Dřevěné konstrukce

1.11.2026redakce

Dřevostavba bez mýtů: rychlost, kvalita a nové možnosti

Jsou dřevostavby rychlé, bezpečné a skutečně kvalitní? Ing. Blanka Nováčková z ADMD v rozhovoru pro estav.tv vyvrací nejčastější mýty, radí s výběrem dodavatele a ukazuje, kam se moderní stavění ze dřeva posouvá.

24.10.2026Asociace dodavatelů montovaných domů, z.s.

WOOD CAMP LIVE 2026: Dřevostavby už nejsou jen rodinné domy. Co bude dál?

Dřevo se stále výrazněji prosazuje v bytových domech, školách, veřejných budovách i vícepodlažních a hybridních konstrukcích. Jaké možnosti dnes nabízí, kde jsou jeho technické limity a co brání jeho širšímu využití v českém stavebnictví? Na tyto otázky se zaměří pátý ročník odborné konference WOOD CAMP LIVE 2026, který se uskuteční 10. a 11. listopadu v pražském Hotelu DUO.

12.10.2026doc. Ing. Petr Fajman, CSc.,, ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Vybrané problémy současných krovů

Recenzovaný V současné době se setkáváme s různými poruchami krovů, které plynou ze špatného návrhu a nepochopení statického působení konstrukce. Návrhy provádí projektanti, kteří mnohdy nejsou statiky a neznají základní typy ani konstrukční principy nutné pro návrh krovu. V minulosti krov stavěli tesaři, podle vžitých pravidel, a navíc měli velké zkušenosti, jak zacházet se dřevem, tak i s konstrukcí.

5.10.2026Ing. Michal Kloiber, Ph.D., Ing. Jiří Kunecký, Ph.D., Hrivnák Jaroslav, Eisler Marek, Růžička Petr

Časová náročnost tradičního opracování dřeva pro opravy dřevěných konstrukcí

Recenzovaný Tradiční opracování dřeva tesáním patří od nepaměti mezi základní dovednosti tesařů. V současné době se většinově využívá strojní opracování, a to nejen při výstavbě dřevostaveb, ale také při opravách dřevěných konstrukcí historických staveb, což je v rozporu s Venice Charter (čl. 27). Udržitelnost tradičních tesařských postupů a technologií lze docílit požadavkem na jejich používání při veřejně přístupných opravách památkově hodnotných staveb. V příspěvku jsou představeny časy potřebné na otesání běžného metru kulatiny při minimálním úběru s ponecháním oblin, dále časy pro ostře hraněné trámy a časy pro ostře hraněné trámy s větším úběrem obliny, obvykle na dvakrát vrubované. Časová náročnost tradičního opracování dřeva tesáním byla ovlivněna různými způsoby skladování (přirozené vysychání a máčení ve vodě), zkušeností tesařů a vlhkostí kulatiny. Naměřená data ukázala statisticky významně (α = 0,95) redukci času opracování při máčení (plavení) dřeva na 66 %. Tyto údaje nebyly doposud v odborné literatuře publikovány. Závěry příspěvku přispějí ke kvalifikované rozvaze, zda a za jakých časových nákladů lze pomocí tesání připravit trámy ke konstrukční sanaci památkově chráněných staveb.

31.8.2026Ing. Silvia Martinkovičová, PhD., Ing. Ján Brodniansky, PhD., Ing. Pavel Vonšovský, Dis., Ing. Jiří Bláha, Ph.D.

Čo ukázalo porovnanie 13 riešených systémov: Riešené krovové systémy, 6. časť

Recenzovaný Záverečný článok série zhŕňa poznatky z porovnania trinástich riešených krovových systémov. Nejde len o súpis historických druhov, ale aj o syntézu ich statického správania, tuhosti, materiálovej hospodárnosti a konštrukčnej zložitosti. Práve takéto porovnanie ukazuje, ktoré riešenia boli účinné, ktoré boli náročné na materiál a kde sa naopak prejavila vysoká konštrukčná racionalita. Zároveň sa potvrdzuje, že tieto poznatky majú význam nielen pre dejiny stavebných konštrukcií, ale aj pre dnešnú diagnostiku a obnovu historických striech.

26.8.2026Ing. Silvia Martinkovičová, PhD., Ing. Ján Brodniansky, PhD., Ing. Pavel Vonšovský, Dis., Ing. Jiří Bláha, Ph.D.

Novodobé väznicové krovy: Riešené krovové systémy, 5. časť

Recenzovaný Piata časť série sa venuje trojici väznicových krovov, ktoré reprezentujú novšie a konštrukčne racionálne riešenia historických strešných sústav. Ide o krov s vyvesenými šikmými stĺpikmi, väznicový krov s dvojitou stojatou stolicou a väznicový krov s ležatou stolicou. Spoločným znakom týchto systémov je snaha účinnejšie podoprieť krokvy, odľahčiť väzné trámy a vytvoriť tuhú, ale zároveň materiálovo primeranú nosnú sústavu.

17.8.2026Ing. Silvia Martinkovičová, PhD., Ing. Ján Brodniansky, PhD., Ing. Pavel Vonšovský, Dis., Ing. Jiří Bláha, Ph.D.

Rankov úsporný krov: Riešené krovové systémy, 4. časť

Recenzovaný Štvrtá časť série sa venuje Rankovým úsporným krovom, ktoré predstavujú dôležitý krok vo vývoji smerom k materiálovo hospodárnym a konštrukčne racionálnym riešeniam. Tri analyzované varianty ukazujú, že aj v rámci jednej konštrukčnej myšlienky možno dosiahnuť odlišné statické správanie, inú skladbu prvkov aj odlišnú mieru hospodárnosti. Zároveň ide o systémy, ktoré sú pre dnešnú diagnostiku zaujímavé tým, že spájajú jednoduchší montážny princíp s pomerne premysleným prenosom síl.

10.8.2026Ing. Silvia Martinkovičová, PhD., Ing. Ján Brodniansky, PhD., Ing. Pavel Vonšovský, Dis., Ing. Jiří Bláha, Ph.D.

Ležatá stolica podľa J. J. Schüblera: Riešené krovové systémy, 3. časť

Recenzovaný Tretia časť série sa venuje skupine konštrukčných systémov, ktoré vychádzajú z popisov Johanna Jacoba Schüblera. Ide o riešenia ležatej stolice s päťbokým prahom, o jej variant s vešiakom a o manzardovú podobu tejto konštrukčnej myšlienky. Tieto krovy sú zaujímavé nielen historicky, ale aj staticky: ukazujú, ako možno pomocou priestorovej skladby prvkov, šikmých podpier a vhodného väzobného usporiadania ovplyvniť prenos zaťaženia, tuhosť strešnej sústavy a využiteľnosť podstrešného priestoru.

1.8.2026Ing. Silvia Martinkovičová, PhD., Ing. Ján Brodniansky, PhD., Ing. Pavel Vonšovský, Dis., Ing. Jiří Bláha, Ph.D.

Od jednoduchej krokvovej sústavy k zložitejším gotickým väzbám: Riešené krovové systémy, 2. časť

Recenzovaný Prvé štyri riešené krovové systémy ukazujú, ako sa historické drevené strešné konštrukcie vyvíjali od jednoduchších krokvových princípov k zložitejším a tuhším sústavám. Na prvý pohľad sa môže zdať, že ide len o menšie obmeny toho istého typu krovu. Pri bližšom pohľade sa však ukazuje, že aj drobná zmena v počte hambálkov, v podopretí krokiev alebo v usporiadaní väzieb mení statické správanie celej konštrukcie. Práve v tom spočíva ich hodnota pre dnešnú diagnostiku a obnovu.

PENNY Česká Lípa s nosnou konstrukcí z CLT panelů

29.7.2026redakce

PENNY sází na dřevo i chytré technologie. Nová prodejna v České Lípě ukazuje budoucnost výstavby retailových staveb

Celodřevěná nosná konstrukce z CLT panelů, fotovoltaická elektrárna, využití odpadního tepla z chladicích zařízení, BIM projektování i inteligentní řízení technologií. Nová prodejna PENNY v České Lípě není zajímavá pouze použitím dřeva, ale představuje komplexní přístup k navrhování energeticky úsporných obchodních budov. Podle společnosti nejde o pilotní projekt, ale o směr, kterým se bude ubírat významná část budoucí výstavby.

27.7.2026Ing. Silvia Martinkovičová, PhD., Ing. Ján Brodniansky, PhD., Ing. Pavel Vonšovský, Dis., Ing. Jiří Bláha, Ph.D.

Historické krovy ako nosný systém: Riešené krovové systémy, 1. časť

Recenzovaný Historický krov býva často vnímaný najmä ako remeselne hodnotná drevená konštrukcia ukrytá pod strechou. V skutočnosti však ide o premyslený nosný systém, ktorého správanie rozhoduje o bezpečnosti, trvácnosti aj možnostiach obnovy celej stavby. Pri pamiatkovej obnove preto nestačí poznať len názov typu krovu alebo jeho dobu vzniku. Rovnako dôležité je porozumieť tomu, ako konštrukcia funguje, ktoré prvky prenášajú zaťaženie a čo sa stane, ak sa ich spolupráca naruší. Úvodný článok série približuje historický krov ako nosný systém, nie iba ako tvarové zastrešenie objektu. Vysvetľuje vzťah medzi typológiou, statickým pôsobením, základnými druhmi zaťaženia a významom krovu pre diagnostiku i obnovu historických stavieb.

20.7.2026redakce

Jak oživit téměř dvě století starou stavbu: Rekonstrukce Žitný mlýn Boršov

Jak citlivě a smysluplně vrátit život industriální památce? Odpověď nabízí rekonstrukce Žitného mlýna v Boršově nad Vltavou od studia mar.s architects. Proměna téměř dvě stě let starého areálu zachovává jeho historickou a průmyslovou identitu a zároveň vytváří kvalitní prostor pro moderní bydlení.

11.7.2026Asociace dodavatelů montovaných domů, z.s.

Statistiky dřevostaveb 2025: Dřevo posílilo i v roce, kdy se stavělo méně

Rok 2025 přinesl českému stavebnictví další zkoušku. Jak ukazují data z Českého statistického úřadu, celkový počet dokončených rodinných domů meziročně klesl, trh zůstal opatrný a nové bydlení se stavělo pomalejším tempem než v předchozích letech. Přesto právě dřevostavby ukázaly velmi zajímavý vývoj. Zatímco celkový trh rodinných domů oslabil, počet dokončených dřevostaveb mírně vzrostl a jejich podíl se vrátil nad hranici 15 %. Zajímavá čísla ale přinesly také bytové a nebytové dřevostavby.

1.7.2026Vlastimil Růžička, redakce

Metodické doporučení pro objasnění rozdílu mezi pergolou a přístřeškem včetně jejich posuzování podle nového stavebního zákona

Česká stavební legislativa prošla v letošním roce asi nejvýraznější proměnou. Novela stavebního zákona by měla zjednodušit povolování staveb, sjednotit procesy a posílit roli obcí v rozvoji vlastního území. Datum 1. července je pro stavebníka i úřad poměrně zásadní, neboť podání žádosti po tomto datu znamená, že záměr bude posuzován již v režimu novelizovaných pravidel. S tím souvisí i aktualizované (6/26) metodické doporučení z dílny stavebního úřadu Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) pro objasnění rozdílu mezi pergolou a přístřeškem včetně jejich posuzování podle nového stavebního zákona.

Radlický dřevák, největší dřevostavbu staví Skanska

23.6.2026redakce

V pražských Radlicích vzniká dosud největší rezidenční dřevostavba v ČR

Komplex D.O.K., který právě roste na bývalém brownfieldu v Radlicích, tvoří trojice bytových domů. Jeden z nich, výstižně nazvaný Dřevák, se brzy stane největší rezidenční dřevostavbou v České republice. Skanska Residential zároveň plánuje do budoucna dřevo více využívat, například ve spojení s železobetonem. „Myslíme si, že budoucnost stavění je ve zdravé kombinaci různých materiálů,“ říká Petr Michálek, generální ředitel Skanska Residential.

22.6.2026doc. Ing. Ján Kanócz, CSc., doc. Ing. Viktória Bajzecerová, Ph.D., Ing. arch. Viktor Karľa, PhD., Ing. Jana Krempaská

Hlavné trendy z oblasti rozvoja a navrhovania drevených konštrukcií

Recenzovaný Drevo ako stavebný materiál prechádza v posledných dvoch dekádach dynamickým rozvojom. Od tradičných konštrukcií rodinných domov sa masívne drevené systémy, ako CLT (crosslaminated timber), glulam či hybridné drevo-betónové a drevo-oceľové konštrukcie, posúvajú do segmentu viacpodlažných budov, mostov a urbanisticky významných projektov. Prehľad tém prezentovaných na svetovej konferencii WCTE 2025 (World Conference on Timber Engineering) jasne ukazuje, že výskum a prax sa dnes sústreďujú na niekoľko kľúčových oblastí: aktualizáciu navrhovacích noriem (Eurokódy), seizmickú a požiarnu odolnosť, hybridné a modulárne systémy, optimalizáciu konštrukcií, digitálne nástroje, ako aj udržateľnosť a cirkulárnu ekonomiku. Cieľom tohto článku je predstaviť hlavné trendy v rozvoji a navrhovaní drevených konštrukcií na základe tematických okruhov konferencie a identifikovať smerovanie, ktorým sa bude drevostaviteľstvo v najbližších rokoch uberať.

15.6.2026prof. Ing. Antonín Lokaj, Ph.D., Ing. David Mikolášek, Ph.D., Ing. Pavel Dobeš, Ph.D., Ing. Marek Johanides, Ph.D.

Vliv lokálního zesílení na únosnost dřevěného nosníku se zářezem

Recenzovaný Příspěvek se zabývá experimentální analýzou vlivu lokálního zesílení na únosnost dřevěného nosníku se zářezem, jehož geometrie není přímo řešena platnými normovými postupy. Zesílení zkušebních vzorků bylo provedeno pomocí vrutů a uhlíkových vláken. Experimentálně zjištěné výsledky byly následně porovnány s analytickým výpočtem. Cílem příspěvku je posoudit vliv navrženého zesílení na únosnost prvku a zhodnotit vhodnost jednotlivých způsobů zesilování z hlediska praktického využití.

12.6.2026Slovenská stavebná vedecko-technická spoločnosť

Timber & Climate Resilience Forum 2026: drevostavby ako súčasť klimaticky odolnej budúcnosti

Drevostavby už dnes nie sú len okrajovou témou vo výstavbe. Stávajú sa súčasťou širšej diskusie o kvalite života, bezpečnosti, energetickej odolnosti a schopnosti budov reagovať na meniace sa klimatické podmienky. Práve týmto témam sa bude venovať medzinárodná konferencia Timber & Climate Resilience Forum 2026, ktorá sa uskutoční 24.–25. septembra 2026 v Terchovej.

8.6.2026redakce dle TZ Central Group

V Praze se připravuje rekordních 157 tisíc bytů!

V Praze se podle aktuálních analýz připravuje rekordních 157 tisíc nových bytů. Přestože projektů určených k výstavbě přibývá, jejich povolování zůstává dlouhodobě pomalé. Na trh se tak dostává méně bytů, než kolik jich metropole potřebuje.

29.5.2026PROMO HALY s. r. o., Ing. Tomáš Peremský

Válka materiálů: Ocel vs. beton vs. dřevo

Každý projekt montované haly začíná stejnou otázkou: z čeho stavět? Ocel, beton a dřevo — tři materiály, tři odlišné filozofie navrhování, tři různé odpovědi na požadavky investora. Ve skutečnosti však nejde o jednoduchou volbu, ve které jeden materiál porazí ostatní. Rozhodnutí vždy závisí na konkrétním účelu stavby, lokalitě, požadavcích na požární bezpečnost, dostupném rozpočtu i na tom, jaký dojem má hala vyvolávat. V tomto článku jsou shrnuty klíčové parametry, které volbu materiálu skutečně určují.