Plánujete stavět? Tyhle tipy vám pomůžou nezbláznit se kvůli PENB
Zdroj: S-Power Energies, s.r.o. Foto In-roof instalace FVE pro developerský projekt Bidli v Rodově
Získat stavební povolení nebylo nikdy jednoduché. Od roku 2020 je to ale ještě o chlup složitější. Počínaje loňským rokem totiž všechny novostavby musí být navrženy jako tzv. NZEBy, tedy budovy s téměř nulovou spotřebu energie. Podle toho je třeba vypracovat už samotný projekt. A právě to může být kámen úrazu. Vybrat nejvhodnější kombinaci technologií (vytápění, chlazení, fotovoltaika), aby splňovala požadavky na NZEB, je někdy nečekaně složité.
Důvod? Každá budova je originál. Tudíž to, co perfektně funguje u moderní prosklené stavby s atypickým členěním, nebude pravděpodobně to pravé pro tradiční rodinný dům se sedlovou střechou. Nic zas tak překvapivého. Když se ale přeneseme přes skutečnost, že univerzální recept neexistuje, je tu ještě druhý problém. Ani zdánlivá trefa do černého totiž nemusí být ideální z pohledu dlouhodobých nákladů na provoz. Vezměme to ale popořadě.
Nová pravidla
Pokud jde o průkaz energetické náročnosti budov (PENB), pro nové objekty je nyní závazná vyhláška č. 264/2020 Sb. Ta od 1. září 2020 nahradila původní vyhlášku č. 78/2020 Sb. a novelizuje některá pravidla aplikovaná při výpočtu PENB. V tomto článku nebudeme zabíhat do detailů, přesné znění úprav lze dohledat jinde. Zaměříme se spíš na nejdůležitější trendy, které je třeba mít na paměti.
V hlavní roli (ne)obnovitelné zdroje
Princip výpočtu průkazu zůstává stejný jako dřív. Projektovaná budova se porovnává se svým „dvojčetem“, tedy tzv. referenční budovou, která má identickou orientaci, tvar i veškeré další parametry (včetně účelu užívání) a splňuje minimální předepsané normy. Pokud hodnoty projektované budovy vyjdou nižší než hodnoty referenční budovy, je vyhráno.
„Posuzuje se několik parametrů a u většiny z nich se daří předepsaných hodnot dosáhnout vcelku bez problémů a za rozumné náklady. Oproti původní vyhlášce se však zpřísnily požadavky na hodnoty primární neobnovitelné energie. Tento údaj nyní v celém výpočtu hraje klíčovou roli a bez nějaké formy obnovitelného zdroje energie je získání stavebního povolení prakticky nemožné,“ shrnuje Jaroslav Šuvarský, jednatel společnosti S-Power Energies, která se specializuje na instalace obnovitelných zdrojů a navazujících technologií.
Jak tedy na to? Pokud bychom se řídili pouze čísly uvedenými ve zmíněné vyhlášce, vyjde nám jako nejvýhodnější zdroj energie pro vytápění dřevo a dřevní štěpka. Jejich tzv. faktor primární energie z neobnovitelných zdrojů energie je totiž pouhých 0,1. Naopak nejhůř je na tom elektřina s koeficientem 2,6. (Oproti původním 3,0 v původním znění vyhlášky se jedná o mírný pokles, ale i tak je to bezkonkurenčně nejvyšší číslo.)
Podstatné je, že uvedenými koeficienty se při výpočtu násobí předpokládaná spotřeba daného zdroje. Pokud tedy dům bude mít vysokou spotřebu elektřiny, bude nutné k ní doplnit ještě obnovitelný zdroj, který její vysoké číslo vykompenzuje.
Zdroj: S-Power Energies, s.r.o.
Foto In-roof instalace FVE pro rodinný dům
Zdroj: S-Power Energies, s.r.o.
Foto In-roof instalace FVE a tepelného čerpadla pro rodinný dům
Dvakrát měř, jednou projektuj
Pouhé vynásobení koeficienty však k rozhodnutí o vhodné/nevhodné technologii nestačí. Je třeba připočítat také vstupní investici, která se u jednotlivých zdrojů značně liší. A ani poté není vyhráno.
„Při volbě zdroje by mělo důležitou roli hrát i to, jak moc je v reálu praktický, kolik poskytuje komfortu a s jakými navazujícími technologiemi lze zkombinovat,“ upozorňuje Jaroslav Šuvarský. Právě v tomto bodě se nám celá situace zamotává. Jen v kategorii tepelných zdrojů máme na výběr zhruba ze čtyř základních možností a každá má své plusy i mínusy.
V tabulce koeficientů je jasným favoritem dřevo, následované uhlím a zemním plynem. Pokud jde o dřevo, ne že bychom měli něco proti praskajícím polenům v krbu nebo kamnech, je to samozřejmě romantika. Ale ruku na srdce – komu z nás by se chtělo celou topnou sezónu štípat a nosit dříví. Takto nadšených dřevorubců nejspíš tolik nebude a s postupujícím věkem touha trávit hodiny u špalku nejspíš neporoste. Berme tedy dřevo spíš jako doplňkový zdroj.
S uhlím je to ostatně dost podobné, a to bychom ještě mohli přihodit argument o vypouštěných emisích CO2 při jeho spalování. K vytápění by to tedy chtělo něco pohodlnějšího.
Pozor na skrytá úskalí
Plyn podle tabulky vypadá výhodně, nicméně i ten má svá ale. Ne každému hned dojde, co všechno jeho využívání obnáší. Především je třeba postavit komín, což není nic levného. Druhou podmínkou je plynová přípojka. Ta také stojí nemalé peníze, a navíc v některých lokalitách není někde ani k dispozici. Kromě toho se tím člověk upíše k doživotním kontrolním revizím komína i plynového kotle.
Další možností je tedy elektřina. Je jednoduchá na využití a instalačně levná. Při výpočtu PENB z ní ovšem dělá černého Petra extrémně vysoký koeficient 2,6. Aby se hodnota v energetickém průkazu budovy snížila, je třeba instalovat ještě nějaký sekundární zdroj. Třeba střešní fotovoltaiku, která nabízí řadu zajímavých výhod. Alternativou může být i krb, nicméně ten může podle nové vyhlášky v roli sekundárního zdroje pokrýt maximálně 20 procent celkové spotřeby nemovitosti. (Na to pozor.)
Ve hře je ale ještě jedna možnost – tepelné čerpadlo. Tento obnovitelný zdroj je nesmírně praktický. Mimo jiné i díky tomu, že vybrané značky tepelných čerpadel umí nejen topit, ale v létě mohou interiér i ochlazovat, což je v posledních letech čím dál žádanější. Nevýhodou této technologie je však vysoká vstupní investice. Tu však vyvažuje spolehlivost a možnost celoročního využití.
„Návratnost lze navíc uspíšit využitím státní dotace. A pokud se tepelné čerpadlo dobře zkombinuje s fotovoltaikou, mohou náklady na provoz domácnosti v porovnání s elektřinou klesnout až o 75 procent – a to už je hodně znát. Rázem tedy může jít o sympatickou investici, která najde uplatnění během celého roku. Tepelná čerpadla značky iDM, která nabízí naše společnost, můžou navíc v letních měsících fungovat prakticky zadarmo, protože na svůj provoz zužitkují přebytkovou energii ze solární elektrárny,“ přibližuje Jaroslav Šuvarský.
Pokud má dům ale malou potřebu tepla, pak nízké provozní náklady nevyváží pořizovací cenu a může být výhodnější kombinace elektrického topení, fotovoltaiky a větrání. Posouzení není možné udělat bez výpočtu na základě projektové dokumentace stavby.
Chladím, chladíš, chladíme
Už asi chápete, proč v úvodu článku zazněla věta, že vybrat ideální řešení může být složité. Každá technologie má svá pro i proti, a to jsme se zatím z větší části bavili jen o vytápění. Mimo to je ve hře i zmíněné chlazení, které může být buď pasivní (např. venkovní žaluzie) nebo aktivní (tepelné čerpadlo, klimatizace).
U pasivní varianty bývá nižší pořizovací investice. Absence následných nákladů je ale vykoupena skutečností, že teplotu v jednotlivých místnostech si nenastavíte na míru.
I proto je v posledních letech stále žádanější aktivní varianta nebo kombinace obou. Jako první úvaha se samozřejmě nabízí klimatizace. Její provoz je ale nákladný, vyžaduje pravidelnou údržbu, a ne každému vyhovuje kvůli vysušování vzduchu a riziku nastydnutí.
Čím dál populárnější je proto zmiňovaná technologie tepelného čerpadla, která umožňuje pohodlné chlazení prostřednictvím podlahového topení. Pro každou místnost se dá nastavit jiná teplota, a dokonce není problém někde topit a jinde chladit. Z pohledu energetické náročnosti je to navíc výrazně efektivnější technologie než klimatizace.
Ohřev vody a další technologie
Zmínili jsme možnosti vytápění i chlazení, ovšem nesmíme zapomínat na ohřev vody. Ten je energeticky často srovnatelně náročný jako vytápění. Vše se odvíjí jednak od počtu lidí, kteří domácnost obývají, a jednak od jejich životního stylu. Zatímco někomu stačí tříminutová sprcha, jiný se potřebuje nahřívat v proudu teplé vody půl hodiny.
Běžně se voda ohřívá buď napřímo elektřinou ze sítě, plynem, fotovoltaikou nebo tepelným čerpadlem. V tomto případě je na místě opět vyzdvihnout tepelné čerpadlo, které je čtyřikrát efektivnější než klasická elektřina. Přímo geniální je k ohřevu vody také fotovoltaika. Dobře dimenzovaná sestava totiž může ohřívat vodu celou letní sezónu takřka zadarmo, jen z přebytků.
Mimochodem, ve výčtu technologií, které stojí za úvahu, by neměla chybět rekuperace, tedy řízené větrání. To sice není nutnost – člověk si klidně vystačí i s otevíráním oken. Jsou však situace, kdy je lepší nechat je zavřená – ať už kvůli zbytečným tepelným únikům (při zimních mrazech), nebo naopak kvůli přehřívání interiéru (během letních veder).
„Je to jedna z technologií, které podstatně zvyšují komfort. Jakmile okusíte možnost probudit se v zimě i se zavřenými okny do čerstvého vzduchu, je to návykové. Znám to z vlastní domácnosti,“ komentuje Jaroslav Šuvarský.
Takže co s tím vším? Nebuďte jako Karel Gott!
Abychom si to shrnuli: Ve vytápění máte x možností. To samé v chlazení a ohřevu vody. Navrch se nabízí pořídit si i nějaké nadstavbové technologie, díky kterým může být život kvalitnější. Jak tohle všechno zkombinovat?
„Pokud chcete opravdu promyšlené řešení, které bude i v dlouhodobém horizontu dávat ekonomický smysl, doporučuji nechat si poradit od odborníků. Opravdu není nutné hrát si na Karla Gotta a držet se jeho ikonického ‚To musím zvládnout sám!‘. Nemusíte,“ nabádá Jaroslav Šuvarský.
Podobné komplexní systémy jeho společnost navrhuje pravidelně. „Troufám si tvrdit, že některé technologické novinky známe lépe než projektanti a architekti. Pro váš projekt tak rádi vymyslíme efektivní řešení, kde se jednotlivé technologie budou dokonale doplňovat a nabídnou i sympatickou návratnost. A především bez problémů splní požadavky PENB,“ uzavírá odborník.
Jsme odborníci na zdroje obnovitelné energie pro rodinné domy, bytové domy a komerční budovy. Od roku 2016 jsme po celé České republice úspěšně nainstalovali přes 11 000 střešních fotovoltaik a tepelných čerpadel. Všichni naši odborníci na technologie jsou ...