Retrospektiva proměn staveb ze dřeva

Tradiční konference dřevařů, projektantů, architektů, výzkumníků, investorů a výrobců byla v letošním roce důvodem k ohlédnutí i oslavě. Nesměli chybět zakladatelé úspěšné akce, švýcarští kolegové, které oslovil absolvent VOŠ Volyně a Vysoké školy v Rosenheimu Dipl. Ing. Gottfried Zelenka. Společně s ním pak do Volyně přijížděli profesor Thomas Rohner, Dipl. Ing. Hermann Blumer, Dipl. Ing. Heinz Jucker a Dipl. Ing. Bernhard Gasser. V úvodním slovu všem poděkoval ředitel VOŠ Volyně RNDr. Jiří Homolka, představil další významné hosty a ocenil přesah konference, díky němuž lze v zahraničí získat řadu podnětných a inspirativních materiálů pro tvůrčí práci i pobyty studentů, výzkumníků i lidí z praxe.

Dvacátý ročník konference probíhal podle osvědčeného scénáře, výjimečný byl sváteční atmosférou a vyšší účastí zástupců firem a podnikatelských subjektů. Přilákalo je téma nedostatek kvalitních absolventů technických škol: „Bylo by vhodné společnými silami apelovat prostřednictvím profesních organizací na kompetentní orgány, aby začaly vytvářet síť škol, která bude korespondovat s požadavky trhu práce. Vytvořili jsme dokument pracovně nazvaný Memorandum za vzdělávání korespondující s požadavky trhu práce jako reakci na vzniklou situaci. Rádi bychom jej distribuovali prostřednictvím profesních organizací, aby vyjednávací pozice s příslušnými orgány byla co nejsilnější,“ uvedl ve svém příspěvku Jiří Homolka.

Také akademici měli na konferenci své četné zástupce. V jejich zájmu je efektivní otevření spolupráce s firmami a uvádění výsledků výzkumu do praxe. V letošním roce se ve Volyni sešla opravdu silná sestava: profesor Jozef Štefko, člen Akreditační komise Ministerstva školství, vědy, výzkumu a sportu Slovenské republiky, děkan Fakulty umění Technické univerzity v Košicích docent Ján Kanócz či děkan lesnické a dřevařské fakulty ČZU v Praze profesor Marek Turčáni. Nelze nevzpomenout také docenta Radomíra Klvače děkana lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně či profesora Miloslava Novotného proděkana stavební fakulty VUT v Brně. Mimořádně vzácné osoby, které ke konferenci ve Volyni již neodmyslitelně patří, jsou také profesor Unto Siikanen z Univerzity v Tampere a jeho kolega architekt Mikko Viljakainen. A přirozeně i celá řada dalších neméně významných osobností z oboru. Jednou z nejdůležitějších akcí pro akademický svět byla prezentace tematického čísla impaktovaného časopisu Wood Research vydávaného pod hlavičkou Výzkumného ústavu papírenství a celulózy v Bratislavě s možností zařadit sem své prezentované příspěvky.

Letošní ročník zaznamenal také vyšší počet zájemců a ubytovací kapacity města i areálu školy byly zcela naplněny. „Na konferenci máme vždy zamluveny všechny hotely a penziony ve městě, ve švech praská i náš školní internát,“ podotýká Ing. Petr Červený, zástupce ředitele volyňské školy. V případě dvacátého ročníku konference nestačila kapacita ani pro vystavující firmy a některé z nich musel organizátor odmítnout. Představili se zde odborníci z výrobní, projekční a akademické sféry z Kanady, Finska, Německa, Velké Británie, Rakouska, Slovenska, Švýcarska, Polska a České republiky. V přednáškovém centru v suterénu proběhl workshop UCEEB s názvem Tepelně vlhkostní problémy obvodových konstrukcí s dřevěnými prvky, kde referoval o svých zkušenostech tým profesora Jana Tywoniaka. V letošním roce nabídli pořadatelé konference celkem 39 přednášek v hlavním sále, další přednášky a diskuse probíhaly v rámci workshopu v suterénu a v aule školy. Návštěvnici si mohli prohlédnout prvotřídní CNC technologii Hundegger K2i pro výrobu dřevěných konstrukcí ve vzdělávacím středisku školy a nový kompatibilní stroj pro nábytkáře v dílnách s nejmodernějším strojním vybavením CNC strojů pro výuku dřevozpracujících oborů. Součástí prohlídky byly také tematické výstavy věnované architektuře a designu. Dvoudenní akce se zúčastnilo okolo 700 návštěvníků.

Navrhování dřevěných konstrukcí

Aktuální problematika navrhování dřevěných konstrukcí bývá součástí každé volyňské akce. Tradičně ji shrnul ve své přednášce doc. Ing. Petr Kuklík, CSc. (ČVUT Praha, UCEEB). Připomněl hlavní cíle Evropské komise, která si klade za cíl více podporovat výzkum nových materiálů a konstrukčních systémů pro stavebnictví se specifickým zaměřením na udržitelnou výstavbu v součinnosti s programem čtvrté průmyslové revoluce Industry 4.0.: „V oblasti stavebnictví Evropská komise nejvíce podporuje Lean construction, což je způsob, jak organizovat výrobní procesy, aby se minimalizovalo plýtvání materiálu, času a úsilí lidí, s cílem vytvářet maximální možnou hodnotu,“ uvedl docent Kuklík a ukázal průzkumy, kde se uvádí, že stavební dělníci stráví až 30 % svého pracovního času čekáním na to, až někdo jiný dokončí svou práci. Řízení stavebních procesů se výrazně prodražují a jsou naprosto neefektivní. Jako velkou šanci pro český průmysl označil prefabrikované dřevostavby a popularitu certifikace řetězec dřeva, jež dokládají prospěšnou spolupráci lesnictví, dřevozpracujícího průmyslu a stavebnictví. Multidisciplinární přístup k řešení problémů ve stavebnictví je podle slov Petra Kuklíka naprostou nutností. Zmínil také rychlý vývoj pokročilých materiálů, kompozitů a optimální kombinace ve stavbách: dřevo s betonem, zdivem, ocelí a sklem s cílem co nejlépe využít vlastnosti každého z těchto materiálů, přičemž železobetonové skelety s dřevěnými obvodovými plášti či kompozitní dřevobetonové stropy jako téma hodné největší pozornosti. Významné změny nás čekají také v evropských normách, které se připravují v rámci procesu 2. generace Eurokódů. „Normy pro navrhování stavebních konstrukcí budou postupně přepracovány a rozšířeny na základě nových vědeckých poznatků. Velkým posunem v přístupu univerzit a výzkumných ústavů k technické normalizaci je potom přijetí názoru, že technické normy jsou přenosem vědy do praktických metodických postupů,“ uvedl ve své přednášce.

Požární bezpečnost dřevostaveb

V oblasti požární bezpečnosti se nejvíce hovořilo o nedorozuměních, která vznikají špatným výkladem požárních norem. Jako příklad lze uvést třídění konstrukcí podle druhů konstrukčních částí, které západní Evropa nezná. „Jsme-li platným členem EU, mělo by se toto třídění odstranit,“ zaznělo sálem unisono. Problémem je i výška dřevostaveb, kterou se nám sice podařilo zvýšit z 9 na 12 metrů, ale většina zemí západní Evropy omezení výšky dřevostaveb nepoužívá a jako požadavek uvádí dobu požární odolnosti stanovenou v normách požární bezpečnosti. Jako největší handicap pro dřevostavby pak označili diskutující požadované odstupové vzdálenosti, které jsou podle zkušeností praktiků až dvojnásobné oproti provedeným zkouškám: „V době, kdy se velikosti parcel z cenových důvodů snižují, je to pro dřevostavby velice omezující. Této problematice musíme v blízké budoucnosti věnovat zvýšenou pozornost,“ zmínil ve svém příspěvku docent Kuklík. Problémem je podle jeho slov i to, že velmi často dochází k nesprávnému výkladu, co je to otevřená a co uzavřená požární plocha a co vlastně spadá do oblasti požární odolnost dřevostaveb. „Provádíme různé zkoušky na objektech dřevostaveb při skutečném požáru. Přitom logicky zjišťujeme, že s rozvojem požáru velmi zásadně souvisí přísun kyslíku. Pakliže například u dřevostavby použijeme protipožární okno, které za požáru nepraskne, tak i při otevřených dveřích není výsledek třicetiminutového požáru tolik fatální. Vývoj protipožární skel je po útoku na dvojčata v New Yorku zvláště aktuální, protože rychlost šíření požáru u těchto dvou objektů velmi úzce souvisela s tím, jak po jejich obvodě praskala okna,“ dodává Kuklík.

Dobré příklady z domova i zahraničí

Také dobré příklady ze zahraničí jsou častým námětem diskusí. Retrospekce ukázala, jakou cestu urazila Česká republika v oblasti dřevěných konstrukcí. V některých případech lze již stavby hravě srovnat se světovou špičkou. Zmínil se o tom ve své přednášce i profesor Josef Chybík z brněnské fakulty architektury VUT, který představovat dřevěné stavby na výstavě EXPO 2015 v Milánu. Uvedené příklady byly dokladem toho, že dřevo je skutečně perspektivním stavebním materiálem pro stavby všeho druhu: „Technický pokrok umožnil realizovat ideje architektů, které by ještě v nedávné minulosti nebyly reálné. Spolu s výstavními budovami se dřevo použilo i na objekty obslužné, které zajišťovaly komplexní zázemí výstavního areálu,“ uvedl profesor Chybík a jako ukázku budoucnosti stavebnictví zvolil dominantní motiv výstavy: Strom života konstruovaný z dřevěných lamelových prvků. Také v následných prezentacích se objevilo mnoho českých unikátů. Za všechny snad stavba s názvem Stezka v oblacích, která skutečně bere dech. Představili ji zástupci společnosti TAROS NOVA. Nachází se na Dolní Moravě pod Kralickým Sněžníkem v nadmořské výšce 1116 metrů nad mořem a nemá ve střední Evropě obdoby. Vypíná se do výšky 58,5 metru nad okolním svažitým terénem. Architektonický návrh pochází z dílny architekta Zdeňka Fránka. Zvláště zajímavý je popis statického řešení, od něhož se pak odvíjely další projektové práce i samotný průběh realizace. Problémem byl samozřejmě daný terén a extrémní zatížení...

Společné multidisciplinární postupy

Také v letošním roce se v hojném počtu dostavili zástupci Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) při ČVUT Praha. Profesor Jan Tywoniak prezentoval ve své přednášce práci svého týmu, který pracoval na systémovém řešení plně prefabrikovaného lehkého obvodového pláště panelového typu envilop. Výsledkem vývojových prací je mimo jiné alternativní řešení náhrady tradičních lehkých obvodových plášťů pomocí předvěšeného panelového systému využívajícího moderních dřevěných prvků. Jedná se o systémové řešení plně prefabrikovaného lehkého obvodového pláště panelového typu s chráněným označením envilop přednostně využívajícího přírodně obnovitelné materiály. Příspěvek shrnul poznatky z experimentálního ověřování a komentoval experimentální instalaci a připravované pilotní projekty. V aule školy pak Jan Tywoniak vedl workshop na téma Tepelně vlhkostní problémy obvodových konstrukcí s dřevěnými prvky. Aktivní byl také tým docenta Petra Kuklíka, který se věnoval převážně navrhování dřevěných konstrukcí a novým způsobům monitorování dřevných konstrukcí. Pozadu samozřejmě nezůstávaly ani další výše jmenované fakulty. Zástupci brněnské VUT a výzkumného střediska AdMas popisovali výzkum stavebně fyzikálních vlastností konstrukcí dřevostaveb. V rámci ústavu pozemního stavitelství zde vzniklo několik specializovaných laboratoří věnujících se studiu tepelně vlhkostních procesů, fyzikálně mechanickým vlastnostem, full a semi – scale experimentům. VŠB TU Ostrava se rovněž aktivně zapojuje do společných projektů a nabízí rozšíření o problematiku specifickou pro Moravskoslezský region (stavby na poddolovaném území, zahlazování důsledků báňské a průmyslové činnosti, výrobu a zpracování stavebních hmot, dopravní, podzemní a geotechnické stavby apod.). Spolupracují kromě jiných i s bratislavskou stavební fakultou. Ve Volyni ji zastupoval docent Jaroslav Sandanus, který představil perspektivy dřevěných konstrukcí na Slovensku, konkrétní realizace (např. Katedrála sv. Martina v Bratislave) a prezentoval výsledky výzkumu „krizem lepeneho dreva“ (česky křížem lepené dřevo, německy BSP – BrettSPerrholz, anglicky CLT – Cross Laminated Timber, obchodný název v některých státech X-LAM).

Celkově byla konference opět velmi kladně hodnocena. Účastníci ocenili její retrospektivní charakter, kde bylo vidět, kam se dřevostavby za dvacet let posunuly a jakou mají budoucnost. Jako výzva se jeví práce s novými materiály a kompozity, včetně nejrůznějších kombinací stavebních materiálů a hmot. Ke dvacátému ročníku mezinárodní konference Dřevostavby 2016 ve Volyni patřila také slavnostní nálada a přátelská setkání u dobrého jídla a pití. Je patrné, že renomé akce už dávno přesáhlo hranice republiky a míří k dalším metám. Jistě překvapí i ročník jedenadvacátý.