logo TZB-info

Reklama

Měření radonu ve vodě a ozdravná opatření

Z normy ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží a ČSN 73 0602 Ochrana staveb proti radonu a záření gama ze stavebních materiálů vyplývají kromě jiného i postupy pro ozdravná opatření, která se ověřují měřením objemové aktivity radonu v daném prvku či přímo v budovách. Provádí je Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB), jehož zástupci nám odpověděli na otázky ohledně radonu ve vodě.

Reklama

Začněme podzemní vodou – jak je to s radonem v podzemní vodě?

Podzemní voda obsahuje vždy určité množství radonu (v povrchových vodách je radonu zanedbatelně). Do vody přechází z hornin obsahujících uran a radium a spolu s vodou se dostává do budov. Při používání vody v bytě se část radonu uvolňuje do ovzduší (při sprchování a mytí asi 50 %, při vaření a praní téměř 100 %) a vytváří zde krátkodobé produkty přeměny radonu, jejichž vdechování přispívá k ozáření osob. Pití vody obsahující radon je z hlediska ozáření považováno za méně významné.

Jak se radon ve vodě měří?

Měření obsahu radonu ve vodě se provádí v laboratoři. Vzorky vody o objemu obvykle několika desetin litru se odebírají do speciálních vzorkovnic. těsných vzhledem k úniku radonu a měření je třeba provést obvykle do 4 dnů od odběru. Měření obsahu radonu ve vodě je zařazeno mezi činnosti zvláště významné z hlediska radiační ochrany a je pro ně třeba povolení SÚJB. Seznam držitelů povolení je možno nalézt na webové stránce SÚJB www.sujb.cz v sekci radiační ochranasubjekty s povolením k vybraným činnostemměření a hodnocení ozáření z přírodních radionuklidů.

Jaký je průměrný obsah radonu v pitné vodě?

Průměrný obsah radonu v pitné vodě z podzemních zdrojů je v ČR (podle výsledků měření v letech 2000 až 2006) u vody dodávané pro veřejné zásobování 14 Bq/l, u vody z domovních studní 49 Bq. Nejvyšší nalezené hodnoty jsou řádu tisíců Bq/l (např. lázeňské vody používané v Jáchymovských lázních mají hodnoty řádu 10 000 Bq/l). Obsah radonu ve vodě souvisí s obsahem přírodních radionuklidů v geologickém podloží. Častý výskyt vyšších hodnot je zjišťován například v okresech Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Plzeň-jih, Sokolov a Tachov. Odhad průměrného ozáření z radonu při používání vody je 0,04 mSv za rok (tj. asi stokrát méně než z radonu pronikajícího do budov přímo z podloží).

Jaké jsou hlavní povinnosti dodavatelů vody?

Atomový zákon a vyhláška č. 307/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. ukládají dodavatelům vody do veřejných vodovodů povinnost zajišťovat systematické měření a hodnocení obsahu radonu ve vodě 1x za rok. Pokud objemová aktivita radonu je vyšší než mezní hodnota 300 Bq/l, nesmí být voda dodávána – je třeba snížit obsah radonu ve vodě vhodnou úpravou nebo nahradit zdroj vody. Pokud obsah radonu je vyšší než směrná hodnota 50 Bq/l, požaduje se posoudit, zda by nebylo i v tomto případě výhodné radon z vody alespoň zčásti odstranit – porovnávají se náklady potřebné na případnou realizaci takového opatření a jeho očekávaný přínos. Podrobnosti je možno nalézt v doporučení SÚJB „Měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě dodávané k veřejnému zásobování pitnou vodou“.

Jak se radon z vody odstraňuje?

Pro odstraňování radonu z podzemní vody se používají v ČR prakticky jenom aerační zařízení – radon je vytěsňován z vody jejím provzdušňováním. Takových zařízení je v současné době v provozu na úpravnách vody pro veřejné vodovody již několik stovek. Jejich účinnost je vysoká – obvykle více než 90 %, tj. umožňují snížit obsah radonu ve vodě více než desetkrát; náklady na pořízení a provoz takového zařízení jsou obvykle řádu statisíců korun – proto se nepoužívá u velmi malých zdrojů vody.

Jak je to v případě domovní studny?

Naše předpisy nepožadují měření radonu v pitné vodě užívané pro individuální zásobování a nestanoví pro ně žádný limit. Při obsahu radonu 300 až 1 000 Bq/l se doporučuje odvětrání místností s velkou spotřebou vody (koupelny), nad 1 000 Bq/l by se již mělo uvažovat o odstranění radonu z vody nebo náhradě zdroje vody. I když měření obsahu radonu ve vodě užívané pro individuální zásobování není povinné, lze ho občanům doporučit alespoň v oblastech s vysokým radonovým rizikem z geologického podloží (viz radonová mapa), kde je také velká pravděpodobnost výskytu vody, někde s obsahem radonu až tisíce Bq/l.

Ve vodě jsou ale přítomny i další přírodní radionuklidy. Jak je to s jejich měřením a povinnostmi dodavatelů v tomto případě?

Ano, kromě radonu jsou v pitné vodě přítomny i když obvykle v menším množství také další přírodní radionuklidy. Jedná se především o radium (Ra226) a izotopy uranu (U234 a U238). Do vody se dostávají stejnou cestou jako radon a pití vody způsobuje rovněž určité ozáření. Zjišťování jednotlivých přírodních radionuklidů (je jich několik desítek) ve vodě je ovšem pracná a nákladná záležitost. Byly proto zavedeny dva skupinové ukazatele – tzv. celková objemová aktivita alfa a celková objemová aktivita beta, které charakterizují obsah přírodních radionuklidů (jiných než radon) ve vodě. Pro celkovou aktivitu alfa ve vodě dodávané do veřejných vodovodů je stanovena směrná hodnota 0,2 Bq/l a pro celkovou aktivitu beta směrná hodnota 0,5 Bq/l. Teprve při překročení některé z těchto úrovní je účelné (a naše předpisy to požadují) zjišťovat konkrétní obsah jednotlivých radionuklidů ve vodě. Měření celkových objemových aktivit a obsahu jednotlivých přírodních radionuklidů ve vodě se provádí v laboratoři. Vzorky vody o objemu obvykle několika litrů se odebírají do umělohmotových nádob a co nejdříve po odběru se konzervují přidáním kyseliny dusičné. Měření celkových aktivit a obsahu přírodních radionuklidů ve vodě je zařazeno mezi činnosti zvláště významné z hlediska radiační ochrany a je pro ně třeba povolení SÚJB. Seznam držitelů povolení je možno nalézt na webové stránce SÚJB www.sujb.cz v sekci radiační ochranasubjekty s povolením k vybraným činnostemměření a hodnocení ozáření z přírodních radionuklidů.

Co se týče povinností dodavatelů vody, tak stejně jako v případě radonu ukládají naše předpisy dodavatelům vody do veřejných vodovodů měřit celkovou aktivitu alfa a celkovou aktivitu beta v dodávané vodě 1x za rok. Podrobnější rozbory – zjišťování obsahu jednotlivých radionuklidů ve vodě jsou požadovány jenom v případě překročení některé ze směrných hodnot. Pokud jejich výsledek překročí mezní hodnoty stanovené vyhláškou, nesmí být voda dodávána pro veřejné zásobování – je třeba provést opatření na snížení obsahu radionuklidů nebo nahradit zdroj vody. Pokud celková aktivita alfa nebo celková aktivita beta po odečtení příspěvku draslíku jsou vyšší než směrné hodnoty stanovené vyhláškou, požaduje se posoudit, zda by nebylo i v tomto případě výhodné radionuklidy z vody alespoň zčásti odstranit – porovnávají se náklady potřebné na případnou realizaci takového opatření a jeho očekávaný přínos. Podrobnosti je možno nalézt v doporučení SÚJB „Měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě dodávané k veřejnému zásobování pitnou vodou“.

Je v tomto případě žádoucí odstraňování přírodních radionuklidů z vody?

Jak již bylo řečeno, odstraňování uranu nebo radia z vody je náročná a nákladná záležitost, jsou problémy s likvidací vznikajícího radioaktivního odpadu (v ČR je v současné době v provozu jenom jedna úpravna vybudovaná pro odstraňování uranu z vody). Vhodnějším řešením je obvykle náhrada zdroje vody. V případě domácí studny nepožadují naše předpisy ani měření celkových objemových aktivit nebo obsahu jednotlivých radionuklidů v pitné vodě užívané pro individuální zásobování a nestanoví pro ně žádný limit. Doporučuje se používat vodu jenom jako užitkovou v případech, kdy celková aktivita alfa překročí úroveň 2 Bq/l nebo celková aktivita beta překročí úroveň 5 Bq/l.

Mohli bychom na závěr shrnout, jak je to s ozdravnými opatřeními proti radonu dle výše uvedené normy a jaká další opatření ověřená měřením provádějí vámi pověřené firmy?

Pokud objemová aktivita radonu v pitné vodě pro veřejnou potřebu převyšuje nejvyšší přípustnou hodnotu 300 Bq/l, má dodavatel povinnost zajistit opatření k jejímu snížení pod referenční úroveň 100 Bq/l stanovenou v příloze č. 27 vyhlášky č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje. Na trhu jsou pro tento účel technologie s účinností převyšující 90 %. V případě individuálního zásobování záleží jen na uživatelích zdroje, zda si zjistí koncentraci radonu ve vodě z vlastní studny a budou v případě potřeby uvažovat o jejím snížení. Hlavní riziko radonu nespočívá v konzumaci vody, ale v jeho uvolňování do ovzduší místností s velkou spotřebou vody, například kuchyně, koupelny. Při zvýšené koncentraci radonu ve vodě je třeba dbát na jejich dostatečné větrání. Pokud koncentrace radonu ve vodě přesahuje 1 000 Bq/l, je vhodné zvážit dostupná opatření, například napojení na veřejný vodovod nebo instalaci provzdušňovacího zařízení.

Všechna ozdravná opatření jsou založena na postupech uvedených v ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží a ČSN 73 0602 Ochrana staveb proti radonu a záření gama ze stavebních materiálů. Účinnost realizovaných opatření je důležité ověřit měřením, které slouží jak pro zhodnocení kvality provedených ozdravných opatření a práce projektanta a realizátora, tak pro informaci uživateli stavby o kvalitě vnitřního ovzduší. Měření objemové aktivity radonu v budovách provádějí firmy s povolením Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Více informací na internetových stránkách Radonového programu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

 
 

Reklama

ZOBRAZIT PLNOU VERZI
© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2020, všechna práva vyhrazena.