Změny v druhové skladbě českých lesů
Výzva pro lesnický i dřevozpracující sektor
V blízké budoucnosti je možno očekávat výrazné změny v nabídce dřevní suroviny, poskytované vlastníky a správci lesa. Především poklesne nabídka jehličnatých výřezů borovice a v první řadě smrku. S předstihem několika desetiletí by se těmto trendům měl přizpůsobit i dřevozpracující sektor, neboť tyto trendy budou mít dlouhodobou a zvyšující se tendenci. Podívejme se na tyto změny podrobněji.
Úvod
Lesnictví a lesní hospodářství hraje v krajině i v socio-ekonomickém prostoru řadu rolí. Lesy představují krajinný stabilizátor, nejzachovalejší část krajiny s převažujícím přírodním charakterem a s výrazným uplatňováním přírodních, spontánních procesů. Zároveň slouží jako zdroj materiálních i nemateriálních požitků pro lidskou společnost, v neposlední řadě jsou zdrojem dříví pro následná dřevozpracující odvětví, i pro přímé využití v životě především venkovských obyvatel. Tato funkce lesů, tedy funkce dřevoprodukční, byla v našich zemích v posledním období a v současnosti stále je zpochybňována. Především představitelé různých environmentalistických hnutí požadují stále větší podíl lesů bez hospodářské činnosti, což je typický rys pro společnosti, které s přírodou ztratily kontakt. Nicméně lesní hospodářství je takovými a dalšími vlivy poznamenáváno dlouhá desetiletí a cílem tohoto příspěvku je doložit, jaké tyto tendence mohou mít důsledek pro následná hospodářská odvětví. Stranou ponecháváme dopad státní lesnické politiky a politické a podnikatelské vlivy na lesnické prostředí, vedoucí k úpadku a degradaci oboru. Na řadu negativních rysů přitom odborníci poukazují již delší období.
Očekávané změny v druhové skladbě našich lesů
Na změnách ve druhové skladbě českých lesů se podílejí antropogenní vlivy po dlouhá staletí. Původní smíšené a listnaté lesy v nižších polohách byly výrazně měněny již od neolitu, poslední výraznou generální změnou minulých období pak představuje zavádění převažujících monokultur jehličnatých dřevin v posledních staletích. V posledních desetiletích, zhruba od konce II. světové války, pak i u nás docházelo výrazněji k opětovné částečné obnově původnější druhové skladby, tento proces pak byl i zapraven do projektů HÚL a výsledek minulých změn a budoucích představ dokumentuje Tabulka 1, uvádějící tzv. přirozenou, současnou a doporučenou skladbu českých lesů.
| Druhová skladba | Druh | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| SM | JD | BO | MD | Jehličnaté | DB | BK | Listnaté | |
| Přirozená | 11,2 | 19,8 | 3,4 | 0,0 | 34,7 | 19,4 | 40,2 | 65,3 |
| Současná | 51,9 | 1,0 | 16,8 | 3,8 | 73,9 | 6,9 | 7,3 | 25,1 |
| Doporučená | 36,5 | 4,4 | 16,8 | 4,5 | 64,4 | 9,0 | 18,0 | 35,6 |
V lesnictví samotném se objevily tendence ke zvýšení diverzity lesních porostů od počátku 20. století, v našich podmínkách se ale projevily až ve výše zmíněném období. S různými přestávkami pak pokračují až do současné doby a výsledkem je postupná úprava skladby našich lesů směrem, který dokumentuje Tabulka 1. Cílem je zvýšení stability lesních porostů a zvýšení jejich hodnoty ve vztahu k ochraně přírody o obnově stability celé krajiny (Podrázský 2009).
Na rozdíl od všeobecných představ, vyvolávaných i různými hnutími, budujícími si svůj image a zdroj důležitosti „bojem s krajinu devastujícími lesníky“ můžeme zaznamenat řadu trendů ve vývoji lesů a jejich skladby. Plocha lesů tak vzrostla mezi lety 1990–2010 z 2 629 na 2 664 tis. ha, což představuje nárůst lesnatosti krajiny na 33,78 %, v polovině 18. století to bylo zhruba 20 %. Zásoba v lesích vzrostla z 307 mil. m3 v roce 1930 na 536 v r. 1980 a na současných 680,6 mil. m3 v r. 2010. Přirozená obnova vzrostla z několika % v 80. letech na 19,0 % v r. 2010 a je předpoklad jejího stále širšího uplatnění.
Obmýtí vzrostlo z 92,5 let v r. 1930 na současných 114,7 let v r. 2010, celkový průměrný přírůst (CPP 1990–2010) vzrostl z 16,3 na 17,7 mil. m3, CBP se pohyboval v nárůstu v rozpětí 17,0–21,2 mil. m3. Těžby se ve stejném období pohybovaly mezi 14 až 16,74 mil. m3 v roce 2010. Do velmi špatného stavu se však dostala správa odvětví, především díky politickým a s nimi spojeným vnějším vlivům. Nicméně, i když tyto vnější, nelesnické vlivy ponecháme stranou, lze počítat s následujícím vývojem a s trendy v oblasti nabídky dřevní suroviny podle jednotlivých hlavních dřevin:
Obr. 1: Zastoupení věkových tříd v lesích ČR
V oblasti věkové skladby českých lesů nehrozí významné problémy, druhová skladba je víceméně vyrovnaná, dochází k posunům do starších věkových tříd a k nabídce spíše silnějších sortimentů. Lehce se projevuje imisní kalamita před 50–20 lety (Obr. 1).
Na druhé straně se zvyšuje plocha listnatých porostů, jak to indikují změny v zastoupení věkových stupňů u buku a dubu. Je patrné zvyšování zastoupení nejmladších porostů, což se projevuje i dlouhodobým zvyšováním podílu listnatých dřevin v českých lesích (Obr. 2, Obr. 3, Tabulka 1). Tyto trendy pak v budoucnosti budou dále pokračovat a lze očekávat další nárůst zastoupení listnatých dřevin. V řádu několika desetiletí se to pak bude projevovat v poklesu nabídky slabšího jehličnatého dříví, tak jak bude klesat jeho produkce v nižších věkových stupních, tedy při probírkách.
Obr. 2: Zastoupení věkových stupňů u buku
Obr. 3: Zastoupení věkových stupňů u dubu
Opačná situace nastane v nejbližších desetiletích u borovice a smrku, naší hlavní hospodářské dřeviny. Plocha mýtních porostů bude po několik desetiletí klesat, což se odrazí velmi výrazně i v nabídce dřevní suroviny pro trh. Zejména u smrku je možno očekávat při zachování trendů velmi výrazné snížení nabídky, s výrazných dopadem na návazná zpracující odvětví, která jsou velkou měrou orientována právě na tuto dřevinu.
Obr. 4: Zastoupení věkových stupňů u borovice
Obr. 5: Zastoupení věkových stupňů u smrku
Obr. 6: Zastoupení věkových stupňů u douglasky tisolisté
Otázkou je, nakolik lze tyto pro dřevozpracující odvětví nepříznivé trendy eliminovat a minimalizovat tak dopad na dřevozpracující sektor. Kromě operativního přístupu v rámci pěstebních opatření, tedy změněné strategie výchovných zásahů a těžby dosud zašetřených zásob se nabízí i částečná kompenzace zvýšeným důrazem na větší využití introdukovaných dřevin, například douglasky, která má co se týče charakteru dřeva velmi podobné vlastnosti jako smrk. Ani tady však není vývoj příznivý, třebaže plocha porostů této dřeviny dosáhla již asi 5 600 ha v rámci České republiky (Kouba, Zahradník 2011 – Obr. 6).
Přitom může průměrný přírůst objemový douglasky dosáhnout hodnot minimálně o 10 % vyšších a průměrný přírůst hodnotový podle předběžných šetření dosáhnout hodnot o 15 až 20 % vyšších ve srovnání se smrkem, počítáme-li ceny sortimentů DG a SM na stejné úrovni (Podrázský et al. 2013). Kromě toho může tato dřevina výrazně přispět ke zvýšení statické stability lesů díky svému jinak utvářenému kořenovému systému, ve srovnání s domácími dřevinami působí příznivě na stav půd a na biodiverzitu lesních fytocenóz. Její odolnost vůči suchu se tak nabízí jako výhoda pro náhradu smrku v nižších polohách. Další možnou strategií lesního hospodářství je pak větší orientace na produkci dřevin s vysokou hodnotou dřeva, například tzv. cenných listnáčů.
Závěr
V blízké budoucnosti je možno očekávat výrazné změny v nabídce dřevní suroviny, poskytované vlastníky a správci lesa. Především poklesne nabídka jehličnatých výřezů borovice a v první řadě smrku. S předstihem několika desetiletí by se těmto trendům měl přizpůsobit i dřevozpracující sektor, neboť tyto trendy budou mít dlouhodobou a zvyšující se tendenci. Celospolečenské tlaky na lesní hospodářství se budou stupňovat a s výraznou změnou naznačených trendů nelze počítat, což by se mělo uvážit i při obnově a plánování zpracujících kapacit od extenzivních přístupů k více intenzivnímu a více diferencovanému využití dřevní suroviny poskytované našimi lesy.
Literatura
- KOUBA, J.: Posouzení holosečného hospodářství. Celostátní seminář „Porovnání efektivnosti holosečného a podrostního hospodářství na příkladu smrkového a bukového hospodaření.“ Volary 30. 5. 2002, ČLS Praha, ÚHÚL Brandýs nad Labem 2002, 13 s.
- KOUBA, J. – ZAHRADNÍK, D.: Produkce nejdůležitějších introdukovaných dřevin v ČR podle lesnické statistiky. In: Aktuality v pěstování méně častých dřevin v České republice 2011, Kostelec nad Černými lesy 21. listopadu 2011, Praha, ČZU 2011, s. 52–66.
- PODRÁZSKÝ, V.: Lesnictví na rozcestí nebo na scestí. Vesmír, 88 (139), 2009, č. 10, s. 630–633.
- PODRÁSKÝ, V. , ZAHRADNÍK, D., PULKRAB, K., KUBEČEK, J.: Hodnotová produkce douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirč./ Franco) na kyselých stanovištích (SLT 3K) Školního polesí Hůrky, Písecko. ZLV (v tisku).
- Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR za rok 2010. Praha, Mze 2011. 128 s.
Pozn.: Příspěvek vznikl v rámci řešení projektu NAZV QI102A085 Optimalizace pěstebních opatření pro zvyšování biodiversity v hospodářských lesích.
Forestry and forest management plays many roles in the landscape and in the socio-economic area. Forests represent a landscape stabilizer, the best preserved part of the landscape of predominantly natural character with significant application of natural, spontaneous process. It also serves as a source of material benefits to human society. The wood-producing function of forests was questuioned in this country in recent years. Above all, leaders of various environmentalist movement are demanding ever greater proportion of forests without economic activity. However, forestry is afflicted by such influences by decades and the aim of this paper is to demonstrate possible implications of these trends for forestry and subsequent economic sectors.