logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Laboratorní testování únosnosti mechanického spřažení dřevobetonového nosníku

Dnešní dřevobetonové kompozitní konstrukce jsou pro spojení dobrých vlastností obou materiálů vhodným řešením pro novostavby i rekonstrukce stropních konstrukcí obytných, či občanských budov. V odborné literatuře se objevuje mnoho způsobů, jak spojení (spřažení) dřevěného trámu a betonové desky provést. Způsoby spřažení jsou stále více sofistikované, což s sebou nese i větší nároky na kontrolu provádění a technologický postup. Cílem této práce bylo navrhnout technologicky nenáročný způsob spřažení, otestovat jeho únosnost a porovnat výsledky s jiným obdobným systémem spřažení.

Reklama

1. Úvod

Obr. 1 Schéma zkoušky smykové únosnosti spřažení
Obr. 1 Schéma zkoušky smykové únosnosti spřažení

Bylo navrženo ověřit možnosti spřažení dřevobetonových stropních, či střešních nosníků pomocí ocelových perforovaných tenkých plechů, které jsou k dřevěnému prvku přibity konvexními hřebíky a jsou zapuštěny do železobetonové desky.

Podmínkou při výběru spřahovacích prostředků bylo, aby prvky spřažení byly běžně dostupné a jejich použití nebylo technologicky náročné jako u jiných způsobů spřažení (např. lepené lišty, frézované drážky a jiné). V mnohých případech z praxe bylo jednoduché spojení betonu a dřeva považováno za efektivnější, než technologicky náročnější postupy [1] [4] [5]. Jako srovnávací vzorek bylo zvoleno spřažení pomocí styčníkových desek s prolisovanými trny [2].

Testování vzorků reálných rozměrů, o kterých pojednává tato práce, předcházelo ověření smykové únosnosti obou způsobů spřažení (perforované ocelové plechy s konvexními hřebíky, styčníkové desky s prolisovanými trny) dle schématu na obrázku č. 1. Výsledky těchto zkoušek byly použity jako podklad pro návrh vzorků reálných rozměrů a pro úpravu výpočtových metod [9].

2. Experimentální ověření

Pro experimentální ověření únosnosti spřažení bylo vyrobeno několik laboratorních vzorků panelů ve tvaru TT (viz obrázek č. 2).

Jako spřahovací prvky byly u dvou panelů použity plechy s prolisovanými trny o velikosti 95 × 140 × 1,5 mm. Třetí panel byl spřažen pomocí ocelových perforovaných plechů značky BOVA o velikosti 90 × 140 × 2,0 mm, které byly přibity k trámům konvexními hřebíky průměru 4 mm a délky 40 mm (5 ks na jeden plech) a do ŽB desky byly zapuštěny 25 mm.

K výrobě vzorků bylo použito betonu C20/25 s výztuží KARI sítí třídy 10505 (drát Ø 5 mm, rastr 100/100 mm). Dřevěné trámy byly vyrobeny ze smrkového hoblovaného řeziva typ KVH o třídě pevnosti C24 a vlhkosti 12 %.

Obr. 2 Schéma vzorků reálných rozměrů
Obr. 2 Schéma vzorků reálných rozměrů
Obr. 3 Uložení panelů při zkoušce ve čtyřbodovém ohybu
Obr. 3 Uložení panelů při zkoušce ve čtyřbodovém ohybu

Zkouška ve čtyřbodovém ohybu byla provedena na lisovací dráze o maximálním tlaku 600 kN ve zkušebně TZÚS Ostrava (obrázek č. 3). Na horní i dolní straně železobetonové desky, co nejblíže působiště zatížení, byly umístěny tenzometry za účelem zjištění napětí. Rovněž bylo provedeno měření odezvy panelu na dynamické zatížení impulsem síly a tím byla určena první vlastní frekvence panelu.

3. Výsledky zkoušek a jejich porovnání s výpočty

K porušení dřevobetonových panelů došlo u všech tří vzorků v dolních tažených vláknech dřevěných nosníků. Železobetonová deska zůstala bez viditelného porušení. Výsledná síla F, při které došlo k porušení vzorků je uvedena v tabulce č. 1.

Tab. 1 Maximální síly F při destrukci vzorků
Označení vzorkuMax. síla při destrukci
[kN]
Vzorek č. 1 – ocelové plechy a konvexní hřebíky80,0
Vzorek č. 2 – styčníkové desky s prolisovanými trny105,0
Vzorek č. 3 – styčníkové desky s prolisovanými trny100,0
Obr. 4 Statické a zatěžovací schéma výpočtového modelu
Obr. 4 Statické a zatěžovací schéma výpočtového modelu

Výpočtem únosnosti dřevobetonového panelu ve čtyřbodovém ohybu (účinná ohybová tuhost dřevobetonového průřezu byla stanovena podle přílohy B.2 v normě [8]) byla stanovena maximální síla při destrukci Fk = 86,08 kN (statické schéma je znázorněno na obrázku č. 4).

Výpočtem bylo provedeno srovnání únosnosti dřevobetonového panelu a obdobného panelu s nespřaženou železobetonovou deskou. Zatížení stálé představovala vlastní tíha stropních nosníků a železobetonové desky. Maximální síla, při které došlo k porušení dřevěných nosníků, činila: F = 13,5 kN.

U testovaných panelů byly pomocí akcelerometru a záznamového zařízení SPIDER8 změřeny první vlastní frekvence f1. Naměřené hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 2.

Tab. 2 První vlastní frekvence (f1) dřevobetonových panelů
Označení vzorkuVlastní frekvence f1
[Hz]
Vzorek č. 1 – ocelové plechy a konvexní hřebíky11,02
Vzorek č. 2 – styčníkové desky s prolisovanými trny10,46
Vzorek č. 3 – styčníkové desky s prolisovanými trny12,08

Pro srovnání byla výpočtem stanovena vlastní frekvence výřezu stropní konstrukce o rozpětí 3,405 m se skladbou uvedenou na obr. č. 5. Vlastní frekvence byla stanovena dle vztahu kap. 7.3 v normě [8]:

vzorec 1 (1)
 

Obr. 5 Průřez pro stanovení první vlastní frekvence dolní index 1
Obr. 5 Průřez pro stanovení první vlastní frekvence f1

kde je

l
– rozpětí stropního panelu,
m
– plošná hmotnost stropu,
(EI)l
– náhradní ohybová tuhost stropu.
 

Do vztahu pro výpočet vlastní frekvence byl dosazen v prvním případě součet tuhostí obou prvků (železobetonové desky a dřevěných trámů), což odpovídá prostému uložení desky na trámech. Hodnota vlastní frekvence činila f1,1 = 9,0 Hz. V druhém případě byla pro výpočet první vlastní frekvence (f1,2 = 9,8 Hz) použita hodnota účinné ohybové tuhosti spřaženého dřevobetonového průřezu. Rozdíl mezi naměřenými a vypočtenými hodnotami první vlastní frekvence panelů je zřejmě způsoben nepřesnými tuhostními charakteristikami dřeva a betonu, použitými ve výpočtech.

4. Závěr

Při porovnání výsledků testů únosnosti dřevobetonového panelu spřaženého ocelovými deskami s prolisovanými trny s výsledky testů únosnosti dřevobetonového panelu spřaženého pomocí ocelových perforovaných plechů a konvexních hřebíků bylo zjištěna poměrně dobrá shoda v únosnosti i tuhosti (rozdíl činil přibližně 7 %). Spřažená dřevobetonová konstrukce vykazuje mnohem vyšší únosnost a tuhost oproti nespřažené konstrukci a rovněž vyšší hodnotu vlastní frekvence. Požadované únosnosti i tuhosti spřaženého dřevobetonového nosníku je možné docílit návrhem dostatečného počtu spřahovacích plechů a hřebíků. V praxi je tedy možné použití technologicky jednoduššího způsobu spřažení se stejnou efektivitou jako spřažení pomocí desek s prolisovanými trny. Vzhledem k poměrně značnému rozptylu mechanicko-fyzikálních vlastností dřeva a betonu se do budoucna jeví vhodné využít ke spolehlivému návrhu spřažení pravděpodobnostní metody (viz např. [3], [6], [7]).

Poděkování

Příspěvek byl vytvořen za podpory studentské grantové soutěže na FAST VŠB-TU Ostrava.

Literatura

  • [1] AHMADI, B. H., Behavior of composite timber-concrete floors. In Journal of structural engineering New York, 1993, volume 109. number 11, pp. 3111–3130, ISSN: 07339445.
  • [2] MANARIDIS, A., Evaluation of timberconcrete composite floors. Lund: Lund Universitet. (2010). 131 pp. ISSN 0349-4969.
  • [3] LOKAJ, A., Vavrušová, K., Rykalová, E. Application of laboratory tests results of dowel joints in cement-splinter boards VELOX into the fully probabilistic methods (SBRA method). In Applied Mechanics and Materials. 2011, Volume 187. Number 1, pp. 95–99. ISSN 16609336.
  • [4] STEINBERG, E., SELLE, R., FAUST, T., Connectors for timber-lightweight concrete composite structures. Journal of structural engineering ASCE. 2003. Volume 129. Number 11, pp. 1538–1545. ISSN 0733-9445.
  • [5] DIAS, A.M.P.G. & LOPES, S.M.R & VAN DE KUILEN, J.W.G & CRUZ, H.M.P. Load-carrying capacity of timber-concrete joints with Dowel-type fasteners. Journal of structural engineering ASCE. 2007, Volume 133. Number 5, pp. 720-727. ISSN 0733-9445.
  • [6] JANAS, P., KREJSA, M., KREJSA, V., Structural reliability assessment using a direct determined probabilistic calculation. In Proceedings of the 12th International Conference on Civil Structural and Environmental Engineering Computing. Funchal, Madeira, 1.–4. September 2009. ISBN 978-190508830-0.
  • [7] LOKAJ, A., MAREK, P., Simulation-based Reliability Assessment of Timber Structures. In Proceedings of the 12th International Conference on Civil Structural and Environmental Engineering Computing. Funchal, Madeira, 1.–4. September 2009. ISBN 978-190508830-0.
  • [8] ČSN EN 1995-1-1, Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí – Část 1-1: Obecná pravidla – Společná pravidla a pravidla pro pozemní stavby, ČNI, Praha, 12/2006.
  • [9] AGEL, P., LOKAJ, A., Laboratorní testování únosonsti mechanického spřažení dřevobetonového nosníku. Ve Sborníku vědeckých prací Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Ostrava, 2012. ISBN 978-190508830-0.
 
Komentář recenzenta Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., ČVUT Praha

Článek se zabývá aktuální problematikou možného spřahování dřevobetonových nosníků. Velmi cenné je, že analyzuje spřažení provedené pomocí v tuzemsku dostupných spřahovacích prostředků. Článek je na velmi dobré odborné úrovni. Po formální stránce je též zpracován velice pečlivě. Článek doporučuji ke zveřejnění bez připomínek.

English Synopsis
Load bearing capacity tests of mechanical joining on timber-concrete beam

Timber-concrete composite structures which use advantages of both materials are suitable for new works and reconstructions of civil and residential buildings. There are described many methods of joining between timber beam and concrete slab in technical literature. Joints are more and more sophisticate which brings higher demands of work control and technology. Main goal of this paper is in design technologically low demanding method of joining with steel plates and nails, to test its shear strength and compare it with other similar joining method.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.