Hasičské sbory, krizový štáb a pandemie
Jak fungují hasičské sbory v době pandemie, jak jsou připraveni na stále rostoucí bezpečnostní ohrožení obyvatel, jak se daří koordinovat práci se zástupci státní správy – na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru pro TZB-info brigádní generál, inženýr Vladimír Vlček, který je ředitelem Hasičského záchranného sboru Moravskoslezkého kraje.
Jaká je úloha hasičů v rámci Ústředního krizového štábu ČR?
Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) odpovídá za koordinaci opatření a činnosti jednotlivých složek v boji proti pandemii COVID-19. Jeho pevnou součástí je rovněž Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) a jedním ze základních členů je generální ředitel HZS ČR. Hasičský záchranný sbor ČR je dále součástí Stálé pracovní skupiny ÚKŠ a vede Pracovní skupinu pro koordinaci krajů, jejíž úlohou je permanentní komunikace s představiteli krajů o aktuální situaci a potřebách jednotlivých regionů, a dále pak Pracovní skupinu pro logistiku věcných zdrojů, což úzce souvisí s jejich distribucí, jakož i s aktualizací zásob OOP (Osobní ochranné prostředky) i s cílem ověřit, zda je prostředků skutečně dostatek. Naše úloha se spolu se vznikajícími složitostmi pandemie přirozeně dále rozvíjí a posouvá. Nyní jsme například vytvářeli mobilní odběrové týmy. HZS ČR disponuje sedmnácti mobilními odběrovými týmy pro úroveň ČR, čímž převyšuje i možnosti Armády ČR (AČR). Jeden z těchto týmů je přímo u Hasičského záchranného sboru Moravskoslezkého kraje (HZS MSK), přičemž další dva odběrové týmy jsou zřízeny pro potřeby Moravskoslezského kraje.
Co z toho vyplývá konkrétně pro Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje?
Naši činnost lze rozdělit do dvou rovin. První z nich tvoří opatření, která činíme k zachování akceschopnosti hasičských jednotek, příjmu tísňového volání na linkách 150 a 112 a zajištění dalších činností spadajících do kompetence hasičského záchranného sboru kraje, například výkon státního požárního dozoru. Jsme samozřejmě v situaci, kdy evidujeme pozitivně testované příslušníky, narůstají nám karantény, celkem máme v současné době asi 7 % personálu takto vyblokováno, nicméně naše akceschopnost v rámci plošného pokrytí jednotkami požární ochrany musí zůstat zachována. Díky přijetí řady preventivních opatření se nám to stále daří, mimo jiné i zejména proto, že již delší dobu testujeme vlastní hasiče i naše civilní zaměstnance antigenními testy.
Druhou část tvoří činnosti v rámci našeho území. Zatímco v první vlně spočíval náš dominantní podíl v distribuci OOP, dezinfekci budov a budování odběrových míst, v druhé vlně pandemie COVID-19 se jedná převážně o dezinfekci objektů a zapojení našich příslušníků mezi mobilní odběrové týmy. Příslušníci HZS MSK jsou v současné době zapojeni do třech mobilních odběrových týmů. Ty zahájily svou činnost 26. října a během prvního týdne jsme odebrali vzorky od 664 osob v kraji.
Příslušníci HZS MSK jsou rovněž součástí stálé pracovní skupiny krizového štábu kraje, která denně monitoruje a analyzuje epidemiologickou situaci v kraji, zpracovává grafické a mapové podklady. Ty se následně distribuují orgánům krizového řízení. Dále sbíráme data o odběrech, kapacitách laboratoří, kapacitách nemocničních lůžek a zdravotnického personálu.
Na ostravské zářiové konferenci Požární ochrana jste hovořil o aktuální situaci v souvislosti s COVID 19. Změnil se od té doby váš pohled (či pohled HZS MSK); co považujte za nutné urychleně ošetřit a jaký model se ve vaší praxi nejvíce osvědčil?
Podzimní vlna pandemie je specifická. Dominantním problémem však již není nedostatek OOP. V současnosti je největší komplikací nedostatek personálu ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociální péče. I v situacích, kdy denně evidujeme v MSK více než tisíc nově pozitivně testovaných je nutností nepřestávat trasovat. S tím souvisí i potřeba optimalizace odběrových míst, zejména navyšování jejich kapacit. V posledním týdnu bylo v MSK odebráno více než 13 500 vzorků indikované veřejnosti. Alarmující je fakt, že jejich pozitivita dosahuje 35 %. Výjimkou nejsou ani dny, kdy poměr pozitivně testovaných vzorků dosahuje 40 %.
Naše společnost se nyní nachází v období takzvané pandemické únavy, která je typická tím, že přestože počet denních případů narůstá, společnost je pasivní. Je nezbytné soustředit svou pozornost na rizikovou komunikaci a znovu motivovat občany k důslednému dodržování protiepidemických opatření a vydaných krizových opatření.
Jedna skutečnost mě zásadně trápí, a to nesourodost dat s nimiž pracujeme. Od jara poukazujeme na skutečnost, že jiná data jsou vykazována na úrovni Krajské hygienické stanice a jiná data na úrovni centrální prostřednictvím ministerstva zdravotnictví, respektive centrálního řídícího týmu. Toto jsem prezentoval i na zmíněné odborné konferenci a bohužel k žádnému zásadnímu posunu v této oblasti dosud nedošlo.
To zřejmě úzce souvisí i se stavem české státní správy. Jaké máte s tímto zkušenosti? Vidíte na současné situaci i nějaká pozitiva?
Obecně státní správa oproti jarní vlně reaguje podstatně operativněji. Jsou již nastavené určité mantinely a situace není vnímána jako něco nového, nepoznaného. Dále je však potřeba pracovat s důvěrou občanů ve stanovená omezující opatření, která se oproti jaru vlivem některých kroků na úrovni vlády velmi snížila. Zatímco první vlna pandemie společnost semkla a posílila, tato druhá ji rozděluje. Velmi pozitivně vnímám zvyšující se IT gramotnost populace, a to nejen v kategorii dětí a studentů, kteří jsou nyní vzděláváni distanční formou, ale i populace produktivního věku díky práci z domova. V neposlední řadě se to projevuje i u seniorů, kdy komunikace přes internet alespoň částečně dokáže nahradit běžný sociální kontakt. Budoucím trendem tak bezesporu bude změna v oblasti vzdělávání, a to se týká i nás hasičů, kdy jedním z našich poslání je rovněž vzdělávání veřejnosti v oblasti ochrany člověka za mimořádných událostí a běžných rizik.
Jaká je podle vás budoucnost vašeho oboru ve světě moderních technologií? Mohl by počet požárů a živelních katastrof při dobré prevenci bez omezování osobních svobod skutečně ubývat?
V moderních technologiích je obrovský potenciál, který nejen že můžeme, ale troufnu si říct, že musíme využít. Naprosto jistě nenastane situace, kdy budeme připraveni na úplně všechny mimořádné situace, neexistuje nulová pravděpodobnost rizika. Žijeme v dynamicky se vyvíjející době. Naše bezpečí ovlivňuje zejména změna klimatu, rozvoj technologií a globální otevřenost světa. Vznikají tak nová rizika, která nás dosud nepotkala a kterým se musíme naučit čelit. Na druhou stranu je potřeba využít obrovský potenciál moderních technologií, zaměřit se nejen na identifikaci nových hrozeb, ale i na zvyšování resilience společnosti v širším kontextu. Nejedná se jen o odolnost složek Integrovaného záchranného systému (IZS), prvků kritické infrastruktury, ale rovněž o odolnost území, včetně aktivního zapojení každého z nás. Vždy však musíme být připraveni i na neočekávané události. Nové moderní technologie nám mohou výrazně pomoci.
Díky počítačovým simulacím můžeme spoustu událostí lépe předvídat, můžeme lépe předvídat i to, jak se bude mimořádná událost dále vyvíjet a s předstihem na ni reagovat. V tomto směru vidím obrovský potenciál ve vzdělávání občanů i odborné veřejnosti. Významnou úlohu v tomto procesu hrají neziskové organizace mající za cíl zvyšování povědomí občanů o bezpečnostních rizicích nebo vzdělávací instituce. Náš kraj má v tomto obrovskou výhodu nejen díky aktivnímu působení České asociace hasičských důstojníků, ale i díky spolupráci HZS MSK s Fakultou bezpečnostního inženýrství VŠB-TU Ostrava. Na druhé straně, pokud se podíváme na prostou hru čísel, je nutno konstatovat, že počet událostí, ke kterým vyjíždíme každoročně stoupá. V posledních letech překračuje 22 tisíc událostí, kde byly vyslány hasičské jednotky v rámci MSK. K dnešnímu dni je to za rok 2020 již bezmála 23 tisíc událostí, a to jsou ještě dva měsíce před námi. Na druhé straně je třeba konstatovat, že se nezvyšuje počet požárů, ani dopravních nehod, každá z těchto kategorií výjezdů zabírá asi 10 % naší výjezdové činnosti. Takže už to zdaleka není pouze o hašení. Naopak hasiči dnes provádějí široké spektrum všech činností s cílem záchrany životů, zdraví a majetku.
Děkuji vám za rozhovor a přeji všechno dobré.
Ředitel HZS MSK Vladimír Vlček
Brigádní generál Ing. Vladimír Vlček, Ph.D. se narodil 7. dubna roku 1961. U profesionálních hasičů je činný od roku 1984, nastoupil nejdříve v Gottwaldově, poté od roku 1985 do roku 1990 působil na Útvaru Sboru požární ochrany města Ostravy, od roku 1990 řídil ostravský hasičský sbor. Poté se přesunul na MV – Hlavní správu sboru požární ochrany jako vrchní požární rada a následně od roku 1995 působil jako zástupce ředitele Hasičského záchranného sboru města Ostravy. Později po vzniku krajů sloužil na stejné funkci v rámci Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, jehož je od prosince 2016 ředitelem. Vladimír Vlček má bohaté zkušenosti se zdoláváním mimořádných událostí nejen v České republice, ale je činný mimo jiné také v rámci Mechanismu Civilní ochrany Evropské Unie i Organizace spojených národů – INSARAG. Podílel se na několika zahraničních misích po velkých katastrofách ve světě, kdy byl například velitelem koordinačního týmu EU po zemětřesení v Japonsku, či velitelem týmu EU nasazeným v Jordánsku v souvislosti s válkou v Sýrii.
Ilustrační foto HZS MSK ČR