V ateliéru D stavební fakulty ČVUT Praha se na začátku února uskutečnil celodenní seminář s názvem Požárně bezpečnostní řešení stavby a návrhové normy. Připravila jej stavební fakulta ČVUT ve spolupráci s Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru Ministerstva vnitra ČR, Profesní komora požární ochrany a Česká asociace ocelových konstrukcí.
Poslední dobou roste obliba konstrukcí na bázi dřeva. Většinu parametrů lze v projektové fázi vypočítat podle známých postupů, ale u akustiky je problém s výpočtem hodnot vzduchové neprůzvučnosti právě u dřevěných konstrukcí, neboť existují pouze metody ke spolehlivému určení neprůzvučnosti konstrukcí na silikátové bázi. V tomto příspěvku je uvedena možná výpočtová metodika sloužící ke stanovení vzduchové neprůzvučnosti dřevěné stropní konstrukce s viditelnými trámy.
7. ročník veletrhu dřevostaveb a využití dřeva pro stavbu se koná 8. – 11. 2. 2012 v Letňanech jako největší setkání srubařů a roubenkářů v ČR, ale naleznete zde i sendvičové montované dřevostavby. Na veletrhu je možné vyhrát v anketě, kterou pořádá společnost Mobile Point Corporation a.s., mobilní dům.
Při hodnocení protipožární ochrany stavebních konstrukcí se projektanti často dostávají do situací, kdy mají pro sledovaný cíl vybrat nejvhodnější variantu. Úloha většinou nebývá jednoznačná a svádí k intuitivnímu řešení. Ve všech těchto případech lze použít rozhodování s použitím matematiky. Tento příspěvek ukazuje ve variantním řešení na možné způsoby hodnocení optimálního výběru protipožárních ochranných prostředků stavebních konstrukcí. Použité metody a principy řešení jsou doplněny praktickými příklady.
Původní dřevěná konstrukce byla nahrazena ocelovými profily. Krytina je k podkladu připevněna pomocí speciálních příponek. Stojatá drážka dlouhá 16,5 metru byla uzavřena pomocí strojů i ručně. Díky tomu vznikla střešní konstrukce bez organických materiálů, a je také podstatně lehčí než srovnatelné dřevěné konstrukce.
Nadměrná vlhkost může u objektů dřevěných lidových staveb negativně působit na veškeré dřevěné konstrukce, kterými jsou tyto objekty tvořeny. To proto, že pokud některý z dřevěných prvků vykazuje nadměrnou vlhkost, hrozí u něj riziko napadení biologickými dřevokaznými škůdci (dřevokazné houby, dřevokazný hmyz, hniloba a plísně).
Šikmé střechy plní v dnešní době nejen funkci ochrany před deštěm. Využití podkrovních prostor k obytným účelům z nich udělalo obvodové pláště, které musí odolávat vlhkostním vlivům, jak z exteriéru, tak z interiéru. Často diskutovaným problémem je skladba konstrukce a použité materiály. Tyto dva faktory výrazně ovlivňují tepelně vlhkostní režim v konstrukci a tím i kvalitu vnitřního mikroklimatu.
V rámci grantového projektu Dřevěné vícepodlažní budovy byla v laboratořích Akademie věd a Tazus v Praze provedena m.j. řada zkoušek styčníků s ocelovými deskami, které potvrdily teoretické předpoklady a výpočty a prokázaly jejich spolehlivost a funkční i ekonomickou výhodnost pro využití v praxi. Zde několik výsledků z experimentálních zkoušek.
V príspevku je predstavené experimentálne meranie odolnosti a tuhosti dvojice drevených priehradových nosníkov s oceľovými doskami s prelisovanými tŕňmi. Experimenty boli realizované priamo u výrobcu týchto nosníkov vo firme Tectum Novum v Zemnom. Spolupráca STU v Bratislave a výrobcu drevených konštrukcií sa ukázala ako obojstranne prospešná v spoločnom výskumno-realizačnom projekte.
Příspěvek je zaměřen na metody a technické normy, které se používaly a v současnosti používají pro navrhování dřevěných konstrukcí na území dnešní ČR. Vysvětlen je též postup zavádění evropských norem v ČR a provázanost mezi Eurokódem 5 souvisejícími normami. Podrobněji je prezentována změna části 1-2 Eurokódu 5 (ČSN EN 1995-1-2) pro navrhování dřevěných konstrukcí na účinky požáru.
V současnosti se stále více setkáváme s vícepodlažními dřevostavbami. Na tyto dřevostavby se donedávna používaly převážně lehké a těžké skelety. Poměrně novým materiálem, který je vhodný pro realizaci těchto staveb, je křížem vrstvené dřevo CLT, kterému je především věnován tento příspěvek. Důvodem je mimo jiné i to, že postupy pro jeho navrhování nejsou dosud uvedeny v Eurokódu 5.
Cílem výzkumu bylo zjištění vlivu chemické degradace povrchových vrstev dřevěných konstrukčních prvků na jejich mechanické vlastnosti a hloubky, do které toto poškození zasahuje. Degradaci povrchových vrstev dřeva konstrukčních prvků způsobily chemické reakce některých sloučenin obsažených v protipožárních nátěrech v minulosti opakovaně aplikovaných na dřevěné konstrukce historických objektů. K takovým chemikáliím patří např. síran amonný a fosforečnan amonný.
Seminář o problematice provádění ocelových a hliníkových konstrukcí podle řady norem ČSN EN 1090 se konal v druhé polovině června v pražském hotelu ILF. Byly představeny povinnosti značení stavebních výrobků, certifikace systému řízení výroby ve srovnání se stávajícími normami, jejichž platnost končí 31. 8. 2011 a také konkrétní příklady zavádění do praxe.
Tento příspěvek je věnován požární odolnosti vícepodlažních budov s lehkým dřevěným skeletem. Výpočetní postupy udávané Eurokódem jsou aplikovatelné pouze zjednodušeně a na omezené množství stavebních prvků. Pro vědeckou činnost v této oblasti jsou nepostradatelné požární experimenty a jejich následné vyhodnocení pomocí numerických a analytických modelů.
Jedním ze zásadních bodů při navrhování dřevěných konstrukcí je oblast spojů. Volba vhodného typu spojů v přípojích, stycích a podporových detailech je důležitou součástí návrhu každé konstrukce, protože podstatným způsobem ovlivňuje skladbu konstrukce i dimenze nosných prvků. Únosnost a tuhost spojů je v řadě případů rozhodující pro návrh a působení konstrukce jako celku. Vyšetřování vlivu poddajnosti spojů na celkové působení konstrukcí patří proto k důležitým bodům při navrhování nosných konstrukcí.
V průběhu životnosti spřáhnutých dřevo-betonových konstrukčních prvků dochází v důsledku dotvarování a smršťování materiálů ke změně napjatosti a ke změně celkových přetvoření, což významně ovlivňuje zejména jejich dlouhodobou únosnost. Spolehlivé navrhování spřáhnutých dřevo-betonových konstrukčních prvků z hlediska dlouhodobého působení si vyžaduje takový výpočtový model, který dokáže s dostatečnou přesností předpovídat přetvoření spřáhnutých prvků v průběhu jejich životnosti. Prezentované výpočtové modely představují správné přístupy k této problematice.
Dřevěné prvky, byť i lokálně narušené, vykazují využitelné tuhostní a pevnostní parametry, s kterými mohou po úpravě přispět i nadále k plnění současných požadavků. Zkušenosti se starými dřevěnými konstrukcemi např. krovy kostelních věží prokazují schopnost dřeva uloženého ve vhodném prostředí podržet si své materiálové vlastnosti po řadu staletí.
