Evropská strategie oběhového hospodářství: konec skládkování, odpad se musí přeměnit na zdroj
Rok 2017 může být rokem, který určí, jak bude Evropa dále nakládat s odpady. Evropský parlament totiž v březnu schválil pozici k legislativním návrhům, které mají členské státy posunout k tzv. oběhovému hospodářství. O tom, jaké změny nová legislativa Česku přinese, bude na Dnech teplárenství a energetiky, které se uskuteční 25. – 26. 4. 2017 v Hradci Králové, hovořit Jan Maršák z odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí.
Co všechno tedy novely evropských předpisů mění?
Legislativní návrhy, které jsou součástí balíčku, mění šest různých směrnic z oblasti odpadů, obalů a výrobků s ukončenou životností. Evropská komise chce ovšem v novém balíčku vymezit i širší kontext oběhového hospodářství – v doprovodném Sdělení se proto zaměřila na výrobní fázi, design výrobků, opravitelnost výrobků, spotřební fázi, zelené veřejné zakázky, odpadové hospodářství, trh s druhotnými surovinami, prioritní oblasti (plasty, potravinový odpad, stavební a demoliční odpad, kritické suroviny, biomasa a bioprodukty), inovace a investice, monitoring oběhového hospodářství a indikátory.
Změny evropských předpisů zpřísňují podmínky pro skládkování odpadů. Jaké budou mít podle odhadů pozitivní dopady?
Ministerstvo životního prostředí oběhové hospodářství jednoznačně podporuje. Podle odhadů může posilování oběhového hospodářství přinést v České republice přes 40 000 nových pracovních míst. Jde o to nasměrovat odpadové hospodářství od prostého skládkování k přeměně odpadů na zdroje, předcházet vzniku odpadů a začít odpady více materiálově a energeticky využívat.
Hlavní okruhy změn
- Definicezákladních pojmů v oblasti odpadového hospodářství
- Zvyšování cílů pro recyklaci komunálních odpadů, obalových odpadů, nový cíl pro redukci skládkování.
- 60 – 65% pro roky 2025, 2030 – recyklace komunálních odpadů.
- 65 – 70% pro roky 2025, 2030 – recyklace obalových odpadů (nové vyšší cíle pro jednotlivé materiály – vč. hliníku).
- 10% z produkce komunálních odpadů skládkováno.
- Stanovení minimálních požadavků na rozšířenou odpovědnost výrobců (extended producer responsibility - EPR).
- Harmonizace výpočtových metod.
- Stanovení měřícího bodu pro recyklaci odpadů a obalů.
- Harmonizace požadavků na vedlejší produkty a stanovení konce odpadu.
- Zavedení systému „včasného varování“.
- Zavedení registru nebezpečných odpadů.
- Zavedení separovaného sběru bioodpadů.
- Posílení prevence vzniku odpadů.
V ČR se energeticky využívá asi jen 10 % odpadů. Jaký má tato oblast potenciál pro rozvoj?
Ministerstvo životního prostředí vidí v oblasti energetického využití komunálních odpadů potenciál rozvoje. Podle prognózy nakládání s komunálními odpady do roku 2024 se předpokládá nárůst energetického využití komunálních odpadů na úroveň odpovídající přibližně průměru EU. „Mix“ nakládání s komunálními odpady by v roce 2024 měl v ČR přibližně vypadat: 60 % recyklace – 28 % energetické využití – 12 % skládkování.
Rovněž předpokládané schválení evropského závazného cíle pro omezení skládkování komunálních odpadů ve směrnici o skládkování odpadů může znamenat další impuls pro rozvoj energetického využití odpadů, neboť se dá přepokládat, že ne všechen odpad, který nebude možné skládkovat, se přesune do recyklace. Důležité je rovněž uvést, že ani podle Evropské komise není v EU nadbytek kapacit pro energetické využití komunálních odpadů a Evropská komise ve svém posledním Sdělení k energetickému využití odpadů uvádí, že nedostatek kapacit energetického využití odpadů znamená závislost zemí na skládkování. Nicméně je nutné uvést, že EK nemá rozvoj energetického využití odpadů jako prioritu, a to se promítá do ochoty k financování projektů v této oblasti.
Budou jednotlivé cíle reflektovat rozdíly mezi jednotlivými státy?
Je předpoklad, že směrnice o odpadech a směrnice o skládkách odpadů budou obsahovat možnost prodloužení lhůty pro dosažení stanovených cílů pro některé státy. O nastavení výjimek se vedou diskuse mezi členskými zeměmi a bude to jedna z klíčových otázek pro posun celého balíčku.
V jakých oblastech může být pro Česko problematické splnit své závazky?
Pokud nebudou realizovány kroky, které navrhuje ministerstvo životního prostředí v rámci nového zákona o odpadech a v rámci nového Plánu odpadového hospodářství, pak může být ohroženo plnění nových recyklačních cílů pro komunální odpad a rovněž i plnění nového cíle pro redukci skládkování komunálního odpadu.
Jak je na tom nyní ČR s recyklací odpadu v porovnání s ostatními zeměmi EU?
V České republice je míra recyklace komunálních odpadů na úrovni 36 %, což je pod průměrem EU. Vzhledem k návrhu na zvyšování cílů recyklace komunálních odpadů v budoucích letech (2025, 2030), bude nutné recyklaci zlepšit, a to zejména přesunutím recyklovatelných odpadů ze skládek.
Jedním z požadavků, které vzešly z loňských Dnů teplárenství a energetiky, je právě nutnost zákona o odpadech, který by měl nastavit základní legislativní podmínky pro postupné omezování skládkování a zvyšování využívání odpadu včetně energetického využití při respektování hierarchie nakládání s odpadem a nastavení efektivní výše poplatků za směsný komunální odpad. V jaké fázi je příprava novely zákona o odpadech nyní?
Pro Ministerstvo životního prostředí je omezení skládkování komunálních odpadů a snížení množství směsného komunálního odpadu prioritní. V rámci naplňování těchto priorit se podařilo upravit legislativu odpadového hospodářství již v roce 2014. V novele zákona o odpadech z tohoto roku bylo stanoveno, že od roku 2024 bude v ČR zakázáno skládkovat využitelné, recyklovatelné a směsné komunální odpady. Jednalo se o průlomovou změnu, která dává jasný horizont pro omezování skládkování v České republice. Na to navázala novela zákona z roku 2015, která stanovila povinnost třídit rovněž bioodpady a kovy. Oblast bioodpadů je nutné do budoucna dále intenzivně řešit. V roce 2014 se podařilo MŽP přijmout nový Plán odpadového hospodářství 2015 - 2024, který rovněž stanovuje jako strategický cíl omezení skládkování odpadů, které MŽP vnímá jako plýtvání surovinami a nejméně vhodný způsob nakládání s odpady.
Na výše uvedené kroky má navázat zcela nový zákon o odpadech, který bude mimo jiné obsahovat i progresivní růst poplatků za skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů. Toto doporučuje opakovaně ČR rovněž Evropská komise. V posledních zprávách pro Českou republiku Evropská komise uvádí, že nízká míra poplatku za skládkování nepodporuje hierarchii nakládání s odpady a umožňuje vysokou míru skládkování komunálních odpadů.
Nový zákon o odpadech prošel v roce 2016 velmi rozsáhlým připomínkovým řízením a byl předložen do Legislativní rady vlády, kde byl opakovaně projednáván. Vzhledem k času, který v současnosti schází do voleb do Poslanecké sněmovny, bylo rozhodnuto ho dále neposunout v legislativním procesu, ale dopracovat ho a připravit pro novou vládu.
Více na
DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY
Kdy: út 25.4. – st 26.4. 2017
Pořadatel: Teplárenské sdružení ČR
Kde: Kongresové, výstavní a společenské centrum ALDIS, Hradec Králové
23. ročník nejvýznamnější a největší konference v oboru v České republice, kterou pořádá Teplárenské sdružení ČR, představí novinky, inovace a zajímavá témata v kontextu aktuálních změn. Dny teplárenství a energetiky jsou odborným fórem pro zástupce tepláren, technologických firem, bytových družstev i představitelů měst a obcí. Dvoudenní konference vytváří platformu pro diskuzi významných odborníků, VIP osobností z oboru energetiky, teplárenství i dalších klíčových oblastí hospodářství a zástupců z ministerstev, asociací či vysokých škol. Kromě několika desítek odborných přednášek je součástí akce také doprovodná výstava.
Více na: www.dnytepen.cz
Zájmové sdružení právnických osob, jejichž činnost souvisí s problematikou výroby, rozvodu a spotřeby tepla, výrobou a montáží technologií pro teplárenství a projektování zařízení pro zásobování teplem. Členové Teplárenského sdružení ČR vyrábějí více než ...