Konference Statika staveb v Plzni přinesla důležité informace

Jedná se již o třetí ročník celostátní odborné konference pořádané Českou komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), která si vytkla do svého erbu poslání spojené s výměnou informací o současných návrhových a prováděcích postupech při návrhu, realizaci a hodnocení nosných konstrukcí. Přednášky odborníků ze Stavební fakulty ČVUT v Praze, zkušebního Kloknerova ústavu a lidí z praxe obsahují ve většině případů přístupy a zkušenosti použití platných technických norem a nových technologií. Jedná se zejména o oblast zatížení stavebních konstrukcí, zděné a betonové konstrukce a zakládání staveb. Konference je určena nejen pro stavební odborníky, projektanty a statiky, ale i pro investory a další pracovníky ve stavebnictví, kteří se zabývají přípravou, prováděním a opravami staveb a jejich nosných konstrukcí.

Rychlá reakce na změny

Je nepopiratelné, že roky 2019 a 2020 jsou obdobím, kdy dochází k přípravě velmi výrazných změn pro obor stavebnictví. Po oba roky je připravován nový stavební zákon, který slouží jako základní dokument pro přípravu, povolování a technickou realizaci staveb. Konkrétněji to znamená, že zákon určuje podmínky pro provedení jednotlivých legislativních a technických kroků při výstavbě a stanovuje postavení a úkoly jednotlivých aktérů stavebně investičního procesu. Týká se to samozřejmě i nosných konstrukcí staveb, které zabezpečují u staveb jejich stabilitu a mechanickou odolnost, provozní bezpečnost a spolehlivost.

Důraz na železobetonové stavby

Z programu konference je patrné, že v letošním roce se hlavní téma točí nejvíce okolo železobetonových staveb. Hlavním důvodem je podle slov organizátorů to, že právě železobetonové konstrukce jsou základním a obvyklým typem nosné konstrukce staveb. Dalším důvodem jsou technické aspekty návrhu a provádění těchto konstrukcí. Ing. Luděk Vejvara, Ph.D., to vysvětluje tak, že konstrukce jsou dnes navrhovány a stavěny podle českých technických norem sladěných s celoevropskými normami a podle předpisů a ustanovení v dalších normách, ustanoveních a vyhláškách, proto jsou přednášky zaměřené na příklady dobrých realizací staveb a úprav nosných konstrukcí. „Konference ale ukazuje i na některé negativní stránky přípravy a provádění staveb,“ dodává Luděk Vejvara a přidává i několik příkladů: „Do hotových projektů staveb často zasahují dodatečné změny prováděné ze strany investorů a dodavatelů, což ovlivňuje nosný systém stavby a jeho úpravy je třeba vše často řešit v omezeném časovém a finančním prostoru. Celkový stav přípravy a provádění staveb není tak jednoduchý, jak by se z pohledu zvenčí možná zdálo. Je zde vidět určitý rozdíl mezi přípravou a realizací státem zajišťovaných dopravně inženýrských staveb a staveb pozemních. Sem patří jak bytové domy, tak objekty veřejné nebo průmyslové. Zatímco dopravní stavby jsou v oblasti přípravy řešeny a často projektovány podle určených zásad a stavěny velkými odborně zdatnými firmami, u drobnějších a často soukromých pozemních staveb bývá situace jiná. Na proces plánování, zadávání a přípravy výstavby dnes působí atomizace projekční činnosti do malých skupin a nedostatečné a neprofesionálně stanovené vstupní podklady a koordinace činností. Vliv má i nevhodný výběr zpracovatelů projektové dokumentace a dodavatelů konstrukce stanovovaný většinou podle nabízené ceny. Práci tak získávají i osoby a společnosti s nízkou mírou zkušenosti, včetně účasti manažerů s odborně slabou nebo i chybějící kvalifikací, svoji roli také hraje dominance architektonické obce a ztráta profesní cti. Podle regulí stavebního zákona by zárukou odborné způsobilosti měla být vždy účast autorizovaných osob, které podle zákona absolvují zkoušky v oblasti projektování nebo provádění staveb a v oboru svojí stavební specializace. Bylo konstatováno, že ne všechny činnosti spojené s prováděním nosných konstrukcí staveb projdou kontrolou odborně způsobilé autorizované osoby. Jedná se například o malé stavby nebo dílčí konstrukce, které neprochází povolovacím řízením nebo jsou řešeny jen dokumentací u výrobce.“

Posuzování stavu stávajících konstrukcí

Důležitým tématem konference bylo také hodnocení stavu již existujících konstrukcí. Jedná se o využití původních nosných konstrukcí budov pro další období nebo i nové využití. Tyto konstrukce již mají za sebou mnoho let životnosti a projevují se u nich vlivy stárnutí a působení vnějšího prostředí. Na konferenci byly v přenáškách odborníků uvedeny opět i špatné příklady, kdy u starších betonových staveb nebyl odborně jejich stav správně vyhodnocen a vznikl rozpor v doložení únosnosti konstrukce. Jednalo se například o úpravy ploché střechy panelového domu na střechu vegetační a o stanovení stavu nosné železobetonové konstrukce po požáru v bytu panelového domu. „Může se zdát, že tato problematika je věcí čistě odbornou. Ale je třeba si uvědomit, že se jedná o spolehlivost konstrukce spojenou s obecnou bezpečností staveb a osob po dobu dalšího užívání dané konstrukce. Vhodným požadavkem je, že by tudíž takovéto konstrukce měly projít i dodatečnou odbornou kontrolou. A to kupříkladu na podnět z povolovacího řízení na úřadech,“ dodává k tomu tématu Luděk Vejvara.

Mnoho příkladů z praxe

Organizátoři konference Statika staveb si zakládají na tom, že spojují svět akademiků a svět praxe a ochotně odpovídají i na nepříjemné otázky z oblasti veřejně známých kauz. V případě letošní konference se jednalo především o zřícení střechy tělocvičny v České Třebové (zde), havárie lávky v Troji (zde) a o požáry v bytech panelových objektů. Zástupci ČKAIT, kteří jsou médii často oslovování, odpověděli, že vytvoření vhodných poměrů při navrhování a výstavbě nosných konstrukcí není věcí pouze jednotlivých projektantů, firem nebo jen profesních organizací jako je ČKAIT. Apelují na nutnost napravovat nedobrý stav společnými silami s výrazným přispěním státní správy: „Bude určitě nutné napravovat vše společným úsilím pod jednotným centrálním vedením a s přispěním dalších stavebních institucí, organizací, úřadů a společností. Pouze tak můžeme doufat, že zlepšení přinese i již zmíněná novela stavebního zákona. A právě na ní se snaží Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků co nejvíce podílet,“ uvedl Luděk Vejvara a dále se věnoval rozhovoru redakce TZB info.

Rozhovor s Ing. Luďkem Vejvarou, Ph.D., po skončení akce Statika staveb 2020 v Plzni

Jaký byl zájem, kolik se účastnilo lidí?

Zájem o konferenci byl velký, původně o účasti uvažovalo přes 150 osob. Konečný počet účastníků ale nakonec výrazně ovlivnila epidemie COVID 19. Ne snad, že by naši kolegové přímo s nemocí ulehli, ale zasáhla je nebo jejich okolí karanténa, anebo najednou museli řešit jiné naléhavé úkoly. Celkem bylo pak na konferenci přítomno 104 osob.

Byly nutné nějaké změny v dramaturgii konference kvůli aktuální hygienické situaci?

Z konference bylo nutno vypustit čtyři přednášky. Toto omezení ale nevadilo, neboť větší prostor tak zbyl pro ostatní témata a pro diskusi. Celá tématika konference byla zvolena jako širokoprofilová, od zatížení staveb přes jednotlivé materiály pro nosné stavební konstrukce až po rekonstrukce staveb. Tím výpadek úžeji zaměřených čtyř přednášek nevadil a plně byl nahrazen jinou probíranou tématikou.

Kteří přednášející z programu vypadli, kolik jich nakonec vystoupilo?

Z programu jsme museli vypustit vystoupení vedoucího katedry betonových a zděných konstrukcí doc. Ing. Lukáše Vráblíka, Ph.D., emeritního děkana pražské Stavební fakulty a emeritního rektora ČVUT v Praze pana prof. Ing. Jiřího Witzany, DrSc., dr.h.c., stejně jako vystoupení prof. Ing. Milana Holického, DrSc., z Kloknerova ústavu a Ing. Jiřího Šmejkala, CSc., pracujícího v oblasti betonových konstrukcí. Ale o přednášky účastníci konference nepřišli, většina je jich obsažena ve sborníku. Na konferenci bylo realizováno celkem 13 odborných přednášek.

Které profesní otázky se zde nejčastěji řešily, co byste uvedl jako událost roku v oboru?

Nejčastěji řešenými otázkami byly úpravy nosných konstrukcí a chyby a vady na stavbách. Velký ohlas měly přednášky k betonovým halovým stavbám od Ing. Vašiny a jeho kolektivu a realizace pro využití předpětí zdiva ke stažení staveb od Ing. Jana Perly. Velmi kvalitní a zajímavé bylo vystoupení Ing. Michala Drahoráda, Ph.D., k úpravám Eurokódu 2 pro návrh betonových konstrukcí a přednáška doc. Ing. Jany Markové, Ph.D., o novinkách v normách pro klimatické zatížení staveb. Excelentní byla také přednáška doc. Ing. Jana Masopusta, CSc., o navrhování geotechnických konstrukcí v podmínkách nové normy ČSN 73 1004. Bylo krásné si během asi hodinové přednášky připomenout a rozšířit znalosti, jak správně dnes navrhovat základy staveb. A opravdu obrovské ohlasy a poděkování, které jsme ani nečekali, byly ke statické problematice zelených střech a k hodnocení betonových konstrukcí v panelových objektech po požáru. Přednášku přednesli Ing. Václav Petráš, Ph.D., MSc., a Ing. Luděk Vejvara, Ph.D.,. Právě v této problematice se nyní budeme snažit v rámci ČKAIT připravit určité standardy, které by sloužily nejen odborníkům, ale byly využitelné i stavebními úřady nebo stavebníky. Jedná se nám o srozumitelné vysvětlení, jak postupovat, co neopomenout a na koho se obrátit. Zde může ČKAIT nabídnout skutečné odborníky i řešení, ať už v oblasti odborného hodnocení stavu konstrukce a návrhu opravy či v potřebách úprav pro původní nebo nové využití. Opravdu důležité je svěřit návrh odborně způsobilé osobě s odpovídajícím oborem autorizace ČKAIT a zkušenostmi v dané problematice.

A jak pomáhá ČKAIT v době pandemie?

Pomoc ČKAIT v době pandemie nebyla přímo zaměřena na řešení vzniklé situace z důvodu profesního zaměření ČKAIT na přípravu a sdružení stavebních odborníků. Jednalo se spíše o řešení důsledků epidemie ve stavební praxi. Zasaženi byli někteří naši členové a omezena kapacita jejich pracovních kolektivů. V této situaci se ČKAIT podařilo uskutečnit alespoň několik po síti vysílaných odborných webinářů, například o zděných konstrukcích.

Co vás čeká v druhé polovině roku a na jaké akce byste rád upozornil?

Naším hlavním úkolem je sledování vývoje nového stavebního zákona a možná optimalizace článků zákona a požadavků týkajících se nosných konstrukcí staveb. Komora se účastnila mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH 2020 (22.–26. září 2020) a mezinárodní konference Městské inženýrství Karlovarsko 2020 (25. ročník); čeká nás (doufám) galavečer Stavba roku 2020 v Betlémské kapli v Praze, kde proběhne vyhlášení Ceny ČKAIT v rámci Stavby roku 2020 (15. října 2020); dvoudenní konference ČSSI Voda 2020 – Stavba a voda (19.–20. října 2020) a řada dalších akcí. Doufejme, že to bude v nějakém schůdném režimu a bez dalších posouvání kvůli nepříznivé hygienické situaci. Jsme také činní ve vydávání knih a časopisů a v celé řadě dalších oblastí a služeb, které lze podrobněji sledovat na našich internetových stránkách.

Víme už, co bude tématem dalšího ročníku konference Statika staveb?

Témata pro další ročník konference teprve vznikají. Rádi bychom zachovali široké spektrum odborné problematiky od zatížení až po rekonstrukce staveb. Určitě bude třeba zařadit pohled na rozvoj stavebních předpisů včetně nového stavebního zákona a norem. Jistá část bude opět věnována poruchám nosných konstrukcí a dobrým i špatným ukázkám staveb. Dovolte mi, abych na závěr poděkoval všem, kteří se konference zúčastnili a zejména také výboru oblasti ČKAIT Plzeň a dalším kolegům za přípravu konference.

Děkuji za rozhovor

Podrobnosti ke konferenci a dalším aktivitám najdete na stránkách ČKAIT
Foto: ČKAIT