Prognóza trhu s hnědým uhlím se míjí s realitou
Studie "Dlouhodobá prognóza trhu s hnědým uhlím" zásadním způsobem nadhodnocuje poptávku po hnědém uhlí, snižuje možnou těžbu v některých lokalitách a nerespektuje schválenou Státní energetickou koncepci. MPO navíc jejím zveřejněním mohlo porušit práva společností na ochranu dat poskytovaných v rámci statistických šetření.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen MPO) zveřejnilo studii „DLOUHODOBÁ PROGNÓZA TRHU S HNĚDÝM UHLÍM“, která bude podle tiskové zprávy ministerstva: „… jako výraz souboru názorů účastníků trhu jedním z podkladových dokumentů MPO k Analýze potřeb uhlí pro teplárny a energetiku ČR.“
Nejedná se v žádném případě o soubor názorů účastníků trhu, ale výhradně o názor zpracovatele studie
S tímto tvrzením stejně jako s řadou dalších informací uvedených ve studii Teplárenské sdružení ČR nesouhlasí. Nejedná se v žádném případě o soubor názorů účastníků trhu, ale výhradně o názor zpracovatele studie. Zveřejněním dat za rok 2013 mohla být porušena práva dotyčných subjektů na ochranu dat, která od nich získává MPO v rámci pravidelných statistických šetření. Pokud by se toto podezření potvrdilo, byla by zásadním způsobem narušena důvěra v odpovědný výkon pravomocí MPO.
Způsob prezentace prognózy trhu ze strany MPO považuje Teplárenské sdružení ČR za zcela nestandardní. Nejenže s dotčenými subjekty nebo alespoň s jejich sdružením neprovedlo odbornou oponenturu studie před jejím zveřejněním, ale navíc sděluje, že k ní má samo blíže nespecifikované výhrady. Je třeba prošetřit, kdo toto dílo, které zjevně není bez vad a nedodělků, vůbec převzal.
Studie předpokládá do roku 2020 deficit uhlí, ale zároveň uvádí, že nedostatek uhlí nehrozí
„V roce 2020 počítá studie i při úplném zrušení územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí s deficitem v řádu pěti milionů tun uhlí. Tato informace je v zásadním rozporu s informacemi z trhu. Podle interního šetření má většina členů TSČR do roku 2020 dodávky hnědého uhlí smluvně zajištěné a zásadní nedostatek hnědého uhlí nehrozí,“ řekl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. Paradoxně sami zpracovatelé studie tento závěr slovně potvrzují, když uvádí, že: „V krátkodobém horizontu do roku 2020 nehrozí nedostatek hnědého uhlí.“
Pokud by skutečně uváděný deficit na trhu v roce 2020 vznikl, pak by byl do dalších let nutně eliminován jednoduše proto, že nikdo nebude udržovat v provozuschopném stavu zcela nevyužitou elektrárnu bez perspektivy dodávek paliva. Současně informace o disponibilních zásobách a výši ročních těžeb jsou v rozporu s informacemi na trhu a jinými studiemi a je proto nezbytné i zde ověřit správnost výstupů, které ovlivňují celkovou bilanci jak celkových, tak i ročních potřeb hnědého uhlí.
Prognóza trhu jde ve svých předpokladech za rámec schválené Státní energetické koncepce v oblasti výhledu provozu zdrojů a vůbec neřeší přednostní využití uhlí pro vysokoúčinnou kogeneraci, tzn. pro teplárenství. Například základní projekce potřeb hnědého uhlí počítá s životností rekonstruované elektrárny Počerady se spotřebou 5 milionů tun hnědého uhlí ročně až do roku 2050 a tím v podstatě s využitím většiny disponibilních zásob v lomu Vršany pro kondenzační výrobu elektřiny (str. 45).
Další pasáž ve studii potvrzuje obavy, jak bude uhlí za limity na ČSA vlastně využito. Citujeme:
„O hnědé uhlí za limity bude mít největší zájem Elektrárna Chvaletice, která plánuje životnost do roku 2040. Pokud bude k dispozici hnědé uhlí z ČSA (za limity), bude o něj mít zájem, přestože uvedla možnost brát po roce 2025 hnědé uhlí z Vršan, díky čemuž se bilance Vršan v letech 2025 až 2040 stala schodkovou.“ (str. 54)
V jednom ohledu lze nicméně se závěry studie souhlasit. Z prezentovaných dat ohledně tříděného hnědého uhlí celkem jednoznačně vyplývá, že v případě zachování limitů těžby uhlí vznikne na trhu již v horizontu roku 2020 rychle rostoucí nedostatek tříděného hnědého uhlí.
Považujeme za nezodpovědné rozjíždět v rámci OPŽP program zaměřený na dotace domácích kotlů na hnědé uhlí
Před rozhodnutím vlády o limitech těžby hnědého uhlí tudíž považujeme za nezodpovědné rozjíždět v rámci OPŽP program zaměřený na dotace domácích kotlů na hnědé uhlí. Ministerstvo životního prostředí by tak nechtěně mohlo vlákat tisíce domácností do pasti zmařené investice a samo se vystavit sankcím ze strany Evropské komise, pokud by se vláda rozhodla ekologické limity těžby hnědého uhlí zachovat.