Příspěvek popisuje po dobu 16 let měřeného, horizontálně lany – monostrandy předepnutého pokusného zděného objektu. Zabývá se specifickými problémy tohoto způsobu zesilování.

V poslední době se při realizaci dřevostaveb začíná stále více uplatňovat masivní deskový systém z křížem vrstveného dřeva. V současnosti je nejrozšířenějším způsobem spojování jednotlivých vrstev tohoto deskového systému celoplošné lepení pomocí polyuretanových, fenolických a melaminových lepidel. Alternativou lepícího procesu je využití mechanických spojovacích prostředků.

Nedílnou součástí současných staveb jsou různé typy dřevěných konstrukcí krovů. Příspěvek zachycuje diagnostický průzkum, jehož účelem bylo odhalení příčiny výrazných akustických jevů v nedávno dokončené konstrukci dřevěného vazníkového krovu v objektu rodinného domu.

V 70. a 80. rokoch minulého storočia bolo vyvinutých viacero typizovaných nosných konštrukčných sústav na báze dreva, ktoré vyrábali vtedajšie štátne drevo spracovateľské závody. Viacero z týchto sústav bolo cielene vyvinutých pre oblasť poľnohospodárstva.

Článek popisuje experimentální výzkum spřažených dřevobetonových konstrukcí s rozptýlenou výztuží. Únosnost a tuhost spřažení byly získány z výsledků protlačovací zkoušky, provedené podle ČSN EN 26891. Z provedených protlačovacích zkoušek vzorků byly zjištěny závislosti zatížení na posunutí, ze kterých byly určeny návrhové hodnoty modulu prokluzu spojovacího prostředku a jeho maximální návrhová únosnost. Na základě těchto provedených zkoušek byl kalibrován numerický model. Bylo docíleno velmi dobré shody mezi experimentem a numerickou simulací.

Dnešní dřevobetonové kompozitní konstrukce jsou pro spojení dobrých vlastností obou materiálů vhodným řešením pro novostavby i rekonstrukce stropních konstrukcí obytných, či občanských budov. Cílem této práce bylo navrhnout technologicky nenáročný způsob spřažení, otestovat jeho únosnost a porovnat výsledky s jiným obdobným systémem spřažení.

Článek popisuje některé typické vady nosných dřevěných konstrukcí a dále, na konkrétních příkladech demonstruje důsledky nedostatečného konstrukčního návrhu a chybné výroby, které vyústily – v relativně krátké době užívání objektu – k závažným poruchám, vedoucím k dílčí havárii konstrukce a dále uvádí příklady sanace takto postižených dřevěných konstrukcí.

Recenzovaný Masivní dřevostavby jsou v současné době znovuobjeveným trendem, který se snaží přiblížit více přírodě, než umožňují jiné stavby, ale zároveň si udržet moderní a funkční design.

Nosné konstrukce budov na bázi dřeva se do nedávna realizovaly převážně jako roubenky a lehké či těžké skelety, na které se používaly tyčové prvky z kulatiny, deskového a hraněného řeziva, lepené lamelového a vrstveného dřeva. Poměrně novým deskovým materiálem, vhodným pro realizaci budov na bázi dřeva, je křížem vrstvené dřevo (CLT), kterému je věnován tento příspěvek. V příspěvku jsou popsány jeho mechanické vlastnosti a pokročilé metody pro navrhování konstrukcí z tohoto materiálu.

Spriahnutie drevenej nosnej konštrukcie stropov s tenkou betónovou vrstvou sa objavuje čoraz častejšie u moderných drevostavieb. Takto vytvorená stropná konštrukcia má rad výhodných vlastností oproti bežným dreveným stropom. Spriahnutím sa zvýši predovšetkým statická odolnosť a tuhosť konštrukcie stropu a zlepšia sa jej viaceré stavebnofyzikálne a protipožiarne vlastnosti.

Pro ztužení štíhlých vysokých ocelových konstrukcí byl vyvinut obručový ztužující systém, který využívá předpětí pro zvýšení tuhosti, kterou je možné měnit, a tím získat požadované vlastnosti ztužujícího prvku. Zmenšené modely 1/20 jsou podrobovány statickým a později i dynamickým zatěžovacím zkouškám, které mají prokázat nebo vyvrátit teoretické předpoklady funkčnosti ztužujícího prvku a stanovit nejvhodnější způsoby předpínání.

Článek se zabývá ohybovou zkouškou trámců se čtyřbodovým podepřením a jejím výsledkem v podobě diagramu odolnosti vláknobetonu vyrobeného výhradně s použitím recyklátů jako plniva. Jsou zde ukázány rozdíly mezi různým množstvím vláken, různých rychlostí zatěžování při provádění zkoušky a různých délkách vláken.

V příspěvku budou uvedeny výsledky testování závěrečného klenáku segmentového ostění na tlak, který rozhoduje o únosnosti prvků ostění. Popsány budou i pevnostní charakteristiky zkoušených vláknobetonových segmentů. Vláknobetonový klenák s navrženou hmotnostní dávkou 50 kg/m³ byl porovnáván s klasickým železobetonovým klenákem.