Pro vývoj ceny tepla bude v roce 2025 opět rozhodovat, z jakého paliva se teplo vyrábí.
Vládě zbývá necelý rok do konce funkčního období. Transformaci teplárenství a jeho odchod od uhlí do roku 2030 se sice podařilo nastartovat, řada úkolů však stále nebyla dokončena a čas se rychle krátí. Teplárenské sdružení ČR proto apeluje na nového ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, aby se transformaci teplárenství intenzivně věnoval.
Zahájení, přerušení a ukončení dodávek tepla v období 1. 9. – 31. 5. se odvíjí od průměrných denních teplot venkovního vzduchu a prognózy počasí ČHMÚ. Teplárny začínají s dodávkami tepla, jestliže dva po sobě jdoucí dny klesne průměrná denní teplota pod 13 °C a není očekáván další den vzestup teplot.
Dlouho očekávaná aktualizace Státní energetické koncepce je na světě. MPO ji předložilo do mezirezortního řízení. Staví především na jádru a obnovitelných zdrojích. Jakou roli má hrát teplárenství? I to bude jedním z témat mezinárodní konference Dny teplárenství a energetiky, která se koná koncem dubna v Olomouci.
Topné období roku 2023 bylo s průměrnou teplotou od ledna do května a od září do prosince 6,94 °C třetí nejteplejší od roku 2010. Teplota v topném období byla v roce 2023 o 1 stupeň vyšší, než je dlouhodobý průměr let 2010 až 2022. Podle předběžných dat klesla dodávka tepla meziročně o 6 %, tedy podobně jako klesl počet denostupňů, který určuje klimatickou náročnost období vytápění.
Nový rok přivítal Českou republiku spíše teplejším počasím. To se však záhy změnilo – topná sezona běží na plné obrátky a jen tak neskončí. První letošní událostí, která se teplárenství bezprostředně týká, je vládou odložené jednání o změně zákona, který upravuje pravidla obchodování s emisními povolenkami.
Z odpovědi Rady Energetického regulačního úřadu na žádost o vysvětlení nárůstu regulovaných složek plynu vyplývá, že přesun větší části nákladů provozovatele přepravní soustavy na zákazníky v ČR se projevuje v nárůstu regulované složky ceny plynu cca 10 %. Předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR se domnívá, že k přesunu nákladů provozovatele přepravní soustavy na tuzemské zákazníky není důvod a požádal Radu, aby dodržovala nařízení Evropské komise k sazbám za přepravu plynu.
Energetický regulační úřad zveřejnil návrh cenových rozhodnutí pro elektroenergetiku a plynárenství. Cena rezervované výstupní kapacity v přepravní soustavě se zvyšuje na více než dvojnásobek a nárůst nákladů distribuce plynu pro teplárny přesahuje 40 %. V kombinaci s nárůstem nákladů distribuce elektřiny a nulovou podporou elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla to znamená, že prostor pro případné snížení cen tepla vyrobeného z plynu v příštím roce se zásadně zmenšil. Energetický regulační úřad by měl podrobně vysvětlit, jak k těmto zásadním nárůstům regulovaných cen dospěl. Společnost NET4GAS by neměla přenášet své uvízlé náklady na zákazníky.
Končí třetí nejchladnější topné období posledního desetiletí. Teplárny postupně přestanou topit podle aktuálního počasí po tomto víkendu. Přestože bylo aktuální topné období od září do května meziročně o 2,7 % chladnější, dodávky tepla v teplárnách vlivem úspor u odběratelů meziročně výrazně klesly.
Zdá se, že největší konference v oblasti energetiky – Dny teplárenství a energetiky 2023 – se už trvale zabydlela v Olomouci. Stejně jako v minulých letech ani letos nebude o zajímavá témata nouze. I když se z pohledu běžného uživatele situace stabilizuje, obor musí být stále připraven čelit nové regulaci a přijímat nové výzvy. OZE jsou jednou z nich.
Fakt, že do Evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS) byly zařazeny budovy i pozemní a lodní doprava, je podle Teplárenského sdružení ČR jediná změna systému, která má logiku a lze ji považovat za pozitivní. Pro stabilitu podnikatelského prostředí by však bylo výhodnějším nástrojem zavedení uhlíkové daně,“ říká Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.
Vláda schválila zastropování tržeb výrobců elektřiny. Bohužel však v rozporu s nařízením Rady prodloužila platnost zastropování o půl roku. Bez řádného zdůvodnění také snížila strop pro tržby na výrobu elektřiny z komunálního odpadu na 100 Euro/MWh oproti 180 Euro/MWh se kterým počítá nařízení Rady. Vláda tím poškodí obce a občany, kterým stoupne cena za likvidaci odpadů nebo cena tepla.
Problémy v teplárenství narůstají a ministr Josef Síkela je bohužel neřeší. Navíc zřejmě nemá správné informace o růstu cen tepla, který již brzy dopadne na téměř 4 miliony zákazníků tepláren v České republice. Situaci dále eskalovalo také rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu, který pro příští rok bez jakéhokoliv zdůvodnění zcela zrušil podporu vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla ve výrobnách nad 5 MW. Teplárny také čekají na jasné slovo vlády ohledně příspěvku na teplo a žádají, aby se teplárenstvím zabývala koordinační skupina při Úřadu vlády.
Lidé, kteří doma topí elektřinou nebo plynem, se mají podle novely energetického zákona, kterou včera do meziresortního připomínkového řízení poslalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, dočkat „příspěvku na úsporný tarif“. 4 miliony lidí, kteří využívají teplo ze soustav zásobování teplem, nedostanou nic.
V těchto dnech přichází domácnostem roční vyúčtování spotřeby tepla a teplé vody za rok 2021. Meziročně spotřeba tepla na vytápění a ohřev vody kvůli chladnějšímu počasí a uvolnění pandemických omezení mírně stoupla, optimálně nastavené zálohy na teplo by však měly toto navýšení spotřeby tepla pokrýt.
Teplárenství se potýká s extrémními cenami zemního plynu i povolenek a čas na přípravu a rozjezd dekarbonizačních projektů se rychle krátí. České teplárenství od nové vlády očekává, že velmi rychle nastaví funkční legislativní a ekonomický rámec, v němž bude možné realizovat potřebné investice do dekarbonizace a zajistit cenově přijatelné dodávky tepla pro 4 miliony lidí.
Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny v červnu doporučil dolní komoře Parlamentu České republiky schválit pozměňovací návrh poslance Pustějovského (ANO), který zavádí přechodnou transformační podporu výroby tepla. Pro české teplárny jde o velmi důležitý bod v novelizovaném zákoně o podporovaných zdrojích energie.
Skončilo druhé nejchladnější topné období posledního desetiletí, teplárny topily opět až do konce května. Dodávky tepla v části tepláren však meziročně nestouply, důvodem byl útlum provozu služeb, kulturních a sportovních zařízení po většinu topného období. I přes mimořádnou situaci, vyvolanou covidem, nedošlo k žádnému vážnějšímu přerušení dodávek tepla.
Letošní 26. ročník konference s doprovodnou výstavou Dny teplárenství a energetiky se tradičně uskuteční v Kongresovém, výstavním a společenském centru ALDIS v Hradci Králové, nově v termínu 8.- 9. září 2020. Akci zahájí Karel Havlíček, místopředseda vlády, který bude hovořit o koncepci transformace teplárenství.
Vzhledem k vývoji počasí, kdy se v řadě měst a obcí průměrné denní teploty pohybovaly pod hranicí 13 °C, topily po loňsku i letos teplárny až do konce topného období, které podle vyhlášky končí posledního května. Přitom předloni se přestalo topit dokonce už v polovině dubna. Podle dlouhodobého průměru se s vytápěním končí v polovině května.
Evropská komise představila balík strategických iniciativ v oblasti ochrany životního prostředí, kterou nazvala „Zelená dohoda pro Evropu“. Ihned poté, co tento dokument koncem loňského roku spatřil světlo světa, bylo jasné, že bude jedním z hlavních témat letošní konference Dny teplárenství a energetiky 2020, která se koná 28.–29. dubna 2020 v Kongresovém, výstavním a společenském centru ALDIS v Hradci Králové.
Další zajímavé téma konference Dny teplárenství a energetiky 2020: Nově navrhovaná odpadová legislativa jde podle Ministerstva životního prostředí vstříc cirkulární ekonomice. Zatím však končí téměř polovina komunálního odpadu na skládkách a vše nasvědčuje tomu, že se tento stav v dohledné době nezmění.
Vědci Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne (EPFL) sledovali, jak je to s teplem v tunelech metra. Vytvořili počítačový model, s jehož pomocí mohou přesně určit tepelné poměry v prostředí daného tunelu. Jeho použitím pak spočítali, kolik energie by mohlo Lausanne ušetřit tím, že by budoucí linku metra M3 vybavilo geotermálním systémem rekuperace tepla.
V minulém čísle našeho časopisu vás zaujal článek o rozvoji soustav zásobování teplem v šestém největším francouzském městě Nantes. K vysoké kvalitě životního prostředí v metropoli regionu Pays de la Loire přispívají také rychle expandující soustavy zásobování teplem. Připravili jsme proto pro vás pohled na historii a další vývoj dálkové vytápění v celé Francii.
Vzhledem k vývoji počasí po čtyřech letech opět topí část tepláren až do závěru května, kdy podle vyhlášky definitivně končí topná sezóna. Letos se končí s topením o více než měsíc později než vloni, kdy byla topná sezona mimořádně krátká a teplárny ve většině republiky ukončily vytápění už v polovině dubna.
V důsledku revize evropské legislativy, která zásadně posílila rezervu tržní stability, vyletěly loni ceny povolenek na emise skleníkových plynů dramaticky vzhůru. Jak se s tím vyrovnat a jaká opatření musí udělat stát, aby teplárenství pomohl v transformaci? To budou témata Dnů teplárenství a energetiky v Hradci Králové 24. a 25. dubna 2019.
Emise do ovzduší z tepláren díky masivním investicím do modernizačních opatření za poslední dva roky významně klesly. K největšímu poklesu došlo u emisí prachu, které byly loni oproti roku 2014 nižší o více než třetinu. Podíl energetiky na celkových emisích suspendovaných prachových částic je již nevýznamný a bude dál klesat. Jejich rozhodujícím zdrojem jsou domácí topeniště a doprava.
Rok 2017 může být rokem, který určí, jak bude Evropa dále nakládat s odpady. Evropský parlament totiž v březnu schválil pozici k legislativním návrhům, které mají členské státy posunout k tzv. oběhovému hospodářství. O tom, jaké změny nová legislativa Česku přinese, bude na Dnech teplárenství a energetiky, které se uskuteční 25. – 26. 4. 2017 v Hradci Králové, hovořit Jan Maršák z odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí.
Problematická situace v teplárenství, odpady a jejich energetické využití, dopady klimatické politiky EU a požadavků na snižování emisí, role tepláren na rychle se měnícím trhu s elektřinou nebo péče o stále náročnějšího zákazníka. To jsou jen některá z témat 23. ročníku Dnů teplárenství a energetiky, nejvýznamnější a největší akce v oboru, kterou pořádá Teplárenské sdružení ČR ve dnech 25. a 26. dubna v Hradci Králové.
V současné době se vypouštění rtuti nereguluje, pouze monitoruje. V legislativě EU se ale chystá zásadní změna – ta stanoví limit, který bude platný pravděpodobně od roku 2021. Co přinese? To bude jedna z otázek, na které bude účastníkům blížících se Dnů teplárenství a energetiky (DTE) odpovídat Karel Borovec, vedoucí oddělení provozních měření ve Výzkumném energetickém centru při VŠB – Technické univerzitě Ostrava.
Komplexní komfort dodávky tepla až do bytu, bezpečnost či cenová výhodnost. To jsou jen některé z výhod centrálního zásobování teplem (CZT). „Teplárny by ale měly vnímat také zájmy zákazníka,“ říká místopředseda představenstva Teplárny Otrokovice František Foltýn. Právě odpojování od CZT a péče o zákazníka budou jedním z aktuálních témat, která se budou diskutovat na Dnech teplárenství a energetiky 25. – 26. 4. 2017 v Hradci Králové.
Úspora energií – jedno ze stěžejních témat Dnů teplárenství a energetiky, ale i velký otazník pro bytová družstva. Ta v posledních letech přistupují k odpojování od dálkových zdrojů tepla a budování vlastních kotelen. „Nejsem toho příznivcem a považuji to v dlouhodobém horizontu za epizodní záležitost. V současné době je však situace taková, že mnohé teplárny přestávají být konkurenceschopné a odmítají na to jakkoli reagovat,“ říká Jiří Bárta, předseda Svazu českých a moravských bytových družstev.
Jak velké množství z vyprodukovaných odpadů je možné recyklovat a jak vidí snahu skládkových společností recyklovat odpad, se dozvíte na přednášce Milana Chromíka ze společnosti Veolia Česká republika. Vytěžit jako surovinu, vyrobit a spotřebovat jako produkt, a nakonec vyhodit jako odpad. Tak dnes vypadá koloběh odpadového hospodářství.
Již 22. ročník konference s doprovodnou výstavou Dny teplárenství a energetiky pořádá Teplárenské sdružení České republiky ve dnech 26.–27. dubna 2016 v Kongresovém výstavním a společenském centru Aldis v Hradci Králové. Jaké jsou aktuální problémy v teplárenství a co bude obnášet nová legislativa? Odpovídá Martin Hájek.
Dodavatelé dálkového tepla i letos pokračují ve výměně dožívajících parovodů hospodárnějšími horkovodními či teplovodními rozvody. Teplárny, které jsou členy Teplárenského sdružení ČR, letos vymění nebo zmodernizují ve dvanácti městech za téměř půl miliardy korun přes 18 km tras parních rozvodů. Tedy podobnou délku jako vloni. Ke zrychlení tempa modernizace by mohly přispět prostředky z evropských fondů, jejich čerpání se však opožďuje.
Studie "Dlouhodobá prognóza trhu s hnědým uhlím" zásadním způsobem nadhodnocuje poptávku po hnědém uhlí, snižuje možnou těžbu v některých lokalitách a nerespektuje schválenou Státní energetickou koncepci. MPO navíc jejím zveřejněním mohlo porušit práva společností na ochranu dat poskytovaných v rámci statistických šetření.
ENVI výbor odhlasoval pozici k návrhu směrnice o omezení emisí ze středních spalovacích zdrojů, která by měla pro ČR vážné ekonomické dopady. Návrh do budoucna prakticky vylučuje využití hnědého uhlí v této skupině zdrojů, ale je problematický i pro biomasu nebo bioplyn. Nepřímo tak nahrává dovozu zemního plynu. Europoslanci potěšili Gazprom.
Za necelé dva měsíce se Hradec Králové opět stane centrem středoevropského teplárenství. Bude hostit už 21. ročník největší oborové konference Dny teplárenství a energetiky. Co v současné době hýbe teplárenským trhem? Na to jsme se ptali Ing. Martina Hájka, Ph.D., ředitele Teplárenského sdružení ČR, pořadatele akce.
Teplárny v České republice se chystají na plnění nových emisních limitů odvozených z nejlepších dostupných technik (BAT), které vyžaduje směrnice o průmyslových emisích. Ekologizace většiny z nich bude hotová již do konce příštího roku, tedy se značným předstihem oproti závaznému termínu v roce 2020.
Teplárny mají zájem využít uhlí za limity, chtějí však dopředu znát podmínky, za kterých bude uhlí k dispozici, aby bylo možno zajistit cenově přijatelné dodávky tepla pro průmysl a obyvatelstvo. Představitelé Teplárenského sdružení České republiky o tom chtějí jednat s politickou reprezentací i těžebními společnostmi.
Recenzovaný Při úvahách o odpojení od soustav zásobování teplem a zřízení vlastního zdroje tepla osazeného kotli se běžně uvádějí a porovnávají ekonomické náklady na palivo a spotřebu elektrické energie. Zapomíná se ale na náklady při zřizování nových kotelen a během provozu kotelen na náklady na základě zákony vynucených revizí, kontrol, odborných prohlídek a nutných kvalifikačních předpokladů. Zpravidla vůbec se pak nezvažuje právní odpovědnost nových provozovatelů.
Příští rok se skoro pro čtvrtinu domácností napojených na soustavy zásobování teplem ceny tepla většinou nezmění, nebo bude nárůst zcela minimální. Teplárny, které spalují domácí hnědé uhlí, očekávají cenový růst do 5 %. Díky letošnímu teplému počasí lidé dostanou při vyúčtování záloh zpět vysoké přeplatky.
Tepelná čerpadla se pomalu stávají fenoménem poslední doby. Alespoň fenoménem na poli vytápění a ohřevu teplé užitkové vody. Firmy, zabývající se prodejem a instalací těchto systémů, doslova šokují ve svých reklamách a nabídkách finanční výhodností a nízkými provozními náklady. Obyčejný člověk potom neví, zda má či nemá těmto informacím věřit.
Dodavatelé dálkového tepla nahrazují dožívající parovody hospodárnějšími horkovodními či teplovodními rozvody. Teplárny, které jsou členy Teplárenského sdružení ČR, letos vymění v 10 městech téměř 18,5 km parních rozvodů. Tento trend by se měl s podporou z evropských i domácích fondů v dalších letech ještě urychlit.
Aktuální průzkum Teplárenského sdružení ČR potvrdil odhadovaný pohyb ceny tepla v roce 2014. Pro devět z deseti domácností se cena tepla zvýšila o méně než 3 %. Vyšší meziroční nárůst zaznamenaly většinou teplárny s relativně nejnižší cenou. Pro téměř čtvrt milionu domácností cena tepla naopak dokonce klesla.
Recenzovaný Z šetření a zveřejněných výstupů "Nezávislé komise vlády pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu" (vedené Prof. Pačesem), vyplývá, že jak ve střednědobém, tak dlouhodobém horizontu prognózy dojde k ohrožení dálkového zásobování teplem v důsledku nedostatku hnědého uhlí pro většinu teplárenských zdrojů u nás.
Teplárenské sdružení České republiky vyhodnotilo údaje svých členů ohledně nárůstu cen dálkového tepla v roce 2008. Podle odhadu členů Sdružení domácnosti v České republice příští rok zaplatí v průměru za dálkové teplo o 10,25 % více než letos. To představuje nárůst ze 400 na 441 Kč za 1 GJ (gigajoule) dodaného tepla pro vytápění nebo ohřev vody.