Požární ochrana 2020 v době pandemické

Chvála odvážnému organizátorovi

Přestože podmínky v současné době organizátorům akcí vůbec nepřejí, přilákalo téma relativně velké množství zájemců. Inženýrka Lenka Černá ze Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství (SPBI) uvádí v závěrečné zprávě 230 účastníků a 46 přednášejících. Zahraniční přednášky byly předneseny formou videokonference, v obecenstvu převažovali převážně tuzemští účastníci. Program se neustále měnil a opravoval, pevnou podobu získal až těsně před akcí. „Když už to v červnu vypadalo, že se situace uklidňuje, přišlo omezení ze strany Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje, které platilo do 15. srpna. Měli jsme připravenu i krajní variantu, a to pořádat celou konferenci prostřednictvím on-line přenosu, ale naštěstí k tomu nedošlo. Nedílnou součástí je totiž i sociální rozměr – setkávání a neformální jednání v kuloárech je vždy stejně důležité jako odborné přednášky,“ uvedla v rozhovoru Lenka Černá.

Bezpečnost téma budoucnosti

Z přednášek a rozhovorů na konferenci je patrné, že požadavky moderní digitální doby nutí hasičské záchranné sbory pracovat v širším týmu odborníků, především se zaměřením na IT technologie, bezpečnost, prevenci a zdraví obyvatel. Nejsou jim cizí ani pojmy, jako je Průmysl 4.0 (čtvrtá průmyslová revoluce), BIM (informační model budovy) či Internet věcí (Internet of Things, ve zkratce IoT). S tím vším „novátorstvím“ ovšem souvisí i celá řada aspektů v oblasti fungování veřejné a státní správy a v neposlední řadě také informovanost a ochota lidí podílet se na změnách. Pořadatelé proto kladou stále větší důraz na oslovení širokého spektra odborníků i z oblastí, které byly dosud pro požární ochranu zcela neznámé. S novými technologiemi pak přicházejí ke slovu i noví specialisté a posouvají celý obor dopředu. Současně s tím se musejí ovšem vyvíjet i organizace státní správy a také komunikace s veřejností, která by měla na některých rozhodnutích v rámci svých možností participovat (příkladem může být územní plán či prevence požárů a živelních katastrof). Participativní demokracie podtrhuje význam konzultací a také konstruktivního dialogu se sdruženími, občanskou společností, sociálními partnery, církvemi a nekonfesijními organizacemi a je též pevnou součástí agendy Evropské unie.

O čem se nejvíce hovoří

Témata, která tentokrát na konferenci Požární ochrana 2020 nejvíce rezonovala, rozdělil organizátor do několika skupin. Podle tohoto hodnocení, část publika plně zaujala problematika lesních požárů a dalších událostí způsobených klimatickými změnami – tedy záležitosti, na které musí reagovat nejenom Hasičský záchranný sbor ČR. Další účastníky zajímala stavební problematika a legislativa – tedy stavební zákon, jehož vládou schválený návrh novely představila náměstkyně pro řízení sekce výstavby a veřejného investování Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR ČR) Ing. Marcela Pavlová a také zákon o požární ochraně (č. 133/1985 Sb.), a to především dopad jeho změny na výkon státního požárního dozoru. Vysoce hodnoceno bylo pro svoji aktuálnost vystoupení brig. gen. Ing. Vladimíra Vlčka, Ph.D., ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK), který prezentoval zkušenosti HZS MSK s pandemií SARS-CoV-19. Poukázal na složení osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP), kterými HZS MSK disponuje či disponovalo. Věnoval se také problémům se sběrem a analýzou dat, které poskytují Krajská hygienická stanice (KHS), Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) a chytrá karanténa a konstatoval, že „existuje poměrně značný nesoulad mezi daty poskytovanými jednotlivými subjekty…“ Aktualizovaný program konference zahrnoval i požáry vozidel, zejména elektromobilů a také aut na hybridní pohon, novinkou byl workshop, který proběhl jako doprovodný program na téma Hodnocení nebezpečnosti nanočástic na pracovištích a představoval výstupy projektu řešeného na FBI a Výzkumném ústavu bezpečnosti práce (VÚBP).

Jak dále s osvětou

Zástupce organizátora konference Lenka Černá si v našem rozhovoru posteskla, že v druhé polovině roku 2020 bude muset SPBI dohnat to, co kvůli pandemii nestihli v první polovině. A jak konkrétně to bude vypadat? Plánuje přesun některých vzdělávacích akcí (např. konference Bezpečnost a ochrana zdraví při práci), uvažuje se o přechodu do on-line systému, chystá také vydání celé řady nových publikací, například Aplikace inženýrských metod v požární ochraně od pedagoga VŠB-TU docenta Petra Kučery. Připravují se i akce roku 2021, tedy konference Požární bezpečnost stavebních objektů (v dubnu 2021) a jubilejní 30. ročník konference Požární ochrana (září 2021). O jejich konkrétní podobě zatím nechce Lenka Černá mluvit, nicméně v tématech má již jasno: „Jubilejní 30. ročník konference Požární ochrana opět představí aktuální témata ze všech oblastí požární ochrany, tedy požární prevence, požární represe, protivýbuchové prevence, zkušebnictví i vědy a výzkumu. Tradičně se budeme zabývat novinkami či připravovanými změnami v legislativních předpisech i normách z uvedených oblastí. S největší pravděpodobností budeme pokračovat v zahraničních přednáškách formou videokonferencí, které se nám letos osvědčily. Již nyní bych chtěla pozvat všechny čtenáře TZB-info na konferenci v roce 2021, věřím, že se situace uklidní a všechny konference i jiné vzdělávací akce budou probíhat bez omezení,“ uvedla na závěr a poděkovala všem účastníkům, přednášejícím i kolegům z SPBI a FBI, kteří se konference zúčastnili a podíleli se na její organizaci. I jejich zásluhou se letošní ročník mohl uskutečnit.