000 |
Jihočeský | ✓ | 2 780 | 318 468 433 | 2 090 | 237 270 000 |
Praha | ✓ | 109 | 12 843 269 | 91 | 10 671 412 |
Celkem | 25 554 | 2 950 863 233 | 16 960 | 1 948 730 852 |