Politika ochrany klimatu v ČR nám dá víc než antifosilní zákon

„Politika ochrany klimatu přináší řadu pozitivních a ambiciózních cílů, ať jsou jimi snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení kvality ovzduší, výzvy v oblasti nových čistých technologií, posílení naší konkurenceschopnosti nebo snížení energetické náročnosti, která je v ČR stále jednou z nejvyšších v rámci zemí EU i OECD. POK mimo jiné také přispěje ke snížení naší závislosti na dovážených fosilních palivech,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

„Podle národní inventarizace emisí skleníkových plynů vypustila ČR v roce 2015 do atmosféry téměř 128 milionů tun emisí skleníkových plynů. Oproti roku 2013 došlo k nárůstu emisí skleníkových plynů o 1,3 milionu tun, tedy přibližně o 1 %, což je především důsledkem příznivého ekonomického vývoje. Oproti roku 1990 se emise snížily již od více než 35 %. Redukce emisí má podle POK pokračovat svižným tempem, s výhledem do roku 2020 mají emise skleníkových plynů klesnout o minimálně 32 milionů tun v porovnání s rokem 2005, to znamená zhruba snížení o 20 %. Do roku 2030 má dojít k poklesu o 44 milionů tun, tedy o téměř 30 %. V porovnání s emisemi skleníkových plynů v roce 1990 je to pak snížení až o 48 %, takže s přehledem naplníme naše závazky vůči EU snížit emise oproti roku 1990 nejméně o 40 % do roku 2030,“ představuje novou státní strategii ochrany klimatu ministr Brabec.

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s dalšími rezorty v Politice ochrany klimatu ČR definuje zásadní opatření s největším potenciálem pro snižování emisí skleníkových plynů v jednotlivých odvětvích ekonomiky jako je energetika, konečná spotřeba energie, průmysl, doprava, zemědělství a lesnictví či odpadové hospodářství až do roku 2030.

„V energetice bude POK znamenat podporu dalšího rozvoje využití obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti, včetně chytrých opatření v obcích a městech, jakým je mj. rozvoj elektromobility a chytrých technologií. Dotace do snižování konečné spotřeby energie v podobě opatření směřující k odstranění bariér a motivaci k energetickým úsporám v budovách (patří k nim úspěšný program Nová zelená úsporám) i průmyslu půjdou dál z národních i evropských zdrojů. V oblasti dopravy bude stát zvýhodňovat alternativní nízkoemisní pohony i cyklistiku a s nimi související infrastrukturu. Snižování emisí se bude týkat i nákladní dopravy, např. jejím částečným přesunem ze silnic na železnice. Zemědělství by se mělo na snižování emisí podílet vyšší měrou, a to využíváním obnovitelných zdrojů, snižováním používání hnojiv a další podporou bioplynových stanic. Důležitou roli v tahu proti skleníkovým plynům bude nadále hrát zalesňování a ekologické zemědělství. V oblasti odpadů půjde především o efektivní naplňování Plánu odpadového hospodářství ČR, respektive jím daného zvyšování míry recyklace a využití druhotných surovin,“ vyjmenovává příklady opatření v POK ministr Brabec. Politika ochrany klimatu v ČR navrhuje také bonifikaci energeticky šetrných výrobků, služeb a stavebních prací prostřednictvím veřejných zakázek. A obsahuje i opatření k posílení klimatických aktivit v rámci mezinárodní rozvojové spolupráce.

Realizace jednotlivých opatření navržených POK v kombinaci s opatřeními formulovanými ve Střednědobé strategii zlepšení kvality ovzduší v České republice (do roku 2020) a Národním programu snižování emisí v ČR) se příznivě odrazí na celkovém snížení emisí skleníkových plynů i imisního zatížení ohrožujícího zdraví obyvatel.

V programovém období 2014–2020 představují klíčový zdroj financování POK Evropské strukturální a investiční fondy, z nichž bylo na opatření související se změnou klimatu vyčleněno více než 20 % z celkové alokace. Dalším významným zdrojem financí ke snižování emisí skleníkových plynů z průmyslu zůstane i po roce 2020 systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a přinese další modernizaci energetiky i technologické inovace. POK rovněž navrhuje zvážit zavedení uhlíkové daně pro sektory, které nespadají do systému EU ETS. Nejprve ale bude nutné provést analýzu dopadů a teprve na jejím základě posoudit možnost zavedení tohoto opatření. Realizace jednotlivých opatření POK budou pravidelně po pěti letech vyhodnocována a samotná POK projde do roku 2023 aktualizací. Přijetí Politiky ochrany klimatu v ČR je rozpočtově neutrální a realizace jednotlivých úkolů bude záviset na aktuálních možnostech státního rozpočtu České republiky.

Politika ochrany klimatu nahrazuje třináct let starý Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice. Koresponduje se Státní politikou životního prostředí a úzce navazuje na Státní energetickou koncepci, která byla klíčovým vstupem pro její zpracování. Zároveň doplňuje vládou schválenou Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, ta se zaměřuje na problematiku adaptace na změnu klimatu.

Dokument Politika ochrany klimatu v ČR najdete zde: Politika ochrany klimatu_MŽP.pdf